Úroky z prodlení - opoždněné platby v lastníků

Svoloč co neplatí a chtěla by bydlet zadarmo bych vykopal do holobytů. Mají to štěstí, byt do osobního vlastnictví si odkoupí od městské časti za hubičku a ještě neplatí poplatky? Znám bábu co si v roce 92 koupila 100m2 byt na Vinohradech za 350 tisíc a držkuje že platí ‚hodně‘ do fondu oprav!! A co lidi co měli smůlu, v restituci se o činžák přihlásil hladovej synovec po bůhvíjaký tetičce, ztrpčuje nájemníkům život, o dům se nestará a jen vybíra nehoráznej nájem 9–12 tisíc?

Dobrý den a jak je to s úroky za včas neuhrazení záloh na služby – teplo, voda, správcovství atd. Počítá se úrok už od nezaplacení zálohy od dalšího měsíce nebo se počítá úrok až od vyúčtování za období – roční? Třeba jsou neuhrazeny zálohy v měsíci listopad prosine se počítají už odvtedy nebo až od ročního vyúčtování které dostáváme v dubnu? děkuji. MJ

Jestliže je ve stanovách SVJ stanovena lhůta splatnosti měsíčních záloh (fond oprav, zálohy na služby atd.), ocitá se vlastník jednotky v prodlení, jestliže tuto zálohu do stanoveného dne nezaplatí, a vzniká mu tedy ze zákona povinnost platit úroky z prodlení. Nelze souhlasit s výkladem, že záloha je teprve zálohou na budoucí výdaje, a proto není vlastně nutné ji v určeném termínu platit (a zřejmě je nutné čekat až na vyúčtování???). Tak, jako je možné odžalovat vlastníka, který např. za tři měsíce nezaplatí zálohu (a není nutné čekat až na zúčtování záloh), je možné ihned po prodlení s měsíční zálohou uplatnit nárok na úrok z prodlení. V nájemním vztahu je zpravidla společně s nájmem také placena záloha na služby a tuto zálohu je nutné také platit každý měsíc, jinak nastává prodlení nájemce a vzniká mu povinnost (z nájmu a ze zálohy na služby), platit poplatek z prodlení. S bytovým právem mám poměrně dost zkušeností a dosud jsem se nesetkal s tím, že by soud řekl, že zálohu není nutné platit a že je nutné počkat, až bude provedeno vyúčtování. Pokud snad došlo k nějakému radikálnímu obratu v judikatuře, který jsem nezaznamenal, rád se poučím.

Petr napsal: „dosud jsem se nesetkal s tím, že by soud řekl, že zálohu není nutné platit a že je nutné počkat, až bude provedeno vyúčtování.“.

Toto zde ale nikdo nikde netvrdil. Povinnost hradit zálohy přece vyplývá z § 15 odst. 2 ZoVB. Řeč byla pouze o úroku z prodlení. Opakuji, že při neuhrazení zálohy nevzniká nárok na úrok z prodlení ve smyslu Občanského zákoníku.

Pane Petře, je možné, že jste byl u soudů dosud úspěšný, ale to neříká nic spolehlivého. Nejspíš jste natrefil na vyplašené vlastníky, kteří se hned při prvním stání lekli, nebo neměli kvalitního právníka. U Nejvyššího soudu by Vaše kuriózní chápání pojmu „dluh“ neuspělo. Na věc je možno nahlížet právním rozborem, nebo finančním rozborem.

Právní hledisko I:
Podle právní teorie platí: Předpokladem dlužníkova prodlení jsou platná a žalovatelná pohledávka, dospělost (splatnost) pohledávky a dlužníkem zaviněné zmeškání. Záloha však není plněním dluhu. Nezaplacením zálohy tedy nemůže vzniknout prodlení s úhradou dluhu. Jistě víte, že žalobce je povinen tvrdit a prokazovat existenci dluhu a rovněž to, že dluh je po lhůtě splatnosti. U soudu bych Vás „vydusil“ tím, že bych Vás vyzval k tomu, abyste doložil výši dluhu na základě účetnictví SVJ-právnické osoby. Tento dluh neprokážete. Snad víte, že o předpisech zálohových plateb se zásadně neúčtuje. Neexistuje-li od počátku žádný peněžitý dluh, neexistuje ani právo vymáhat jeho příslušenství – úrok z prodlení.

