Stanovování vybírání dlouhodobých záloh na správu po 1.1.2014
Na tomto serveru jsem vícenásobně četl tvrzení o nemožnosti vybírat dlouhodobé zálohy na správu domu a pozemku u SVJ založených po 1.1.2014. Protože se toto opíralo o tezi, že SVJ založené před a po 1.1.2014 jsou úplně jiné právnické osoby řídící se jinou právní úpravou, jen zde podotýkám, že si toto nemyslím – viz http://www.portalsvj.cz/…m-89–2012-sb – a tedy dále uvedené uvádím pro všechna SVJ bez ohledu na jejich datum založení.
Před datem 1.1.2014 byla možnost stanovovat a vybírat dlouhodobé zálohy na příspěvky na správu domu a pozemku stanovena přímo v ZoVB. Po 1.1.2014 toto výslovné stanovení nekteří postrádají v Občanském Zákoníku 89/2012 Sb. a domnívají se, že je nutné toto mít ošetřené ve stanovách. Toto jejich přesvědčení z dále uvedených důvodů nesdílím.
Tento nedostatek je totiž podle mého pouze zdánlivý. Protože SVJ je oprávněno jednat ve věcech správy domu a pozemku.
Občanský zákoník 89/2012 Sb.
Společenství vlastníků
§ 1194
(1) Společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem.
§ 1196
(1) Společenství vlastníků právně jedná v mezích svého účelu s vlastníky jednotek i s třetími osobami.
§ 1222
Prováděcí právní předpis stanoví, jakým způsobem se vypočte podlahová plocha bytu v jednotce, o kterých částech nemovité věci se má za to, že jsou společné, a podrobnosti o činnostech týkajících se správy domu a pozemku.
Tímto prováděcím předpisem určující podrobnosti o činnostech týkajících se správy domu a pozemku je
Nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím č. 366/2013 Sb.
Kde je určeno.
Činnosti týkající se správy domu a pozemku
§ 8
Činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku z hlediska správních činností se rozumí zejména
b) stanovení a vybírání předem určených finančních prostředků od vlastníků jednotek jako záloh na příspěvky na správu domu a pozemku, stanovení záloh na úhrady cen služeb a jejich vyúčtování a vypořádání,
Tedy přímo prováděcí předpis na nějž se Občanský zákoník odkazuje určuje, že SVJ je oprávněno právně jednat s vlastníky jednotek ve věci dlouhodobých záloh na příspěvky na správu domu a pozemku.
Je věcí stanov konkrétního SVJ, zda k určení výše těchto dlouhodobých záloh na příspěvky na správu domu a pozemku určuje výlučne shromáždění, či nikoliv. Každopádně já bych z hlediska opatrnosti o dlouhodobých zálohách hlasoval shromážděním i v případě, kdy by to stanovy neurčovaly. A to z důvodu další činnosti určené prováděcím předpisem.
§ 8
Činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku z hlediska správních činností se rozumí zejména
d) uplatňování a vymáhání plnění povinností vůči jednotlivým vlastníkům jednotek, které jim ukládají jiné právní předpisy nebo vyplývají ze stanov společenství vlastníků jednotek a z usnesení shromáždění vlastníků jednotek přijatých v souladu s jinými právními předpisy a se stanovami společenství vlastníků jednotek,
A dále upozorňuji na ustanovení o požadavku na existenci stanovení způsobu tvorby rozpočtu společenství.
Občanský zákoník 89/2012 Sb.
§ 1200
Založení společenství vlastníků
(2) Stanovy obsahují alespoň
g) pravidla pro tvorbu rozpočtu společenství, pro příspěvky na správu domu a úhradu cen služeb a pro způsob určení jejich výše placené jednotlivými vlastníky jednotek.
A dále na
Nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím č. 366/2013 Sb.
§ 15
Rozpočet na kalendářní rok, sestavený podle pravidel určených ve stanovách, schvaluje shromáždění vlastníků jednotek, které také schvaluje výsledky jeho plnění v rámci schválení zprávy o hospodaření společenství vlastníků jednotek.
