Rekonstrukce komina - SVJ pozaduje poplatek i kdyz komin vubec nevyuzivam

Pokud by komín nevyužíval nikdo, tak existuje krom jeho rekonstrukce i možnost ubourat jeho nadstřešní část a nerekonstruovat jej. Toto je vysoce pravděpodobné, že by mohlo být levnější řešení.

Dále vycházím z předpokladu, že rekonstrukce je dražším řešením realizovaným z důvodu nutnosti využívat komín některými spoluvlastníky.

Mám za to, že je v rozporu s dobrými mravy požadovat po komín nevyužívajícím spoluvlastníkovi jeho podíl na úhradě dražší rekonstrukce. A mám za to, že by se měly náklady rozdělit jinak. Označení komína jako společné části v prohlášení vlastníka je v tomto zcela irelevantní.

Požadovat úhradu dražší rekonstrukce je dále v rozporu s

§ 1175

(2) Vlastník jednotky udržuje svůj byt, jak to vyžaduje nezávadný stav a dobrý vzhled domu; to platí i o společných částech, které má vlastník jednotky vyhrazeny ve výlučném užívání.

Zde fakticky výlučně užívá komín několik spoluvlastníků. kteří by jej analogicky měli udržovat na své náklady.

§ 1180

(1) Nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

Při stanovování příspěvku spoluvlastníka na úhradu provedené rekonstrukce nemůže SVJ ignorovat skutečnost, že daný spoluvlastník nějakou společnou část neužívá.

Prohlášení vlastníka jsou v takových detailech většinou k ničemu, nebo dokonce nepravdivá (například je nesmysl, aby opravu odpadů a svislých stoupacích vedení v jednom vchodě platili spoluvlastníci z ostatních vchodů. kteří mají své odpady a své stoupací vedení, tento postup by jen vedl k tomu, že není srozumitelné, že když se k mnou užívaným částem domu chovám zodpovědně, tak jim mohu prodloužit životnost atd.).

SVJ si v tomto zjednodušují práci a berou dům jako celek a peníze jako jednu společnou hromadu, což je ovšem v rozporu s ustanovením paragrafů 1175 a 1180 a O.Z., které jasně říkají, že údržování výlučně užívaných částí mají platit ti, kdo je využívají.

V právu má vždy má přednost skutečný stav před formálním a Pavlem doporučovaný postup ignorovat skutečný stav je v rozporu s dobrými mravy a je nečím podobným, jako kdyby vám někdo dodal 5ks zboží, ale požadoval úhradu 10ks zboží s odůvodněním, že 10ks je psáno někde v textu. Je rozhodný skutečný stav a formalistickým trváním na nedostatečně konkrétním či dokonce nepravdivém papíru to nelze převrátit.

Jinak i v nařízení vlády 366/2013

Společné části domu

§ 5

(1) Společnými částmi domu, jako částmi podstatnými pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu podle § 1160 odst. 2 občanského zákoníku, jsou zejména

c) komíny jako stavební konstrukce v celé své stavební délce, včetně vyvložkování pořízeného spolu s komínem, mimo dodatečně instalovaných komínových vložek pořízených se souhlasem osoby odpovědné za správu domu jednotlivými vlastníky jednotek, do nichž jsou zaústěny tepelné spotřebiče těchto vlastníků a které tvoří jeden technologický celek jako spalinová cesta tepelného spotřebiče,

Mám za to, že není možné nutit spoluvlastníkovi komínovou vložku co nepotřebuje a nechce.

Komín je součástí bytu tazatele. Na rekonstrukci se musí podílet i když jej nepoužívá.

Vždyť ta rekonstrukce je i o zatékání a správném odvodu spalin. A to se týká všech.

Není, komín je společnou částí domu. Součástí bytu je jen otvor do komína a tazatel ho má zřejmě zaslepený. Na opravě komína by se měl finančně podílet pro případ, aby komín on či pozdější majitel mohl v budoucnu znovu používat.

Komín je fyzicky součástí bytu tazatele a samozřejmě společnou částí domu.

Plocha komínu se nezapočítává do plochy bytu, tudíž komín je pouze společnou částí domu. Z bytu vede do komínu pouze otvor pro odvod spalin.

Varianta 1:
Komín je fyzicky součástí bytu. Tj. špatný stav komínu = poškození bytu (např.zatečení).
Varianta 2:
Komín není fyzicky součástí bytu. Tj. špatný stav komínu = nepoškození bytu (např.zatečení).
V obou příkladech je komín samozřejmě společnou částí domu.