Právní hledisko II:
Cituji názor právníka (JUDr Aleš Barto, vydáno nakladatelstvím Linde): „Při plnění dluhu ve splátkách je celková výše dluhu vždy známa, kdežto při plnění zálohovém jednak není známo, zda nějaký dluh vznikne (může dojít i k přeplatku), a pokud vznikne, jaká bude jeho výše. Teprve v okamžiku, kdy dluh vznikne a je známa jeho výše, vznikne povinnost dlužníka jej plnit v určité době splatnosti a po splatnosti dluhu může začít běžet promlčecí doba. (…) Zálohy nejsou částečným plněním celkového dluhu, jedná se o částky, které ani nemohou být jednotlivě vymáhány. Je-li tedy plátce v prodlení s platbou záloh, není v prodlení s úhradou dluhu.“
Citováno z http://www.linde-nakladatelstvi.cz/…DHK-1–24.pdf
Zde se autor sice vyjadřoval k otázce promlčení, avšak otázka úroku z prodlení by se řešila naprosto shodně, neboť jde o stejný právní stav: dluh prostě není.

Finanční hledisko:
Řekněme, že pan A uhradil v srpnu zálohu ve výši 2500 Kč. Účetně je přijatá záloha závazkem SVJ vůči plátci (§ 15 odst. 4 ZoVB). Změna majetku SVJ tedy tedy nastane tato:

• Přijetí zálohy od vlastníka +2500,00 Kč
• Vzniklý závazek vůči vlastníkovi –2500,00 Kč
• Účetní vysledek: ± 0,00 Kč

Je tedy zřejmé, že majetek SVJ se uhrazením zálohy nezvýšil ani o jediný haléř. Řekněme, že pan A nezaplatil zálohu na následující měsíc. Majetek SVJ se neuhrazením zálohy nezvýšil (ani nesnížil) ani o jediný haléř. U soudu bych Vás potrápil otázkami v čem tedy spatřujete vzniklý dluh a kdy přesně (kterého dne) měl podle Vás vzniknout. Při uhrazení zálohy by přece SVJ bylo okamžitě zatíženo synallagmatickým závazkem vůči plátci ve výši 2500 Kč. Dal bych do soudní síně přinést křídu a tabuli a požádal bych Vás, abyste výpočtem ukázal, jak pouhým neuhrazením zálohy (závdavku na budoucí výdaje) vzniká dluh po lhůtě splatnosti.

Kdyby tedy pan A tento údajný „dluh po lhůtě splatnosti“ dodatečně uhradil, dluh by tím – podle Vás – zanikl. Dobrá. Zůstává ovšem v platnosti zákonný závazek SVJ vůči vlastníkovi na stejnou částku podle § 15 odst. 4 ZoVB. Z dlužníka by se rázem stal věřitel! Už vidím, jak byste se s křídou v ruce před soudem potil …

Váš problém pane Petře je v tom, že z nějakého záhadného důvodu spojujete zákonnou povinnost vlastníka jednotky skládat zálohy podle ZoVB se vznikem peněžitého dluhu podle Občanského zákoníku. To jsou dvě odlišné věci, které se řídí podle dvou odlišných právních předpisů.

lake

Petr: „dosud jsem se nesetkal s tím, že by soud řekl, že zálohu není nutné platit a že je nutné počkat, až bude provedeno vyúčtování.“.

Lake: „Toto zde ale nikdo nikde netvrdil. Povinnost hradit zálohy přece vyplývá z § 15 odst. 2 ZoVB. Řeč byla pouze o úroku z prodlení. Opakuji, že při neuhrazení zálohy nevzniká nárok na úrok z prodlení ve smyslu Občanského zákoníku.“

JUDr. Aleš Barto http://www.linde-nakladatelstvi.cz/…DHK-1–24.pdf:

„Zálohy nejsou částečným plněním celkového dluhu, jedná se o částky, které ani nemohou být jednotlivě vymáhány.“

Pochopil jsem podle lakeho tvrzení, že zálohy (bez úroku z prodlení) mohou být jednotlivě vymáhány, z tvrzení JUDr. Bartoše, že nemohou. Nebo jsem něco špatně pochopil?

Pane Kolemjdoucí,
úhradu záloh lze podle mne úspěšně vymáhat jako každou jinou povinnost, jestliže taková povinnost plyne ze smlouvy, ze stanov SVJ či ze zákona. To lze ovšem činit pouze do konečného vyúčtování.