Pokud tedy nebude i dlouhodobá záloha na příspěvek na správu domu a pozemku určena ve výši odpovídající nějakému schválenému dlouhodobému rozpočtu vystavujete se riziku soudního sporu o neplatnost takto stanovené zálohy, neboť bez rozpočtu nebude jasné, zda takto stanovená záloha je schopná pokrýt budoucí příspěvky na správu domu a pozemku, tedy zaplatit vše co je nutné a účelné.
A bez nějakého dlouhodobého rozpočtu považuji za téměř vyloučené dokázat obhájit, že záloha není neodůvodněně malá, či neodůvodněně vysoká.
Zděšený čklen SVJ napsal: „Na tomto serveru jsem vícenásobně četl tvrzení o nemožnosti vybírat dlouhodobé zálohy na správu domu a pozemku u SVJ založených po 1.1.2014. “
Tak to tedy nejspíše neumíte číst, nebo nejste schopen porozumět psanému textu v českém jazyce.
Pravda je jiná, než tvrdíte: Zde se psalo o tom, že vlastník jednotky nemá zákonem uloženu povinnost hradit jakékoliv dlouhodobé zálohy na správu.
Každý, kdo si přečetl NOZ alespoň jednou, ví dobře, že práva a povinnosti vlastníků jednotek jsou obsaženy ve stanovách SVJ(2012). Poddle § 1200 odst. 2 NOZ platí, že „stanovy obsahují (…) pravidla pro příspěvky na správu domu a úhradu cen služeb a pro způsob určení jejich výše placené jednotlivými vlastníky jednotek“ .Případná soukromoprávní povinnost hradit dlouhodobé zálohy na správu může tedy být uložena stanovami, včetně podrobností (způsob stanovení výše a doby použití záloh, vázání záloh na existenci schválené Reserve study – neboli dlouhodobého plánu oprav a údržby domu, atd, atd.)
Co je v konkrétních stanovách jednoho konkrétního SVJ ovšem netušíme. To by si pan zděšený člen SVJ musel v těch stanovách napřed přečíst, namísto psaní nepravdivých tvrzení zde.
----------------------------------------------------------------------------------------
K dalšímu Vašemu nepravdivému tvrzení:
Pouhá jednoslovná zmínka o zálohách v pouhém podzákonném
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. samozřejmě není uložením zákonem
stanovené a vymahatelné povinnosti.
Pane Zděšený člene, přestaňte se zde ztrapňovat. Podle článku 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod platí, že „každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá“. Při této Vaší úrovni neznalostí nemá diskuse s Vámi žádný smysl.
lake
Víte co, zkuste se místo své arogance zaměřit na to, abyste předložil nějaký judikát ústavního soudu, který odmítá nařízení vlády coby prováděcí právní normu. zatím se totiž svou arogancí ztrapňujete pouze Vy. Výklad zákona určuje a zpřesňuje soud.
Respektive nemám naprosto nic, proti Vašemu tvrzení „nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá“.
Ovšem tady zákon říká, že zpřesňující výklad pojmu správa domu a pozemku blíže určí prováděcí předpis. Na čem zakládáté své tvrzení, že tento prováděcí předpis je protiústavní. Máte k argumentaci nějaký judikát ústavního soudu, že není možné pouhým nařízením vlády jakožto prováděcím předpisem vykládat obsah pojmu v zákoně obsaženého?
- Pane, napsal jste: „Víte co, zkuste se místo své arogance zaměřit na to, abyste předložil nějaký judikát ústavního soudu, který odmítá nařízení vlády coby prováděcí právní normu.“
Pomohlo by, kdybyste nepoužíval v diskusi „podpásové“ metody. Útočíte totiž proti tvrzení, které jsem nikdy nikde nenapsal. Vycucal jste si to z prstu. Jestliže snad někdo odmítá nařízení vlády coby prováděcí právní předpis – to jste asi jen Vy sám, když to takto píšete. (Mimochodem, není to právní norma. trénujte porozumění pojmům v oblasti práva.)
