Spotřeba na vytápění

Chtěl jsem se optat. Nežli jen řešit cenu energie. Není vhodné myslet i technologii nebo přistroje na vytop? Já se díval na www.schwank.cz a tam mě napadlo, že nabízí TČ, co využívají i vzduch z okolí atd. A tam pak by došlo ke snížený ceny za vytápění, i když by ceny nebyly tak příznivé ne?

My jsme ve stejné lokalitě jako pan Pavel (Praha), takže by cena měla být stanovena stejně. Ano, je to dvousložková cena, a to 77632 Kč za MWh a cca 334 za GJ. Náš průměr vychází na cca 542 za GJ. Ale zaujala mě měrná spotřeba u pana Pavla před zateplením. Náš dům je stejné konstrukční soustavy VVU-ETA a stejný rok kolaudace. Před zateplením jsme měli měrnou spotřebu 0,37 GJ/m2, po zateplení 0,22 GJ/m2. Průměr na jeden byt vychází na 12,8 GJ ročně. Pane Pavle, máte předávací stanici v domě a slouží pouze pro váš dům? Jak máte nastavenou topnou křivku (90/70 nebo 70/50)? A do třetice, kdo je vlastníkem vaší PST a kdo ji spravuje? Velmi bych uvítala také podobné údaje od dalších SVJ. Děkuji a zdravím, Šárka

„77632 Kč za MWh“

Uvedená cena je zcela nereálná, ať už jde o jakoukoli energii. Cena elektřiny je momentálně někde mezi 4300–4600 Kč/MWh = 4,30–4,60 Kč/kWh (výkupní ceny z fotovoltaiky jsou vyšší, ale o těch tu není řeč, ale ani tak nedosahují uvedené hodnoty).

Proč mažete příspěvky k věci?

Techniku, jde o cenu tepla, nikoli elektřiny. Dodavatel nám účtuje teplo v MWh za uvedenou jednotkovou cenu. MWh se pak přepočtou na GJ (koeficient 3,6). Co kdo maže, nevím, to se musíte zeptat mazajícího Šárka

Problém pana Technika je v tom, že neví, co je dvousložková cena tepla. Bez znalosti věci se snaží „opravovat“ půl roku starý příspěvek. Se nedivím, že mu to někdo smázl.

lake

Paní Šárko,

náš dům má několik výhod, např. výtečného předsedu. :-))

Dům tvoří horní část rondelu, kdy k našemu domu přiléhají sousední domy, takže nemáme ochlazované stěny na kratších stranách domu.

Dále máme do domu vetknutou část mateřské školky, takže další vytápěný prostor o velikosti 300 m2, který vylepšuje tepelnou bilanci.

Orientace domu je sever-jih, takže jsou tepelné zisky ze sluníčka.

Jižní strana je navíc chráněna rameny rondelu před větrem.

PST máme v domě a dodává teplo pro byty (9 700 m2), část školky (300 m2) a zbytek školky (??? m2).

Vlastníkem a správcem PST je Dalkia.

V roce 2009 jsme měli 90/70, od roku 2010 máme 70/50.

Postupně probíhala výměna oken u jednotlivců (cca 15%) a v 2008 jsme zateplili mezonety v posledním patře. To asi vysvětluje klesající spotřebu 2006–2008. Až v 8/2009 jsme vyměnili okna (Uw 0,9). Letos jsme vyměnili vstupní portály (Ug 1,1, Uf 1,78, Uw se mi nechce počítat) a zateplili sever. Na příští rok si necháváme jižní stranu s lodžiema. A pak vyregulování otopné soustavy, ty GJ musí jít dolů!

Kdysi jsem navrhl adminovi anketu o Kč (vpravo dole), tak mu navrhnu anketu o GJ. Třeba ji sem pověsí.

Hezký den!

Pavel

Pane Pavle, děkuji za odpověď. O kvalitách Vašeho předsedy bych si nedovolila pochybovat :-)).

