Rocni vyuctovani SVJ
Zdravim, mohl by mi nekdo vysvetlit popr. odkazat na nejaky dokument, kde se resi mj.
- vyuctovani spotreby vody v danem roce (kazdy byt ma svuj vlastni vodomer tzv. pomerove meridlo + na budove je hl. vodomer), ja to beru tak, ze kdyz je na hlavnim vodomeru spotreba napr. 1000m3 a soucet jednotl. byt. vodomeru da dohromady 900m3, tak se rozdil 100m3 rozpocita pomerne k jednotl. bytovym vodomerum podle podilu kazdeho bytu na spotrebe tech 900m3,
- vyuctovani spotreby elektriny ve spolecnych prostorach (momentalne to u nas praktikuji tak, ze se celkova spotreba elektriny rozpocita na pocet osob hlasenych v jednotlivych bytech. Prijde mi to trochu „nefer“, protoze jsme v byte hlaseni jako 4 osoby, z toho jsou 2 deti (2 a 6 let) – proste nemyslim si, ze dite stare 2 roky „spotrebuje“ stejne jako dospely clovek,
- vyuctovani odpadu (od kolika let veku ditete se za neho musi platit stejne jako za dospeleho?).
Dekuji za vase reakce. S pozdravem Zdenek L.
Vážený pane Zdenek L., a ostatní,
pro odpovědi na vaše otázky by jste měl načíst prvně „Prohlášení vlastníka“ pro váš dům, Stanovy vašeho společenství a případné přílohy stanov.
V těchto materiálech by mohlo být uvedeno – příklad:
- PRAVIDLA PRO ROZÚČTOVÁNÍ VODNÉHO A STOČNÉHO
na jednotlivé jednotky (byty) v domě s podružnými poměrovými vodoměry SV a TUV,
- Podklad pro rozúčtování vodného a stočného je faktura, případně souhrn faktur, od dodavatelů za dané zúčtovací období, které stanoví množství odebrané (fakturované) vody, jednotkovou cenu a fakturovanou cenu celkem za dané období.
- Rozúčtování fakturovaných nákladů dle odstavce č.1. na jednotlivé jednotky se provede podle zjištěných údajů podružných poměrových vodoměrů SV a TUV v jednotkách. Je-li v jednotce instalováno více podružných poměrových vodoměrů SV a TUV určí se spotřeba jednotky jako součet údajů všech podružných poměrových vodoměrů SV a TUV dané jednotky.
- Je-li zjištěno při odečítání údajů podružného vodoměru SV a TUV v některé jednotce, že podružný vodoměr je porouchán či jeho údaje jsou prokazatelně nevěrohodné, použije se k určení spotřeby SV či TUV údajů předcházejícího zúčtovacího období na základě odborného posouzení s přihlédnutím ke změně počtu osob v jednotce či změně charakteru jejího využívání.
- Není-li v některé jednotce v daném zúčtovacím období instalován podružný poměrový vodoměr SV či TUV, určí se spotřeba SV či TUV v dané jednotce za zúčtovací období výpočtem dle obecně závazných právních norem, např.: příloha č.12 vyhlášky č.428/2001 Sb., na základě odborného posouzení s přihlédnutím k počtu osob v jednotce a charakteru jejího využívání, přičemž poměr spotřeby SV a TUV činí 2 : 1.
- Spotřeba v bytech, kde nebyl proveden odečet, se určí podle spotřeby v předchozích letech s použitím ustanovením § 27 odst.2, vyhlášky č.428/2001 Sb. Neumožní-li uživatel jednotky opakovaně odečet údajů podružného vodoměru SV či TUV za dané zúčtovací období, zpravidla na konci kalendářního roku, případně na základě výzvy bezodkladně neoznámí údaje podružného vodoměru SV a TUV, určí se spotřeba SV a TUV v dané jednotce za zúčtovací období jako 1,5 násobek spotřeby SV a TUV dle vyúčtování předcházejícího zúčtovacího období na základě odborného posouzení s přihlédnutím ke změně počtu osob v jednotce či změně charakteru jejího využívání.
- Je-li zjištěno při odečítání údajů podružného vodoměru SV a TUV v některé jednotce, že podružný vodoměr má porušenou plombu či s vodoměrem bylo prokazatelně manipulováno, určí se spotřeba SV či TUV v dané jednotce za zúčtovací období jako 2 násobek spotřeby SV či TUV dle vyúčtování předcházejícího zúčtovacího období na základě odborného posouzení s přihlédnutím ke změně počtu osob v jednotce či změně charakteru jejího využívání.
- Uživatel jednotky je povinen umožnit instalaci podružného vodoměru SV a TUV a provádění jejich odečtů, případně sdělit počty osob v jednotce a charakter využívání jednotky.
- Zjistí-li uživatel jednotky v průběhu zúčtovacího období, že podružný vodoměr je porouchán, neodkladně na tuto skutečnost upozorní společenství nebo výbor společenství.
- Podružné vodoměry podléhají pravidelnému metrologickému ověřování správné funkčnosti dle obecně závazných právních norem.