Já jsem o prováděcí právní normě napsal něco jiného – a Vy jste to nepochopil, protože neznáte právo.
Neznáte právo, jinak byste věděl, že podzákonný právní předpis není účinný ani vymahatelný sám o sobě. Není totiž zákonem, víme? K podzákonnému právnímu předpisu musí být přímo v zákonu uvedeno zmocňovací ustanovení. Jedině na základě zmocňovacího ustanovení může podzákonný právní předpis upravit některé podrobnosti, které není účelné upravit přímo zákonem. To je taková právní abeceda.
- V rozporu se zákonem jste zde napsal: „… zpřesňující výklad pojmu správa domu a pozemku blíže určí prováděcí předpis“.
Toto je nepravda. Zákon nic takového neobsahuje. Opět další Vaše podpásová snah anahradit právní argumentaci lží.
A teď jak je to tedy se zálohami ve skutečnosti, když odhlédnu od Vašich zmatečných tvrzení. Zmocňovací ustanovení v NOZ zní takto:
| 89/2012 Sb. § 1222 Prováděcí právní předpis stanoví, jakým způsobem se vypočte podlahová plocha bytu v jednotce, o kterých částech nemovité věci se má za to, že jsou společné, a podrobnosti o činnostech týkajících se správy domu a pozemku. |
Zákon tedy pouze neurčitě a obecně říká ve zmocňovacím ustanovení, že nařízení vlády může upravit nějaké nepodstatné podrobnosti. Neuvádí se vůbec co by to mělo být. Zákonodárci tedy nezmocnili vládu ČR, aby ukládala vlastníkům jednotek nějaké povinnosti, neobsažené přímo v zákoně. Takže nemůže být ani řeči o tom, že by n.v. č. 366/2013 Sb. snad mělo být nadřazeno zákonu, či že by snad mohlo uložit povinnost nad rámec zákona.
Nejsměšnější je, že Vám zjevně ušlo, že případná povinnost hradit zálohy ke správě domu musí být uvedena v první řadě ve stanovách. Viz § 1200 NOZ, tam je v obsahu stanov vyjmenováno přispívání na správu domu. Povinnost, kterou podle zákona mohou obsahovat stanovy, nemůže tedy být podruhé uložena nějakým jiným způsobem (a dokonce v rozporu s Ústavou podzákonným právním předpisem).
Jako doklad Vašeho totálního zmatku uvedu co SKUTEČNĚ je obsaženo o zálohách v nařízení vlády. Tím jste se měl zabývat přednostně. Je ovšem zřejmé, že to netušíte, nebo jste to vůbec nečetl. Cituji:
| 366/2013 Sb. § 8 Činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku z hlediska správních činností se rozumí zejména (…) b) stanovení a vybírání předem určených finančních prostředků od vlastníků jednotek jako záloh na příspěvky na správu domu a pozemku, stanovení záloh na úhrady cen služeb a jejich vyúčtování a vypořádání, (…). |
Nařízení vlády tedy neukládá vymahatelnou právní povinnost ani vlastníkovi jednotky, ani právnické osobě SVJ(2012). To ostatně ani učinit nemůže, neboť k tomu v zákoně chybí zmocňovací ustanovení, jak už jsem popsal. Nařízení vlády říká pouze to, že pokud SVJ(2012) snad vybírá zálohy (na základě stanov podle § 1200 NOZ), pak vybírání těchto záloh od vlastníků jednotek spadá mezi činnosti správy domu. To je uvedeno jako nápověda pro účetní – objasnění jak má zaúčtovat (případně rozúčtovat) náklady na tuto činnost.
Nic ovšem jiného nařízení vlády o zálohách neobsahuje, Vy popleto.
O čem se tedy ještě chcete bavit?
