Rozúčtování nákladů na topení (nová metodika) - jak je to u Vás ???
Díky „milovníkům tepla a čistého vzduchu" se stávají „okradači“ tepla i ti, kteří vytápí svoje prostory v souladu s „normou“.
Díky nim se spodní interval –20% posouvá výše, což (i při správném topení a větrání), z Vás udělá zloděje tepla.
A protože každý dobrý skutek má být po zásluze potrestán, proto díky metodice platíte sankci ?
Jak je to u Vás ?
- Dům šetří,
- Vy nepřetápíte,
- Jak jste si „polepšili“ v roce 2016 ?
Dobrý den, poradil by mi někdo jak snížit náklady na topení? Jsme 4 patrový panelový dům, náš byt je v posledním patře krajní tj. ze 3 stran a stropu „nevytápěný“ sousedy. Topení máme Korado Radik a na topení jsou termoventily, nastavené napevno na stupeň 2 a v místnostech je max.19C, v ložnicích méně. Sousedi, důchodci pod námi mají vypnutá topení (zatímco já mám na odečtu 2.900 dílků, někteří (tedy ten uprostřed má 39! dílků). Dříve nám výkonové koeficienty topení ve vyúčtování počty dílků snižovaly, nyní nám je zvyšují,protože nová rozúčtovací firma používá parametr pro vodu 90C na vstupu a 70C na výstupu (a realita je nezajímá). Koeficient je tedy rázem třeba místo 1,2 na 3,2 :o( Už nevím, jak upravit naše „nakládání“ s teplem, abychom neplatili podstatně více než všichni ostatní. Navíc mi do poplatků skáče fixní položka za vytápěné metry čtvereční trubkami – ty ale v našem bytě nejsou, jako poslední patro máme spodní přívod do radiátorů. Legislativa prý ale s tímto nepočítá, takže prý za vytápěné metry trubkami platit musím!!! Děkuji moc
Paní Markéto, nejprve si musíte zjistit, jestli firma, která Vám provádí rozúčtování dodržuje pravidla vyhl. o rozúčtování nákladů na vytápění č. 269/2015 Sb. Ve Vašem případě, je-li to jak píšete, si myslím, že vyúčtování není prováděno v souladu s touto vyhláškou. Můžete se obrátit na asociaci rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu (artav.cz) a popsat jim jak vypadá Vaše vyúčtování a požadat je o vyjádření, zda je v souladu s vyhláškou. Můžete si přečíst i v odpovědi na dotazy v jejich poradně. Nebo se také můžete obrátit na nezávislého energetického auditora, předložit mu Vaše vyúčtování a nechat ho posoudit, zda je prováděné správné vyúčtování. Já kdysi oslovila ing. Zunta (nevím, zda to ještě dělá), ale mne pomohl.
A kolik plati za m2 bytu vas soused duchodce a kolik vy? Ten rozdil nemuze byt vyssi nez 100% pokud se nepletu.
Prostorovy koeficient by u vas mel byt 0,7 pokud se nepletu (ctyri ochlazovane steny vcet.stropu). Byt s jednou ochlazovanou stenou je 1,0.
Pročítal jsem, jak se staví „odborníci“ k rozúčtování tepla za topnou sezonu.Používá se mnoho „termímů, výpočtů a koeficientů, které laikovi zhola nic neříkají. Navíc se ZNEUŽÍVÁ FYZIKÁLNÍCH A PŘIROZENÝCH VLASTNOSTÍ stavebních nateriálů!!! Z lidí, kteří postupují zcela logicky, dělají "zloděje tepla“ a prostor dostávají lidé „vyčůraní“. Díval jsem se na své vyúčtování za cca 7 let zpět. Mohu říci, že spotřeba „tepla“ má sestupnou tendenci. Na platbách se to ale vždy projevilo snížením „přeplatků“. V roce 2016 to už byl pokles o 70 % a to je alarmující! Náš dům o 16 bytových jednotkách s plastovými okny je zateplen 6 let! Nevím tedy proč se SVBJ nutí do zateplování povinné montáže náměrových přístrojů, když se tyto v úsporách vůbec neprojevují!!! Prosím čtenáře, aby mě „nechytali za slůvka, tu hlavní "pointu“ jsem sdělil. Že by za vše mohli občané-uživatelé a nebo úředníci-odborníci?
Psal jsem toto: "Díval jsem se na své vyúčtování za cca 7 let zpět. Mohu říci, že spotřeba „tepla“ má sestupnou tendenci. Na platbách se to ale vždy projevilo snížením „přeplatků“. Z toho že jsem psal o SVÉM vyúčtování vyplývá, že se jedená o bytovou jednotku.
Vedu si přepočty dílků na SPJ celé roky. Po platnosti nové vyhlášky jsem k ročním spotřebám přidělal vzorec pro výpočet hranice –20%. Vešel jsem se jen 2× za celé roky. Tak jsem s elánem začal topit v topné sezoně 2016, abych se nějak dostal do limitu –20%, který jsem orientačně odhadl. Pln optimizmu jsem očekával vyúčtování, protože jsem obklopen nikoliv větrači, ale vymražovači, topím na 23° C i tam, kde celý den nejsem, vyměnuji vzduch v celém bytě co 2 hodiny, suším prádlo na topení, vytápím chodbu i kuchyň, tak –20% musím splnit s přehledem. Tak oproti těmto zvyklostem jsem ještě navýšil teplotu úplně všude na 24 °C. Óóóóó hrůzo, přesto mi do –20% chybělo protopit ještě 880 SPJ. Ale vyhláška je milosrdná a dopočítali mi pouhých 500 SPJ navíc. A těch 330 SPJ za mě zatáhl jiný, ještě větší zloděj než já. Tedy už v probíhající topné sezoně 2017 plánuji tato opatření:
- vymlátit zasklení balkonu, které mám jako jeden z mála.
- orvat 10 cm zateplení stropu.