- Náklady za likvidaci TKO, budou-li hrazeny společenstvím, se rozdělí na jednotlivé jednotky v poměru dle počtu osob v jednotkách, přitom platí, že členem domácnosti v jednotce jsou osoby, které tvoří společnou domácnost a jiné osoby, které byt nebo část bytu užívají po dobu, která v součtu činí nejméně 3 měsíc v kalendářním roce.
- Náklady za elektřinu na osvětlení společných prostor a provoz společných zařízení v domě se rozúčtují samostatně dle jednotlivých vchodů Dubová 7, Dubová 9 a Dubová 11, které se dále rozdělí na jednotky daného vchodu v poměru – dle velikosti spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu nebo – dle počtu osob v jednotkách, přitom platí, že členem domácnosti v jednotce jsou osoby, které tvoří společnou domácnost a jiné osoby, které byt nebo část bytu užívají po dobu, která v součtu činí nejméně 3 měsíc v kalendářním roce.
Do nákladů se zahrnují především náklady na elektrickou energii, výměny žárovek, opravy či výměny schodišťových automatů a osvětlovacích těles. Rovněž jsou zahrnuty opravy venkovních zvonků a ovládání domovních dveří.
Pozn.: pro malé dítě se svítí v kočárkárně při ukládání či vyzvedávání z kočárku; odpad se ve většině obcí hradí dle trvalého pobytu, dítě má od narození trvalý pobyt a 4 litry/den odpadu na malé dítě se také naplní = jednorázové pleny.
Matějka
Upozorňuji, že body 3, 4, 5, a 6 ze vzorového dokumentu "PRAVIDLA PRO ROZÚČTOVÁNÍ VODNÉHO A STOČNÉHO", jak zde zveřejnil pan Matějka, jsou v rozporu s platnými právními předpisy.
Náklady na vodné a stočné teplé vody je nutno rozúčtovat výhradně podle §5 odst. 10 vyhlášky 372/2001 Sb., s přihlédnutím k odst. 6, 7, 8, 9 téže vyhlášky.
Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou pan Matějka zmiňuje jako jediný zdroj práva, se může použít pouze jako podpůrný zdroj informací - výhradně v těch případech, kdy vyhláška 372/2001 Sb. výslovně stanoví "odborné posouzení" výše spotřeby (§5 odst. 6, §6 odst. 3 vyhlášky 372/2001 Sb.).
Materiál zveřejněný panem Matějkou obsahuje chybné postupy v rozporu s vyhláškou 372/2001 Sb.:
- postup stanovení spotřeby při poruše vodoměru,
- postup při neumožnění odpočtu vlastníkem,
- postup při ovlivnění vodoměru (porušení plomby nebo neoprávněná manipulace).
Správné postupy a koeficienty v těchto případech viz vyhláška 372/2001 Sb..
lake
Pane „lake“,
opět kritika z vaší strany, ale váš vzor, jak to děláte u VÁS stále žádný, dosud jste nic nezveřejnil. (Pouze v některých vašich příspěvcích používáte kompletně mé věty, případně věty jiných přispivatelů.)
Obě vyhlášky jsou na stejné právní úrovni = stejná právní síla. Je věcí daného společenství, dle které bude postupovat pro rozúčtování vodného a stočného. Vyhláška č.372/2001 Sb. je prováděcím předpisem energetického zákona, tedy rozúčtování nákladů na otápění a ohřev TUV. V případě sporu bude rozhodovat soud a ten zváží dle kterého předpisu, spíše dle předpisů pro vodovody a kanalizace. (Pozn.: penalizační sankce/pokuta pro jednotlivce /300% spotřeby/ je předmětem daně!, v případě, kdy přesáhne příjem „společenství“ z rozúčtování nákladů skutečně fakturované náklady.)
Ve společenství by měla platit stejná pravidla pro rozúčtování vodného a stočného, jak pro studenou vodu tak i pro teplou vodu, kterým je jediný dodavatel v dané obci.
Vodné tvoří cca 50% ceny vodného a stočného, vyhláška č.372/2001 Sb. řeší pouze vodné, neřeší stočné; v některých regionech je ještě učtován k vodnému a stočnému stálý plat za přípojku, stanovený dle světlosti přípojky; jak tento oprávněný náklad rozúčtujete do vodného a stočného podle vyhlášky č.372/2001 Sb.?
Pane „lake“, opětovně vás vyzývám, POSTUPTE MATERIÁLY JAK TO DĚLÁTE U VÁS! Děkuji.
Matějka
Jelikož jsem pracovníkem odoprávního úřadu musím Vás upozornit, že p. Lake má pravdu. vyhl. č. 428/2001 je prováděcí vyhláškou k zákonu o vodovodech a kanalizacích a podle ní není možné rozúčtovávat jednotlivým vlastníkům odběry v uvnitř domu
Zdravím a přikládám vyjádření MF ČR k této problematice:
Dotaz:
Cenový výměr u položky voda pitná – „předaná“ stanovil závazný postup způsobu rozúčtování vodného a stočného mezi konečné spotřebitele.
- Z čeho MFČR odvozuje zákonné zmocnění určovat pravidla chování subjektů soukromého práva ve věci závazkových právních vztahů?