----------------------------------------------------------------------
A musím při této příležitosti s potěšením upozornit na to, že jsme narazili na další podstatný rozdíl mezi SVJ(2000) a SVJ(2012):
- SVJ(2012) nemá zákonné oprávnění ani stanovit, ani vybírat či dokonce vymáhat zálohy na správu. Takové oprávnění by muselo být uvedeno ve stanovách, zároveň s pravidly pro určení výše takových záloh. O zálohách se nezmiňuje ani § 1208 NOZ, který obsahuje výčet oprávnění shromáždění.
- SVJ(2000) má přímo ze zákona oprávnění vybírat zálohy na správu podle § 15 odst. 2 ZoVB. Také je ze zákona oprávněno tyto zálohy vymáhat svým jménem (podle § 9a ZoVB). Toto právo společenství má od svého vzniku, a tato oprávnění jsou součástí právní způsobilosti SVJ(2000), i kdyby o tom ve stanovách nebylo uvedeno ani slovo.
Podotýkám, že vybírání peněz na správu cizího majetku je čistě obligační (závazkový) vztah, a na ten se podle § 3028 odst. 3 NOZ použijí výhradně dosavadní právní předpisy.
Mějte se pěkně a snažte se občas přečíst si nějakou literarturu k výkladu právních předpisů. Velmi to potřebujete.
lake
Jsem stále přesvědčen o tom, že před soudem uspějete se zálohami i pokud je nemáte upraveny ve stanovách. Každopádně je výrazně lepší a naprosto žádoucí je ve stanovách upravené mít.
S argumentací proti usnesení ukládající povinnost platit zálohy na správu domu a pozemku neuspějete dle mého z následujících důvodů.
Ohledně toho, co je nutné splňovat u nařízení vlády.
prováděcí právní předpisy nemohou obsahovat takovou právní úpravu, která svým obsahem zákon neprovádí ale doplňuje, a to zejména
povinnosti, které zákon, jež má být proveden, vůbec nepředpokládá
viz http://www.vlada.cz/…_pomucka.pdf a tam citovaná judikatura ústavního soudu
Dále skutečnost, že NOZ předpokládá jakési budoucí příspěvky na správu domu a pozemku, takže nelze konstruovat teze o povinnostech, které zákon vůbec nepředpokládá.
§ 1208
Do působnosti shromáždění patří
d) schválení účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků,
S ohledem na judikát ústavního soudu I. ÚS 752/15, který říká:
15. Jako obiter dictum lze poznamenat, že poměrně striktní výklad určitých pasáží zákona o vlastnictví bytů, zaujatý stěžovatelkou, postavený na svým způsobem absolutizovaném vlastnickém právu k bytové jednotce, by zejména ve větších společenstvích vlastníků jednotek – mimo nekonečných sporů – vedl zřejmě k tomu, že by se stěží mohla na něčem závazně vůbec dohodnout. Lze připustit, že právní úprava není v dané oblasti bezchybná a ideální, leč to ještě zdaleka neznamená její neústavnost. V konkrétním případě pak majetek stěžovatelky nebyl nijak zásadně dotčen či umenšen, jen měla jiné záměry a názory než většina ostatních členů daného společenství. Je snad nadbytečné dodávat, že ani v tom nelze shledávat porušení jejích ústavně zaručených práv nebo svobod.
Já bych k soudu s lake argumentací prostě nešel, neboť si myslím, že s podobnou doslovnou interpretací práva, kterou tady lake rigidně předvádí, nelze uspět. Neboť zcela ignoruje účel právních norem upravujících „bytové spoluvlastnictví“, neboť podobně rigidní, doslovné a naprosto formalistické uplatňování práva by vedlo k tomu, že by se SVJ stěží mohla na něčem závazně vůbec dohodnout. Ono se to nezdá, ale zejména u ústavního soudu lze občast nalézt i cosi jako selský rozum a tedy úsilí, jak čistě formálně neodmítat něco, co je celkem v pořádku s ohledem na péči o dům jako celek.
