Souvislosti

Misme,

trojčlenku (látku třetí obecné) ovládáte. Dotaz neřešíte, neboť vycházíte z toho, že řešení, na které se tazatel táže, již znáte.

Si pište, že ovládám. Akorát netuším, proč to zde píšete. V diskusi se očekává výměna názorů na dané téma. V tom vašem příspěvku názor na dané téma zcela postrádám. Já chytrým docela obšírně napověděla. Pro ostatní týpky je určeno mé upozornění na konci příspěvku, speciálně pro vás nyní dále rozvedu.

Trojčlenku jsem uvedla, protože Anon77 podle mého názoru na izolovaně pojatou cenu za dílek klade nedůvodný důraz (úvodní příspěvek i dále ve vlákně) a z trojčlenky je jasně patrná i vazba, na kterou se ptá, tj. Mohl by mi někdo prosím objasnit, jak spolu souvisí náměry na EITN, cena za jeden dílek před korekcí a po korekci spolu s náklady v Kč? 

Dovolím si proto požádat, abyste příště namísto blbých keců diskutoval k věci a případně poradil něco konstruktivního nebo aspoň něco ze svého know-how.

UPOZORNĚNÍ: Na podkladě požadavků některých zdejších přispěvatelů si čtenáře mého příspěvku dovoluji upozornit, že za případné škody způsobené jeho chybnou interpretací nenesu žádnou odpovědnost.

Pokud nelze udělat kontrolu vyúčtování již několik let a každý rok externí správce spolu s rozúčtovací firmou a s výborem poskytnou jen část podkladů, tak mám snahu zjistit, jakou roli v rozúčtování tepla hraje právě extrémní zvýšení jak náměrů u vybraných bytů, tak jejich přepočtené údaje a nakonec i výsledné hodnoty ve vyúčtování. Samotná změna vyhlášky nezpůsobuje tu závratnou výši v přepočtených a výsledných hodnotách dílků.

Cena dílku před dvěma lety byla více než Kč 1,–, ale za rok 2016 je to jen něco přes Kč 0,60. U VJ topících nad 200 % to dělá velký rozdíl v nákladech v Kč, stejně tak u VJ topících pod 80 %. Konkrétně v mém vyúčtování je výsledná hodnota dílků (spotřební hodnota) 3× vyšší než v předcházejících dvou letech.

Neposkytnutí podkladů můžete žalovat – neprovokuji, je to možnost.

Cena dílku, jak plyne z výsledku trojčlenky výše, je odvozena z ceny za spotřebu zúčtovací jednotky (dále ZÚ) a ta se odvíjí nejenom od spotřeby tepla stanovené z odečtu na patě domu, ale i od podmínek smlouvy – vysvětlil by vám to „tep“ nebo pohledejte zde na portále „dvousložková cena“, myslím, že už o tom psal. Jde o to, že může dojít i na sankční stanovení ceny z důvodu nedodržení podmínek smlouvy, tj. odeberete méně, než jste se smluvně zavázali, ale zaplatíte podle toho, co máte uvedeno ve smlouvě.

Náměry v bytech jsou čísla, která dávají smysl jen při vzájemném porovnání pro celou ZÚ v daném období, izolovaně je posuzovat nedává smysl. Jen pro ilustraci, například u nás dosahují jednotlivé náměry zcela výjimečně dvouciferné hodnoty a na pozici desítek nepřesáhne hodnota cifru 1 a suma přepočtených náměrů za dům o cca 100 bytových jednotkách činí cca 1000 a teď si představte, že zde na portále budu hledat vysvětlení pro rozdíl 100 jednotek náměru mezi roky 2015 a 2016, když vy hledáte vysvětlení pro 22000. Vidíte tu nezbytnost poměru ve vlastní ZÚ? Situace s rozúčtováním je taková, že stačí, když se vymění jedna partaj, která topí po celou sezónu naplno při otevřeném okně – to, co protopí, nezaplatí ona partaj, ale všichni v ZÚ. Co teprve, když se vymění takových partají více!