K větě „Plocha komínu se nezapočítává do plochy bytu“ např.: 1 , 2:

Od roku 2014, kdy začal platit nový občanský zákoník (a na něj navazující nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, v platném znění) se výpočet podlahové plochy udává následovně:

Podlahovou plochu bytu v jednotce tvoří půdorysná plocha všech místností bytu včetně půdorysné plochy všech svislých nosných i nenosných konstrukcí uvnitř bytu, jako jsou stěny, sloupy, pilíře, komíny a obdobné svislé konstrukce a vedlejších prostorů k nimž má uživatel jednotky výhradní užívací právo, umístěných mimo jednotku (lodžie, balkón, terasa, sklep, vnitřní garáž atd.). Do podlahové plochy se nezapočítávají prostory mimo dům (předzahrádky, přístřešky, schodiště). Půdorysná plocha je vymezena vnitřním lícem svislých konstrukcí ohraničujících byt včetně jejich povrchových úprav. Započítává se také podlahová plocha zakrytá zabudovanými předměty, jako jsou zejména skříně ve zdech v bytě, vany a jiné zařizovací předměty ve vnitřní ploše bytu.

“Jedna se o situaci, kdy SVJ rozhodlo o rekonstrukci kominu v dome”

Měl si vybojovat, že zbytečný komín se opravovat nebude anebo bude na náklady těch, kdo o něj stojí. Pokud SVJ rozhodlo, tak má smůlu.

Vašemu „výpotku chorého mozku“, se nedá opravdu oponovat.Snad mohu jen doporučit urychlenou návštěvu MUDr. Chocholouška.To,že zcela ignorujete základní listinu, nutnou pro vznik „SVJ“, kterou je Prohlášení vlastníka k budově, hovoří za všechno.

Tak by se nemělo diskutovat, jak to předvádíte – místo argumentů urážíte, to by slušný člověk neměl dělat. Že se Vám osobně nehodí znění některých §§ NOZ je POUZE Váš problém a pamatujte si, že ZoVB přestal od 1.1.2014 platit, Je nesmysl se nyní na staré praktiky financování oprav dovolávat. NOZ zavedl spravedlnost do financování oprav společných částí domu ve výlučném užívání vlastníka a potažmo to platí i pro skupinu vlastníků, s tím se smiřte, jinak můžete narazit, pokud se postižení vlastníci začnou včas bránit – mají na rozdíl od Vás oporu v § 1180 NOZ. Je nemorální nutit platit vlastníka něco, co nemůže využívat, byť jde o společnou část domu.

„je nesmysl, aby opravu odpadů a svislých stoupacích vedení v jednom vchodě platili spoluvlastníci z ostatních vchodů. kteří mají své odpady a své stoupací vedení“

Pane zdeseny clen SVJ,

to, že se Vám cosi jeví jako nesmysl, ještě neznamená, že není třeba dodržovat právní předpis, který jasně stanoví, že na opravách a údržbě společných částí domu se podílí spoluvlastníci těchto společných částí. Svislé odpady a vedení jsou společnou částí domu bez ohledu na to, kolik těchto vedení v domě je. Je běžné, že v domě je více stoupacích vedení vody a odpadů.

je to ta samá písnička. většině lidí se líbí, když jim jejich náklady hradí ostatní a ještě se k tomu ani nestydí to ještě obhajovat..

já mám nebytovou jednotku v domě (garáž), kde v prohlášení vlastníka je uvedeno, že společnou částí je vedení plynu a společné části využívají všichni vlastníci a náklady platí spoluvlastníci dle podílu. do garáže plyn nevede a přesto mi SVJ účtuje všechny opravy a revize plynového vedení… toto plynové vedení ale není společnou částí, protože jej jaksi nemohu využívat a nesplňuje to podmínku „společné části využívají všichni vlastníci“. samozřejmě ale ostatním spoluvlastníkům, kteří plyn využívají se náramně líbí, že náklady platím i já, i když plynové vedení nemůžu využívat..

je to hrozná ubohost přenášet náklady na ostatní!

a ještě k tomu doplním, že garáž nemá vodu, ani odpad. přesto opět jakékoliv náklady na vodovodní stoupačky či odpadní stoupačky hradím i já… což je samozřejmě nesmysl, protože opět se nejedná o společné části, protože není splněna podmínka § 1160 odst. 1 Společné jsou alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně. ale jak už to bývá, ostatním spoluvlastníkům se hodí, když jejich náklady přenesou i na někoho jiného…

Pokud jste ze zákona spoluvlastníkem všech společných částí domu a pozemku a dle PV, nemáte určeny některé společné části ke svému výlučnému užívání,včetně výše a způsobu hrazení nákladů na tyto části ve výlučném užívání, pak jste povinen na jejich provoz a údržbu přispívat.Proč by jinak také vlastně vznikl paskvil, s názvem společenství vlastníků?