A koneckonců lze si zde dohledat nepřeberně příspevků od lake, kde se podobně rigidně vyjadřuje o termínu „fond oprav“, který je sice naprosto špatný, ale na rozdíl od lake konstantní judikatura seznala, že všichni ví, oč se jedná, a tedy přestože je ten termín špatný, nelze usnesení SVJ která stanovovala platby do fondu oprav označit jako nezákonná. :) :)
Laskavý čtenář nechť si udělá vlastní názor sám.
Pletete si příspěvky se zálohami. Povinnost hradit příspěvky není totožná s povinností skládat na tento účel zálohy. Takže od počátku ani nevíte o čem se zde diskutuje.
O nařízení vlády prosím už nepište nic. Prokázal jste, že nevíte ani co obsahuje o zálohách. Určitě ne nějakou zákonnou povinnost k úhradě záloh, to už jsem vám přece prokázal.
Závěr je, že NOZ se nezmiňuje ani slovem o povinnosti hradit zálohy na správu. Takže taková zákonná povinnost neexistuje. Musela by být výslovně uvedena ve stanovách SVJ(2012). Je to v NOZ přece uvedeno výslovně v § 1200, opak nejste schopen prokázat. Absence ustanovení o zálohách ma správu znamená, že vlastník jednotky takovou povinnost uloženu nemá.
Naopak v ZoVB taková komplexní zákonná úprava záloh existuje, viz § 15 odst. 2 ZoVB. Tyto zálohy je možno stanovit a vybírat pouze na zákonem úzce vymezený úzký účel:
- pouze na budoucí náklady, které bude nutné vynaložit,
- pouze ve výši stanovené vlastníky jednotek.
To jsou právě ty stále existující rozdíly mezi právním postavením SVJ(2000) a SVJ(2012), které Vy nechcete vidět. Přečtěte si § 15, § 16, § 118 NOZ.
Na okraj: Vámi citovaný judikát Ústavního soudu I. ÚS 752/15 je z Vaší stany jen kouřová clona. Prokázal jste, že umíte kopírovat pomocí Ctrl-C a Ctrl-V. Judikát nemá celkem nic společného s touto diskusí. V domě žalobkyně mají prostě vadné prohlášení vlastníka, které nedefinuje vlastnictví oken. Žalobkyně nemohla ve své při uspět, protože neprokázala, že by okna přístupná z bytu byla v jejím vlastnictví. Jen netuším, proč o tom zde píšete. Se zálohami to nesouvisí.
lake
Přeji Vám hodně štěstí a úspěchů ve Vašem uplatňování podobně formalistických argumentací.
Ten judikát ústavního soudu zmiňuji, neboť v něm seznal ústavní soud mnoho nedostatků v právní normě, nicméně zkonstatoval, že toto nemá intenzitu porušení ústavy. Ťoť vše. Vy ovšem zastáváte názor, že jak některé části ZoVB, tak zejména NOZ je v části upravující bytové spoluvlastnictví a ve svých přechodných ustanoveních protiústavní.
Tyto teze podporujete obsáhlými argumentacemi, které jsou čistě formalisticky vzato podložené, nicméně jdou proti úmyslu zákonodárce a podle mého názoru nemají šanci.
Byl jste vůbec někdy před soudem?
Doplňuji o několik odkazů k přečtení.
Vaše polemika s jedním rozsudkem zahrnující i polemiku na téma uplatnění NOZu. http://www.portalsvj.cz/…echodu-dluhu
Reakce na tuto polemiku. https://obczan.cz/…5/pododdil-4?…
Z této reakce na webu s nikoliv anonymními správci, ale s redakční radou https://www.obczan.cz/…edakcni-rada pak dále cituji
Přečetl jsem si Váš rozbor příslušného judikátu a nevycházím z údivu. Ostatně jako mnohdy, při čtení Vašich komentářů na portále svj. Dosud jsem nereagoval, leč nyní již mi to nedalo, neboť Vaše komentáře jsou nejen zavádějící, ale i nebezpečné, když jsou psány bez znalosti věci a pokud se jimi někdo řídí, může splakat nad výdělkem.
A opakuji svůj dotaz. Byl jste vůbec někdy před soudem?
