Rozúčtování tepla

NeznáIek napsal: "... ze znění §4/3 Vyhlášky plyne, že hranici –40% lze snížit (což je v přímém vztahu s minimální průměrnou teplotou) a +40% lze snížit"

Názor NeznáIka je v přímém rozporu se zněním § 4 odst. 4 vyhlášky (nesprávně uvádí § 4 odst. 3). Hranice 40% od průměru je pevná a nelze ji libovolně měnit.

Ustanovení § 4 odst. 4 vyhlášky č. 372/2001 Sb. zní:
"Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu 40 % oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede vlastník úpravu výpočtové metody uvedené v odstavci 3."

První věta stanoví konkrétní hranici (40%), kterou rozdíl "nesmí překročit". Není v ní obsaženo výslovné zmocnění pro rozúčtovatele, že by tuto hranici mohl podle své úvahy posunout kterýmkoliv směrem; ustanovení je tedy kogentní. Druhá, bezprostředně navazující věta odstavce hovoří o "překročení přípustných rozdílů", což nepochybně jsou ony rozdíly -40% a +40% zmíněné v první větě; text vyhlášky neposkytuje prostor pro jiný výklad.

Rozdíly od průměru do těchto hodnot jsou tedy "přípustné" a rozúčtovatel není oprávněn výsledky výpočtu svévolně upravovat. Naopak rozdíly vyšší než uvedené jsou již "nepřípustné" a rozúčtovatel je v tomto případě oprávněn (a zároveň povinen) změnit postup výpočtu tak, aby přípustné rozmezí nebylo překročeno.
-------------------------------------------------------------------------------------------------
Upozorňuji, že "použití korekcí a výpočtových metod" podle § 4 odst. 3, stejně jako postup při překročení rozdílu 40% dle § 4 odst. 4 musí být v SVJ známy a odsouhlaseny v rámci pravidel rozúčtování nákladů na vytápění, jinak je vyúčtování nepřezkoumatelné a nemá právní účinky.

lake

„…Hranice 40% od průměru je pevná a nelze ji libovolně měnit…“

• s tímto tvrzením nelze než souhlasit neboť není s ničím v rozporu. Já netvrdil, že se bude hýbat % uvedenými v §4/4 jak se může z uvedeného tučného tvrzení jevit.
  

„…Názor NeznáIka je v přímém rozporu se zněním § 4 odst. 4 vyhlášky (nesprávně uvádí § 4 odst. 3). …“

• názor LAKA je ZCELA mimo mísu neboť vychází z nepochopení napsaného sdělení… takže znovu:

1. §4/3 aplikuje – > nespecifikovanou „výpočtovou metodu“ která ale
   • a) „…Spotřební složku rozdělí … úměrně výši náměrů měřičů…“
   • b) „…s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledŇUJÍ I rozdílnou náročnost…“.
2. §4/4 omezuje produkci hodnot nespecifikované „výpočtové metody“ protože
   • a) předpokládá, že „metoda“ může produkovat hodnoty jejichž rozptyl je >±40%
   • b) LIMITNĚ ji pak omezuje tak, aby rozptyl byl <=±40% – ovšem neříká JAK.
     
     

   §4/4 sám svou platnost neruší, naopak „nařizuje úpravu“ metody v §4/3 – > logicky tak mohou ale nemusí být v druhém kroku (tj. pro splnění omezení daném §4/4) použity předpoklady ad-1/a) a ad-1/b) stále ovšem za platnosti §4/4.

3. zjevné, že „výpočtová metoda“ zohledňují „I“ náročnost „danou polohou“ tzn. „nejen polohou“ znamená, že vytvoření algoritmu, který sám o sobě neprodukuje hodnoty
   • >±40% je souladné s vyhláškou LIMITNĚ – > §4/4 je pouze LIMITNÍM omezením velikosti rozptylu hodnot produkovaných „výpočtovou metodou“.
   • <-X% a >+Y% kde X a Y jsou v rozsahu <±80 procentních bodů je souladné s vyhláškou NAD RÁMEC – nepochybně splňují limitní omezení v §4/4 a hodnota X i Y může být stanovena ve smyslu §9a/2 ZoVB silou dle §11/2 ZoVB