Pan JUDr. Barto se v článku z r. 2008 nejspíše vyjadřoval k případu, kdy šlo o vymáhání záloh na služby za předchozí rok v době, kdy už měly být vyúčtovány přeplatky a nedoplatky. Zálohy samotné tedy už nebylo možno zpětně vymáhat.
------------------------------------------------------------------------

Mám zde jeden celkem čerstvý judikát. SVJ U Teplárny 1212/9, Praha 5, se domáhalo úhrady záloh na služby spolu s úrokem z prodlení z těchto (neuhrazených) záloh. Parafrázuji z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3.4.2012, č.j. 15 Co 77/2012–188, který judikoval o zálohách toto:

Stěžovatel (SVJ) nebyl ve sporu úspěšný a namítal před Ústavním soudem:

Ústavní soud však neshledal pochybení v postupu soudu nižšího stupně. Ústavní stížnost podaná SVJ byla odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný. Viz usnesení Ústavního soudu I. ÚS 2708/12 ze dne 11. 9. 2012 (http://kraken.slv.cz/I.US2708/12).

lake

V uvedeném případě nešlo jen o zálohy na služby, ale pravděpodobně také o zálohy na správu (v dotaze čtenáře označeny jako příspěvky do fondu oprav). Je pravda, že se jednalo o pohlédávku vzniklou v předcházejících letech, ale JUDr. Barto ve své odpovědi vysvětloval tazateli, že nesprávně slučuje pojem plnění ve splátkách a plnění zálohové, i když se jedná o zcela odlišné instituty a pak podle mého názoru vysvětloval obecně rozdíl mezi nimi:

„Při plnění dluhu ve splátkách je celková výše dluhu vždy známa, kdežto při plnění zálohovém jednak není známo, zda nějaký dluh vznikne (může dojít i k přeplatku), a pokud vznikne, jaká bude jeho výše. Teprve v okamžiku, kdy dluh vznikne a je známa jeho výše, vznikne povinnost dlužníka jej plnit v určité době splatnosti a po splatnosti dluhu může začít běžet promlčecí doba. Úprava OZ v § 103 – „bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti“ – v případě zálohového plnění neplatí a ani platit nemůže. Zálohy nejsou částečným plněním celkového dluhu, jedná se o částky, které ani nemohou být jednotlivě vymáhány.“

Zajímavá je také poslední část v odpovědi, u níž si nejsem jist jejím výkladem:

„(Co se týče příspěvku na fond oprav, z dotazu nevyplývá, zda se jedná také o zálohovou platbu, která se ročně zúčtovává, nebo pravidelné opakující se platby. Pokud se nejedná o zálohové placení, ale o pravidelnou pevně danou platbu, promlčuje se každá platba samostatně.)“

Výklad odpovědi právníka je zřejmý. Nemohl konkrétně odpovědět. Tazatel použil nesmyslný a neurčitý pojem „příspěvek do fondu oprav“. Nic takového samozřejmě neexistuje.

1. Buď tazatel hradí příspěvky na správu domu; ty ovšem nejsou určeny ke křečkování na nějaký tajemný „fond oprav“, nýbrž jsou úhradou závazku plátce vůči SVJ – přispívání na náklady na správu domu a pozemku.
Příspěvky jsou konečnými platbami a promlčují se každý samostatně ve lhůtě dvou/tří let.

2. Nebo tazatel hradí zálohy na správu domu; to je úhrada skládaná na nutné náklady, které nastanou v budoucnu (§ 15 odst. 2 ZoVB). O zálohách se v účetnictví SVJ účtuje jako o závazku společenství vůči plátci. SVJ je dlužníkem, proto je povinno zálohy vždy vyúčtovat.
Zálohy se nepromlčují.
Jejich dodatečné vymáhání je vyloučeno, jakmile je provedeno vyúčtování a je známa konečná částka. Od toho okamžiku lze vymáhat již pouze příspěvek na skutečně vynaložené náklady správy domu (§ 15 odst. 1 ZoVB).

lake

já se zeptám jak se dopočítám úroků z nezaplacených záloh na správu domu, vodné a stočné , teplo, komíny? nepravidelné hrazení a po vyúčtování jednou ročně? kdy začínají běžet úroky od měsíce vyúčtování nebo od nezaplaceného měsíce příklad – neuhrazeno v 9/2009 10/2009 11/2009 ale tyto zálohy uhrazeny až v 11/2017, můžete mi říct kdy začínají běžet úroky jestli od 9/2009 – 11/2017 tedy do uhrazení nebo ve vyúčtování za 2009 tudíž v 4/2010 do 11/2017?