Výhodná poloha vašeho domu leccos vysvětluje, ale stejně měrná spotřeba 0,22 GJ/m2 před zateplením a částečně i před výměnou oken je obdivuhodná. Ještě upřesním údaje našeho domu, možná to bude zajímat i jiná SVJ, která o zateplení teprve uvažují.

Rok 2003 a 2004 – 0,37 GJ/m2

Rok 2005 – 0,36 GJ/m2

Rok 2006 – 0,34 GJ/m2 (začala výměna oken ve větším rozsahu)

Rok 2007 – 0,26 GJ/m2 (v 1. pololetí dokončena výměna oken, ve 2. pololetí zateplení střechy a pláště)

Rok 2008 – 0,20 GJ/m2

Rok 2009 – 0,21 GJ/m2

Letos to vypadá na 0,22 GJ/m2 (začátek roku byl velmi chladný a podzim to už asi nespraví).

Pro představu těm uživatelům, kterým měrná spotřeba nic neříká, byly v roce 2009 v našem domě průměrné roční náklady na vytápění bytu 3+1 (cca 72 m2) 6.959,– Kč.

Ještě by mohly být zajímavé údaje o měrné spotřebě na ohřev vody.

Do roku 2005: 0,41 GJ/m3

2006: 0,37 GJ/m3 (výměna stoupaček a izolace)

2007: 0,35 GJ/m3 (v tomto roce proběhlo zateplení spojené s výměnou vstupních dveří a oken ve společných částech domu a dalším zaizolováním potrubí)

2008 a 2009: 0,31 GJ/m3

Ve finančním vyjádření činily náklady na ohřev vody v roce 2009 na byt průměrně 7.301,– Kč (43 m3).

Zdravím, Šárka

Pane Pavle, jak byste si anketu představoval? Sice očekávám podstatně méně odpovědí, protože výrazně méně lidí o tom něco ví, ale jinak … proč ne.

Admin

Osobně mne zajímají měrné spotřeby na teplo a TUV. U studené vody je zajímavý rozdíl mezi náměrem v bytech a údajem na patě domu. Výše uvedené do značné míry ovlivňuje

• druh domu (panel, cihla),
• stav domu (před či po zateplení),
• rok kolaudace.

Každý dostává vyúčtování služeb a tam je minimálně:

• letopočet
• obec
• druh paliva sice není na našem vyúčtování uveden, ale obecně se často ví

Teplo

• spotřeba tepla v bytech v GJ za dům
• cena za fakturovanou jednotku v Kč/GJ
• započtená podlahová plocha v m2 za dům
• měrný ukazatel tepla v GJ/m2, lze vypočítat, je zároveň nejzajímavější, nemusel by být ve vstupních ukazatelích
• náklady, ale ty nedoporučuji sledovat, protože se dají zjistit ze spotřeby a Kč/GJ

TUV

• spotřeba na ohřev TUV v GJ za dům
• cena za fakturovanou jednotku v Kč/GJ
• započtená podlahová plocha v m2 za dům (měla by být stejná jako u tepla, takže stačí zadávat jen jednou)
• měrný ukazatel tepla v GJ/m2, lze vypočítat, je zároveň nejzajímavější, nemusel by být ve vstupních údajích
• náklady, ale ty nedoporučuji sledovat, protože se dají zjistit ze spotřeby a Kč/GJ
• SV pro TUV za dům v m3
• cena za fakturovanou jednotku SV v Kč/m3

Studená voda

• spotřeba v m3 za dům na patě domu
• cena za fakturovanou jednotku v Kč/m3
• součet spotřeb v bytech v m3

Výše uvedené je sepsáno jen na rychlo. Rozúčtování pro náš dům nedělám.

Přivítám doplnění od praktiků, kteří vyúčtování dělají. Děkuji.

Hezký den!

Pavel

I když to neumím zdůvodnit, tak u nás je cena nepatrně odlišná a to každý rok např.

SV pro TUV 51,15 Kč

SV pro byty 50,95 Kč.