Shrnutí

• protože „výpočtová metoda“ je vyhláškou nespecifikovaná a protože obecným požadavkem na metodu jsou NEJEN polohové korekce, je oprávněná možnost aby „výpočtová metoda“ vůbec NEPRODUKOVALA hodnoty s rozptylem mimo interval například {-25%,+40%}.
  Z toho plyne, že pak nemůže nastat situace, kdy budou muset být hodnoty získané „výpočtovou metodou“ korigovány LIMITNÍM restriktivním ustanovením §4/4 Vyhlášky

Neználek

Pane „neználku“, §4/3 aplikuje nespecifikovanou „výpočtovou metodu“ která upraví hodnoty dílků tak, aby pokud možno zachovali poměr mezi jednotlivými hodnotami dílků a současně odstranili případy překročení limitů ± 40%. Výpočtová metoda není specifikována, ale všechny její obměny musí splňovat uvedené požadavky, změnit poměry mezi hodnotami dílků pouze u bytů, kde je to nutné a dodržet uvedený limit odchylky.

Jinak řečeno, cílem nespecifikované metody je provedení úpravy, která odebere dílky nad nebo pod limitem a odebranou část dílků převede na ostatní tak, aby se poměry mezi dílky ostatních bytů změnily pouze minimálně.

Svoje tvrzení tu uvádíte již nejméně podruhé přes poznámku (ne moji), že Vaše tvrzení není v souladu vyhláškou. Opakovaně hlásáte bludy. FrantaF

„…Svoje tvrzení tu uvádíte již nejméně podruhé přes poznámku (ne moji), že Vaše tvrzení není v souladu vyhláškou…“

• uvedl jste cit.„…všechny její obměny musí splňovat uvedené požadavky…“ mám za to, že Vámi opakované požadavky jsem mnohem srozumitelněji než Vy – a to citací – uvedl v ad-1/a)
• uvedl jste cit.„…odebere dílky nad nebo pod limitem…“ – v tom také není spor. Jestli někde tvrdím že to tak není – citujte mne. 
  
  
• „FrantoF“ není mi tedy jasné jaké „bludy“ míníte.
   
  

  Problém je spíše v tom že Vy ale vůbec máte problém pochopit o čem tady píšu a proto zde rozebíráte to co vůbec není meritem mého příspěvku. Protože nerozporujete nic z mého příspěvku, nemohu Vám kvalifikovaně vysvětlit co nechápete.
  
  Paušalizace, že můj názor „není v souladu“ ale za to ten Váš „je v souladu“ je pouze výkřikem do tmy.

Neználek

PS: moc by mne zajímalo jak sofistikovanou odpověď poskytnete
na dotaz: „VlastníNázor (bez ověření), 13. Březen 2012 – 22:50“

Prosím, z čeho plynou vaše tvrzení, že pro byty s náměry v limitu (když pominu nepřesnost vyjádření, spíš jde o spotřebu) je nutné zachovávat poměr při přepočtu a pro byty mimo stanovený limit již ne?

Víme asi všichni, že dílky vyjadřují podíl na celkových nákladech, jsou tedy jednotkou podílu na nákladech. Pro byty s dílky (ne náměry) v limitu, je žádoucí a možné zachovávat jejich vzájemný poměr, protože jsou v limitu. Dílky bytů mimo limit si nemohou zachovat původní poměr k ostatním bytům, protože by si pak zachovaly také svoji odchylku od průměru, kterou máme výpočtem odstranit.

O dvou způsobech řešení přepočtu pro odstranění nadlimitních hodnot dílků, se tu již hovořilo v příspěvku „Prepocet nákladů na topení“. Malá ukázka výsledků těchto výpočtů je uvedena v dokumentu (Excel), který je pod názvem, „Příklad k přepočtu doplněný“ ve složce na odkazu:

http://cid-57ae87edc9dfe38f.office.live.com/…aspx/.Public

FrantaF

FrantaF napsal: „Pro byty s dílky (ne náměry) v limitu, je žádoucí a možné zachovávat jejich vzájemný poměr, protože jsou v limitu. “

Pane Franto, Vaše tvrzení není logické, není podloženo ani právně a už vůbec ne fyzikálně. Už dříve jsem upozornil, že byty pod limitem dostávají nemalou část tepla pouze přes stěny, strop a podlahu z bytů které s nimi bezprostředně sousedí. Právě těmto bytům má být snížena část nákladů a přesune se na byt „nedotápěný“ ležící mezi nimi.