- Nevyžaduje pro tuto „formu cenové regulace“ kompetenční zákon vydání právního předpisu vyhlášeného ve sbírce zákonů na místo cenového rozhodnutí publikované v cenovém věstníku?
- Nedomnívá se MFČR, že jsou tyto závazné postupy v rozporu s §20 odst. 5 zák. č. 274/2001 Sb.?
- Jaký závazný postup stanovilo MFČR pro případy kdy nemohlo dojít ke vzniku dohody pro neplatnost právního úkonu – (§39 občanského zákoníku) úmyslně způsobenou navrhovatelem a následný závazný postup rozúčtování dle „osoboměsíců“ tak bez právního důvodu zasahuje do práv a oprávněných zájmů, je v rozporu s dobrými mravy a způsobuje prokazatelnou finanční škodu.
Odpověď:
ad1) Ministerstvo financí je oprávněné podle § 2 zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, k regulaci cen, kterou provádí podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 10 zákona o cenách vydává seznam zboží s regulovanými cenami cenovým rozhodnutím (výměrem), které se uveřejňuje v Cenovém věstníku. Konkrétně pro rok 2007 byl vydán výměr MF č. 01/2007 (Cenový věstník částka 15 ze dne 14. prosince 2006).
Ve smyslu § 6 zákona o cenách Ministerstvo financí stanovuje v rámci věcného usměrňování cen i podmínky pro tvorbu a sjednávání cen vody. Do takto regulovaných cen lze zahrnout pouze ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a daň podle zvláštních právních předpisů. Další podrobnosti stanovují cenové předpisy. Pro účely regulace pitné vody a odpadní odvedené vody je stanoven i způsob rozúčtování vodného a stočného.
Způsob rozúčtování vodného a stočného (platba za dodanou a odvedenou vodu) konečným spotřebitelům byl zpracován jako součást rozhodnutí o cenové regulaci v souladu s ustanovením § 696 občanského zákoníku. Služba dodání a odvádění vody je součástí služeb spojených s užíváním bytu a jako takováto není zcela liberalizována a ponechána na dohodě kupujícího a prodávajícího.
Dodávky vody (odvod vody) je vztah mezi prodávajícím vody (vodohospodářský subjekt) a kupujícím vody, jímž je odběratel, tedy především vlastník nemovitosti připojené na vodovod nebo kanalizaci pro veřejnou potřebu, proto je pro účely regulace cen stanoven i způsob rozúčtování vodného a stočného na „konečné spotřebitele“, aby byla ošetřena celá vertikála „výroby, spotřeby vody a odvodu vody“.
ad 2) Ministerstvo financí vydává cenová rozhodnutí o zařazení zboží do seznamu zboží s regulovanými cenami na základě zákonného zmocnění, a to podle § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Vydání každého takového cenového rozhodnutí se oznamuje ve Sbírce zákonů, např. u vydání výměru MF č. 01/2007 tak bylo učiněno sdělením č. 15/2007 Sb. (Sbírka zákonů č. 6/2007). Tato rozhodnutí jsou vydávána formou výměru Ministerstva financí. Výměry MF č. 01/příslušný rok, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, jsou právními předpisy, které mají normativní charakter, což již několikráte potvrdil Ústavní soud České republiky i Nejvyšší správní soud. Lze poukázat na judikaturu Ústavního soudu ČR a Nejvyššího správního soudu vztahující se k dané problematice.
Podle názorů Ústavního soudu, jakožto i Nejvyššího správního soudu, mají rozhodnutí cenového orgánu, tedy i cenová rozhodnutí Ministerstva financí, povahu pramene práva, tj. obecně závazného (normativního) aktu. Např. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 9. 10. 2003 č.j. 7 A 6/2002 – 50, www.nssoud.cz, publikovaného ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 2/2006 (rozhodnutí č. 783) se ztotožnil s názorem Ústavního soudu vysloveným v nálezu pléna Ústavního soudu ze dne 23. 5. 2000 sp. zn. Pl.ÚS 24/99, který uvádí, že pokud obsahový komponent právní normy je obsažen v pramenu práva, na který norma zmocňovací odkazuje, nutno i tento pramen považovat za formu (tj. pramen) práva.
ad 3) Ustanovení § 20 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že „Je-li voda dodávaná vlastníkem vodovodu, popřípadě jeho provozovatelem jiné osobě, než je odběratel, rozhoduje o formě vodného vlastník tohoto vodovodu.“. To znamená, že jde o rozhodnutí ve věci formy vodného, tj. o tom, zda bude uplatňována jednosložková forma nebo dvousložková forma vodného (viz ustanovení odst. 1, 2 a 3 tohoto paragrafu). Cenovým rozhodnutím je, pokud jde o formu vodného, pouze stanoven, a to podle ustanovení § 20 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích, podíl jednotlivých složek v případě uplatňování dvousložkové formy (viz písm. b položky 2 části II. výměru MF č. 01/2007). Cenové rozhodnutí tedy nijak nezasahuje do volby formy vodného. Je nutné rozlišovat vodné, což je úplata za dodanou vodu (§ 8 odst. 13 zákona č. 274/2001 Sb.) a cenou vody. Pokud jde o cenu „předané“ vody, což je voda, která je dodávaná do vodovodní sítě pro veřejnou potřebu jiné osobě, než je odběratel (tj. voda předávaná mezi vodohospodářskými subjekty), je u ní uplatňován rovněž způsob regulace cen formou věcného usměrňování. V žádném případě se nejedná o rozpor tohoto předpisu a cenové regulace.
ad 4) Úprava rozúčtování vodného a stočného mezi konečné spotřebitele zdůrazňuje prioritu dohody mezi odběratelem (vlastník stavby, popř. správce) a spotřebiteli (majitel bytu, uživatel bytu, uživatel nebytového prostoru nebo jiný uživatel nemovitosti včetně odběratelů, kteří nemovitost přímo užívají).