Správa domu a pozemku

§ 1189/89/2012 Sb.,

(1) Správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Správa domu zahrnuje i činnosti spojené s přípravou a prováděním změn společných částí domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům do­mu.

(2) Má se za to, že se správa vztahuje i na společné části, které slouží výlučně k užívání jen některému spoluvlastníku. konec citace

Pokud se to některým členům tohoto spolku nelíbí, měli by se poohlédnout po jiném bydlení!

Přeji hezký den.JaVa

tak ještě jednou.

zákon (NOZ) definuje společné části takto: Společné části, § 1160 =(1) Společné jsou alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně.

z § 1160 NOZ vyplývá, že společné části mají dle své povahy sloužit vlastníkům jednotek společně. to znamená, že společná část má sloužit všem vlastníkům, proto je přeci společná.. není možné, aby společná část sloužila jen 9 vlastníkům z 10.

pokud v domě jsou garáže, které nemají plyn, vodu, odpad, pak vedení plynu/vody/odpadu nesplňuje podmínku § 1160, neboť tato vedení neslouží všem, ale jen spoluvlastníkům užívající byty, nikoli garáže.

prohlášení vlastníka je v této části vadné. garáže nikdy nevyužívaly plyn, vodu, ani odpad.

váš odkaz na § 1189 NOZ je sice zajímavý, ale úplně mimo mísu. nebavíme se tu o tom, co zahrnuje správu domu a pozemku. ale diskuse je o tom, jestli společnou částí je i to, co neužívají všichni vlastníci (a to není, protože společnou část užívá 10 z 10 vlastníků).

Anonymous22 napsal toto:
„… z § 1160 NOZ vyplývá, že společné části mají dle své povahy sloužit vlastníkům jednotek společně. to znamená, že společná část má sloužit všem vlastníkům, proto je přeci společná.. není možné, aby společná část sloužila jen 9 vlastníkům z 10“

To samozřejmě není pravda. Pan Anonymous22 se mýlí, protože nedovede správně vyložit právní normu jednoduchého práva. Ustanovení § 1160 odst. 1 zní totiž takto:

§ 1160 (1) Společné jsou alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně.

Z uvedeného plyne, že společné části jsou nejenom ty, které mají sloužit vlastníkům jednotek společně! Společné mohou být (a zpravidla bývají) i další části nemovité věci, které slouží pouze některým vlastníkům, nebo i jen jedinému vlastníkovi. Viz použití slova „alespoň“, které zde vyjadřuje příkladmý (neúplný, otevřený) výčet. Nejde tedy o taxativní (úplný) výčet, jak se nesprávně domnívá Anonymous22. Příkladmý výčet obsahuje pouze minimální rozsah společných částí a může být v Prohlášení vlastníka rozšířen. Rozhodující je vždy obsah konkrétního Prohlášení.

Že mám pravdu prokazuje i další, bezprostředně následující ustanovení NOZ:

§ 1160 (2) Společnými jsou vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, nebo věcné právo, jež vlastníkům jednotek zakládá právo mít na pozemku dům, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu. To platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání.

Z uvedeného plyne, že i plynové, vodovodní a odpadní potrubí – jako zařízení sloužící některým vlastníkům jednotek k užívání bytu – je společnou částí. V poslední větě odstavce je upřesněno a zdůrazněno, že i kdyby společná část sloužila pouze JEDINÉMU vlastníkovi k výlučnému užívání, i tak je společná (viz např. balkony a lodžie).

Takže přímo ze znění zákona plyne, že společné mohou být i části užívané pouze některými vlastníky, nebo i jen jediným vlastníkem. Pan Anonymous22 tedy nemá pravdu. Opět upozorňuji: rozhodující je obsah konkrétního Prohlášení vlastníka. Nikoliv to, co si subjektivně myslí pan Anonymous22.

Justitianus

ale úplně mimo téma diskuze.