Další věcí je terminologický guláš. Píšete o 22000 jednotkách, ale není jednoznačně řečeno, zda se jedná o jednotky náměru za ZÚ, byt, místnost. Píšete … několik desítek tisíc jednotek ve výsledných jednotkách = 24 bytů předpokládám, že jde o sumární zvýšení přepočtených náměrů pro celý dům, ale to je nicneříkající bez údaje o celkové hodnotě náměrů za ZÚ nebo udání procent navýšení oproti srovnávanému období. Ale jak už plyne z textu výše – porovnávat dílky mezi jednotlivými roky je svízelné, porovnávat lze spotřeby tepla ZÚ při zohlednění „krutosti“ zimy. Na dílcích „navíc“ v jednotlivých místnostech se mohou podílet i přestupy uvnitř domu, což je problém zejména zateplených domů – soused topí méně, vy topíte více a tím pádem vytápíte i sousedův byt.

Na portále je na téma rozúčtování a vyúčtování hromada informací, hledejte, studujte. Podle toho jak a nač se ptáte, jste na začátku trnité cesty.

UPOZORNĚNÍ: Na podkladě požadavků některých zdejších přispěvatelů si čtenáře mého příspěvku dovoluji upozornit, že za případné škody způsobené jeho chybnou interpretací nenesu žádnou odpovědnost.

Ty vysoké náměry za ZJ jsou nesmyslné, porovnánám je již několik let, proto si myslím, že to není způsobeno jen změnou legislativy. Není normální, aby náměry v jednotlivých bytech meziročně narůstaly až o několik tisíc jednotek (hlavně ty přepočtené a výsledné).

U EITN existuje vícero systémů a i jeden výrobce může mít více typů měřidel. Skokový nárůst dílků byl zřejmě způsoben nasazením jiného typu EITN – proto se musí v celém domě používat jeden typ EITN, protože jde o poměrové měření. Nejsou důležité velikosti náměrů, ale jejich vzájemné poměry – teprve až vzájemné poměry náměrů ovlivňují rozúčtování. Rozúčtování mohlo být výrazně ovlivněno změnou legislativy – o tom se již psalo. Každopádně žádejte vysvětlení, proč u Vás došlo k změně výkonu radiátorů – mohlo jít o novou chybu, která znehodnocuje poslední rozúčtování. Též se mohlo stát, že chyba ve výkonu radiátoru byla v minulosti a teprve při výměně EITN byla opravena – máte právo tyto informace vymáhat od SVJ a obdržet je! Není Vás nespokojených s kvalitou rozúčtování více? Mluvte se sousedy, hledejte spojence.

Uvědomte si, že část nákladů na teplo tvoří základní složka = ZS, ve které hradíte i spotřebu tepla ve společných prostorách. ZS je daná v % a nemění se z roku na rok i když se může meziročně výrazně měnit spotřeba tepla ve společných prostorách, což přináší první nepřesnost. Dále není dílek jako dílek, záleží i na složení korigovaných dílků – někdo platí dílek nekorigovaný, někdo korigovaný třeba i o 60% za stejnou částku. U korigovaných dílků není dílek jako dílek a záleží i meziročně na tom, jaké množství dílků jak je korigováno. Srovnáváte nesrovnatelné a ničeho se nedopočítáte. Analýzu je možné dělat jen přes nekorigované dílky a musíte znát i spotřebu tepla ve společných prostorách. Pokud se část spotřeby tepla neměří, čeho se můžete dopočítat? Odpovězte si sám.