Z uvedeného vyplývá, že metodiku postupu pro rozvrhování vodného a stočného, jako ucelený systém pro konkrétní objekt, určují zúčastněné strany, tj. sami účastníci dohody. Dohodě se dává přednost především proto, že tak lze zvolit ten nejvhodnější a nejspravedlivější postup pro konkrétní případ. Stávající řešení rozúčtování vodného a stočného umožňuje akceptovat specifické podmínky jednotlivých objektů, které jsou značně rozdílné, a proto i z tohoto důvodu je racionálnější řešit rozúčtování na základě dohody.
Výměr Ministerstva financí neuvažuje v případě nedohody spotřebitelů o rozúčtování vodného a stočného o jiné variantě než o rozúčtování podle počtu obyvatelů bytu v závislosti na vybavení bytu a podle počtu a druhu nebytových prostorů (směrná čísla roční potřeby vody).
Směrná čísla roční potřeby vody se použijí jako pomůcka pro rozúčtování, až když nedojde k dohodě alespoň s polovinou spotřebitelů (tedy v zásadě se jedná o náhradní, nouzový způsob postupu). Lze předpokládat, že potřebná polovina spotřebitelů představuje poměrně velkou pravděpodobnost uskutečnění dohody.
Co na to odoprávní úřad ? :o))
Čtení výplodu Ministerstva financí je skutečnou lahůdkou. Samozřejmě svůj vlastní výtvor hanět nebudou, že?.
Část výměru týkající se věcně usměrňovaných cen obsahuje i pravidla pro rozúčtování uvnitř SVJ, což je překročením zákonného zmocnění. Cenový výměr je v této části neplatný.
Proto tvrdím neustále, že části výměru zasahující do pravomocí SVJ a vnucující způsob zjišťování spotřeby pomocí nepřesných směrných čísel jsou nezákonným přívěskem MF k cenovému výměru. MF prostě překročilo kompetence.
Ministerstvo krásně mlží - cituji:
"Ve smyslu § 6 zákona o cenách Ministerstvo financí stanovuje v rámci věcného usměrňování cen i podmínky pro tvorbu a sjednávání cen vody. Do takto regulovaných cen lze zahrnout pouze ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a daň podle zvláštních právních předpisů. Další podrobnosti stanovují cenové předpisy. Pro účely regulace pitné vody a odpadní odvedené vody je stanoven i způsob rozúčtování vodného a stočného."
Poslední tučně vytištěná věta je právě ten problém. Přečtěte si k tomu zmiňovaný § 6 zákona o cenách: nenajdete tam nic o tom, že by MF mohlo kecat do rozúčtování uvnitř SVJ.
Ale nakonec MF přiznává barvu:
"Způsob rozúčtování vodného a stočného (platba za dodanou a odvedenou vodu) konečným spotřebitelům byl zpracován jako součást rozhodnutí o cenové regulaci v souladu s ustanovením § 696 občanského zákoníku. Služba dodání a odvádění vody je součástí služeb spojených s užíváním bytu"
A je to venku! Tato část cenového výměru (je dle § 5, nikoliv § 6 zákona!) se týká výhradně nájemních bytů. Nijak se netýká společenství vlastníků.
Ministerstvo si dokonce osobuje právo měnit svým výměrem - tedy podzákonnou normou (!!!) - samotný zákon o vlastnictví bytů a zasahovat tím do ústavou chráněných práv vlastníků. K tomu ovšem zákon o cenách nedal v §10 žádné zmocnění. MF káže jednou "dohodu všech", pak slevuje na "dohodu poloviny". Přitom ZoVB stanoví pro rozúčtování služeb jednoznačně tříčtvrtinovou většinu hlasů, viz § 9a odst. 2 ZoVB, § 11 odst. 4 ZoVB.
Šermování Ústavním soudem, potažmo Nejvyšším správním soudem, je též k popukání: nikdo ministerstvu neupírá právo vydávat celostátně platné cenové výměry, ale pokud při tom překročili zákonné zmocnění dané §10 zákona o cenách, jde v této části o neplatný blábol.
Napíšu k tomu právně podložené stanovisko, jakmile budu mít čas, což bude brzy.
lake
Pane Matějko,
Už je to jasné. Váš problém spočívá v tom, že nerozlišujete dvě zcela rozdílné věci:
(1) měření a účtování mezi dodavatelem vody (popř. provozovatelem kanalizace) a odběratelem vody (SVJ);
(2) rozúčtování uvnitř domu mezi odběratelem (SVJ) a konečnými spotřebiteli (vlastníky jednotek).