„…Povinnost hradit zálohy přece vyplývá z § 15 odst. 2 ZoVB…“

• záloha „za co“ – > zálohy na příspěvky za správu?
• jenže, zde je debata o obou – jak za správu tak na služby

„…že z nějakého záhadného důvodu spojujete zákonnou povinnost vlastníka jednotky skládat zálohy podle ZoVB se vznikem peněžitého dluhu podle Občanského zákoníku…“

• žádná záhada – pouze na nesrozumitelný výklad – > chybná reakce. Pan LAKE objasnil zde mnoha slovy, že nezaplacení zálohy dle §15/2 z účetního hlediska negeneruje „dluh“, jenže zde jde o zálohy jako o celek i o každou "" zvlášť.
• co se stane když „…pan-A uhradil v srpnu zálohu ve výši 2500 Kč…“ ale neuhradil dalších 2000 Kč jako alikvótní zálohu za služby (předepsanou 1/12 z minulého roku), které mu byly předepsány k úhradě za srpen ?? Je vlastník v „poho“ a čeká na „vyčíslené vyúčtování“ a SVJ neví z čeho hradit dodávku služeb nebo je SVJ v „poho“ protože jí rezerva umožní vést s vlastníkem okamžitě spor?
• pan LAKE uvedl 4-způsoby „prostředků soukromého práva“ (§9a/2) určující „povinnost“ vlastníka zálohu (tedy i na služby!). Jeli tedy ve Stanovách uvedena pravomoc Výboru vyčíslovat výši záloh (za služby!), pak jde pouze o záměrné matení, vypichovat zde pouze zálohu na správu. Jeli takto stanovená záloha (za služby!) vlastníkovi dána průkazně na vědomí, je právně vymahatelná (rozuměj: sice „nevznikne dluh“ avšak Splčenství se bude domáhat neporušování stanov vlastníkem v bodě, který umožňuje výboru tuto částku stanovit a vymáhat)
• „dluh“ dle ObčZ …? asi se na něj nyní nedostalo, že :))

Neználek

Zjednodušeně řečeno u soudu se můžete domáhat zaplacení záloh, ale již ne úroku z prodlení. Musíte nejdříve dluh vyčíslit, a to můžete až proběhne vyúčtování. To, že SVJ by nemělo z čeho „žít“ je něco jiného a hlavně to není pravda – můžete se dožadovat zaplacení záloh, avšak bez úroku z prodlení.

Mohli to nazvat „smluvní pokutou“, což by pak bylo něco jiného.

Pane lake, to máte pravdu, zapomněl jsem mnapsat, že den splatnosti je v usnesení shormáždění. Ale platba se skládá z různých částek – do tzv FO, pojištění, platba správci, a zálohy na služby. a ještě k vaší vaze, že zálha je zúčtovatelná a není dluhem – a kdo by podle Vás tedy zaplatil třeba dodavateli tepla 200.000 Kč zálohy na prosinec, když by nikdo nezaplatil zálohu na toto teplo?? a ždáný dluh by nebyl? Tm

Pane Toma, pletete dohromady různé věci. Ptal jste se v úvodním příspěvku na to, zda neplacení záloh je dluhem (není) a na to, zda lze uplatnit úrok z prodlení (nelze). Na Váš dotaz jsem Vám odpověděl.

Teď otevíráte zcela jiné téma – jak má SVJ překonat svou finanční nedostatečnost, jestliže nikdo z vlastníků jednotek neplatí předepsané zálohy na služby. To je zcela jiná otázka (a řekl bych, že si zde vymýšlíte neexistující problém). Pokud skutečně jste v této situaci, lze říci jen toto:

Jestliže nemáte s vlastníky jednotek uzavřené smlouvy o poskytování služeb s povinností hradit zálohy, pak se nedivte. Je naivní dodávat konečným spotřebitelům bez smlouvy. Všimněte si, že dodavatel vody, plynu, tepla, elektřiny vždy před zahájením dodávek sepíše s odběratelem velmi podrobnou smlouvu v níž je hrazení záloh výslovně upraveno, včetně případných sankcí. Zkuste se zamyslet proč asi dodavatelé takto postupují.

lake

„…Je naivní dodávat konečným spotřebitelům bez smlouvy…“

• míním že není pravda, že dodávka služeb kterou SVJ zajišťuje je nutné podporovat separátními smlouvami s jednotlivými konečnými spotřebiteli. Toto tvrzení je obdoba „smlouvy o výkonu funkce člena výboru“ – jistě jako de lege ferenda – dobrý, … ale zústaňme v realitě všedních dní.
• míním, že zcela postačuje §13/7 ZoVB. Když postačuje k tomu, aby dala banka úvěr SVJ namísto skupině vlastníků, pak postačuje i k vymáhání plateb za služby rozúčtovávaných konečným spotřebitelům.

