Rozdělení nákladů s aplikací korekce dle příkladu

AsiTak, 2 poznámky:

{1} oprava čeho? Zkuste laskavě uvést URL kterou opravujete.

{2} označení „plýtvá“ a „šetřil“ je samozřejmě uvedeno jen pro účel dehonestace, že?
Nebo vy snad máte nějaké online snímání a automatický rozečet na který se může vlastník bytu online podívat na web aby věděl kam zrovna jeho swarm táhne aby se mohl zařadit?

AsiTak, ten váš příklad se jeví zmatečný a v něm prezentované výpočty nejsou provedeny dle metodiky vyhlášky. Uvádíte, že náklady za byty 8 až 10 jsou bez korekce 81 000 Kč tj. 270 Kč/m2 (81 000/300) a s korekcí 96 000 Kč. Jestliže je u těchto bytů průměr na m2 270 Kč, tak to činí proti průměru za celý dům na m2 jen 168/75%, protože průměr za celý dům na m2 činí 160 Kč (270/160=1,6875). Tzn., že uvedené byty nedosáhli horního limitu 200% a úprava korekcí za překročení limitu 200% se u nich vůbec nebude provádět a nemůže tedy dojít k navýšení jejich úhrad na 96 000 Kč jak uvádíte. U bytů překračujících horní limity ani nemůže dojít korekcí k navýšení jejich nákladů. Jsou to byty, které přesáhly 200% proti průměru a jejich úhrada bude činit maximálně 200% tzn., že po korekci se jejich původní náklady sníží, nemůže dojít k jejich zvýšení.

V uvedeném případě by se ušetřené částky vzniklé navýšením úhrad šetřícím bytům 5 až 7 s podlimitními náklady na m2 pod 80% proti průměru rozdělily mezi všechny ostatní byty, protože žádný z nich nepřekročil horní limit 200% a byly všechny v limitu. Takže by se snížili i úhrady bytům 8 až 10 a k žádnému jejich navýšení by nedošlo jak uvádíte ve vašem příkladu.

Pokud byste chtěl uvést věrohodný příklad, měl byste uvést u každého bytu zvláštˇ kolik u něj vyšel jeho náklad na m2. Porovnáním s průměrným nákladem na m2 za celý dům by se pak dalo určit, které z těchto bytů nedosáhly 80% průměru a které přesáhly 200% průměru a pak provést správně rozúčtování za všechny byty.

Nikde ani o slovo o teplotě v bytě.

• Šetřič je tedy i ten kdo nedosáhl 80% průměru přestože jeho byt je vytopen na „správnou“ teplotu.
• Aby splnil požadavek vyhlášky upraví čerpání tepla vyšším stupněm větrání, čímž zvýší komfort svého bydlení.

(A je „vymalováno“.)

Podobně je třeba řešit i šetřiče spotřeby vody.

Smekám před AsiTak – předvedl na příkladu názorně, o čem psal Ing. Klokočník: Ve uvedeném příkladě když tři plýtvající byty zaplatí po 200% průměru domu a tři šetřící byty zaplatí po 80% průměru, pak na čtyři byty v povolené toleranci dle vyhlášky zbývá k placení tak malá částka, že by platili jen po 40% průměru domu, ale to nesmějí – dle vyhlášky nemá nikdo platit méně než 80% průměru domu. Algoritmus vyhlášky nemá platné řešení z jediného důvodu: nepočítá s odvětratelným teplem a snaží se i odvětrané teplo napěchovat do přerozdělování nákladů na teplo. Je zjevné, že dva limity 200% průměru pro byty s nadměrnou spotřebou a 80% průměru pro byty šetřící nemohou vést v jistých případech k platnému řešení dle platné vyhlášky. A teď – babo raď – co s tím. Vyhlášku bude třeba asi „ohnout“: vezmeme-li za základ rovnostářské hledisko, že 200% nelze překročit, pak dle uvedeného příkladu tři nadměrně topící byty by zaplatily „svých limitovaných“ 96000 Kč a na 7 zbývajících bytů by zbylo 64000 Kč (průměr na byt 9142,86 Kč). Tři šetřící byty by zaplatily po 80% nového průměru, to je po 7314,28 Kč a na 4 byty by zbylo 42057,14 Kč, což činí v průměru 10514,29 Kč na byty, u kterých jediných by se částka rozpočítávala dle náměrů v bytech! Přitom by se muselo ohlídat, že i ten nejúspornější z těchto 4 bytů by musel zaplatit alespoň 7314,28 Kč, takže další korekce jsou možné, takže bez korekcí by se obešly jen 3 až 4 byty z 10 bytů! Upozorňuji, že mé ohnuté řešení odporuje platné vyhlášce a je napadnutelné reklamací rozúčtování této služby. Závěr: baba neporadila korektně a MMR má vyhlášku, která za jistých okolností nemá platné řešení!