Sice máš pravdu, že společnou částí může být i něco co nelze užívat všemi (v tom se Anonymous22 nevyjádřil přesně, pravdu má jen u domů s určenými jednotkami dle ZOVB, kterých je ovšem naprostá většina, ty se pro změnu vyjadřuješ nepřesně, když bereš prohlášení vlastníka za nepřekročitelný „svatý grál“ určující vše), ale celá tahle debata je ve skutečnosti o tom, kdo má platit části domu, co nemohou užívat všichni.

Takže je sice hezké, že jsi nás seznámil s tvým názorem o tom, co je a není společné (který je ještě ke všemu mimo, neboť nemáš pravdu v tom, že rozhodující je prohlášení vlastníka, rozhodující je totiž skutečný stav a stavební určení jednotlivých částí domu, neboť ani všichni vlastníci domu nemohou společné části určovat libovolně v rozporu s kogentními ustanoveními a také nepravdivě v rozporu se stavebním určením).

Ale nic to nemění na podstatě řešené v této diskuzi, ani společná část domu nemůže být hrazena všemi, pokud je výlučně užívána pouze některými. A je úplně lhostejné, co o tom tvrdí prohlášení vlastníka.

„diskuse je o tom, jestli společnou částí je i to, co neužívají všichni vlastníci a to není“

Samozřejmě,že je!

A ze zákona i PV je společné i to, co někteří spoluvlastníci domu a pozemku, mající svůj spoluvlastnický podíl zapsaný na KN, nikdy neužívali a možná v budoucnu ani užívat nebudou!

A pokud jsem něčeho spoluvlastník,i když třeba z donucení (SVJ),pak je mou povinností se o tento společný majetek starat.

Přeji hezký den.JaVa

tak opět znovu. v Prohlášení vlastníka je uvedeno = společnou částí je vedení plynu, vody a odpadu + společné části využívají všichni vlastníci + náklady platí spoluvlastníci dle podílu. ve skutečnosti vedení plynu, vody a odpadu v garážích není a nikdy nebyly, tudíž vlastníci garáží tato vedení nikdy využívat nemohli.

takže znovu. jestliže garáž nemá vedení plynu, vody, odpadu, tak jako vlastník garáže nemůžu využívat tato vedení. pokud mi SVJ účtuje náklady na tato vedení, které nemůžu využívat, pak mi ve výši těchto nákladů vzniká náhrada škody vůči SVJ a to proto, že nemůžu využívat tato vedení, ač dle Prohlášení vlastníka mám na to právo.

nehledě na to, že platí, že je v rozporu s dobrými mravy, aby náklady na tato vedení hradil ten, kdo nemá možnost tato vedení využívat!!!

Tak opět znovu.Jste dle KN a PV spoluvlastníkem Vámi zmiňovaného vedení vedení plynu, vody, odpadu nebo ne?Pokud ano,pak je Vaší povinností, podílet se na jejich opravách a údržbě, v částce odpovídající vašemu podílu, na společných částech domu a pozemku.

Přeji Vám hezký den. JaVa

dle Prohlášení vlastníka mám právo v garáži využívat vedení plynu+vody+odpadu.

jak dle vás mohu toto své právo v garáži realizovat?

„jak dle vás mohu toto své právo v garáži realizovat?“

Zcela stejně jako v bytě.

mohla byste mi uvést konkrétně, jak to myslíte?

To mám chodit používat plyn do bytů jiných spoluvlastníků?!?

V garáži vedení plynu, vody a odpadu nejsou. Tak jak je mohu využívat “zcela stejně jako v bytě?!?

přímo je napsáno v garáži?

jak jsem už psal výše, v Prohlášení vlastníka je uvedeno:

1. společnou částí je vedení plynu, vody a odpadu,
2. společné části využívají všichni vlastníci,
3. náklady týkající se společných částí platí spoluvlastníci dle podílu.

jsem spoluvlastník domu, vlastním v něm garáž. garáž nemá vedení plynu, vody a odpadu.

dle prohlášení vlastníka mám právo využívat vedení plynu, vody a odpady. to však nemohu = v garáži nejsou.

SVJ mi účtuje náklady (na opravy, revize) vedení plynu, vody a odpadu.

rád bych slyšel od pana JaVa, jak mám toto své právo realizovat, když dle něj mám hradit náklady.

navíc dle stavebních předpisů plyn v garáži být nemůže.