„…Zkuste se zamyslet proč asi dodavatelé takto postupují…“

• je sice pěkné uvést příklad dodavatelsko-odběratelských vztahů tj. dvou právnických osob na základě smluv ale SVJ služby pouze zajišťuje za vlastníky a nikoli že by bylo jejich dodavatelem ke konečným spotřebitelům
• na základě uvedené „logiky“ by mohla PO-SVJ zajistit službu také jen těm co pro ni hlasovali a nikoliv již těm co byly proti

„…Neuhrazením zálohy tedy ještě nevznikne dluh…“

• pokud na jedné straně lze „splatnost platby“ (snad míníte zálohy – nevím) stanovit „usnesením“, ale na druhé straně není „neuhrazení zálohy“ dluhem se sankčními důsledky, pak nedává žádný smysl se usnášet o nějaké „splatnosti záloh“. Takové „usnesení“ zálohu dodavateli např. za teplo neuhradí.

Neználek

Díky za velmi dobrou „praktickou“ odpověď a vůbec na reálnýn ppohled na problematiku. Pokud totiž čtu některé „rady“ – které především hledají jen to, jak něco nelze vůbec dělat a přitomten baraák musí fungovat – výtahy musí jet, teplo a TUV musí být, světlo musí svítit, atd. toto se musí denodenně řešit a ne vyýmsly typu smlouvy se členy výboru , smloiuvy na dodávky s vlastníky, neplacení záloh… paod. Já se ptám spíše pro porovnání, protože sám dělám ve správě bytů již několik let a mám zkušenosti asi z desíti SVJ po celé Moravě včetěn toho našeho. Ti lidé potřebují dát v drtivé většině praktický návod JAK TO UDĚLAT a nikoliv PROČ to nejde. S tímto přístupem by většina SVJ nefungovala a nic by se nevyřešilo. Díky pane „Neználku“. Tm

Pane Toma,

• není nad to pokud rádce dává rady použitelné v praxi
• vezmu příklad: studená voda (STO)
  • míním, že §13/7 ZoVB ukládá vlastníkovi obecnou povinnost ručení za závazky SVJ. Závazkem tj. správou domu je nepochybně i zajištění dodávky požadovaných služeb jako je dodávka STO,TUV,TEP,úklidu apod. Spotřeba STO je tedy nepochybně službou ve vztahu SVJ-vlastník ale stejně tak je závazkem ve vztahu dodavatel-SVJ.
  • Pro stanovení výše záloh pro krytí nákladů dle §15/2 tedy podstatné zda jsou určeny na „krytí předpokládaných nákladů“ – a není oprávněný důvod vylučovat z této částky i závazky např za dodávku STO ve vztahu dodavatel-SVJ.
  • Rozdělení plateb na 2-hromádky je tedy jen optický klam a mám za to že v částce za m2 lze vybrat i tu částku potřebnou na zaplacení služeb
  • tolik asi k tvrzení že zákon nepředepisuje „zálohy na služby“ – nepředepisuje, protože nemusí. Dodaná služba je sice závazkem vlastník-SVJ ale pakliže nelze tento závazek odběratel-SVJ vyrovnat v důsledku neplacení záloh a to pravidelných nebo vlivem dlužníků, pak ji zaplatí všichni spoluvlastníci vlivem §13/7. Na toto si ostatně futrují položku „REZERVA na dluhy“.
    
    
• neplacení usnesené částky záloh dle §15/2 je tedy dle mého názoru porušením zákona i bez vyúčtování (čímž netvrdím že povinnost vyúčtování zaniká nebo že se služby budou platit jinak než podle konkrétní spotřeby) protože zvyšuje závazek ostatních spoluvlastníků jistit závadné jednání vyšším výběrem.

Neználek

NeznáIek napsal: "... není nad to pokud rádce dává rady použitelné v praxi"

Popleta NeznáIek ovšem použitelné rady nedává. NeznáIek netuší, že § 13 odst. 7 se týká ručení za cizí závazky podle § 546 a následujících ObčZ, proto píše nesmysly. Ručení podle § 13 ZoVB se nemůže uplatnit přímo mezi dlužníkem (SVJ) a ručiteli, nýbrž pouze mezi věřitelem (dodavatelem vody) a ručiteli. Zkrátka - vlastník jednotky jako zákonný ručitel bere na sebe VŮČI VĚŘITELI povinnost, že pohledávku uspokojí, jestliže ji neuspokojí SVJ jako dlužník.

Aby došlo k ručení podle § 13 ZoVB, nejspíše by vodárna napřed pro neplacení zastavila vodu do domu, vymáhala by na dlužníkovi a teprve po delší době by se obrátila na vlastníky jednotek s výzvou k uhrazení dluhu SVJ. NeznáIkova "rada" je nepoužitelná (ale možná mu nevadí být půl roku bez vody, kdo ví ...).