K tomu prvnímu slouží Vámi zmíněná vyhláška 428/2001 Sb.. K rozúčtování vody k přípravě TV v rámci SVJ lze však použít pouze vyhlášku 372/2001 Sb.. Neznám žádné soudní rozhodnutí, které by vyznělo opačně, Vy ano?
Vyhláška 428/2001 Sb., kterou nesprávně míníte použít pro rozúčtování, byla vydána k provedení § 40 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Může tedy stanovit závazná pravidla pouze v rámci zákonného zmocnění, uvedeného v § 40 zákona.
§ 40 zákona č. 274/2001 Sb. zní:
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení ustanovení § 4 odst. 8, § 5 odst. 6, § 6 odst. 11, § 8 odst. 11 a 15, § 10 odst. 3, § 11 odst. 2, § 12 odst. 1, § 13 odst. 5, § 14 odst. 5, § 16 odst. 6, § 17 odst. 9, § 19 odst. 10, § 20 odst. 3, § 36 odst. 7 a § 38 odst. 6.
Jestliže si tyto části zákona projdete jednu po druhé, zjistíte, že žádné z těchto ustanovení se netýká rozúčtování vody konečným spotřebitelům v rámci SVJ. Tím považuji debatu o použití vyhlášky 428/2001 Sb. pro rozúčtování v SVJ za ukončenou.
Další Vaše témata (penalizace 300% a způsob rozúčtování při dvousložkové ceně) jsou jednoznačně řešeny ve vyhlášce 372/2001 Sb.
lake
Pane „lake“,
dle čeho či jak se rozúčtuje vodné a stočné (dvousložkové) v domě ve správě společenství vlastníků jednotek, je-li dodavatelem vody fakturováno dle fakturačního měřidla vodné a stočné, a za přípojku dle DN, jednotlivým vlastníkům = konečným spotřebitelům, kde není centrálně zajišťován ohřev vody, a každý byt je osazen podružným vodoměrem studené vody, a není právního důvodu k rozúčtování v souladu s vyhláškou č.372/2001 Sb.
Poznámka na závěr pro p.„lake“: Opět se pane „lake“ pletete, vyhláška č.428/2001 Sb. je závazná pro společenství vlastníků jednotek, minimálně Příloha č.12 vyhlášky Směrná čísla spotřeby vody. Dle tohoto závazného právního dokumentu se stanovuje spotřeba vody v případech, kdy není instalováno „podružné měření“ vody na vstupu do jednotky (bytové jednotky dle osob a vybavení, nebytové jednotky dle způsobu užívání).
Matějka
Nejsem p.lake, ale zdravím a sděluji „náš dohodnutý“ postup. Na 18 bytů s rozvody SV měřené poměrovými vodoměry v každé jednotce vyúčtuje správce celou částku (vodné i stočné) fakturovanou dodavatelem podle jeho fakturačního vodoměru na patě domu poměrově na jednotku podle jejího odečtu. TUV si každá jednotka připravuje sama (plyn nebo elektřina). Před osazením bytových vodoměrů (7 let zpět)vyúčtovával správce spotřebu poměrově podle počtu osob. Použil jsem nyní směrná čísla z příl.12, I.5., tj.46 m3/osoba/rok k pokusnému výpočtu obou případů (vodoměr nebo osoby). Ani v jednom případě jsem nedostal alespoň přibližně podobný výsledek k fakturované spotřebě, v obou případech byl náš odběr SV podstatně nižší než podle směrných čísel dle vyhlášky 428/2001.Tak proč bychom ji měli používat?
K Vaší první otázce: je přece známo - a též jsem to napsal - že pro SVJ rozúčtování studené vody konečným spotřebitelům není dáno žádným závazným právním předpisem. K tomu snad není co dodat; svůj názor na jeden z možných postupů rozúčtování studené vody jsem před několika měsíci popsal v příspěvku Rozúčtování studené vody.
Vaše závěry o závaznosti vyhlášky č. 428/2001 Sb. jsou správné, pouze pokud se týká účtování mezi dodavatelem a odběratelem. I toto jsem jasně napsal v předcházejícím příspěvku (Vložil lake, 31. Leden 2010 - 19:18); ani k této skutečnosti nemám celkem už co dodat.
V tomto vlákně se nediskutuje o účtování mezi dodavatelem a odběratelem.
lake
Píšete: "Váš názor, že je nutné instalovat podružné vodoměry je neakceptovatelný."
Fajn, ale já jsem nic takového nenapsal. Pro jistotu cituji co jsem skutečně napsal (Vložil lake, 31. Leden 2010 - 11:34): "Náklady na vodné a stočné teplé vody je nutno rozúčtovat výhradně podle §5 odst. 10 vyhlášky 372/2001 Sb., s přihlédnutím k odst. 6, 7, 8, 9 téže vyhlášky."
A odstavec 6 vyhlášky obsahuje přece postup pro případ nejsou-li instalovány vodoměry.
-------------------------------------------------
Píšete: "Váš názor, že vyhláška č. 428/2001 Sb. se týká pouze účtování mezi dodavatelem a odběratelem je MYLNÝ !"