Cenu za dílek mám uvedenu ve vyúčtování tepla, není vymyšlená.V minulé vyhlášce byla jako povinná náležitost vyúčtování tepla a v nové je to taky (součet skutečných a přepočtených náměrů). U nás je zatepleno již deset let.Asi po pěti letech po námitkách,že není upraven teplotní spád – externí správce tvrdil, že pokud upraví teplotní spád, ve vyšších patrech jim nepoteče teplá voda, ale tenkrát
na to byl vydán papír, že teplotní spád bude snížen o 20 % u zateplených domů ve městě. Ve skutečnosti po několika letech od domnělé úpravy teplotního spádu je teplotní spád stále stejný, ale dnes externí správce tvrdí, že byla upravena teplotní křivka. Stejně i současný výbor uváděl na shromáždění, že snížením teplotního spádu by všude nemusela téct teplá voda. Tím pádem teplotní spád není radno upravovat. Naopak po osazení nových EITN se výkon 1 článku radiátoru zvýšil ze 71,4 W na 92 W (v mém bytě). Tím se zvýší i přepočtené jednotky. Reklamováno,ne­objasněno.

U nás jsou na 1 DPS napojeny dva domy. EITN máme dálkově odečitatelné, ukazují čistý náměr.

„po osazení nových EITN se výkon 1 článku radiátoru zvýšil ze 71,4 W na 92 W“

Osazení nových EITN nemá vliv na výkon 1 článku radiátoru.

A jak naložit s tím, když nové EITN osadila stejná firma a v pasportizaci jsou uváděny výkony o 30 % vyšší? Každoročními reklamacemi vyúčtování se nic neřeší, jak to jinak řešit? Jak lze chápat toto: „Výkon otopného tělesa se nemění, pouze může být pro rozúčtování brán výkon z jiné jednotkové řady“. Jak tomu rozumíte?

Jestli ten údaj o výkonu navýšili všem radiátorům stejným poměrem, tak je to OK. Prostě to přepočítali podle jiné tabulky. Poměrné rozdělení nákladů by pak vyšlo stejně.

Výkon radiátoru v průběhu jeho životnosti může jen klesat tím, že se zanáší usazeninami. Pokud vám fyzicky nevyměnili radiátor nebo nepřidali k němu další články (o litinových radiátorů jemožné přidávat či ubírat články), tak jeho výkon nemůže stoupnout. Po zateplení domu je běžné, že spodky článků radiátoru jsou studené – k vyhřátí místností stačí jen horní část radiátoru. Výkon radiátoru je nahrán do EITN. Bohužel do EITN bývá nahrán i korekční koeficient na polohu místnosti a tím pádem se už odečítají z EITN pouze korigované náměry, což ztěžuje analýzu spotřeby tepla v domě. Korekční koeficient na polohu místnosti je vynálezem neználka, kterým tvrdí, že velikost znevýhodnění je přímo úměrná spotřebě tepla, což platí jen do určité míry: pokud někdo topí radiátorem při otevřeném okně, tak se mu nadspotřeba neoprávněně nadále koeficientem koriguje! Laskavě si všimněte, jak u bytů se stejným znevýhodněním mohou být rozdílné náměry na EITN! Logicky by se korekce měla u všech bytů se stejným znevýhodněním odečítat stejnou hodnotou – koeficient zavádí diskriminaci těch, kteří nepřetápí a naopak zvýhodňuje plýtvače.

Jsou-li dva domy napojeny na 1 DPS, měly by SVJ v obou domech koordinovat zateplení, aby šla plně využívat ekvitermní regulace. Pokud tomu tak není, pak v domě s lepším zateplením je třeba přiškrtit topnou vodu. Teplá voda (dříve označovaná TUV) na mytí nádobí a na sprchy se nahřívá v jiném výměníku v DPS, takže přiškrcením množství dodávky topné vody se nic nemění! Osvětu u Vás dělají lidé, kteří o DPS nic pořádně nevědí!

Teplota topné vody musí zajistit vyhřívání bytů znevýhodněných polohou bytu – u nás jsou to byty pod střechou. To ale umožňuje přetápění zejména ve středových bytech. Byty nad nevytápěným sklepem mají tento hendikep bohatě korigované tím, že přes tyto byty vedou nejtlustší stoupačky dodávající topnou vodu do podlaží nad nimi.

