Termín platby záloh

Jde nám o to, že vždy se nám najde ve společenství někdo, komu se platit nechce. Byly různé výmluvy, výsledkem byla změna stanov s tím, že rozhodující je datum připsání na účet a rozšířeno to bylo na celý měsíc. Byla-li připsána platba v dalším (následném) měsíci, dle mého názoru vznikl dluh za minulý měsíc a dalším měsíci by měly být uhrazeny platby 2. Nejsem ale schopen posoudit, zda ta pondělní platba je ok, či ne.

Dobrý večer, pokud není uhrazeno řádně a včas vznikne dluh. Uhrazením dluh zanikne.

Pokud je platba za předchozí měsíc úhrada provedena až v následujícím měsíci, musí být v aktuálním měsíci provedeny platby dvě.

Věřitel má nárok za dobu prodlení na úrok z prodlení.

Pondělní platba pokud hradila předcházející měsíc byla provedena s prodlením.

Úrok z prodlení přísluší za dobu od prvního dne prodlení tj. ode dne následujícího po dni splatnosti do dne zaplacení včetně.

Nevím o jakou jde částku, ale výši úroku si můžete spočítat např. zde

karelh

Karelh nemá pravdu. Úrok z prodlení lze vymáhat pouze u peněžitého dluhu. Je třeba přečíst si Občanský zákoník. Karelh si plete úhradu ve splátkách s platbami záloh.

Platba zálohy je už podle názvu platbou předem na budoucí účel. Jejím neuhrazením tedy nevzniká žádný vymahatelný dluh.

lake

tím si nejsem jist. protože ad-absurdum nikdo nebude platit zálohy a společenství tím nebude mít na úhradu služeb (voda, elektřina,…). ty jsou také placeny zálohově a vyúčtovány 1× ročně.

Dle mého by měly zálohy být placeny měsíčně dle stanov a v případě neúhrady by měl vzniknout dluh.

Kaštane, neumíte počítat. Spojte se s někým, kdo ovládá účetnictví a zeptejte se ho jak vzniká dluh.

Na počátku je v účetnictví SVJ řekněme +-0,00 Kč.
Vlastník zaplatí zálohu za říjen ve výši 1800 Kč.
Přijetím zálohy vznikne závazek (dluh) společenství vůči vlastníkovi jednotky a v účetnictví je to vedeno takto:
přijetí zálohy od vlastníka +1800 Kč
závazek vůči tomuto vlastníkovi -1800 Kč
-------------------------------------------
celkem +-0,00 Kč

Kdyby ovšem vlastník za říjen neuhradil vůbec nic, byla by vzájemná bilance stejná: +-0,00 Kč.

Kaštane, kde je tedy Vámi tvrzený dluh? Kdy vznikl a jaká je jeho výše? V účetnictví žádný nevidím. Vy snad ano? Jste snad schopen Vámi tvrzený "dluh" v účetnictví SVJ prokázat tak, aby to obstálo u soudu? Nejste. Z jaké částky byste tedy počítal úrok z prodlení? Ano, správně: z částky 0,00 Kč.

Váš příklad "ad absurdum" je skutečně absurdní. Na vině je to, že si pletete neuhrazení zálohy (porušení smluvní povinnosti) se vznikem peněžitého dluhu. To jsou dvě různé věci. Protože jste vyšel z Vašeho nesprávného předpokladu, docházíte k absurdním závěrům.

lake

• Zapíše se předpis záloh 1800,–Kč
• Vlastník zaplatí zálohu 1800,–Kč

Pan Kaštan se vás ptal z čeho byste zaplatil zálohu dodavateli. Na to jste neodpověděl. Místo toho jste se opět uchýlil trapnému zpochyňování jeho schopnosti počítat.
 Jirka

Pane Kruppe, za prvé nikoho neurážím, pouze jsem položil několik dotazů, abych tazatele přiměl myslet hlavou. Máte zvláštní představu o urážení.

Za druhé: Pletete si zřejmě zálohy s plněním ve splátkách. Zeptejte se někoho znalého na základy účetnictví. O předpisech záloh se neúčtuje. Asi je vás více, kteří to nevědí, proto v tom máte zmatek. Vaše účetní doufám zná předpisy. Zeptejte se jí, zda pro forma faktury zavádí do účetnictví nebo ne. Pokud jí nevěříte, přečtěte si to kdekoliv na webu, např. zde: http://www.danarionline.cz/…-ucetnictvi/.

Váš příklad je nesprávný i z jiného důvodu: Podle § 15 odst. 4 ZoVB „… jsou finanční prostředky zálohově poskytnuté vlastníky závazkem právnické osoby vůči vlastníkům jednotek“. Závazek musíte zavést do účetnictví. Na to jste ve Vašem upraveném příkladu zapomněl. Váš (nesprávný) účetní postup by tedy znamenal, že vlastník sice uhradí peněžitý dluh, ale tímtéž okamžikem se SVJ stává naopak jeho dlužníkem. Neuhradí-li vlastník nic, ani SVJ mu nebude nic dlužit. Ejhle – oba případy zaúčtované podle Vašeho postupu vyjdou v konečném výsledku nastejno. Kde asi soudruzi udělali chybu?