Fajn, ale já jsem nic takového nenapsal. Diskuse není o tom, čeho se vyhláška týká, nýbrž o tom, že pro rozúčtování uvnitř SVJ není závazným předpisem, což nedokážete vyvrátit žádnou citací zákona či judikátem.
Cituji co jsem skutečně napsal o teplé vodě (Vložil lake, 31. Leden 2010 - 11:34):
"Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou pan Matějka zmiňuje jako jediný zdroj práva, se může použít pouze jako podpůrný zdroj informací - výhradně v těch případech, kdy vyhláška 372/2001 Sb. výslovně stanoví "odborné posouzení" výše spotřeby (§5 odst. 6, §6 odst. 3 vyhlášky 372/2001 Sb.)"
-------------------------------------------------
K Vašemu konkrétnímu dotazu ohledně rozúčtování:
pokud jde o teplou vodu, postupuje se vždy podle vyhl. 372/2001 Sb.. Ta neurčuje způsob, jakým má být provedeno "odborné posouzení" spotřeb jednotlivých jednotek. Pokud si to vlastníci tak odhlasují, mohou použít směrná čísla v příloze vyhlášky č. 428/2001 Sb..
Pokud se ptáte na rozúčtování STUDENÉ vody, o ní jsem s Vámi nediskutoval. Dá se použít i Váš dříve zveřejněný návrh, nebo můj (15. Říjen 2009 - 5:24), nebo jiný. V konkrétním SVJ bude platit (v tomto pořadí):
- co je uvedeno v Prohlášení,
- nebo co si vlastníci jednotek odhlasovali ve stanovách,
- nebo co přijali usnesením shromáždění.
K tomu viz § 9a odst. 2, § 11 odst. 4 ZoVB. Ke schválení způsobu rozúčtování studené vody je zapotřebí tříčtvrtinová většina hlasů.
Výjimkou by bylo rozúčtování studené vody nájemcům bytů, které provádí pronajímatel: jde o službu pro kterou aktuálně platí cenový výměr MF č. 01/2010. Ovšem my diskutujeme o SVJ a jeho členech, předpokládám.
lake
Zřejmě asi jen nedopatřením vám vypadlo z citovaného §11(4) jedno
dost podstatné slůvko, takže správná citace: „je zapotřebí
tříčtvrtinové většiny přítomných hlasů.“
Nepřesné citace zákonů jsou zde patrně častou příčinou sáhodlouhých
odborných diskusí… mirek
Zdravím a přikládám informaci z Kanceláře veřejného ochránce práv, březen 2008:
Jak se rozdělují náklady na vodné a stočné?
Základní pravidla rozdělení nákladů na vodné a stočné zakotvuje výměr Ministerstva financí, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami (pro rok 2006 výměr č. 1/2006, pro rok 2007 výměr č. 1/2007 a pro rok 2008 výměr č. 1/2008).
Náklady se rozúčtují podle dohody mezi odběratelem (vlastníkem budovy, společenstvím vlastníků) a konečnými spotřebiteli (uživateli jednotlivých prostor v domě). Nedojde-li k dohodě nejméně s polovinou spotřebitelů, provede se rozúčtování podle počtu obyvatel bytu v závislosti na vybavení bytu a podle počtu a druhu nebytových prostorů. Tehdy se vychází ze směrných čísel roční potřeby vody obsažených v příloze č. 12 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích.
Je-li zvolena dvousložková forma vodného a stočného, rozúčtuje se pevná složka podle m2 podlahové plochy bytů a nebytových prostor.
Naprosto totéž jsem tvrdila zde: http://www.portalsvj.cz/…uctovani-svj#…, ale pan lake se pokusil mě přesvědčit, že Cenový věstník je jen nezávaznou informací (vzpomněla jsem si na Piráty z Karibiku a chechtala jsem se hodinu).
I přes tvrzení pana lake já i náš právník nadále zastáváme názor, že Cenový věstník v uvedeném znění závazný je, a to z následujícího důvodu (částečně se budu opakovat):
Zákon o cenách §6 odstavec (2) říká, že způsob regulace cen platí pro všechny prodávající a kupující určeného druhu zboží. Kupující je ten, kdo za zboží někomu platí, prodávající je ten, kdo za úplatu někomu zboží předává. SVJ je tedy kupující vůči dodavateli a prodávající vůči odběrateli, zde konečnému spotřebiteli. Konečný spotřebitel je poslední v řadě kupujících, SVJ mu vyúčtováním služeb vlastním jménem nakoupenou vodu prodává.
Seznam zboží je vydáván Cenovým věstníkem, který se pro Zákon o cenách takto stává „prováděcí vyhláškou“ – prosím nechytat za slovo. V Cenovém věstníku je jako zboží uvedena Pitná voda dodávaná do vodovodní sítě pro veřejnou potřebu jiné osobě, než je odběratel („předaná voda“). Odběratelem je podle přímého odkazu na Zákon o vodovodech a kanalizacích SVJ. Odběrateli je dán jasný pokyn, jak má předanou vodu rozúčtovat.
