sklep jako součást bytu, nebo jako jeho příslušenství
A ještě jeden dotaz: je vůbec v souladu se zákony, když je sklep zkolaudován jako součást bytu?
Mně přijde, že podle §§ 120–121 ObčZ a § 2 b) ZVB by měl sklep být považován téměř jednoznačně za věcné příslušenství bytu.
Podle ustanovení § 121 odst. 2 OZ jsou příslušenstvím bytu vedlejší místnosti a prostory určené k tomu, aby byly s bytem užívány. Tento zvláštní pojem se svým charakterm přibližuje spíše součásti věci, vzhledem k tomu, že osud příslušenství bytu vždy sleduje osud bytu samotného, což vyplývá zpravidla i ze stavebně technického uspořádání bytu jako celku. Tato charakteristika se odráží i v charakteristice pojmů " podlahová plocha" bytu , rozestavěného bytu, nebytového prostoru , nebo rozestavěného prostoru podle ustanovení § 2 písm. i a j). Za podlahovou plochu je třeba proto považovat vedle podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru , i podlahovou plochu všech místností, které tvoří příslušenství bytu nebo nebytového prostoru atd. -viz zákon č. 72/94 Sb výklad k § 2 vymezení pojmů.Takže osobně považuji sklep, který je v prohlášení vlastníka a tím pádem i v kupní smlouvě zapsaný u bytové jednotky, jako součást bytové jednotky – správně zkolaudován, jako součást bytové jednotky.
Pan J1 zde píše nesmysly. Plete si součást věci, příslušenství věci a příslušenství bytu.
To jsou tři zcela odlišné pojmy, které mají v Občanském zákoníku tři různé definice. Nelze je navzájem zaměňovat.
Příslušenství bytu vůbec nemusí být ve vlastnictví vlastníka bytu, protože takovou podmínku Občanský zákoník nestanoví. Příslušenstvím bytu může tedy být společná místnost domu.
lake
J1: Píšete: „Podle ustanovení § 121 odst. 2 OZ jsou příslušenstvím bytu vedlejší místnosti a prostory určené k tomu, aby byly s bytem užívány. Tento zvláštní pojem se svým charakterm přibližuje spíše součásti věci, vzhledem k tomu, že osud příslušenství bytu vždy sleduje osud bytu samotného, což vyplývá zpravidla i ze stavebně technického uspořádání bytu jako celku.“
§ 120 ObčZ říká: „(1) Součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila.“
§ 121 pak vymezuje příslušenství věci a příslušenství bytu. §§ 120 a 121 vlastně určují rozdíl mezi součástí a příslušenstvím. Vaše these zní, že příslušenství bytu „se svým charakterm přibližuje spíše součásti věci“. To je nesmysl – příslušenství bytu narozdíl od příslušenství věci nemusí dokonce ani patřit vlastníku věci hlavní (jen je určeno k tomu, aby bylo s bytem užíváno). Rozdíl mezi součástí věci a příslušenstvím věci tkví v tom, že součást věci k věci hlavní „podle její povahy náleží a nemůže být oddělena, aniž by se tím věc znehodnotila“, kdežto příslušenství by bylo možno oddělit bez znehodnocení věci hlavní. Byt je „místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení“. Podle mého názoru sklepy vesměs nejsou od bytu neoddělitelné. To, co píšete o podlahové ploše, je naprosto od věci, do podlahové plochy bytu se počítá jak plocha místností, jež jsou jeho součástí, tak plocha místností, jež tvoří jeho příslušenství.
Poslední komentáře