Všechny výpočty, které namísto toho nějak upravují náklady pro VŠECHNY byty jsou v rozporu s fyzikou. Tvrzení, že se to nějak rozpočítá na všechny byty v domě je rozúčtovatelský komunismus, který nemá nic společného se skutečným světem a se skutečným přestupem tepla v domě. A je zcela jedno jaký algoritmus ke konkrétnímu výpočtu použijete.

lake

Moje tvrzení je naprosto logické. Postup pro eliminaci překročení limitů odchylky ve vyhlášce je značně neurčitý ale „krádeže“ mezi jednotlivými sousedícími byty neřeší. Jako celek řeší tyto „nepravosti“ právě nastavením limitu pro nejnižší a nejvyšší povolenou spotřebu, což jste zřejmě nepochopil. Částka, o kterou se navýší platba bytů pod limitem, se odečte ostatním bytům v limitu, v poměru jejich dílků na jednotku plochy. U nadlimitních dílků se naopak částka odečte těmto bytům a přičte stejným způsobem bytům v limitu. Tedy ne nějak, ale takovým způsobem, aby se původní relace mezi jednotlivými byty uvnitř limitů neporušily.

Jistě totiž platí, že každá změna vzájemného vztahu mezi dílky (náměry po redukci), může být v případě, že nebude průkazně zdůvodněna, úspěšně napadena. Máte pravdu v tom, že k Vámi uvedeným přestupům dochází, avšak zjišťování oprávněnosti změny hodnot je bez dalších průkazných měření značně pochybné a jistě se nedá v reálném světě vypočítat. Není také tak důležité, jak se o něm tvrdí. Přestup přes stěnu mezi byty při rozdílu teplot 5 stupňů je zanedbatelný vzhledem k výši základní složky nákladů. Výrazně by se mohl projevit při skupině, kde všichni 3 sousedé okrádají středního.

Další měření těchto „krádeží tepla“ by mohlo zvýšit náklady všem v domě. Případy podlimitních hodnot dílků se například v našem domě nevyskytovaly ani před zateplením, ani nyní první rok po zateplení. Objevovaly se hodnoty nadlimitní, ale v malé míře. Sám jsem se o výpočet řešení náprav krádeží tepla pokoušel, ale neměl jsem u nás možnost ověření ani uplatnění takového výpočtu. Žiji ve skutečném světě, který pozorně sleduji. FrantaF

FrantaF napsal: „… k Vámi uvedeným přestupům dochází, avšak zjišťování oprávněnosti změny hodnot je bez dalších průkazných měření značně pochybné a jistě se nedá v reálném světě vypočítat. “

Vaše tvrzení vychází z neznalosti problematiky přestupů tepla. Taždý stavař – projektant ÚT by Vám jistě mohl dát lekci v tom, jak se vypočtou tepelné ztráty budovy či jednotlivé místnosti.

Jen pro zajímavost, v panelové soustavě VVÚ-ETA byly v 90. letech měřeny vnitřní teploty v bytě s dlouhodobě vypnutými radiátory. Při vnější teplotě +1°C a teplotě v okolních bytech 22°C byla vnitřní teplota v tomto bytě stabilizována na hodnotě 19°C. Tepelné zisky a ztráty byly v rovnováze. Tepelné zisky onoho bytu byly výpočtem určeny takto:

• Příčky mezi byty 239,8 W
• Strop, podlaha 526,5 W
• Stoupačka (260W/m2) 41,1 W
• Zpátečka (170W/m2) 26,9 W
• CELKEM tepelné zisky 834,3 W

Vaše doměnka o nemožnosti určit jednotlivé komponenty tepelných přestupů je tedy mylná. Přestup tepla ze stoupaček byl ve výši přibližně 8%. Z bytů nad a pod daným bytem bylo takto „ukradeno“ 63% tepla. Tepelný zisk ze sousedících bytů byl vypočten jako 29% tepla. Všechny ostatní byty v domě dodaly 0% tepla.