Podle mě máte 2 možnosti:

1. Buď vám budou zřízeny vedení plynu, vody a odpadu do garáže, náklady na zřízení uhradí všichni spoluvlastníci do­mu,
2. nebo máte právo uplatnit náhradu škody ve výši nákladů, které po vás požaduje SVJ, protože v rozporu s prohlášením vlastnika nemuzete využívat tato vedení.

Jinak samozřejmě je nemorální, že po vás ostatní spoluvlastníci chtějí hradit náklady na něco, co nemůžete používat. Ale to je bohužel smutná realita nejen v SVJ.

a v tom se právě mýlíte, určení za společné části něčeho, co není společně využíváno je v rozporu se zákonem a vždy bylo.

Viz III. ÚS 23/2004

Dle § 2 písm. g) zákona o vlastnictví bytů jsou „společnými částmi domu části domu určené pro společné užívání, zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby, balkóny, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny, komíny, výměníky tepla, rozvody tepla, rozvody teplé a studené vody, kanalizace, plynu, elektřiny, vzduchotechniky, výtahy, hromosvody, společné antény …“. Jak uvedl již odvolací soud, jsou tedy společné části domu upraveny jako části určené pro společné užívání, jejichž příkladmý výčet je dále uveden. Vyjmenované prostory však jsou společnými částmi domu jen pokud slouží společnému užívání a jsou k tomuto užívání určeny, v opačném případě nikoliv.

A není prostě možné chybné prohlášení vlastníka (ve kterém v rozporu se zákonem jsou za společné části domu prohlášeny části nesloužící společnému užívání) používat k tomu, aby byly na všechny vlastníky přenášeny náklady na správu částí domu, které nemohou užívat všichni vlastníci (komín, co je zazděný a vyřazený z provozu pro někoho, odpad či stoupací vedení, co je k němu připojena pouze část jednotek atd. atd.).

Je zcela běžné, že některé byty jsou připojeny na jiné stoupací vedení než jiné byty. S počtem sekcí domu (vchodů) to nemá co dělat. Přesto jsou stoupací vedení společnou částí domu.

jak je v mnou citovaném rozhodnutí ÚS uvedeno,

„Vyjmenované prostory však jsou společnými částmi domu jen pokud slouží společnému užívání a jsou k tomuto užívání určeny, v opačném případě nikoliv.“

Analogicky to tedy platí nejen pro prostory, ale i pro části domu. Stoupací vedení a odpady pro část jednotek tedy není a nemůže být společnou částí pro všechny (tedy bez vyhrazení uživatelům k výlučnému užívání), neboť není stavebně určeno k užívání všemi. Například část jednotek je připojena na jedno stoupací vedení a odpady, část jednotek je připojena k jinému stoupacímu vedení a odpadům, část jednotek (garáže) není připojena k žádnému stoupacímu vedení ani odpadům.

Pokud ve výše uvedené situaci není v prohlášení vlastníka stoupací vedení a odpady vyhrazeno k výlučnému užití jednotkám připojeným k tomu konkrétnímu vedení a odpadům, tak je prohlášení vlastníka vadné a tato část je neplatná, neboť byla a je v rozporu se zákonem.

Vy ovšem bez jakékoliv validní právní argumentace popíráte ono rozhodnutí ÚS.

O tom, co může a co nemůže dle zákona být společnou částí domu ale nerozhodujete Vy, ale soudy v čele s ÚS. Rozhodnutí ÚS je právně závazné pro všechny a pokud hodláte nadále tvrdit něco jiného a chovat se dle toho, přeji Vám, abyste před soudem nenarazila na vlastníky schopné bránit svá práva a vymoci soudní rozhodnutí v souladu se zákonem a rozhodnutím ÚS.

To by ale pak dovedeno do absurdna znamenalo, že schodiště v 9. patře není společnou částí, protože neslouží společnému užívání pro obyvatele 1. patra ani tak není užíváno. Obdobně i střecha by nemusela být brána jako společná – vždyť vlastně slouží jen těm pod střechou, aby jim neteklo za krk.

V běžném paneláků můžete mít 4 stoupačky na jeden vchod a fakt si v praktickém světě nedovedu představit, že by se pro každou stoupačku museli definovat výluční uživatelé a následně pak striktně oddělovat opravy pro jednotlivé stoupačky apod.

