Společenství může nabývat nemovitosti
SVJ je poměrně problematický právní útvar a nic není v SVJ černobílé, jak se může zdát, když si někdo jednou přečte pár vět ze ZoVB. Proto je vhodné se seznámit s literaturou a judikaturou, např.:
http://www.spolecenstvi.okinfo.cz/…ormaci-o-svj
Skutečnost, že SVJ může nabývat nemovitosti, se pokusím podpořit několika důkazy:
1)podle ZoVB § 9/1 druhá věta může SVJ nabývat věci, byty nebytové prostory pouze k účelům uvedeným ve větě první. Vzhledem k tomu, že nemovitost je věcí (§ 119 ObčZ), je zřejmé, že SVJ může nabývat i nemovitosti.
2)pořízení nemovitostí k účelům vymezeným v ZoVB § 9/1/věta první připouští právníci, např.:
2.1)Kocourek str.41
2.2)Holejšovský str. 30
2.3)Helešic str. 45
2.4)Dvořák str. 210
2.5)Čáp str. 102
3)možnost nabytí pozemku do vlastnictví SVJ, kdy je zároveň popsán vztah věty první a druhé § 9/1 ZoVB, je uveden v Rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 10. 2002, č.j. 30 Ca 44/2002–16: „Společenství vlastníků jednotek podle zák. č. 72/1994 Sb. má omezenou právní subjektivitu a způsobilost k právním úkonům, avšak hranice této způsobilosti jsou dány v každém konkrétním případě pouze a právě tím, zda určitým právním úkonem, v tomto případě nabytím pozemku, vykonává navrhovatel správu domu či nikoliv. Z ust. § 9 odst. 1 cit. zák. obsahující legální definici správy domu se podává, že účelem tohoto zákona je umožnit společenství vlastníků jednotek řádný výkon správy domu v širším smyslu. Ta proto zahrnuje i výkon práv a povinností ve věcech spojených se správou domu v užším smyslu, provozem a opravami společných částí domu. Mezi takový výkon práva jednoznačně spadá i nabytí vlastnictví pozemku za účelem lepšího využití bytového domu, tedy takového pozemku, který bude bytovému domu „sloužit“ k uspokojení potřeb jeho obyvatelů, pokud tyto potřeby jsou spojeny se správou bytového domu.“
(Bulletin advokacie č. 3/2003, s.80 a násl.).
V uvedeném sporu zamítl Katastrální úřad v Semilech návrh na vklad pozemku ve prospěch SVJ, které chtělo na přilehlých pozemcích vybudovat parkoviště obyvatelů domu. Krajský soud dospěl k závěru, že postup KÚ byl v rozporu se zákonem.
Závěr)názor, že SVJ může nabývat nemovitosti je tedy v odborné veřejnosti poměrně rozšířený. Resp. dosud jsem nenarazil na opačný názor, který by podal právník. Nevylučuji ale i ojedinělý názor opačný a proto uvítám citaci z literatury či judikatury.
Hezký den!
Děkuji, pokud pokládáte zřízení parkoviště za správu domu, pak nemáme šanci se spolu dohodnout.
Co takhle chov koní? Může společenství nabýt pozemek za účelem chovu koní pro své členy? Zjevně se podle stejné logiky jedná o správu domu, když na koni lze stejně jako automobilem jezdit rekreačně, závodně, koně lze pronajímat, a navíc je koňská doprava mnohem ekologičtější.
Pane Václave,
já nemám potřebu se s Vámi dohodnout. :-))
Pouze mi vadí, pokud se zde bez jakýchkoliv důkazů tvrdí, že SVJ nemůže nabývat nemovitosti. Přitom je zákon jasný, knihy napsané právníky tvrdí to samé, existují judikatura…
Máte právo si myslet co chcete, ale pokud něco veřejně hlásáte, bylo by slušné to podložit argumenty. To jste zatím neudělal.
Za názor KS HK nemůžu, pouze s ním souhlasím.
Uznávám, že parkoviště je asi už na hraně výkladu. Záměrem zákonodárce (pokud nějaký měl v tomto smyslu) asi bylo umožnit, aby SVJ nabylo nějakou nebytovou jednotku jako kancelář pro správu SVJ případně bytovou jednotku pro ubytování správce. Ale zákon je napsaný tak, jak je napsaný.