- nezavírat ventilačky.
- tam kam nepáchnu celý den, nechat otevřené okno dokořán při zapnutém topení.
- alespoň ze strany balkonu oloupat zateplení.
- zrušit koberce – stejně se v tom drží roztoči.
- radiátory obestavět sedačkama.
Má ještě někdo nějaký návrh, kterým bych mohl dosáhnout kýžené hranice –20% a nebylo na mě pohlíženo jako na zloděje tepla? Paní ministryně slyšíte ten tichý pláč? To pláče zoufalá matka Gaia, protože zná toho svého parchanta, že pokud má platit něco co nespotřeboval, nepoužívá, nevyprodukoval, tak to teda spotřebuje, použije a vyprodukuje, i kdyby měl peníze vyhazovat z okna.
Znate tu reklam z TV: „Každý loupežník si určuje své pravidla „ 1 V jedné části je,že se mate chovat ekologicky! /šetřit ovzduší,uhlí ,plyn,vypínat topení když odchazíte z bytu, nepřetápět byt atd./ 2 A hned ve výhlašce je,že když šetříte ,chovate se ekologicky, tak zaplatíte 80% z průměrů nákladu za dům. Ten člověk co to vymyslel a prosadil,tak chtěl co ? Abychom více topili ,přinášeli větší zisk teplárna ? Protože“on“ má tam akcie. Čisté nebe ?
Též jsem jeden z těch, kteří kritizují striktní stanovení limitů z centra bez znalosti místních podmínek. Snažil jsem se to připomínkovat před schválením nynější legislativy, ale má připomínka na MMR zapadla. Je jasné, že při změnách legislativy úspory tepla nebyly významnou prioritou! Průměr domu ovlivňují významně plejtváci obrovští zejména u domů, kde se po zateplení domu nezměnily parametry ekvitermní regulace dodávek tepla do domu. Radiátory po zateplení mají velký přebytek výkonu a snadno umožňují teplem plýtvat. Kolik GJ máte na čtvereční metr vytápěné plochy za loňský rok? Vidíte, tento údaj se v diskuzích a v legislativě prakticky nereflektuje. O těch lidech, co píšete jako o vymrazovačích, bych Vám sdělil, že v bytech s výbornou polohou bytu u nezregulovaných domů stačí byt vytápět stoupačky a prostupy tepla. Náš dům je zregulovaný tak, že maximální dosažitelná teplota je 24 stupňů, takže v bytech pod střechou nejde plýtvat teplem, teplem jde plýtvat jen v bytech s výbornou polohou v domě. Zregulování způsobilo i to, že nulové náměry ve všech místnostech bytu nemá žádný z bytů, všichni musejí přitápět, jinak by vymrzli. Máte kuchyně s plynovými sporáky? Tam se dá vyplýtvat velké množství tepla, o tom už jsem psal, ale legislativa na to nebere zřetel. Máte nějaké zdůvodnění, proč za pletváka obrovského ve Vašem domě, kteří mají nad 200% průměru nákladů domu, převis nákladů hradí jiní? Po zregulování příkonu tepla se u nás nikdo nedostal nad 175% průměru, a to máme pevnou složku jen 40%. Vady má legislativa a i ve Vašem domě je něco v nepořádku s ohledem na hospodárné nakládání s teplem.
Byt mám uprostřed domu, takže ztráty pouze okenním panelem. Ekvitermní křivka se měnila několikrát, ale teplota vody je 57°C kvůli obvodovým bytům. Radiátor má výkon 1 kW sever a 2,4kW jih a teplotu dají 25°C. Plynové sporáky máme. 0,2745 GJ/m2 za loňský rok. Proč platím za jiný od roku 2016? Viz tato vyhláška. U nás v domě je v nepořádku, že to nejde vyregulovat. Vyměnila se technologie ve výměníku, nasázelo se hafo RDT, regulační ventil na každé stupačce, diferenciální tlak jak blázen, protože to vždycky někde přestane topit, teplotní spád jsem měl 55/55/24+ což není k žití. Přenastavil jsem to na 55/30/21 a to už se dá vegetovat. Zbytek dodá slunko a spotřebiče. Aspoň z mého bytu jsem vyhodil Heimeier na kompost dva roky po montáži, protože tuto topnou soustavu neureguluje (většina to vzdala za 3–5 let co mi prošla rukama). Oventrop je naprosto dokonalý, i když pracuje hodně na hranici mezních parametrů. V rámci prevence jsem vyměnil hlavice po 17 letech a při té příležitosti i zatím plně funkční kuželky. Technik, když měřil tlaky, tak doporučil preventivní výměnu po 7–10 letech v takových krutých pracovních podmínkách, že ani Oventrop by takové tlaky nemusel časem zavřít. Musím mu dát za pravdu, že opravdu pružiny výrazně ztratily svoji tlačnou sílu v porovnání s novými kuželkami a hlavicemi. Tady to mělo být řešené TRV bez vnitřní regulace s žabou na zpátečce. Pak by se to dalo vyregulovat. S touto vyhláškou se můžu zrovna vrátit na rozpočet vyúčtování tepla podle m2, protože od teď topím s otevřenými okny. Doufám, že to jsou všechny informace, co jste chtěl.
