Shromáždění
Prosím o vysvětlení pojmu Shromáždění. Jetli je tím myšlena „schůze“ vlastníků jako nejvyšší orgán společenství nebo to má i jiný význam. Když máme rozhodnutí mimo zasedání a každý návrh začíná Shromáždění souhlasí… Shromáždĕní ukládá atd. Ve stanovách máme, co patří do výlučné působnosti shromáždění..změna stanov, výše odměn členům výboru atd. Když v rozhodování mimo zasedání jsou body jak o změně stanov, tak o navýšení odměny výboru, tak mi není jestli toto lze mít v perr rolam nebo právě pouze na Shromáždění (prezenční schůze). Ve stanovách máme, že se smí projednat body, které nebyly v programu na shromáždění. Děkuji
Proč si nepřečtěte zákon? Když chcete mudrovat, pak musíte začít právě tím.
| Podle § 1205 platí, že shromáždění je nejvyšší orgán společenství vlastníků jednotek. |
| Podle § 1206 platí, že shromáždění tvoří všichni vlastníci jednotek. |
Nepíše se tam nic o tom, že tento orgán přestane existovat, nejsou-li vlastníci zavřeni spolu v jedné místnosti, kleci nebo bedně.
Justitianus
Děkuji, tady není problém s tím,že je hlasovaní mimo zasedání, ale zajímala by mě terminologie.Ve stanovách máme, že je možno přidat i nové body, proti původnímu programu a to výbor využil a bez podkladů chce schvalovat věci a navýšit si odměny. Měl jsem za to, že shromáždění vlastníků je ta „valná hromada“, kdy se sejdou a rozhodují, je „svolané shromáždění“. Že v písemné formě perr rolam to není shromáždění.
Shromáždění je orgán. Zasedání Shromáždění je okamžik kdy se někde vlastníci, kteří tvoří shromáždění, někde sejdou. Hlasování je když vlastníci zvedají ruce a to buď na Zasedání (fyzicky) nebo per rollam (vzdáleně). Correct? Justine?
Nevím zda vám správně rozumím. Vím, jen tolik, že dle Legislativních pravidel vlády, např.
Čl. 40
Terminologie v právním předpisu
Právní předpis musí být terminologicky jednotný a v souladu s terminologií v navazujících a souvisejících právních předpisech. Je nutno respektovat všeobecně uznaný význam slov. Jestliže není možné se vyhnout použití slova s více významy, musí být z předpisu jasné, v jakém významu se slovo používá.
Pro nejvyšší orgán se v oddílu Bytové spoluvlastnictví používá pojem „shromáždění“, v oddílu Spolek „členská schůze“. Pojem „shromáždění“ se používá pro členskou schůzi delegátů.
Valná hromada je údajně nejvyšší orgán obchodní společnosti.
- – – – – – – – – – – – –
Pokud jde o zasedání SVJ, tak pro možnost per rolam platí § 1211, t.j.
- buď „není-li shromáždění způsobilé usnášet se“
- nebo jen když to umožňují stanovy.
Pokud vaše stanovy umožňují pro per rolam (oproti neusnášeníschopnému shromáždění) rozšířit program, tak asi platí stanovy.
Dále je v NOZ (oproti ZoVB) také možnost (při neusnášeníschopnosti) svolat Náhradní shromáždění, ale pouze pokud to umožňují stanovy (§ 1210), přičemž pro usnášeníschopnost stačí pouze 40 % hlasů.
- – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
Obsáhlý článek viz
Když se laicky řekne bude se konat shromáždění, vetšina vidí tu schůzi,tak jako akciovky mají valnou hromadu,družstva členskou schůzi. Ale to oznaĉení je nepřesné, shromáždění je orgán, shromáždění povĕřuje,schvaluje atd. Takže jsem se asi mypně domníval,že nejde cokoliv řešit perr rolam, že některé věci se můžou řešit jen na té schůzi. Náš výbor si dělá co chce a většině je to jedno. Perr rolam označí termínem hlasování na 12 dnů,přestože stanovy i zákoník říkají 15 dnů, všechny body bez podkladu nebo infa,kde jsou podklady. V řádném programu nebylo skoro nic a v písemném hladování náklady skoro 500tis,jen název akce,ale nic víc. Ano můžou bod přidat,máme to ve stanovách a poslední bod,že pověřujeme výbor,aby změnil stanovy,že perr rollam může být bez předchozího shromáždění. Žádný návrh usnesení,přesného znění, žádný bod k souhlasu ke změně stanov. Domnívám se, že nâvrh na změnu je jedna věc a schválení stanov druhá. Tak pak možná vidím chybu i kde není.
Pan Palubo, vezměte na vědomí, že část občanského zákoníku o bytovém spoluvlastnictví je právní paskvil. Ten paskvil vznikl tím, že tvrdohlaý Karel Eliáš tuto část vpašoval do NOZ na poslední chvíli a nesystematicky. Podle toho to také dopadlo: mizerně.
Co je shromáždění už jsem Vám napsal: Je to nejvyšší orgán právnické osoby a tvoří jej všichni vlastíci jednotek. Shromáždění tedy existuje nepřetržitě a jestliže rozhoduje, činí tak:
- na zasedání, nebo
- na náhradním zasedání, nebo
- mimo zasedání.