Z toho je vidět kdo nejvíce vytápěl byt s uzavřenými radiátory. A je zřejmý i způsob, jak lze určit přesunutí nákladů, kterými se dorovnává náklad nevytápěného bytu na hodnotu 60% průměru. Vaše žonglování s náměry čistě matematickým způsobem nemá naprosto žádné fyzikální opodstatnění. Stejně tak byste si mohl házet kostkou. Jde o svévolný postup, který nelze technicky nijak obhájit a který poškozuje byty sousedící s „netopičem“.

Že to dělají takto všichni není platný argument.

lake

P.S. Nemám k dispozici odkaz na původní výzkumnou zprávu. Informace o zmíněných měřeních je zde: http://web.quick.cz/…Mertepla.doc str. 4 a následující.

Pane Lake, byl jsem právem vyzván „neználkem“, abych opustil diskuzi, protože jsem mimo téma. K Vašemu příspěvku si však poznámku nemohu odpustit. Moje Vámi uváděné neznalosti mi nezabránily, abych si vypočítal úniky přes „obálku bytu“ pro všechny byty našeho velkého domu, již před několika lety. Musel jsem to udělat, abych mohl kvalifikovaně provádět kontrolu rozdělování nákladů na teplo, našeho dodavatele výpočtu. Všechny mé připomínky dodavatel akceptoval a na základě mých návrhů upřesnil eliminaci překročení limitů a také redukce rohových bytů, které měl proti realitě značně odchylné. Mé připomínky vítal, protože mu pomohly odstranit slabá místa ve výpočtu. Výpočet úniků se mi hodil také, když jsme dostali od projektantů tepelný audit v rámci přípravy zateplení. Hrubou chybu, která celý výpočet výrazně zpochybňovala, jsem tak snadno zjistil a opravil (pro nás vylekané) sám.

Dovolím si tvrdit, že Vaše chápání výpočtu rozdělení je naprosto mylné. Výpočet základních hodnot dílků pomocí redukcí je velmi jednoduchý a „žonglování“ s těmito čísly zvládne i dobrý žák druhého stupně základní školy. Nastavení limitů průměrné spotřeby vyhláškou si vynutilo další výpočet pro odstranění hodnot překračujících limity. Správný výpočet pro tento úkol není tak jednoduchý jako předchozí, ale stále je to přesný a trvale platný výpočet s čísly, které byly získány měřením. Žádná cizí hodnota do výpočtu nevstupuje. Komplikace vzniká ještě tím, že je možno použít více než jeden postup. Každý z nich je opět přesně definovaným matematické úkonem, vycházejícím ze skutečných původních hodnot. Všechny nemohou být stejně dobré. Diskuze může pomoci najít ten, který je nejvhodnější. Podle mého názoru je to ten z nich, který nejlépe zachovává původní relace hodnot dílků po redukci mezi jednotlivými byty.

Zřejmě jste nepostřehl, že fyzika má svoji roli v oblasti poskytování výchozích hodnot pro výpočet. Pokud je pro Vás dokonce jednoduchý výpočet žonglováním, pak chápu Vaše výhrady k výpočtu odstranění nadlimitních hodnot. Důvodem zavedení limitů průměrné spotřeby a zařazení postupu pro jejich odstranění jistě nebyla pochybnost o správnosti výpočtu rozdělení. Důvodem byla nespolehlivost a neúplnosti hodnot, které vystupují jako výsledek měření. Tepelné přestupy přes stěny, o nichž se zmiňujete, jsou statické údaje, jejichž zjištění není problémem. Problémem je průběžné sledování výše tepelných zisků mezi byty v průběhu topné sezony. Tyto poměry se průběžně mění. Hlavní vliv má jistě dodávka tepla, ale mohou působit další vedlejší zdroje, které by se musely také vyjádřit v hodnotách, aby je bylo možno do výpočtu zahrnout. Vámi uváděné jednorázově provedené měření o těchto hodnotách nic prokazatelného nepoví. Spolehlivé údaje dodá přesné nebo alespoň optimální měření. Je ovšem drahé a proto vzniká otázka, zda se náklady vůbec vyplatí.