Nedávno jsem tu uváděl mezní příklad, kdy topí jeden byt dole a ostatní nad ním ne a jak klesá teplota a také náklady na topení dolního bytu. Že může protopit i 4-násobek vlastní spotřeby. Dále jsem ukázal, jak to bude vypadat, když se byt nad ním rozhodne zatopit a co to pro něho znamená. Pokud srovná teplotu se spodním bytem, tak přebírá vytápění i všech bytů nad sebou. Tedy kterýkoliv byt se může ocitnout v pozici vytápěče ostatních. Ideální stav je ten, kdy je ve všech bytech stejná teplota. Pak by poměrové měřiče ukazovaly správně. Měřil jsem infrateploměrem teplotu stropu a podlahy na mnoha místech. V místnosti, kde jsem vypnul topení byl rozdíl do 0,5°C. (Našel jsem tyto rozdíly i na stropu, stejně jako na podlaze, vlivem nábytku, blízkosti venkovní stěny atd.). Po zapnutí topení, ale bylo u stropu o min. 3°C víc než u podlahy. Řekli jsme si, že 3°C stačí pokrýt spotřebu bytu nad vámi i dalších. K čemu dojde? Byt nad vámi buď majitel nebo jeho termostatický ventil zjistí, že nemusí tolik topit. Proto jsem dříve tvrdil, že kdo zatopí, zaplatí. A co na to termostatický ventil? Nečtěte popis funkce firem, které se montáží zabývají. Přečtěte si třeba tohle: https://www.novinky.cz/…-pohodu.html V článku sice šlo o propagaci a důležitosti termostatických ventilů, ale podařil se jim úžasný opak. Jak se píše, ventil pustí do otopného tělesa teplotu topného média kolem 50°C (opět měřeno infrateploměrem) a až se „dosáhne požadované teploty v místnosti“ tak vypne. Pokud je třeba více tepla, tak musí topit déle. Nebo nesepne vůbec, pokud nenastanou podmínky, pro topení. Přesnost spínání a fungování termostatu podle teploty v místnosti nemusím rozvádět, když teplotní spínač je na otopném tělese a jeho těleso je vyhříváno vodou (50°C). Spíš reaguje na teplotu přiváděné vody. Když je přivedena voda nižší teploty, hřeje déle než vypne a opačně. Dřív na něm byly stupně Celsia, ale brzy je zaměnili za nic neříkající čísla, proč asi? Ale to nejhorší jsou tepelné pulsy, kdy horký vzduch valí pod strop a o to rychleji přestupuje k sousedům. Dále nepoznáte, kolik tepelných pulsů jste měli a kolik by bylo potřeba, (kdyby teplo neutíkalo) v místnosti budete mít pořád těch „nastavených“ 20°C. Jako řešení vám nabízí „vyladění topné soustavy“. Další dáreček. Jistě, škrtící trysky vřazené před otopná tělesa nedovolí plný průtok, jak tomu bylo s termoventily a tak nedovolí takovou spotřebu tepla, jak předtím. Ano, účel byl splněn, ale příčina stále zůstává. I když jak uvidíte dál, … Příčinu vidím v tom, že na „šetření“ teplem (za drahé peníze) jsou zainteresovaní spotřebitelé a veškeré náklady jdou na jejich triko. Měřiče, termostat. ventily, vyladění soustavy, co si ještě vymyslí? Pokud nebudou na šetření zainteresovaní dodavatelé (zákonem), tak se nic nezmění. Dodavatel potřebuje na svůj provoz určitou kvótu a ten ze spotřebitelů musí dostat, jinak zkrachuje. Když zateplením snížíte potřebu tepla na polovinu, tak zákonitě musí jít cena dvakrát výš + inflace. A tak funguje teplotní teror. ( o tom se snažila říct Vitásková, že zákony nechrání spotřebitele). Dodavatel nesníží teplotu topného média, když zateplíte. Co ho k tomu nutí? A tak v mnohých panelácích je teplota ve sklepech (kde jsou rozvody) kolem 30°C. (O tom taky padla řeč). A jak by to mělo vypadat, když jsem „tak chytrý“? Do vyladění se musí zapojit dodavatel, tím, že vyladí dodávku. Otopná tělesa v bytech by měla mít plný průtok trvale (teplosměnnou plochu -co největší- nechám na odbornících) a teplotu topného média (co nejnižší) by měl řídit dodavatel. Tady je vyladění otopných těles opodstatněné!!! Ne škrcení!!! Dodavatel moc dobře ví, kolik tepla by měl dodávat do paneláku podle venkovní teploty, (ale nechce). Každý byt má svou tepelnou ztrátu, také se dá spočítat a podle ní by měl dostávat teplo, podle venkovní teploty. Pokud se tohle zajistí (s malou rezervou a nemožností zavřít ventil úplně), pak je měření na dobré cestě. Když si někdo vyvětrá příliš, tak bude mít zimu, bohužel. Otopná soustava nebude stíhat. I tak a nikdy to nebude stoprocentní. Pokud chcete měřit dodávku tepla. Pokud se „spokojíte“ s placením podle teplotního komfortu, tak vše výše napsané vám může být do jisté míry jedno.