Pokud je na ostatních vyúčtováních stejná cena, což mi přijde logické, tak by se mohla SV zjišťovat jen jednou.

Hezký den!

Pavel

Zdravím Pavle, zabrousil jsem (vinou Technika) do starších komentářů. Už víte, proč je různá cena za SV pro byty a TUV? Jaro

Tak co pane Pavle už jste na to přišel proč máte různé ceny ? Fakturovaná cena od vodáren za fakturovanou jednotku v Kč/m3 je jen jedna a tím pádem máte něco špatně.

Jde o zaokrouhlovací rozdíly. Pro vyúčtování se jako základ používá fakturovaná cena za rok. Např. PVK nám fakturují čtvrtletně a fakturovanou cenu zaokrouhlují na celé koruny, takže se pak výsledná roční jednotková cena za kubík při součtu a následném vydělení mírně liší.

Pro účely ankety by stačilo uvést cenu vody jednou, stačí zaokrouhleně na celé koruny.

Šárka

Děkuji za seznam údajů, počkám před realizací nějakou dobu (zatím mám představu asi týden), zda k tomu nebudou nějaké užitečné připomínky či další návrhy.

Admin

mohu vědět zda je již anketa někde (a kde) zpřístupněna?

Zatím není, předpokládám, že ani nebude. Starý.

pane Starý, je Vaše odpověď

1. odpovědí Admina
2. nebo za Admina
3. nebo je to jen Váš povzdech uživatele nad tím, že doposud není

?
rivr

To je povzdech a konstatování. Pouze. Starý

Pane admine,

při porovnání spotřeby tepla se nejspíše použije

• ukazatel GJ/m2 (podle ploch), nebo
• ukazatel GJ/m3 (podle objemu, ale složité vyčíslení)

Spotřeba tepla v GJ nebude činit potíže. Jinak je tomu u ploch. Aby výsledky ankety byly navzájem srovnatelné, bude třeba jednoznačně definovat co je „plocha“, protože názory se různí. Tedy uvést ve vysvětlivce nějakou srozumitelnou definici, aby se porovnávalo porovnatelné.

Příklady
Pan Pavel uvádí „plocha (dle KN) 9 700 m2“. Může jít o prostý součet podlahových ploch jednotek, nebo všech místností domu, nebo místností a dále chodeb, hal, schodišť, zádveří, výtahové šachty, instalačních šachet. Paní PeDuPles uvádí plochu domu 5675 m2, což je evidentně pouze součet ploch jednotek, bez společných místností a společných prostor domu.

Definice
Celková podlahová plocha
Podle zákona č. 406/2006 Sb. o hospodaření energií „celkovou podlahovou plochou [je] podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená mezi vnějšími stěnami, bez neobyvatelných sklepů a oddělených nevytápěných prostor“.

Tato definice se používá též v programu „Zelená úsporám“. Příloha I/1 Směrnice č. 9/2009 vydaná MŽP praví s odvoláním na zákon, že „podlahovou plochou [je] celková vnitřní podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená vnitřní stranou vnějších stěn, bez neobyvatelných sklepů a oddělených nevytápěných prostor (zák. č. 406/2006 Sb., § 2, písm. p), ve znění pozdějších předpisů“.

K této definici jsem našel i jakési stanovisko MPO a SEI:

1. Neobyvatelný sklep – Je prostor v budově, který neslouží

k bydlení, obchodní, výrobní apod. činnosti a je používaný především ke skladování a odkládání.

2. Oddělené nevytápěné prostory – jsou prostory, které nejsou určeny

k trvalému pobytu během topné sezóny a které nejsou záměrně vytápěny. Teplota v nevytápěných prostorech obvykle závisí na venkovní teplotě vzduchu během topné sezóny. Nevytápěné prostory zahrnují například zasklené lodžie, vysunuté lodžie a nevytápěné chodby a garáže připojené k budovám.
Stanovisko MPO a SEI (online) http://www.mmr.cz/…GetFile.aspx?…

Vyhláška 194/2007 Sb. kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody obsahuje v příloze č. 2 měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a přípravu teplé vody bytů, nebytových prostor a společných prostor bytových budov. Definice je zaměřena na plochu jednotlivých místností a liší se tedy od definice v zákonu č. 406/2006 Sb. (Nezapočte se plocha půdorysu vnitřních stěn a příček, a zřejmě ani šachty. Naopak se započítávají i sklepy a skladiště.)