Rozúčtování vody v rámci SVJ je stanovení ceny pro kupujícího = spotřebitele. Zcela v souladu se zákonem o cenách, který stanovuje, kdo co může a co nemůže do ceny zahrnout, je zde dán příkaz, že do ceny pro spotřebitele SVJ nezahrnuje žádné další náklady a jasně se popisuje postup stanovení ceny pro spotřebitele = kupujícího, kdy je dána přednost dohodě a poté se popisuje způsob pro případ, že k dohodě předepsaným procentem nedojde.
O nezávaznosti tedy podle nás nelze hovořit.
Vodoměr: Vámi popsaný způsob je rozumný. Závazný právní předpis pro rozúčtování studené vody ovšem neexistuje.
Elektřina: Co si na shromáždění odhlasujete, to bude.
Odpadky: Odpověď hledejte v obecní vyhlášce o odpadech.
lake
Měl bych dotaz proč si myslíte, že uváděný způsob rozúčtování je rozumný. Proč by se někdo měl na případném rozdílu podílet větší částí kvůli tomu že má větší spotřebu. Co když je způsobená ztráta zrovna u babičky která má za rok spotřebu 8 kubíků a protéka ji splachovač na záchodě a to měřidlo s horší přesností než fakturační od vodáren nezaregistruje? Proč by se neměli podílet na případném rozdílu všichni stejně ?
Navrhněte si jakýkoliv jiný způsob rozúčtování a odsouhlaste na shromáždění. Jasně jsem napsal, že u studené vody se SVJ nemusí řídit žádným právně závazným předpisem, protože takový neexistuje.
lake
Pokud jste dobře četl tak jsem také „jasně“ napsal proč si myslíte, že ten způsob je rozumný. Jen jsem po vás chtěl proč si toto myslíte. O tom, že si můžeme odsouhlasit co chceme mně vůbec nemusíte poučovat to vím. Děkuji za váš názor
Za rozumné jsem rozpočítání rozdílu podle naměřené spotřeby označil proto, že stejný postup platí i pro teplou vodu dle vyhlášky 372/2001 Sb., což je celostátně závazný předpis. Nevidím důvod pro odlišný postup u TV a SV.
Má odpověď byla strohá kvůli Vaší teorii o babičce, které podtéká splachování. Úvahy o spravedlivosti či nespravedlivosti postupu pro jednu konkrétní osobu vedou pouze k nekonečným diskusím, které nic neřeší. Nakonec končívají tak, jak jsem už napsal: neptejte se mne na babičku, zapomeňte na ABSOLUTNÍ spravedlnost a odhlasujete si co je přijatelné pro většinu vlastníků ve vašem společenství.
lake
Závazný předpis rozpočítává teplou vodu podle náměrů poměrových měřidel a podlahové plochy jednotek.
Manuelo, pokud už zbytečně opisujete z §5 vyhlášky 372/2001 Sb. to, co si v ní každý může sám přečíst, pak alespoň opisujte správně. Voda k přípravě teplé vody se rozúčtuje
(a) podle bytových vodoměrů;
(b) nejsou-li nainstalovány, podle průměrného počtu osob užívajících byt nebo nebytový prostor;
(c) nebo (pouze v případě dohody všech konečných spotřebitelů!) podle poměru velikosti podlahových ploch.
lake
Tak já si opět dovolím nesouhlasit, ač jsme to zde již řešili – pro rozúčtování studené vody dle výkladu našeho právníka závazný předpis existuje. Studená voda spadá pod zboží s regulovanými cenami a tudíž pro něj platí Zákon o cenách.
Zákon o cenách §6 odstavec (2) říká „způsob regulace cen platí pro všechny prodávající a kupující určeného druhu zboží.“ SVJ je kupující. § 10 dále říká, že „Zboží, u něhož se uplatňuje regulace cen podle § 5 a 6, zařazují cenové orgány rozhodnutím do seznamu zboží s regulovanými cenami (dále jen „seznam“). Seznam a ceny v jeho rámci stanovené a zboží, u něhož se uplatňuje regulace cen podle § 8, uveřejňují cenové orgány v Cenovém věstníku.“
Cenový věstník pro rok 2009: Výměr MF č. 01/2009 ze dne 11. prosince 2008, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami:
2. Pitná voda dodávaná odběratelům Pitná voda dodávaná do vodovodní sítě pro veřejnou potřebu jiné osobě, než je odběratel („předaná voda“) Odvádění a čištění odpadních vod, z toho jen voda odvedená kanalizací nečištěná, a voda odpadní čištěná
14. Rozúčtování vodného a stočného jednotlivým spotřebitelům se provede podle dohody uzavřené mezi odběratelem a spotřebiteli účastnícími se tohoto rozúčtování. Spotřebitelem se rozumí majitel bytu, uživatel bytu, uživatel nebytových prostorů nebo jiný uživatel nemovitosti včetně odběratelů, kteří nemovitost přímo užívají.
15. Nedojde-li k dohodě podle odst. 14 nejméně s polovinou spotřebitelů provede se rozúčtování podle počtu obyvatelů bytu v závislosti na vybavení bytu a podle počtu a druhu nebytových prostorů (směrná čísla roční potřeby vody). Pevná složka, je-li zvolena dvousložková forma vodného a stočného, se rozúčtuje podle m2 podlahové plochy bytů a nebytových prostorů.