Máme domovní předávací stanici dálkového topení, dodavatel tepla (Veolia) vyhověl žádosti o změnu ekvitermních křivek, které nám za úplatu vypočetl odborník. Znám též jinou lokalitu, kde je lokální kotelna pro několik domů. Stačíilo, aby jediný z domů byl nezateplený, a kotelna musí dodávat horkou vodu do všech domů v teplotě odpovídající potřebám nezatepleného domu. U zateplených domů to řešili zkusmo přiškrcením množství teplé vody dodávané do domu tak, aby se vyhřály i byty pod střechou. Tím se ale nezabrání tomu, že je možné plýtvat teplem v bytech s optimální polohou v domě. Popis s těmi pulsy při nahřívání radiátorů jsem nepozoroval, asi to bude u plechových tenkostěnných radiátorů. Máme staré, poctivé litinové radiátory, které mají po zateplení domu přebytek výkonu, takže spodní část radiátoru se teplotně blíží teplotě vzduchu v místnosti a vzduch vytápí jen horní část radiátorů. Kdo zaškrtí topení a po příchodu domů radiátor pustí naplno, tomu se rozehřeje celý radiátor včetně trubky zpátečky, takže radiátor nepředá veškeré změřené teplo do místnosti. To je ale věc toho, kdo takto „šetří“. Komu není rady, tomu není pomoci… Pokud nechcete nahřívat strop nad vámi, můžete si na něj dát izolaci. Ti nad vámi zase budou požadovat, ať se zaizolují stoupačky, protože těmi jsou nahřívány spodní byty, jelikož v bytech pod střechou se topit musí. Jde jen o to, najít v domě rozumné kompromisy. Bez kompromisu je nutné nově nastavit dodávku tepla do domu po jeho zateplení – otálení s tím se prodraží. Pokud je v domě v bytech s optimální polohou alespoň jeden, kdo topí více než byty pod střechou, je hranice –20% od průměru nákladů na čtvereční metr vytápěné plochy bytu příliš přísná pro ty, kteří topí rozumně, tak se mi to jeví. Po nastavení ekvitermní regulace se v domě zatím nikdo nedostal nad 75% průměru domu nákladů na čtvereční metr vytápěné plochy bytů. Solidní analýzu tohoto problému zatím nikdo neudělal. Po nastavení nových ekvitermních křivek nemáme v domě žádný byt s nulovými náměry, topit musí všichni, i když ne ve všech místnostech. Přebytek výkonu u radiátorů umožňuje z jednoho radiátoru vytápět více místností pootevřenými, případně odstraněnými dveřmi. Nikdo se též nezabýval nuceným odvětráváním tepla v kuchyních s plynovými sporáky. Teplo je živel a usměrnit ho, na to jsme malí a krátcí. Užitečné je ale pokusit se s ním neplýtvat a hospodařit s ním na úrovni dnešního poznání. Odstranili jsme používání koeficientů na polohu místnosti, protože potřebné množství tepla pro vyhřátí místnosti na rozumnou teplotu není přímoúměrné odebranému množství tepla v této místnosti, ale významně závisí i na tom, jak se v bytě s teplem hospodaří. Nyní nám poměrová měřidla ukazují, kolik se kde spotřebuje tepla. Až budeme mít delší časovou řadu náměrů, umožní nám to zamyslet se nad tím, co lze ještě udělat pro rozumné hospodaření s teplem a pro klid v domě, vždyť hmotná zainteresovanost částečně fungovala i za reálného socialismu, takže funguje stále i na divokém východě, na kterém se nacházíme.
Pane TEP, to, že máte dolní polovinu otopného tělesa studenou, odpovídá seškrcení průtočného množství kolem 20%, což je špatně. Průtok by se podle mě měl zachovat a měnit teplota topného média. Odkazuji vás na materiál z ČVUT „Analýza proveditelnosti instalace měřicích zařízení dodaného tepla.pdf“, najdete na internetu. V některém vašem příspěvku jste nadhodil, že vám vyřízli těsnění (v okně, dveřích?) při revizi plynu. Kolik je třeba větrat jen v důsledku pobytu člověka v bytě je rozebráno třeba v http://vetrani.tzb-info.cz/…skodlivin-ii Zpočátku jsem byl skeptický k faktům a myslel si, že jsou nadhodnocená. Asi jako vše, když potřebuje firma odbyt. Na následujícím příkladu jsem změnil názor. Vezměme vaření na plynovém sporáku, což je váš případ (i můj). Údaje jsou zaokrouhlené. Paní vaří na dvou hořácích (á 1,5kW) hodinu. Spotřebuje tedy 3kWh a tomu odpovídá spotřeba 0,3m3 plynu. Ke shoření plynu se využije vzduch z bytu (kuchyně) a je třeba 10× větší objem vzduchu, tedy vyrobí se 3m3 spalin. Spaliny obsahují 10% CO2 a 20% páry. Ve spalinách tedy bude 0,3m3 CO2 a 0,6m3 H2O. Na první pohled to vypadá dobře, vyhnat spaliny a nahradit čerstvým vzduchem. Teoreticky beze ztrát by to znamenalo přivést 3m3 čerstvého vzduchu. Celý problém ovšem spočívá v tom, jak naložíme se spalinami. Pokud je neodsaji hned, dokud jsou horké a stoupají vzhůru, je problém. Ten je v případě, že nemám nucené odsávání par ven nebo je jen vnitřní přes filtr a nebo se neodsává vůbec. Taky v případě turboventu, který pracuje podle „větru“. Když spaliny odsaji hned, ztrácím spalné teplo 35MJ/m3 . 0,3= 10MJ/hod. Tj. asi 3kWh. Je to dost, ale z toho tepla půjde stejně většina sousedovi nad vámi. Pokud spaliny zůstanou v bytě, je problém, co s 0,3m3 CO2 (páru už pominu). Teoreticky by po ochlazení měly klesnout k podlaze. Měrná hmotnost CO2 je 1,98kg/m3 (ostatní složky vzduchu mají pod 1,4 pára dokonce 0,8). Proto by odvod CO2 měl být dole u podlahy (proto odstranění těsnění u dveří, u oken bych to viděl zbytečné). To je jen úvaha, kdyby se plyny ve vzduchu rozvrstvily podle měrné hmotnosti. (Pak v koupelně odebírám páry pod stropem). Bohužel, když vyženu spaliny ke stropu, tak se smísí s okolním vzduchem. Jak se potom změní složení vzduchu? Zdá se, že 300litrů CO2 není nic moc, ale když si uvědomíte, že v čerstvém vzduchu je pouze 0,33 litrů CO2/m3, tak si dokážete představit, kolik vzduchu se stane nepoužitelným nebo překročí povolené limity. Na výše uvedeném odkazu jsou vzorce pro výpočet. Jsou použitelné, jen je třeba se zorientovat. Koncentrace CO2 se uvádí v ppm (miliontinách) nebo procentech. V čerstvém vzduchu je 330ppm CO2 neboli 0,033%. Přečtěte si, jak reaguje lidský organismus na určitou úroveň ppm. Různé zdroje mají jiné limity. Pokud máte snímač CO2, tak by mohl spínat už při úrovni 1000ppm. Výpočet: Objem místnosti 100m3 (asi 36m2 podlahové plochy), 0,3m3 CO2. Rovnice je 100=0,3/(x-330).10–6. (x=3330ppm). Kontrola: 100=300 000/(3330–330). Pro objem místnosti 30m3 (malá uzavřená kuchyň) to vychází 10000ppm!!!! Pro 250m3 (celý byt s podlahovou plochou 100m2) se dostanu na snesitelných 1530ppm. Řešení? Větrání dle doporučení 3× objem místnosti/hod, když se vaří. To je asi přehnané nebo vhodné pro automatiku, spokojil bych se i s důkladným vyvětráním místnosti po vaření. Náhrada plynového sporáku elektrickým (navíc vám zůstane i teplo, pokud se nic nepřipálí). V uvedeném materiálu doporučují větrání jen při pobytu jedné osoby 25m3/hod. Chca nechca si musíme připustit, že výměna vzduchu v bytě je dokonce otázkou přežití nebo následků na zdravotním stavu. Asi měním názor na větrače. Nejhorší je ale fanatismus, nevědomost a jak se říká smrt z vyděšení. Proto si dělám vždy selský názor na věc.