Tím, že neměříte spotřebu tepla ve společných prostorách, pak nárůst počtu dílků v bytech při stejném množství dodaného tepla do domu je způsoben snížením spotřeby tepla ve společných prostorách. Platí to i naopak.

Rozúčtování tepla v našem městě je zkrátka mafie.Litinové radiátory mám několik desítek let, tj. stále stejné, ale s novými EITN se zvýšil jejich výkon, jak uvádím, tj. cca o 29 %. Reklamacemi se nic nevyřešilo doposud,externí správce s rozúčtovací firmou si dělají co chtějí a hlavně mlží a tají jakékoliv informace.Osvěta je špatná,je lépe, když do toho nikdo moc „nevidí“.Taková je snaha externího správce a firmy od EITN.

Hledal jsem výkon žebra staršího radiátoru – našel jsem 134 W – viz https://www.energoportal.cz/…atoru-54989/?…

Hledejte sám – Váš dům a jeho vybavení jste popsal jen útržkovitě, je těžké se k Vašim problémům vyjadřovat.

Otázka pro „tep“: pokud odebíráte teplo dálkově (z teplárny), docela by mne zajímalo, jak jste přiměli dodavatele tepla, aby snížil (upravil) ekvitermní křivku. Předpokládám, že váš dodavatel zásobuje teplem řadu domů s různou úrovní (nebo i bez) zateplení. Pokud je mi známo (a u našeho dodavatele tepla to platí zcela určitě), ekvitermní křivka je nastavována jednotně v teplárně…

V domě je domovní předávací stanice (DPS) * proto bylo vše snazší. Křivky nám spočítal specialista, který projektoval systémy vytápění a referenční body křivek nám do počítače v DPS navedl pracovník dodavatele tepla. Horší to je tam, kde je výměník pro více domů – tam jsou skutečně křivky postavené tak, aby vyhřály dům s nejhorší tepelnou izolací, takže křivky nelze změnit. U ostatních domů je nutné propočítat přiškrcení dodávky topného média do každého domu zvlášť a je to třeba odzkoušet, aby žádný z domů nevymrzal.

Je vícero typů poměrových měřidel. My máme takové, kde byl koeficient znevýhodnění polohy místnosti už nahrán do měřidla, takže z takového měřidla se dostávají už primárně korigované náměry! Navíc po zateplení je možné jedním radiátorem vyhřívat více místností – stačí nechat pootevřená dveře. Když jsme dělali původní analýzu, kde se nám v domě ztrácí teplo, museli jsme vypočítat nejprve nekorigované náměry pomocí kterých jsme porovnávali spotřebu tepla v bytech se stejným stupněm znevýhodnění – až tam se odhalí, kdo jak hospodaří s teplem. Dále jsme nainstalovali poměrová měřidla i na radiátory ve společných prostorách domu a nestačili jsme se divit, jaké tam byly úniky tepla – to pak všichni platíte v základní složce. Když vám někdo v sušárně suší prádlo při pootevřených oknech, on to nepocítí, ale pocítí to v domě ti, co mají malé příjmy a snaží se marně šetřit teplem. Víte v domě, kolik protopíte ve společných prostorách? Pochybuji…

To, co „tep“ bájí o spotřebě tepla ve společných prostorách platí možná pro jeho dům… U nás společné prostory (které se nachází pod byty) temperujeme na 16°C (trvale nastaveno na termostatické hlavici). Co „spotřebují“ tyto společné prostory, o to se sníží spotřeba v bytech nad nimi (jak dokážou studit podlahy v těchto bytech je snad každému zřejmé). Instalace měřidel do těchto společných prostor jsou vyhozené peníze…

Termostatickou hlavici můžete mít nastavenou na 16 stupňů, ale při pootevřeném okně se radiátor snaží ohřát na 16 stupňů i okolí vašeho domu. Někdy si to odzkoušejte, že nebájím. Dílky naskakují tak, že se Vám protočí panenky…