Ještě na závěr. Pochybuji, že tak jako mi to dělají všichni, ale nepochybuji o tom, že dodržujeme vyhlášku. FrantaF

pane „FrantoF“

1. jestli si mají „dílky“ mezi –40% a +40% zachovat „relaci“ – zde nikdo nezpochybňuje. Je to klidně možné ale při nedohodě se použije §13/7 ZoVB ať se Vám to líbí nebo ne
2. nikdo taky nepolemizuje, že větší rošťáci jsou ti co jsou >> +40% než ti << –40%
3. koukněte se laskavě na dotaz TAZETELE a uveďte kde ve Vaší odpovědi je odpověď nebo alespoň nějaká polemika na TAZATELOVu otázku, tedy jestli lze nějak zajistit „roztažení intervalu ±40%“ na ±70% nebo ±80%. Já to nikde nevidím.
4. řešení fyzikálních „srandiček“ toto vlákno vůbec neřeší – tak si založte nové vlákno kde můžeme polemizovat o „fyzikální spravedlnosti“
5. s LAKEm je nyní nutno souhlasit – Vyhláška372 zavedením LIMITNÍCH omezení v §4/4 zavání „rozúčtovatelským socialismem“ (bohužel zde mi použití slova „komunismus“ připadá přehnané)

„…nevyskytovaly ani před zateplením, ani nyní první rok po zateplení. Objevovaly se hodnoty nadlimitní, ale v malé míře. Sám…“

• to že nejsou u Vás hodnoty podlimitní (<< –40%) je evidentně způsobeno tím že Vaši spoluvlastníci ještě nepřišli na to jak si na zimu demontovat ITN nebo vyměnit těleso radiátoru za jiné. Kdežto těch co větrají bez rozmyslu – ty to nestojí víc, než otevřít okna – > těch je logicky více.

„…Žiji ve skutečném světě, který pozorně sleduji…“

• nikoli. Žijete ve své plechovce Vašeho SVJ a občas vykouknete jak to dělá jeden nebo dva sousedi v jiných SVJ. Pozorujte tedy svět z vyšší perspektivy.

Neználek

s LAKEm je nyní nutno souhlasit – Vyhláška372 zavedením LIMITNÍCH omezení v §4/4 zavání „rozúčtovatelským socialismem“ (bohužel zde mi použití slova „komunismus“ připadá přehnané)

Vyhláška žádným způsobem nezajišťuje řádné vytápění jednotek. Neobsahuje totiž ustanovení typu: Za předpokladu řádného vytápění jednotek se náklady rozúčtují tak a tak. Nutí tak hradit i v případě nezajištění řádného vytápění jednotek, tj. nutí hradit za službu neposkytovanou­ řádně.

Je tak porušen princip, že úhrada přísluší toliko za službu poskytovanou řádně.

Bc.

Tedy vaše názory vycházejí z výpočtu uveřejněného na uvedené adrese.

To mě nepřesvědčilo.

Na listu „Portál“ jsou v příkladu uvedeny dva způsoby přepočtu. Z grafu hodnot mého přepočtu je zřejmé, že průběh spojnice přepočítaných dílků se jen velmi málo odchyluje od spojnice původních hodnot dílků. Větší nutné odchylky jsou pouze u bytů, které překračovaly limit. To je důkazem, že vztahy mezi hodnotami bytů, které byly v limitu, se změnily minimálně.

Druhý způsob, který má výhodu jednoduššího výpočtu, je snad také legální, avšak značně mění původní vzájemné vztahy dílků jednotlivých bytů. Původní hodnoty dílků jsou vlastně pootočeny vůči středu natolik, aby se nejvyšší hodnota dostala právě na maximální povolenou hodnotu odchylky.

Rozdíl změn, které způsobil každý přepočet, jsou patrné z třetího grafu. Vidíme tam, že u druhého způsobu přepočtu se hodnoty značně odchylují od hodnot původních. Dochází k tomu, že všem nadprůměrně topícím bytům je platba snížena a všem podprůměrně topícím bytům je naopak zvýšena. Byty se zvýšenou platbou by si mohly právem stěžovat.