Zaškrcení ventilu v bytě udělá automaticky u nás termostatická hlavice po dosažení nastavené teploty místnosti v těch bytech, které nejsou pod střechou proto, že teplota topné vody musí odpovídat potřebám právě bytů pod střechou. Tak, jak to píšete, se dá regulovat teplota pouze v jednopodlažním domě.
K odvodu spalin: Dveře z kuchyně na chodbu bytu nemají práh, tím je zajištěna lepší ventilace kuchyně. Na druhou stranu utíká z kuchyně teplo po celou topnou sezónu, takže v kuchyni s plynovým sporákem se dá protopit spousta peněz. Kdo chce hospodařit teplem, kuchyni pouze temperuje a zdržuje se v ní pokud možno jen když se na sporáku něco vaří.
Tak se podívejme jak je to s otopnými tělesy. „Normální“ litinový radiátor byl konstruovaný pro teploty 90/70 (vstupní / výstupní teplota) a pro dejme tomu tepelný výkon 1200W můžeme vypočítat jeho parametry: Q=k.S(ts-tm). Ts je střední teplota na jeho ploše, tm je teplota v místnosti(20°C). ts=(90+70)/2=80. Pak 1200=k.S(80–20). Z toho plyne, že k.S=20. Nějaká konstanta násobená teplosměnnou plochou. Zjišťuje se měřením v laboratoři. Stejné teplo musíme dodat topným médiem: Q=M.c(t1-t2). t1 je vstupní a t2 výstupní teplota z otopného tělesa. Vypočítáme průtok 1200=M.c(90–70). Řešením dostaneme, že M.c=60. M je hmotnostní průtok média a c je jeho tepelná konstanta. Topný výkon tělesa tedy závisí na střední teplotě jeho povrchu. Tomu odpovídající teplo, dodávané médiem závisí na rozdílu teplot, vstupní a výstupní. (průtok M považuji v tomto momentu ještě konstantní). Uvažujme, že toto otopné těleso mělo pokrýt tepelné ztráty místnosti pro venkovní teploty –12 až –18°C (podle oblasti) před zateplením. Po zateplení měly ztráty klesnout na polovinu a potřebný topný výkon v našem případě klesne na 600W. Jaká bude požadovaná střední teplota na otopném tělese? 600=20(x-20), řešením dostaneme x=50°C. Má-li být na otopném tělese střední teplota 50°C, pak zjišťujeme, že při zachování přívodní teploty vody 90°C by výstupní teplota musela být pouze 10°C (90+10)/2=50. Pokud má být v místnosti 20°C, tak musím teplotu média snížit na 80°C. (80+20)/2=50. Také budu muset šáhnout na průtokové množství M. Takže o kolik to musím přiškrtit? 600=M.c(80–20). Řešením dostanu, že nový průtok M.c bude 10. Tzn. oproti předchozímu příkladu musím 6× snížit průtok, zaškrtit, abych dostal případ, že horní část radiátoru má teplotu 80°C a dolní část pokojovou, tedy 20°C (případ popisovaný „tep“). Pokud by průtok M.c zůstal na původní hodnotě, tedy 60, pak by rozdíl teploty na vstupu a výstupu (t1-t2) =Δt, měl být 10°C. Počítejme: 600=60.Δt, z toho Δt=10. A protože střední teplota otopného tělesa by měla být 50°C, tak logicky vstupní teplota by měla být 55 a výstupní 45°C. Zkusme případ, že nebude venku mrznout a budu potřebovat výkon jen 300W. Topné těleso potřebuje střední teplotu: 300=20(x-20), z toho x=35°C. Rozdíl teplot teplotního média: 300=60.Δt, z toho Δt=5°C, pak by t1 mělo být 37,5 a t2 32,5°C, při plném průtoku. Jaká největší teplota topného média může být, abych nepřetápěl? Má-li být střední teplota 35°C, pak to bude úvahou (50+20)/2=35. Nejvíc můžu pouštět 50°C. A jak mám v tom případě škrtit průtok? 300=M.c(50–20), z toho řešením dostaneme M.c=10. Opět zaškrcení 6×. Ale počítal jsem s „ekvitermní regulací“ podle venkovní teploty, tedy, že dodavatel snižuje teplotu média. Pokud bude teplota média vyšší, tak vás zachrání termostatický ventil, prostě vypne dodávku. Ještě si uvědomte kam se umisťuje poměrový měřič. Podle „normy“? do 75% výšky tělesa. Ale střední teplota by měla teoreticky být v polovině. Jestli si necháte na otopném tělese tak velký teplotní spád, jak popisujete, tak naměříte podle mě o 25% více tepla, než vám skutečně je dodané. Proto jsem proti škrcení (nebo jak tomu vědecky říkají vyladění topného systému) protože vám stále budou cpát teplejší vodu než by jste potřeboval a i ztráty na rozvodech budou větší. A všechna ta vyladění zaplatíte a k čemu, místo, aby pořádně regulovali dodávku tepla. Ještě k poznámce, že se systém hodí pouze pro etážové topení. Nemyslím si, dnešní rozvody tepla si s tím dokáží poradit. Horší případ je, když vytápí jeden zateplený a jeden nezateplený panelák. Tak to nemám promyšleno.