NeznáIku, znovu prosím: pište jen v případě, že o věci alespoň něco víte. Já se sice bavím, ale ostatní mohou být vašimi výšplechty zmateni.

lake

Pane Neználku vytváříte začarovaný kruh. Bez zaplacení zálohy není z čeho zaplatit službu. Bez zaplacení služby ji není možno vyúčtovat. Bez vyúčtování nevzniká povinnost zaplatit. Bez zaplacení.........a tak dokola.

Umíte z něj ven?

Jirka

„..vytváříte začarovaný kruh. Bez zaplacení zálohy není z čeho zaplatit službu…“

• pane Kruppe, čtete snad někde, že tvrdím že by se zálohy platit neměly ???
• jak zněl dotaz tazatele jsem napsal. Jaká je k němu vedena „diskuse“ také. Nevím čím bych já vytvářel Vámi tvrzený „začarovaný kruh“. Já jsem pouze poukázal na to, že v tomto vláknu jako návrh řešení padly od pouze 2 přispěvatelů návrhy na jejichž realizovatelností se lze zamýšlet.
• Nad LAKO-vými jsem se pokusil vyargumentovat že jsou nejen nepoužitelné ale také vnitřně rozporné.
• nad mými padlo pouze tvrzení LAKA o mém nepochopení §13/7 ZoVB. O jejich nepoužitelnosti ale nic.
• jiné „argumenty“ jsem zde od kohokoliv dalšího nezaznamenal – pokud nesoudíte, že „mínusování“ něčích názorů je argument, který může tazateli přinést právně stabilní řešení…

„…Umíte z něj ven?…“

• nejprve uvedu, jak já rozumím tomu co je ve Vaší fraseologii tím „začarovaným kruhem“:
  1. je oprávněný požadavek aby Vlastník platil, až za poskytnuté a vyúčtované „služby“
  2. je stejně oprávněný požadavek mít na zálohové placení zajišťovaných služeb které jsou účtovány jednou ročně
• nevím jestli vím „jak z toho ven“ – vím ale jak se „nedostat dovnitř“
  • pokud štvete Vlastníky tím, že jim bránite v kontrole hospodaření; tím že jim zadržujete 8-měsíců přeplatky, které by jste mohli vyplatit ihned po dokončení reklamací; tím že je ignorujete nebo nekomunikujete; tím že instalujete kamerový systém do míst kde být nemá (např.vnitřek výtahu) a čekáte kdo má žaludek na to se soudit; …atd.
  • …tak pak se nedivte že se dostanete na okraj „právní propasti“ ze které nevíte kudy ven. Já netvrdím že to tak je všude nebo zrovna u Vás. Ale v mně známých SVJ v mém okolí to je všude. Blbá nálada vládne ale není ještě dost polen pod kotlem. Takže každý jen skřípe zuby a zaleze do své nory k své TV.
• jak se zajistit v ad-2 jsem již v tomto vlákně uvedl zde.

Neználek

Toma napsal: "Ó nikoliv, pane Lake! Ptal jsem se ne na platbu záloh, ale závazků – příspěvek na správu a také na další (i služby) "

Toma napsal: "Poslyšte vy dvojnásobný bakaláři – přečtěte si ještě jendou můj dotaz a poznámky k němu nebo si to nechte v ysvětlit, při Vašem vzdělání. Neptal jsem se v prvotním dotazu na ZÁLOHY"

Pane Toma,
v úvodním příspěvku jste se ptal pouze na zálohy. Zmínil jste "FO" což je nesprávný název pro účet přijatých zálohových plateb. Psal jste o platbách do 20. dne v měsíci, což jsou nepochybně opakující se zálohy, nikoliv nedoplatky z vyúčtování (které jsou splatné jednou ročně). Ptal jste se, zda je třeba "po každém měsíci upomínat", což se opět týká měsíčně placených záloh, nikoliv příspěvků na správu či nedoplatků z vyúčtování služeb. Zřejmě si pletete příspěvky na správu podle § 15 odst. 1 se zálohami na správu podle § 15 odst. 2 ZoVB.

Není nad to, když tazatel ví, na co se vlastně zeptal.

lake

„…Mezi VJ a společenstvím může tedy den splatnosti být určen pouze za pomocí prostředků soukromého práva… …smlouvou mezi jednotlivým VJ a dodavatelem služby“

• jeden příklad za všechny: §2/5 zák.274/2001

  Odběratelem je

  • vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak;
  • u budov v majetku České republiky je odběratelem organizační složka státu, které přísluší hospodaření s touto budovou podle zvláštního zákona;⁴⁾
  • u budov, u nichž spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy,⁵⁾ je odběratelem společenství vlastníků

  Každý ať zváží sám, jestli je výše citovaný výrok o separátních smlouvách s odběrateli „v oblasti reality“.