Hezký den!
Pavel
Vážený pane Pavle,
žádáte, abych pro Vás formuloval argument explicitně, což rád učiním:
Provozování parkoviště nespadá pod správu domu, a tudíž za tímto účelem společenství nemůže pozemek podle platné právní úpravy nabýt. (Správa domu je vymezena v ZoVB.)
Ono je vůbec nešťastné omezovat nabytí věci „účelem jejího využití“. Věc buď mohu nabýt, nebo nemohu, ale podmiňovat nabytí budoucím využitím, tedy něčím, co nastane v budoucnu? Jak to chcete kontrolovat? Nebo se domníváte, že když účel nebude plněn, tak bude smlouva o nabytí neplatná? Od jaké chvíle? Od samého počátku, nebo od chvíle, kdy přestane být účel plněn? Jakou lhůtu má společenství na to, aby plnilo účel (= provozovalo parkoviště)? Stačí úmysl provozovat parkoviště, který mohu mít po dvacet let?
Připusťme na chvíli, že provozování parkoviště spadá pod správu domu a společenství uvede, že za tímto účelem pozemek nabývá. Po té tam ale nebude provozovat parkoviště, ale chov koní, a nebo postaví skleník. Kdo by měl budoucí využití podle Vás kontrolovat?
Václav: Vážený pane Pavle, žádáte, abych pro Vás formuloval argument explicitně, což rád učiním:
Pavel: Pane Václave, já formulování argumentů nežádal pro sebe, já považuji za normální, že pokud někdo něco tvrdí, tak své tvrzení podpoří nějakým argumentem. Já uvádím jasné znění zákona, odkazy na jednotlivé stránky literatury, judikát. Vy pouze opakujete své tvrzení, aniž ho čímkoliv dokládáte.
Václav: Provozování parkoviště nespadá pod správu domu, a tudíž za tímto účelem společenství nemůže pozemek podle platné právní úpravy nabýt. (Správa domu je vymezena v ZoVB.)
Pavel: To je Váš názor, na který máte nepochybně právo. Judikát sepsaný soudci zastává jiný názor. Já souhlasím s právníky a soudci.
Václav: Ono je vůbec nešťastné omezovat nabytí věci „účelem jejího využití“. Věc buď mohu nabýt, nebo nemohu, ale podmiňovat nabytí budoucím využitím, tedy něčím, co nastane v budoucnu? Jak to chcete kontrolovat? Nebo se domníváte, že když účel nebude plněn, tak bude smlouva o nabytí neplatná? Od jaké chvíle? Od samého počátku, nebo od chvíle, kdy přestane být účel plněn? Jakou lhůtu má společenství na to, aby plnilo účel (= provozovalo parkoviště)? Stačí úmysl provozovat parkoviště, který mohu mít po dvacet let?
Pavel: Uznávám, že to může být problém. Otázka ale zněla, jestli může SVJ nabývat nemovitosti. Zákon a řada právníků v literatuře shora uvedené tvrdí, že ano. Řešení Vámi uvedených otázek bych nechal na někom jiném.
Václav: Připusťme na chvíli, že provozování parkoviště spadá pod správu domu a společenství uvede, že za tímto účelem pozemek nabývá. Po té tam ale nebude provozovat parkoviště, ale chov koní, a nebo postaví skleník. Kdo by měl budoucí využití podle Vás kontrolovat?
Pavel: To mi připomíná Logika amatéra. Asi můžete teoreticky bádat co by bylo, kdyby..... Já pouze odpovídal na otázku a publikoval jsem tu (již před časem, nyní to pouze opakuji) řadu stanovisek, které mají jiný názor než Vy a Logik amatér.
Závěr: ZoVB je velmi nedokonalý předpis, který vyvolává pochybnosti u mnohých ustanovení. Na tom se asi shodneme. Na skutečnosti, že SVJ může nabývat nemovitosti se asi neshodneme. Laskavý čtenář se musí rozhodnout, zda bude věřit právníkům a soudcům, které cituji, nebo Vám.
Hezký den!
Pavel
Přestože je tento příspěvek už velmi starý, dovolím si reagovat.