Máte slovo s M. Jílkovou – 30.3.2017 (Ceny plynu a elektřiny) http://www.ceskatelevize.cz/…-m-jilkovou/
Celý pořad se týkal zejména problémů s dodavateli. Problematika rozúčtování nákladů na teplo byla zmíněna pouze okrajově, se suchým konstatováním p.Dostálové, že ti co se chovají odpovědně a s teplem šetří (větrají správně, byty si zateplili, mají podlahu izolovanou koberci, lepší platová okna, zasklený balkon a pod.) mají smůlu, proti těm co si s tím nelámou hlavu, topí a větrají jak libo.
K problematice metodiky rozúčtování se, mimo dvou „jedinců“ z publika, vyjářili pouze Klára Dostálová (náměstkyně ministryně pro místní rozvoj) a Jiří Zerzáň (předseda Asociacerozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu).
Problematice nové metodiky rozúčtování by bylo tedy třeba se věnovat samostatně. Avšak vzhledem k tomu, že s vyúčtováním nákladů budou „spotřebitelé“ teprve seznámeni (dle vyhlášky do 4.měsíce) lze očekávat překvapení z „vlivu“ nové metodiky až po konci dubna.
Pořad, který měl poskytnout informaci o rozúčtování úhrady za vytápění bytů, platbách za plyn a teplo pro celý dům se dá Hamletovsky nazvat „je něco shnilého ve státě Dánském“. Vzájemné napadání, obviňování ze lží a neujasněná komunikace o předmětu diskuze, zřejmě nemohli uspokojit účastníky, ani diváky televize. Konstatování, že s problematikou je spokojeno jak MMR, tak zástupce ARTAV, zřejmě neodpovídá skutečnosti, neboť je nutno počkat do konce dubna na rozúčtování roku 2016. Lze očekávat, že „nová spravedlnost“ v rozúčtování bude mít řadu nespokojených, kterým na jedné straně bude spotřeba dopočítávána do hodnoty –20% průměru, na druhé straně bude odpočítávána částka přesahující 100% průměru. V obou případech budou naměřené (indikované) náměry, kterých je podle ARTAV, až více než 50% (časopis SČMBD č.1/2016) představovat nepoužitelné náměry povinně instalovaných indikátorů podle ČSN EN 834. Není důležité, zda s metodikou indikace a rozúčtování jsou spokojeni výše uvedení představitelé, ale rozhodující bude spokojenost uživatelů bytů, kteří očekávají výrazně vyšší náměry v případech, kdy sousedí s byty s nulovými, nebo nepřiměřeně rozdílnými náměry indikátorů ČSN EN 834. Vlastní problematika rozúčtování se v podstatě ani nedostala na pořad. Pro případné osvětlení „vyúčtování a rozúčtování“ by bylo vhodné rozdělení do dvou samostatných částí.
Souhlasím s názorem Patočky i Vlastiks. K rozúčtování byl předposlední dotaz uťatý s tím, že není čas. Z „diskuse“ ale byly důležité tyto postřehy (pro mně). Na začátku se vyjádřila pí. Vitásková, že stát vydává zákony, které nechrání spotřebitele a nebere v úvahu nebo zamítá její návrhy na nápravu. Další, že dodavatel nepouští zástupce SVJ k náměru na patním měřidle a poslední, že někteří mají v bytě 27°C a musí větrat, aby se v bytě dalo žít. Zamyslete se nad tím prosím.
Spokojenost MMR, tak zástupce ARTAV byla vyjádřena slovy jejich představitelů (jejich souhlasné „mručení“ nešlo neslyšet).
Vyjádření zástupkyně MMR znělo podobně jako názor jiného ministerstva ve věci vysokých cen telef.spojení, tak se odstěhujte (což v tomto případě nebylo takto vysloveno). Jak jinak si vysvětlit názor, že pokud si vlastník učinil opatření pro snížení nákladů, tak má smůlu – podle vyhlášky krade teplo, a basta.
Představitelé jsou spokojeni, těm to sype. Co na to říkají skuteční uživatelé bytu, tak to je vůbec nezajímá.
- Žily byly dva rovnocenné byty, se „stejnými nároky“ na vytápění.
- Jeden z bytů však kromě vytápěné místnosti (s instalovaným IRTN) vytápěl otevřenými dveřmi i předsíň a měl tedy dvojnásobný odečet IRTN.
- Ten co šetřil (a nevytápěl si předsíň) měl tedy spotřebu o více jak 20% nižší oproti průměru, a proto mu byla platba navýšena na 80% průměru.
- Ten co vytápěl i předsíň však (díky průměru) překročení +100% ani nedosáhl.
2170 2211 1955 4671 = podlaží nad spol. prostorami 4683 7331 2299 2542 = 2. podlaží další v dobré poloze a 2754 1233 1476 3873 = 3. podlaží v dobré poloze a pak 4810 2383 6453 5066 = podlaží pod střechou. Celkový součet 55912 dílků pro 16 stejně velkých bytů. Byty pod sebou jsou na stejné stoupačce. Na první pohled je zřejmé, že byty v nejnižším obytném podlaží mají v součtu nejmenší odběr tepla – zde se markantně projevuje vliv tlustých stoupaček. Zato byty pod zateplenou střechou mají po právu největší součet náměrů. Jak ale vysvětlit náměr 2. bytu ve 2. podlaží, když je v optimální poloze? Koho ten byt vytápí?