„…Mezi VJ a společenstvím může tedy den splatnosti být určen pouze za pomocí prostředků soukromého práva… …usnesením shromáždění“

• pokud není nedodržení usnesení sankcionovatelné – jde jen o bezzubý výkřik do tmy což podporuje i tvrzení: „cit.“…Neuhrazením zálohy tedy ještě nevznikne dluh…„“

Neználek

NeznáIku, pletete si dvě různé věci.

• Jedna věc je smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod (podle m3 a fakturačního vodoměru), uzavřená mezi dodavatelem vody a odběratelem SVJ podle ObchZ a podle zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích.
• Zcela jiná věc je dodávka služby „poskytování vody“ uvnitř domu, uzavřená mezi SVJ a jednotlivými vlastníky jednotek podle zákona č. 526/1990 Sb. o cenách.

Zřejmě nevíte, že cena zaplacená na základě prvního právního vztahu se následně rozúčtuje vlastníkům jednotek v rámci druhého právního vztahu. Podívejte se na Vaše vyúčtování služeb a pochopíte. zákon č. 526/1990 Sb. s tím nemá opravdu nic společného.

Naučte se prosím rozlišovat o čem se píše, aby Vaše dlouhé odpovědi nebyly jen výkřikem do prázdna.

lake

„..mezi SVJ a jednotlivými vlastníky jednotek podle zákona č. 526/1990 Sb…“

• § 1 odst. 1 zákona č. 526/1990 Sb.

  Zákon se vztahuje na uplatňování, regulaci a kontrolu cen výrobků, výkonů, prací a služeb (dále jen „zboží“) pro tuzemský trh, včetně cen zboží z dovozu a cen zboží určeného pro vývoz

  Jestli to je nebo není vztah SVJ-vlastník vztahem na „vnitřním trhu“ nechám zdravému rozumu…

„…NeznáIku, pletete páté přes deváté…“

• Vy tvrdíte, že ji „nakupuje a následně poskytuje dle zák.526/1990 – tedy prodává“

• já míním, že „nákup služby JEN zajišťuje a následně náklady rozúčtovává podle existující měřící techniky nebo není li tato „technika“, pak podle podílů (s ručením dle §13/7 ZoVB)“

• na základě Vámi uvedeného by šlo mylně vyvodit, že

  • pokud Vlastník na smlouvu nepřistoupí pak z titulu §13/4 ZoVB
    SVJ vstoupí do jednotky a službu „odstřihne“

  • pokud Vlastník vodu neodebírá, pak neručí za „závazek SVJ“

„…aby Vaše dlouhé odpovědi nebyly jen výkřikem do prázdna…“

• ano, prosím KOHOKOLIV o anonymizovanou smlouvu o dodávce vody mezi SVJ a Vlastníkem. Reálnou . Alespoň jeden z Vás. Ať to není jen „druhá jitrnice co svět neviděl“
  (tou první je zveřejněná reálná „smlouva o výkonu funkce“).

Neználek

NeznáIek napsal: „Zákon [526/1990 Sb.] se vztahuje na uplatňování, regulaci a kontrolu cen výrobků, výkonů, prací a služeb (dále jen „zboží“) pro tuzemský trh, včetně cen zboží z dovozu a cen zboží určeného pro vývoz. Jestli to je nebo není vztah SVJ-vlastník vztahem na „vnitřním trhu“ nechám zdravému rozumu…“

Skutečně jste dokonalý neználek: V oblasti práva se musíte řídit v první řadě zákonem, pak teprve (při výkladu práva) může nastoupit zdravý rozum. Vy jste si ani nebyl schopen přečíst prvních pár paragrafů zákona č.526/1990 Sb. o cenách, ale mudrujete o jeho obsahu. Cituji co jste si v zákoně nestačil přečíst:

§ 3 (1) Regulací cen se rozumí stanovení cen, mezí, ve kterých mohou být sjednávány, usměrňování výše cen nebo i stanovení postupu při sjednávání, uplatňování a vyúčtování cen nemovitostí, jejich částí a služeb spojených s jejich užíváním cenovými orgány.