Předně musím říct, že se ztotožnuji s panem Václavem, když namítá, že podle ZoVB (tak, jak stojí) sice LZE nabývat nemovitosti, ale JEN za účelem SPRÁVY DOMU.
Z toho mi jednoznačně vyplývá, že např. koupě pozemku za účelem zbudování parkoviště nebo třeba i koupě pozemku za účelem vytvoření rekreační zóny pro vlastníky (jakkoli užitečné věci to mohou být) určitě nespadá pod pojem „správa domu a pozemku“.
A pokud na to má jeden soudce a několik publikujících právníků jiný názor, tak jim ho samozřejmě neberu, ale k Nejvyššímu soudu bych s jejich argumenty určitě jít nechtěl.
Občas mi některé argumenty přijdou spíše jako snaha o to, podsunout ZoVB nějakou užitečnou myšlenku. Pokud by ZoVB explicitně umožňoval nabývat nemovitosti např. za účelem zřízení parkoviště nebo rekreační zóny pro vlastníky, bylo by to UŽITEČNÉ. A někteří právníci, jako by se snažili vyložit nám ZoVB právě v tomto duchu – tj. vyložit nám jeho IDEÁLNÍ podobu (jak by vypadal, kdyby to nebyl zmetek).
Pokud se tedy někdo chce zaštiťovat argumenty typu „takto to vyložil jeden soudce, nebo takto to vyložilo několik právníků“, je to jeho věc. Každopádně mně takovéto proklamace jako příliš rozumné zrovna nepřipadají. Jak už totiž uvedl pan Václav, v ZoVB je víceméně jasně vymezeno, co se myslí pod pojmem „správa“ (a byť bych si to sebevíc přál, žádné parkoviště tam nevidím).
Když zapátráte na tomto fóru, najdete několik odpovědí pana Pavla, který tvrdí, že běžné opravy může provádět výbor i bez souhlasu shromáždění (pokud je to ve stanovách). V ZoVB ale velmi jasně stojí, že pokud jde o opravy, je třeba souhlas 3/4 VŠECH vlastníků. A tuto skutečnost kromě jiného potvrdil ve svém „výkladu“ i Nejvyšší soud (když už jsme u těch „argumentů“).
Připadá mi úsměvné, jak snadno si umíme ZoVB (a další zákony) překrucovat k obrazu svému. Proč nám například „správně nevyargumentujete“, jak si máme vyložit jasný požadavek na 3/4 většinu všech vlastníků u oprav?
Chápu (upřímnou) snahu některých lidí dělat správu domu nějakým rozumným způsobem a podle nějakých rozumných pravidel (která se mnohdy nemusí slučovat se zněním zákona). Vadí mi ale, když někdo vidí v zákoně spíše to, co by si tam přál vidět, než to, co tam možná ve skutečnosti je.
Pane (beze jména), raději Vám ocituji konkrétní judikát:
"Z ust. § 9 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů obsahujícího výše uvedenou legální definici správy domu, se podává, že účelem tohoto zákona je umožnit společenství vlastníků jednotek řádný výkon správy domu v širším smyslu. Ta proto zahrnuje i výkon práv a povinností ve věcech spojených se správou domu v užším smyslu, provozem a opravami společných částí domu. Mezi takový výkon práva jednoznačně spadá i nabytí pozemku za účelem lepšího využití bytového domu, tedy takového pozemku, který bude bytovému domu „sloužit“ k uspokojení potřeb jeho obyvatelů, pokud tyto potřeby jsou spojeny se správou bytového domu.
Krajský soud se ztotožnil s právním názorem navrhovatele a má za dostatečně prokázané, že nabytí vlastnického práva k danému pozemku, který je využíván jako parkoviště obyvatelů bytového domu ve vlastnictví navrhovatele, a dále s přihlédnutím k poloze obou rozhodnutím dotčených pozemků, když tyto navazují na pozemek zastavěný bytovým domem, spadá pod pojem správy domu. Je tedy řádným výkonem práva, ke kterému má navrhovatel ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů způsobilost, a tudíž není překážkou povolení vkladu ve smyslu § 5 odst. 1 písm. e) zákona o zápisech."
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 10. 2002, č.j. 30 Ca 44/2002-16
lake
Poslední komentáře