Rozúčtování nákladů na vytápění (nová metodika) v domech, kde
používají systém MDM a indikátory VIPA. Mnoho bylo řečeno, mnoho bylo
napsáno, mnoho účastníků se zapojilo do nekončící diskuze, aniž by
výsledkem byl fyzikálně přijatelný náměr a jednoduché rozúčtování
bez použití neprůkazných a nekontrolovatelných koeficientů. Porovnáme dva
systémy poměrového měření a rozúčtování. Ten první představuje
systém vyvinutý v 70.tých letech v tehdejší SRN, v současné době
používající indikátory podle EN 835 a EN 834, přejaté do ČR jako ČSN
EN 835 a ČSN EN 834. Tím druhým je systém vyvinutý v 80.tých letech na
Technické univerzitě v Liberci. Vychází z denostupňové metody,
aplikované jako modifikovaná denostupňová metoda s indikátory VIPA (dále
jen MDM VIPA). Podstatou modifikace je měření teplotního rozdílu mezi
teplotou vratného potrubí otopného tělesa a průměrnou venkovní teplotou
v otopném období, nikoliv mezi teplotou místnosti a venkovní teplotou.
Systém MDM VIPA získal v roce 1997 na Světové výstavě vynálezů
v Bruselu Zlatou medaili a do současné doby byl aplikován ve více než
3 milionech rozúčtování. V následující tabulce je provedeno vzájemné
porovnání prostřednictvím procentního vyjádření rozhodujících údajů,
kterými jsou u obou systémů minimální a maximální náměry indikátorů.
U systému MDM VIPA je uvedena v % minimální a maximální úhrada za
vytápění. Minimální a maximální úhrada za vytápění a rozdíl teplot
prostřednictvím indikátorů ČSN EN 834 resp. ČSN EN 835 není uvedeno,
neboť nevyplývá z náměrů indikátorů, ale je poplatná současné
právní úpravě ve vyhl. č. 269/ 2015 Sb. Potvrzenou skutečností je, že
polovina náměrů indikátorů ČSN EN 834 je nepoužitelných a
prostřednictvím přičítání resp. odečítání náměrů přesahujících
nikým teoreticky nezdůvodnitelné minimální a maximální meze úhrady,
vnáší do celého rozúčtování nedůvěryhodné a nekontrolovatelné
výsledky. Teplota bytu je uvedena jen orientačně pro celé byty. Ve
skutečnosti je teplota místnosti resp. teplotní rozdíl mezi místnostmi
uváděn u MDM VIPA zvlášť pro každou vytápěnou místnost. To umožňuje
uživatelům bytů kontrolu rozúčtování prostřednictvím teplotních
rozdílů mezi jednotlivými místnostmi. Hodnoty MDM VIPA jsou v tabulce
odvozeny z náměrů indikátorů ČSN EN 834, jako předpokládaná hodnota
získaná z přímých porovnávacích měření. V praxi jsou rozdíly
náměru a úhrady mezi byty u systému MDM VIPA výrazně nižší. Metoda
měření ČSN EN 834 MDM VIPA Náměr indikátorů v % 35 – 210 67 –
156
Podíl náměrů 5,95 2,04
Celková úhrada za vytápění v %
- spotřební složka 70% ? 76,9 – 126,1
- spotřební složka 60% ? 80,2 – 122,4
- spotřební složka 50% ? 83,5 – 118,7
Podstata rozdílu mezi oběma metodami je v rozdílných náměrech.
Metoda s ČSN EN 834 vychází sice z logické, ale chybné představy, že
je možné účtovat teplo předané do místnosti jen otopnými tělesy. Při
této metodě existují nulové náměry, jejichž důsledkem jsou fyzikálně
nepřijatelné rozdíly v úhradě vytápěcích nákladů. Tyto rozdíly si
vynutily legislativní úpravu spočívající v omezení minimální a
maximální meze úhrady. Jinými slovy: “Chyba v rozúčtování není
způsobena chybnou vyhláškou, ale chybnou metodou náměrů a
rozúčtování.“ Metoda MDM VIPA také měří teplo předané otopnými
tělesy, ale současně respektuje teplo sdílené do místnosti prostupem
(kladné i záporné) z okolních bytů. V uvedených více než 3 milionech
rozúčtování se nevyskytl, ani nemohl vyskytnout, nulový náměr
indikátoru. Pokud by se vyskytl nesouhlasný názor, nebo dokonce názor
profesionálních pomlouvačů, je vhodné připomenout, že bylo
k vysvětlení této metody konáno pět konferencí a publikováno více než
130 odborných článků.
Vyskytují se oprávněné obavy, zda nová vyhláška o poměrovém měření
a rozúčtování nezpůsobí nepřiměřenou úhradu za vytápění v bytech
s vysokými náměry. S plnou odpovědností je možno prohlásit, že
v domech, kde je používána metoda MDM VIPA se v rozúčtování nic
nezmění. Za zmínku stojí porovnání náměrů indikátorů ČSN EN
834 v rozsahu 1233–7331. Existují dvě možná vysvětlení těchto
nepřiměřených rozdílů. První, naprosto chybné vysvětlení, často
používané i v odborném tisku tvrdí, že v bytě s náměrem
7331 bydlí kuřáci a chovatelé domácích mazlíčků s nepřiměřeným
větráním a trvalým získáváním tepla z okolních bytů. Druhé
vysvětlení je fyzikálně doložitelné a představuje uživatele bytu
s dodržováním všech zásad ekonomického využívání tepla, ale
v sousedních bytech jsou uživatelé s uzavíráním otopných těles a
nulovými, nebo nepřiměřeně nízkými náměry indikátorů ČSN EN
834. V domech s metodou a indikátory MDM VIPA tyto problémy neexistují.
Vrátíme-li se k původně uvedeným náměrům v rozsahu 1233–7331 bylo by
zajímavé a žádoucí, aby konečné rozúčtování bylo publikováno,
včetně všech koeficientů, matematických úprav a použití omezujících
mezí vyhl. č. 269/2015 Sb., které mají výsledek náměrů a rozúčtování
přiblížit reálným hodnotám.