Můžete doplnit nějaký rozsudek, který by byl výsledkem sporu, kde jste zastupoval někoho a Vaše argumentace byla Vámi použita?
V jiné diskuzi na tomto serveru vložil Michal judikát nejvyššího soudu, co mi dává kompletně za pravdu ohledně neexistence něčeho, jako SVJ(2000) vs SVJ(2012). Linkuji to i sem.
http://www.portalsvj.cz/…m-89–2012-sb#…
Laskavý čtenář nechť si udělá vlastní názor sám.
- Zděšený člen napsal: „V jiné diskuzi na tomto serveru vložil Michal judikát nejvyššího soudu, co mi dává kompletně za pravdu “
Nikoliv pane zděšený a popletený člene. Judikát Vám nedává za pravdu. Cituji z judikátu argumentaci Nejvyššího soudu:
| „Nepravá zpětná účinnost (nepravá retroaktivita) znamená, že novým právním předpisem se sice mají řídit i právní vztahy, vzniklé před jeho účinností, avšak až ode dne jeho účinnosti; samotný vznik těchto právních vztahů a práva a povinnosti z těchto vztahů vzniklé před účinností nového právního předpisu se však spravují dosavadní právní úpravou.“ |
Tato argumentace soudu je v plném souladu s obsahem ustanovení § 3028 odst. 2 NOZ, které se týká věcných práv včetně spoluvlastnických, a zní:
| "Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. |
Všechno do sebe zapadá, viďte? Jak zákon, tak i soud shodně konstatovaly, že práva a povinnosti, vzniklé před dnem nabytí účinnosti NOZ, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. To ovšem znamená, že práva a povinnosti bytových vlastníků, vzniklé před účinností NOZ, se i nadále řídí podle dosavadního právního předpisu ZoVB.
Bytové spoluvlastnictví, vzniklé po datu účinnosti NOZ, obsahuje nová práva a povinnosti od 1.1.2014, a ty se pochopitelně řídí již podle nové právní úpravy obsažené v části NOZ o bytovém spoluvlastnictví.
Co jste vlastně chtěl prokázat, pane zděšený člene? Že soudci i zákonodárce se v této věci pletou? Nebo chcete říci, že soudci i zákonodárce to napsali naprosto správně, a že pravdu mám já?
Podrobněji jsem svůj názor (shodný se zněním zákona i s názorem soudu) zdůvodnil zde: http://www.portalsvj.cz/…a-poplatcich#….
lake
P.S. Pane Zděšený člene, mám neodbytný pocit, že většina Vaší argumentace je smrdutá právní žumpa. Nemíním, že jde o Váš vlastní produkt. Pouze vybíráte co do ní naplnili jiní. Laskavý čtenář nechť si udělá vlastní názor sám.
Lze to takto chapat?: SVJ poskytuje vlastnikum peci o dum a pozemek jako dlouhodobou sluzbu, takze stejne, jako jsou planovany a vyuctovavany kratkodobe zalohy za sluzby, musi byt i sluzba pece planovana a k datu provedeni jednotlivych pecovatelskych ukonu vyuctovavana. Dlouhodoba pece sama o sobe neni jaksi dostatecne merna komodita, takze, aby dlouhodobe zalohy mohly byt vubec stanoveny tzn. vypocitany, musi byt znamo, na co se maji platit, kolik to bude stat a kdy maji jednotlive ukony = duvody placeni svuj termin provedeni a tim i splatnosti zaloh a jejich vyuctovani. To znamena, ze ke stanoveni dlouhodobych zaloh na opravy a udrzbu je potreba jejich dlouhodoby rozpocet, obdobne jako jsou stanoveny = rozpocitany kratkodobe zalohy za sluzby a s rocni splatnosti vyuctovany.
Jenom drobný dotaz, proč to chcete konstruovat jako službu poskytovanou SVJ. Jde Vám o to, jak donutit SVJ, aby Vám vyúčtovávalo dlouhodobé zálohy?
Poslední komentáře