Přímo v textu jsou odkazy na Zákon o vodovodech a kanalizacích:
(5) Odběratelem je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak; u budov v majetku České republiky je odběratelem organizační složka státu, které přísluší hospodaření s touto budovou podle zvláštního zákona; u budov, u nichž spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy, je odběratelem společenství vlastníků.
Z uvedeného vyplývá, že pokud v odběrném místě nedojde k dohodě nejméně s polovinou uživatelů, nastupuje striktně rozúčtování podle počtu obyvatelů a směrných čísel a JE TO ZÁVAZNÝ PRÁVNÍ PŘEDPIS. Pokud k dohodě dojde, je možný naprosto libovolný způsob, ovšem téměř každý, kdo se sem přijde zeptat jak se rozúčtovává voda, zřejmě žádnou dohodu nemá.
Pokud jsou osazena poměrová měřidla, je samozřejmě vhodné dohodnout se na rozpočítání spotřeby dle náměrů po vynásobení koeficientem (fakturovaná spotřeba / součet všech náměrů). Ideální je tuto dohodu nechat podepsat uživatele vždy při výměně vodoměrů, to bývají hromadně dostupní, nebo na shromáždění, kde by jako dohoda měl postačit zápis a hlasovací listina.
Pro PeDuPles: mýlíte se vy i váš právník, což mne překvapuje.
Výměr MF č. 01/2009 ze dne 11. prosince 2008 byl vydán k provedení §10 zákona č. 526/1990 Sb. o cenách. Může tedy stanovit práva, ukládat povinnosti a sankce subjektům pouze v rámci zákonného zmocnění, vymezeného v §10 citovaného zákona.
§10 čl. 1 zákona č. 526/1990 Sb. ukládá cenovým orgánům, krajům a obcím povinnost stanovit cenovým rozhodnutím podle § 3 odst. 2 (kraje a obce svým nařízením), zboží podléhající cenové regulaci podle § 5, 6 a 8, uplatněný způsob a podmínky cenové regulace, úředně stanovené ceny, pravidla a postupy pro stanovování těchto cen a jejich změn. V §10 čl. 2 zákona č. 526/1990 Sb. je upřesněno, jakým způsobem a v jakých termínech se tato cenová rozhodnutí zveřejňují.
Z uvedeného vyplývá, že §10 zákona č. 526/1990 Sb. se týká výhradně stanovení zboží s regulovanými cenami a stanovení cen tohoto zboží. V tomto smyslu je výměr celostátně platným závazným předpisem. Samotný §10 se ovšem vůbec netýká technického způsobu rozdělení nákladů za odebranou vodu v odběrním místě (tedy rozúčtování mezi odběratelem a konečnými spotřebiteli v SVJ). Zákon nepředpokládá, že by výměr reguloval nebo předepisoval toto vnitřní rozúčtování v rámci SVJ a neobsahuje v tomto smyslu žádné zmocňující ustanovení.
Pokud cenový výměr MF stanoví pravidla rozúčtování mezi konečné spotřebitele, tato část textu jde nad rámec zákonného zmocnění definovaného v §10 zákona č. 526/1990 Sb.. Extenzivní výklad, který by pod "pravidla a postupy pro stanovování cen" zahrnul i způsoby a metody rozdělení nákladů mezi konečné spotřebitele, nemá oporu v zákoně č. 526/1990 Sb.. SVJ totiž rozděluje výhradně ty fakturované náklady, které vznikly odběrem daného množství vody (tedy vodné a stočné) za regulovanou cenu. SVJ nevytváří a nestanoví cenu vody jinou, odlišnou od té, která byla smluvena mezi dodavatelem a SVJ jako odběratelem.
Tato část cenového výměru MF č. 01/2009 je tedy pro SVJ pouhou nezávaznou informaci. Nelze vůbec hovořit o právní závaznosti popsaného způsobu rozúčtování pro SVJ či konečné spotřebitele v SVJ. Společenství může či nemusí tuto informaci použít podle svého vlastního uvážení. Dodržení postupů popsaných v této části cenového výměru nelze vynutit právně ani na rozúčtovateli, kterým je SVJ, ani na jednotlivých vlastnících.
P.S. Pozdravujte ode mne vašeho právníka ;-)
lake
O rozúčtování služeb rozhoduje společenství, s výjimkou tepla a teplé vody.
Například: Doporučená norma na osobu je 28 l na týden (Obecně závazná vyhláška č.5/2007 Sb. hl.m.Prahy).
V jiných městech, městečkách a vesničkách platí třeba jiná vyhláška. Já jsem hledal na praha-mesto.cz, po zadání vyhláška č.5/2007 skočilo na
http://magistrat.praha.eu/…Tridte-odpad Pokud Vámi objednaný objem sběrných nádob na směsný odpad nestačí, objednejte si u svozové společnosti objem doporučený vyhláškou č. 5/2007 Sb. hl. m. Prahy (vyhláška o odpadech).
Tak se ptejte na příslušném odboru (svého obecního zastupitelstva).
Pražská vyhláška o odpadech je zde:
http://magistrat.praha.eu/…y/detail.asp?…
(Magistrát hl.m. Prahy je na úrovni krajského úřadu.)
Poslední komentáře