Doc. Ing. Josef Patočka, CSc.
To bohužel nevyřeší případ „vytápěné“ předsíně (…žily byly), neboť tam nikdo nikdy nic neměří. U IRTN to však ovlivní výši průměru a vytvoří „zloděje tepla“, kteří pak toto zvýšení „zadotují“ sankcí.
Vytápění bytu v zimním období by vyřešilo „pevné“ nastavení termostat.ventilů, které by omezilo topiče i šetřiče.
Znate tu reklam z TV: „Každý loupežník si určuje své pravidla „
1 V jedné části je,že se mate chovat ekologicky! /šetřit ovzduší,uhlí
,plyn,vypínat topení když odchazíte z bytu, nepřetápět byt atd./
2 A hned ve výhlašce je,že když šetříte ,chovate se ekologicky, tak
zaplatíte 80% z průměrů nákladu za dům. Ten člověk co to vymyslel a
prosadil,tak chtěl co ? Abychom více topili ,přinášeli větší zisk
teplárna ? Protože“on“ má tam akcie.
Čisté nebe ?
Za naprosto nevyhovující, dokonce zavádějící je diskuse ve smyslu krátkých, nic nezdůvodňujících jednovětových vstupů. Autoři sdělí skutečnost, ale bez sebemenšího vysvětlení a nechávají na čtenáři, zda si udělá nějaký názor, nebo přijme zpravidla fyzikálně pochybená tvrzení. Na dva výroky je možno reagovat buď stejným nezdůvodněným tvrzením, nebo podat vysvětlijící a prokazující vysvětlení. Pro začátek pouze nezdůvodněné, ale opačné tvrzení: 1)Případ vytápěné předsíně je systémem MDM VIPA zcela vyřešen. 2) Vytápění bytu s „pevným“ nastavením termostatických ventilů by bylo nejhorším způsobem provozu vytápěcí soustavy.
Změna na MDM VIPA je pro existující stav vybavenosti IRTN další náklad do již existujících nákladů vytápění. Uplatnit by se mohl pouze u nových bytů, či při nutné výměně.
Jaké je cenové srovnání nákladů případné výměny ?
A jak vidno z diskuse na „Máte slovo“, tak MMR i Asociace rozúčtovatelů jsou s indikátory a metodikou spokojeni.
Kdo šetří tomu (v pohodě) rozúčtují za tři.
Odvětrané teplo podle vyhlášky neexistuje, zvyšuje se jen průměr domu a přibývá šetřílků pod 80% pr§měru domu. Všimněte si bytu se spotřebou 2383 dílků v bytech pod střechou, ten má po korekcích na polohu spotřebu menší než 80% průměru domu a na první pohled to vypadá, že krade teplo od sousedů, ale vše je trochu jinak – ten byt má totiž jiná okna i balkonové dveře na rozdíl od všech ostatních bytů v domě. Za úspory tepla je ho třeba podle vyhlášky finančně postihnout, vyhláška s žádnými extravagancemi nepočítá…
Každý dobrý skutek má být po zásluze potrestán.
Zasklení balkonů, okenní rolety a jiné úpravy omezující únik tepla je třeba tvrdě sankcionovat.
Větší počet milovníků tepla udělá i z normálních odběratelů tepla šetřiče, které následně po zásluze odmění, tím že jim nadělí 80% průměru.
Nadělí i 200% průměru milovníkům tepla ?
Jak je to u Vás ?
Tady na portálu jeden nejmenovaný autor programu nabízel za úplatu program, kterým převede náklady z hodně topícího bytu jeho sousedům. Já jsem zase nepochopil, zda autor programu rozpozná odvětrané teplo.
Program byl určen spíše pro posouzení rozložení spotřeby v domě a možnost řešení, a vznikl před vznikem „nové metodiky“.
Nová metodika zavádí „novou spravedlnost“ platby odebraného tepla, tak aby ti co topí správně neokrádali ty co nadměrně topí a větrají.
Vlastíku, my většinou nevíme zda jsme si polepšili, protože z rozhodnutí much poletujících okolo hnědé hromady: ani ten kdo u nás zájem má, nedostane podklady ze kterých by zjistil, zda za teplo platí všichni nebo je rozúčtováno jen mezi přehlasovanou menšinu.
Takže jestli je socansko-komančský limit (-40%,+40%) změněn na (-20%,+100%) je mi teď celkem jedno.
Vlastíku, neměl bys zapomenout, že
- interval (-20%,+100%) je aplikovatelný až na rozúčtování za rok 2017
- tj. bude nejdříve ve vyúčtování v r. 2018. Takže se neptej předčasně …ať nejsi za hlupáka.
Moje informace jsou jiné.
Předpis č. 269/2015 Sb. – Vyhláška o rozúčtování nákladů na vytápění a … je platný od 1.1.2016, a tedy i meze –20% a 100%.
Vlastíku,
- poznámka na okraj: bylo tady zavedeno dělení na „trolly“ a „blby“.
- souhlasím s tebou a nijak nerozporuji tvoje: cit. „Předpis č. 269/2015 Sb. – Vyhláška o rozúčtování nákladů na vytápění a … je platný od 1.1.2016, a tedy i meze –20% a 100%.“. Ano máš pravdu. :)
- §7/2 vyhl.269/2015 cit. „Rozúčtování a vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody mezi příjemce služeb za zúčtovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se provede podle vyhlášky č. 372/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a to i v případě, že zúčtovací období skončí po nabytí účinnosti této vyhlášky.“.
Tak a teď otázka: uvedeš něco třeskutého, dokazujícího že podle tebe se interval (-20%,+100%) aplikuje již na vyúčtování roku 2016, nebo nezbude než pokračovat ztotožněním tvého ega podle podle ad-1 ??
Poslední komentáře