Nevím, zda byly hodnoty dílků v příkladu skutečné nebo smyšlené. Vytvořil jsem proto další list s grafem ze skutečných hodnot našeho domu (96 bytů). Hodnoty jsem stejně jako u původního posledního grafu předchozího příkladu seřadil podle velikosti původních dílků. Prvnímu bytu byla udělena sankce za „neodečet“, takže jej ignorujme. Z grafu je naprosto zřetelné, že druhý způsob (označení „Přepočet“ použil navrhovatel druhého způsobu), silně snižuje zainteresovanost bytů na úsporách tepla. Aby byly postiženy byty s nadlimitním počtem dílků, musí být zvýhodněny byty s nadprůměrným počtem dílků a znevýhodněny byty s podprůměrným počtem. Znevýhodnění není stejné, ale roste se vzdáleností hodnoty od průměru. Nejvíce topícím se hodně ubere a nejméně topícím se nejvíce přidá. Upozorňuji, že průměr se nemění ani při změně počtu dílků, takže navýšení platby u bytů s podprůměrným náměrem je značné.

Algoritmus druhého způsobu výpočtu, navrhovaného jedním z diskutérů jsem zjistil pouze z výsledných hodnot jeho výpočtu. Žádný z nás nezpochybňoval správnost výpočtu toho druhého, pouze jsme si sdělily nevýhody jednotlivých způsobů. FrantaF

Takže vaše tvrzení je pouze váš názor.

Ze srovnání grafů je vidět, že křivka hodnot po „přepočtu“ lépe kopíruje tvar původní křivky v celé délce, tedy by se dalo říci, že lépe zachovává právě ten poměr nákladů vzhledem k náměrům u všech bytů. Tím nechci vyvolávat dojem, že tato metoda je lepší, nesrovnávám kvalitu metod. Srovnání obou výpočtů je navíc nekorektní, když hned 1. uvedená hodnota vstupující do obou funkcí je rozdílná. Pro jeden výpočet byl nahrazen nulový náměr nějakou pokutou, pro druhý byla zadána nula.

Nakopíroval jsem na stejnou adresu soubor, který má před původním názvem znaky „m_“. Původní obsah je zachován, přidal jsem pouze další verzi hodnot z výpočtu, ve kterém jsem nulový náměr bytu 603 (kterému byla programem vypočítána sankce), nahradil smyšlenou realitě odpovídající hodnotou. Změny u ostatních bytů jsou zanedbatelné.

Uvedená hodnota byla první, protože, jsou byty řazeny podle hodnot náměrů, aby byly relace přehledné. není to nějaká pokuta, ale pokuta za neumožnění odečtů, která je legální. FrantaF

…vypadá to, že jsme si asi nerozuměli. Já jsem se ptal na možnost percentuelní změny základní a spotřební složky dle §4 (1)a to konkrétně na možnost zmenšení základní složky pod 40%. Dále jsem se ptal, zda vždy MUSÍ být použity korekce pro polohy bytů, protože doposud žádné v SVJ nemáme a nevím, zda je toto přípustné.

Domnívám se, že na otázku změny poměru základní a spotřební složky odpověděl pan Lake dostatečně. Zdejší diskuze se častěji zaměřují na limity odchylky nákladů za teplo od průměru celého domu, ale velmi málo se tu hovořilo o polohových redukcích. Přitom jsou mnohem důležitější pro spravedlivé dělení nákladů mezi byty, protože mohou poškozovat správně se chovající vlastníky trvalým navýšením nákladů na topení až o desítky procent. Uváděl jsem příklad našeho domu, kde se po velmi důsledném zateplení snížily polohové redukce asi na polovinu, ale stále ještě jsou byty, které mají redukci 35%. (Jsem si vědom, že redukce podle vzniku se mohou vztahovat na pokoje, nebo na celé byty).

Jenom na vysvětlenou doplňuji, že „krádeže tepla“ obecně řeší limit odchylky. Pokud byt topí málo nebo netopí vůbec, zaplatí díky těmto limitům tolik tepla, že z požadovaných nákladů na topení nepokryje jen asi 13%, které musí zaplatit jeho 4 sousedé. Každý z nich, podle okolností, asi 4 až 5%. Ve srovnání s polohovými redukcemi u jednoho bytu 30%, u nezateplených domů až 70% je to opravdu velký rozdíl. Pokud tedy někdo usiluje o (alespoň optimálně) spravedlivé dělení nákladů na teplo, nemůže polohové redukce ignorovat.

Je zajímavé, že moje poznámky, kde jsem uváděl odkaz na některé příklady skutečných hodnot domu (jsou tam také příklady změny polohových redukcí v důsledku zateplení) zmizely jako nežádoucí. Skutečné hodnoty skutečného domu sem zřejmě nepatří. FrantaF