Za třetí: Otázka „z čeho byste zaplatil zálohu dodavateli“ je zde naprosto nesmyslná. Nepíšu ani slovo o tom co komu hradí SVJ. Celou dobu diskutuji pouze o tom, že při nezaplacení zálohy vlastníkem jednotky nelze vymáhat úrok z prodlení. Takže se držme tématu a prosím nemixujte do toho tematicky nesouvisející do­taz.

Mimochodem – není mi jasné proč se na toto vůbec ptáte. Snad víte jak lze právní cestou vymáhat plnění z uzavřené smlouvy? Jakpak má zajištěno dodavatel elektřiny či plynu do Vaší domácnosti, že pan Krupp mu bude každý měsíc platit zálohy? Najdete to napsané malým písmem ve smlouvách, které máte s dodavateli uzavřeny. Tentýž postup se uplatní pro zálohy na služby v SVJ.

lake

„…Celou dobu diskutuji pouze o tom, že při nezaplacení zálohy vlastníkem jednotky nelze vymáhat úrok z prodlení…“

• to víme. Není to poprvé. Jenže to bude důvod proč Vás nikdo nechápe – vyberete si „něco“ a nikdo neví co a pak o tom zmíníte slovo až když se oheň sporů nepochopení rozhoří
• laskavě si přečtěte z jakého důvodu SVJ u tazatele chtělo najít a zavést způsob jak donutiti spoluvlastníky platiti včas zálohy tak, aby se nedostávalo do platební neschopnosti. Prostě si dali něco do Stanov a zjišťují, že se jejich opatření míjí účinkem

„…Takže se držme tématu a prosím nemixujte do toho tematicky nesouvisející „odpovědi“…“

• první dobrá myšlenka. Ano držme se tématu tazatele a nikoli vývodů „kazatele“ co nutí „tazatele“ údajně myslet hlavou.

„…Jakpak má zajištěno dodavatel elektřiny či plynu do Vaší domácnosti, že pan „Lake“ mu bude každý měsíc platit zálohy…“

• Bohužel nikdo z nás neználků to neví. Tak nám to prosím řekněte. Sdělte nám jak lze „vypnout“ spoluvlastníka ze Společenství. Šlo by mu dát před dveře železné mříže s tím, že bude do bytu vpuštěn nejprve ale doplatí cash ZA svoje VČAS NEZAPLACENÉ ZÁLOHY jak na příspěvky na správu domu tak na služby? Asi ne.
  Tak a teď to přijde: tazatel o úrocích nemluvil, ty zmínil „karelh“. Takže, prosím zkuste zaměřit své „třeskuté rady“ na merit věci a ne jen na to co si sám vyberete. Logické by bylo odpovědět
  • zda byla do Stanov usneseno vymahatelná povinnost
  • jak reálně se k této povinnosti postavit pokud zvolený způsob výběru záloh nepostačuje.

    To že termín připsání plateb je „v SVJ pod Kaštanem“ kritické, je zřejmě proto, že výběr záloh možná vychází z nějaké přesně položkově stanovené „Reserve study“ a ne jak to tak bývá ve velkém množství jiných ovčínů, že částka dle §15/2 se vycucne z prstu – silně nadsazená, schválí se a pak se na ní svéřepě trvá. Logicky proto jak zde někteří uvádějí, aby se SVJ nedostalo do platební neschopnosti a také aby mělo fondy na své „neplatiže“

Neználek

Pěkný den, všem děkuji za komentáře.

Situace u nás je taková, že nevymáháme úroky z prodlení. Jako „motivační“ položku, aby lidé platili včas, jsme dali úhradu víceprací účetní firmy. Ta v případě, že vlastník nezaplatí, posílá doporučený dopis,… To je zpoplatněné částkou 500,–. Naše společenství platí měsíčně za účetnictví kolem 2–3 tis. Z této „sankce 500“ sice společenství nic nemá, ale je to aspoň další tlak na to, aby se platilo včas.

Máme tu vlastníky, kteří jinak platí, jak se jim zachce / jak jim to vyjde, v libovolné periodě a my se tomu snažíme dát řád. Bohužel jakákoli vstřícnost k vlastníkům se u některých jedinců obrátí v anarchii. Proto naše silná obava, že bychom během krátké doby mohli mít problémy s úhradou záloh a někteří vlastníci by se zkrátka vezli (pokusy tu už byly).