Závěr
Zdržím se vyjádření názoru o tom, kterou definici použít a co tedy započítat. Hlavně aby to všichni udávali jednotně. Vzhledem k návaznosti na program „Zelená úsporám“ je zřejmě favoritem „celková podlahová plocha“ podle zákona 406/2006 Sb..
Jen mne zaráží, že neobývané vytápěné sklepy se nezapočítávají. A ještě k tomu není ani jisto, co je „sklep“. Podle vyjádření MPO a SEI je totiž sklepem i místnost v patře nebo v podkroví …
Ach ti ouředníci!

lake

Pane Andreji,

máte pravdu v tom, že lidi zajímá kolik platí. To je ale informace s velmi malou vypovídací schopností, protože se neví, zda výše úhrady je více ovlivněna špatným stavem domu nebo cenou od dodavatele. Proto jsem psal, že by bylo vhodné zjišťovat jak měrnou spotřebu v GJ/m2, tak cenu za teplo v Kč/GJ. Pronásobením vstupních údajů se pak získá údaj v Kč/m2. Cenu za svou jednotku si již každý spočítá. Pro mne jako předsedu výboru není ani tak důležité kolik platím zrovna za svou jednotku, ale kolik se platí za dům.

První větu Vašeho příspěvku nekomentuji, ale je hodně vypovídající. Nikdo Vás nenutí k odpovědím v této anketě.

Hezký den!

Pavel

Pane Pavle souhlasím s vaším příspěvkem 3(vše se dá najít na vyúčtování) a doporučoval bych to nedělat složitější, protože potom se vám lidi na takovou anketu víte co ? Určitě nebudou hledat jakou má jejich dům podlahovou plochu podle nějakého zákona 406/2006 Sb.

Pane Anonymouz,

nejsme ve při. U každého dotazníku je pro úspěšné vyplnění předpokladem jednoduchost a jednoznačnost. Proto admin čeká na nějaké návrhy.

Jsem pro co nejméně vstupních údajů, které budou jednoznačné a čerpány pokud možno z jednoho zdroje.

Totální minimalizace údajů např., kolik se zaplatí Kč za topení za byt 3+1, však celou anketu znehodnotí. Dokonce jsem se setkal s lidmi, kteří jsou schopni pouze odpovědět, že předloni dopláceli 800 Kč ale vloni dobírali 300 Kč a že je to teda dobré. Zda se jim zvedly zálohy vůbec nevěděli. :-))

Hezký den!

Pavel

Dobrý den, pokouším se o Vaši anketu, některé údaje bych potřebovala osvětlit, ve vyúčtování máme:1.průměrná měrná spotřeba objektu,2.měrná spotřeba bytu,3.celkový přepočítaný odběr bytu.Jak vypočítám body 2.+3.?Nesouhlasí mi to s údaji na vyúčtování a potom u TUV jak si vypočtu měrné spotřeby?Mám celkové GJ za TUV a m3 vody na TUV za objekt.Nechci průměr, ale chci měrný výpočet, jak na to?Děkuji.T.O.

Odpovídající asi budou údaje čerpat z ročního vyúčtování.

Zde se používá „započitatelná podlahová plocha bytu viz vyhl. 372/2001 Sb.“

Mnou použitý údaj z KN je větší o cca 5,5%, navíc ho každý nemusí znát, resp. bude ho zjišťovat z jiného dokumentu.

Pokud někdo bude chtít odpovídat, tak většina údajů je na ročním vyúčtování.

V každém případě by údaje měly být porovnatelné tj. s nějakou definicí.

Hezký den!

Pavel