Hlupáci kteří připravili a schválili tuto část NOZ však na více místech použili pojem „shromáždění“ tam kde měli na mysli „zasedání shromáždění“. Chyby zákonodárce jsou v tabulce:
| § | Chybný text | Má být |
| § 1207/1 | statutární orgán svolá shromáždění | statutární orgán svolá zasedání shromáždění |
| § 1207/3 | pozvánka na shromáždění | pozvánka na zasedání shromáždění |
| § 1207/3 | zařadí statutární orgán na pořad shromáždění | zařadí statutární orgán na pořad jednání |
| § 1210 | náhradní shromáždění | náhradní zasedání shromáždění |
| § 1221/2 | rozhodnutí přijaté na shromáždění | rozhodnutí přijaté na zasedání shromáždění |
Je přece jasné i oslovi, že není možné „svolat shromáždění“. Shromáždění prostě existuje stále. Svolat je možné jedině jednotlivé vlastníky jednotek, kteří společně tvoří nejvyšší orgán SVJ a kteří se mají dostavit na zasedání tohoto orgánu.
Samozřejmě nexistuje ani jakési „náhradní shromáždění“. A tak dále.
Justitianus
„rozhodnutí přijaté na shromáždění“ by mohlo znamenat rozhodnutí přijaté shromážděním (nikoliv nutně na zasedání shromáždění).
Souhlas, že celé bytové spoluvlastnictví je paskvil a nadbytečné (stačil spolek), ale na druhou stranu opravovat zákon nemusí být takto přímočaré ani jednoznačné. Sám používáte argument racionálního zákonodárce, podle něhož pokud by zákonodárce chtěl napsat něco jinak, byl by tak učinil.
- Podložil (bez ověření) "Já čtu, že vlastníci jednotek rozhodují (i) na shromáždění vlastníků jednotek.
Vy sice čtete, ale nerozumíte tomu co čtete.
Ani místní blbečci-minusovači, ani Vy, neumíte rozeznat případ kdy rozhoduje orgán právnické osoby a případ kdy rozhodují spoluvlastníci společné věci mezi sebou. To jsou dvě odlišná rozhodování odlišných subjektů o odlišných záležitostech a podle odlišných ustanovení zákona. Přečtěte si k tomu http://www.portalsvj.cz/…sti-domu-svj#…. Tam je vysvětleno.
Pokud se někdo z neznalosti domnívá opak, ať najde v § 1208 zda shromáždění má či nemá právo rozhodovat o těchto záležitostech:
- o obsahu prohlášení (§ 1166)
- o určení které společné části jsou vyhrazeny k výlučnému užívání vlastníku určité jednotky (§ 1166 odst. 1 písm. b bod 2)
- o odstranění chyby prohlášení (§ 1168),
- o změně prohlášení (§ 1169)
- o změně společných částí (§ 1169 odst. 2 písm. a)
- o změně účelu užívání bytu/nebytu (§ 1169 odst. 2 písm. b)
- o změně pravidel pro správu domu a pozemku a užívání společných částí, jsou-li určena v prohlášení (§ 1169 odst. 2 písm. c)
- o přispívání vlastníka na správu domu a pozemku v jiném poměru než který odpovídá jeho podílu na společných částech (§ 1180 odst. 1)
- o úhradě nákladů na správu domu a pozemku vlastníkem jiné jednotky v tomtéž domě, nebo osobou, která se stane vlastníkem vznikající jednotky v tomtéž domě (§ 4a písm. p zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
Všechna tato rozhodování náležejí výhradně vlastníkům jednotek. Nikoliv právnické osobě SVJ. Nikoliv nejvyššímu orgánu SVJ.
Jako doporučenou četbu uvádím usnesení Nejvyššího soudu 26 Cdo 1301/2019, ze dne 17.03.2020. Cituji:
|
Samotné rozhodnutí SVJ (…) ke změně Prohlášení nestačí. Působnost shromáždění vlastníků jako nejvyššího orgánu společenství vlastníků (§ 1206 odst. 1 o. z.) je upravena v § 1208 o. z. a týká se otázek správy domu a pozemku. Je-li společenství vlastníků právnickou osobou s působností omezenou (§ 1194 o. z.) jen na věci týkající se správy domu a pozemku, musí se toto omezení (logicky) vztahovat i na její nejvyšší orgán. Společenství vlastníků proto není oprávněno rozhodovat o otázkách týkajících se vlastnictví či spoluvlastnictví jednotlivých vlastníků jednotek. |
Justitianus
Nevím proč soudce odkazuje na omezené jednání SVJ paragrafem 1194, když toto řeší 1189 a 1196. SVJ nepodnikalo, jen chtěli převést společné části a k tomu se musí vyjádřit všichni písemnĕ – změna prohlášení.
Tam kde je potřeba 100% rozhodují vlastníci jednotek.
Tam kde není potřeba 100% rozhoduje shromáždění.
První případ lze provést i formou shromáždění.
Vůbec tomu nerozumím, můžete mi to vysvětlit jako malému dítěti?
Laiku vysvětlím, nestačí hlasování, že se něčeho svého vzdáváš, toto musí být učinĕno písemně a to všichni, jinak nejde změnit prohlášení. Vlastníš určitou část společných prostor a nikdo ti toto vlastnictví nemůže vzít, o tom rozhoduješ jen ty a pro katastr vždy písemně.
Poslední komentáře