Řešit to soudně je až poslední krok.

ještě vám nikdo neodpověděl, na váš původní dotaz, jak pohlížet na platbu poslanou na konci měsíce a připsanou na počátku následujícího. U nás to děláme takto: Máme zřejmě stejně jako u vás termín platby určen stanovami tak, aby byla připsána do konce měsíce. Vedeme pro každého jednoduchou bilanci má dáti/dal. Jako temín splatnosti uvádíme pochopitelně poslední den měsíce. Přijaté platby řadíme tak, jak došly. Za dobu, kdy je na straně má dáti vyšší hodnota počítáme podle počtu dnů a výši rozdílu úrok z prodlení. Je tedy naprosto nedůležité, zda se konkrétní platby řadíme k tomu, či onomu měsíci. Pokud platba dorazí prvního dne následujícího měsíce, činí úrok zlomek koruny a nemá smysl ho počítat.

Nemyslím, že částka 500,–Kč za upomínku je zdůvodnitená. Měla by odrážet skutečné náklady. My posíláme v případě prvního opoždění obyčejnou upomínku, v případě druhého jdeme osobně a necháváme si ji podepsat. Pokud bychom dlužníka nezastihli, posílali bychom ji doporučeně.

Hezký den

Jirka

Kaštane, neumíte počítat. Spojte se s někým, kdo ovládá účetnictví a zeptejte se ho jak vzniká dluh. – On se ptá, tak proč jste tak kousavý? Neustále někoho hloupě poučovat tímto způsobem může jen hloupý nabob a to vy, doufám, nejste. 

O předpisech záloh se neúčtuje. – Přečtěte pozorně následující text:
ÚČETNÍ PRINCIP OBCHODNÍCH ZÁLOH
.....Výjimku umožňuje bod 3.2.3. tohoto ČÚS u pravidelně se opakujících zálohových plateb od uživatelů bytů a nebytových prostor (služby spojené s užíváním bytů a nebytových prostor a nájemné či příspěvek vlastníka jednotky), kdy lze účtovat již o předpisu záloh. viz http://www.mzdovapraxe.cz/…-ucetnictvi/.


„… jsou finanční prostředky zálohově poskytnuté vlastníky závazkem právnické osoby vůči vlastníkům jednotek“ – Netvrdím nic jiného, účtování jsem uvedl zjednodušeně. Splatnost zálohy má však jiný termín, než vyúčtování záloh a vyrovnání přeplatků/nedo­platků.

Otázka „z čeho byste zaplatil zálohu dodavateli“ je zde naprosto nesmyslná. – Otázku položil tazatel, tak byste odpovědět měl. Mě vůbec nesmyslná nepřipadá.

Snad víte jak lze právní cestou vymáhat plnění z uzavřené smlouvy? Jakpak má zajištěno dodavatel elektřiny či plynu do Vaší domácnosti, že pan Krupp mu bude každý měsíc platit zálohy? Najdete to napsané malým písmem ve smlouvách, které máte s dodavateli uzavřeny. Tentýž postup se uplatní pro zálohy na služby v SVJ. – Třeba nevím a nemusím vědět. Radíte tu vy, tak proč neporadíte? Proč do nekonečna opakujete pouze to, že nelze vymáhat úrok z prodlení? To by vedlo k neplacení záloh a vzniku platební neschopnosti. Buďte tedy tak velice laskav a poraďte, jak tomu zabránit.

 Jirka

Vracím se k této říjnové diskusi, neboť pan Krupp se zde dopustil argumentačního faulu. Méně znalým to mohlo uniknout. Ve svém příspěvku použil jako argument citaci z Českého účetního standardu 017, ale „zapomněl“ k tomu sdělit zásadní skutečnost, že podle toho se SVJ v žádném případě neřídí.

Společenství vlastníků jednotek účtuje podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. Účtuje tedy podle ČÚS č. 401 až 414. Viz http://www.mfcr.cz/…slativa.html#….
ČÚS č. 017 se na SVJ nevztahuje, neboť je určen pro podnikatele.

O problematice účtování či neúčtování o předepsaných zálohách psala např. paní Klainová v příspěvku http://www.portalsvj.cz/…-zaloh-v-svj#… a dospěla ke shodnému závěru jako já. Zda její příspěvek je stále aktuální by mohl objasnit ten, kdo má k dispozici poslední verze Českých účetních standardů 401 až 414.

Obsah ČÚS 017 však jako argument v této diskusi opravdu použít nelze.

lake

Pane lake, nikdo se nedopustil argumentačního faulu. Napsal jsem, co jsem věděl a nikoho jsem neurážel. Tento web snad většině lidí slouží k výměně názorů a lidé se mohou mýlit. On se málokdo v té houšti účetních předpisů dokonale vyzná. Jirka

ja si z tim hlavu nelamu mam hypoteku a platim jak kdy od 1. do 31. a kdyz to nestihnu zaplatim nasledujici měsic 2× tolik a to jak za ktery měsic jsem uhradil at si udela učetni od toho ji taky platime a nemale penize cca 17000,– měsične tak at se taky stara