Ono je to až ve třetím paragrafu zákona, takže jste tam při čtení ještě nedorazil, že ano. Inu znalec práva se pozná …

lake

„…Vy jste si ani nebyl schopen přečíst prvních pár paragrafů zákona …“

• to bych si asi mohl vytrhnout pár vět z jakéhokoli zákona, že?
  (čtenáři nechť si laskavě naguglí jak zde na Portále pan „někdo“ před časem bizarně dokazoval – že v SVJ neplatí zák.133/1985 když si tu někdo stěžoval na 60.000-covou pálku co SVJ dostalo)
  

„…Vy jste si ani nebyl schopen přečíst prvních pár paragrafů zákona …“

• Není mi jasné proč bych měl zkoušet aplikovat nějaké další §§ zákona jehož JEHOŽ §1 jsem citoval doslovně a je v něm že se vztahuje na „vnitřní trh“. Pokud tedy Vy tvrdíte že prostředí uvnitř SVJ je trhem ve smyslu zák.526/1990 a že si mám aplikovat §3 kam jste se dostal Vy – tak to dokažte.
• jen svéřepě tvrdit, že ten „Neználek nemá pravdu“ přesvědčí jen Váš fan-klub

Neználek

Ó nikoliv, pane Lake! Ptal jsem se ne naplatbu záloh, ale závazků – příspěvek na správu a také na další (i služby) a nikoliv všichni nepaltí, ale jen malá část neplatí, či opožděně. A moje otázka směřovala – JAK POČÍTAT ÚROKY Z TĚCHO OPAKUJÍCÍCH Se OPOŽDĚNÝCH PLATEB. Nic více.

Tm

Pane Tomo,

pan Lake Vám jasně napsal, že není dána povinnost hradit zálohy. Je to jasné? Můžete případně chtít prostudovat judikát, rád Vám ho poskytne.

Pokud není povinnost hradit, nemůžete počítat příslušenství, neboť prodlení nevzniklo.

Bc. et Bc. Švanda

Poslyšte vy dvojnásobný bakaláři – přečtěte si ještě jendou můj dotaz a poznámky k němu nebo si to nechte v ysvětlit, při Vašem vzdělání. Neptal jsem se v prvotním dotazu na ZÁLOHY (Jenom na zálohy!) ale na závazky a ty platit musí. A ještě k zálohám – odpovězte mi který dodavatel tepla nebo vody vám bude dodávat rok teplo (asi v hodnotě 2 milonů Kč) aniž by obdržel nějaké zálohové platby. takže nebude prodlení, ale barák bude bez tepla :-). Vy jste opravdu odborníci – ale v praxi nepoužitelní. Když jste tak chytrý – odpovězte mi prakticky počítání úroků – dík :-) (Ing. et Ing.) :-) Tm

Jak souvisí nemožnost vymáhat úroky z prodlení ze záloh s nemožností SVJ hradit služby dodavatelům??? Zamyslete se nad tím jaký bude přesný postup dodavatele el. energie, když přestanete platit zálohy. Možná Vám dojde, že mimořádné VYÚČTOVÁNÍ proběhne ještě před vymáháním právní cestou. A proč to dodavatel udělá? No proto, aby mohl vyčíslit váš dluh. V případě, že byste měl totiž přeplatek, tak na základě jského titulu by měl chtít zaplatit víc… To jestli SVJ nebude mít prostředky pro dodavatele a tím, jestli máte nárok na úroky z nezaplacených záloh jsou dvě naprosto rozlišné věci. Tímto amatérismem, který se tu předvádí je přesně příčinou toho katastrofálního stavu různých SVJ a družstev… lajckého výkladu práva, s tím spojená nesmyslná usnesení shromáždění a čl. schůzí, nekompetentního vedení, motáním různých věcí dohromady atd.

Dobry den, aktualne resime v nasem SVJ obdobnou situaci jak postupovat proti opozdilcum pri platbe zaloh. Jeste pred vznikem SVJ jsme meli ve stanovach druzstva urcene datum splatnosti na 20. daneho mesice. Ve stanovach SVJ stanoveny konkretni den nemame.

Je tedy skutecne jedinou cestou schvalit si datum (den) kdy se maji platit zalohy shromazdenim? Neplyne nejaky „vychozi“ stav ze zakonu?

edit: upravil jsem prispevek, odkazoval na spatne zneni zakona

Přesně jak píše Neználek níže, datum si stanovit můžete, záloh se domoct můžete, ale nedomůžete se sankcí v podobě úroků z prodlení. Ovšem můžete to zkusit se „smluvní pokutou“ a podpisem souhlasu (smlouvy) s touto sankcí ve společenství. Na 2. stranu, proč bych měl jakožto vlastník s touto sankcí vyjadřovat jakýkoliv souhlas…

„..Je tedy skutecne jedinou cestou schvalit si datum …“

• a jak by podle Vás toto mohla být TA CESTA „do ráje včasných plateb záloh“,
  když „Neuhrazením zálohy ještě nevznikne dluh “ ??

Neználek