„V běžném paneláku můžete mít 4 stoupačky na jeden vchod“

To je zcela běžné. V nápaditější výstavbě je to veselejší: Můj byt je připojen na 3 stoupačky studené vody, 2 stoupačky teplé vody a 3 stoupačky odpadu. Na stejné stoupačky jsou v jiném patře připojeny 3 byty a na jednu z nich navíc WC přístupné ze společných prostor na patře, v jiném patře jsou na tytéž stoupačky připojeny byty dva. Jak to chcete vymezit? Jak chcete rozúčtovávat opravy? Pane Zděšený, to je otázka pro Vás.

Podle Vaší logiky je stoupačka pod prvním patrem společná všem, mezi prvním a druhým patrem všem s výjimkou prvního patra až stoupačka mezi předposledním a posledním patrem je společná pouze poslednímu patru (tj. společná není).

Ještě je třeba vzít v úvahu výšku napojení v jednotlivých bytech! Je přeci rozdíl, je-li napojení na stoupačky 5 cm nebo 60 cm nad podlahou!!!!!

Spravedlnost musí zvítězit.

(Jak je to se střechou, okny ad. podle stejné logiky pana Zděšeného si už laskavý čtenář domyslí sám.)

Střechou vám zateče do celého domu, nejen do posledního patra.

Bez komínu dům postavit lze.

A nechat hradit příslušné části odpadů, stoupacích vedení atd. jen těm, co jsou k nim připojeni, je přeci v zájmu každého, jen tak docílíte toho, aby se všichni, k tomu co používají, chovali zodpovědně a šetrně.

Váš postup, kdy všichni hradí vše, pro změnu vede k absurdnímu výsledku, kdy údržbu balkónů platí i ti, co je v jednotkách nemají.

Není zas tak těžké u stavebních prací a servisu inženýrských sítí dodržovat rozdělení jejich ceny dle konkrétních prací a částí domu.

Ani bez stoupaček dům nepostavíte a nezkolaudujete.

Balkony a okna jsou součástí fasády a tedy celkového vzhledu domu. Ikdyž technicky vzato balkon užívá jen vlastník příslušného bytu, tak pokud bude balkon „upadávat“, tak to hyzdí celý dům a snižuje to případnou hodnotu všech bytů v domě. Proto není obvykle možné udělat si balkon jak kdo chce a také je rozumné, aby se oprava balkonu také hradila ze společných peněz. Snaha o absolutní spravedlnost při rozdělování nákladů na společném majetku vede k absurdním situacím a řešením.

ze společných peněz SVJ a nikoliv z peněz balkon výlučně užívajícího vlastníka je v rozporu se zákonem

§ 1175

(2) Vlastník jednotky udržuje svůj byt, jak to vyžaduje nezávadný stav a dobrý vzhled domu; to platí i o společných částech, které má vlastník jednotky vyhrazeny ve výlučném užívání.

§ 1180

(1) Nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

„Bez komínu dům postavit lze.“

Domy bez střechy se běžně staví.

Kde se prosím v citovaném rozsudku hovoří o tom, že zmiňované společné části jsou společné části pro všechny vlastníky? A jsou či nejsou určeny pro užívání všemi vlastníky?

Slova jako všechny, všemi v citovaném rozsudku nevidím.

Podle § 1160 NOZ „(1) Společné jsou alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně…“, lze říci, že společné mohou být i ty části nemovité věci, které ze své povahy nemají sloužit vlastníkům jednotek společně.

Jste si jist, že je nutné respektovat rozsudek ÚS ve věci, ve které se změnil zákon? Rozsudek je starší než NOZ. Co platí?

pokud v tom usnesení ÚS nevidíte, že pokud nemůže být společnou částí domu část stavebně neurčená pro užívání všemi (protože by to vedlo k nespravedlivým důsledkům, kdy něco financují i ti, co to nemohou využít), tak analogicky totéž platí i v menší skupině vlastníků.

skutečnost, že SVJ spravuje společné části.

Jen skutečnost, že podle paragrafu 1175 má být správa společných částí výlučně využívaných jen někým vyúčtována jen jim.

Ano, dle Vámi citovaných ustanovení o správě výlučně využívaných společných částí rozhoduje SVJ. Ale dle 1175 a 1180 náklady pak přenese na výlučně využívajícího spoluvlastníka/ky a nikoliv na všechny. A dle 1168 pokud o výlučném využívání společné části prohlášení vlastníka v rozporu se skutečností mlčí, tak se k příslušné části prohlášení nepřihlíží a postupuje se podle skutečného stavu.

Ke skutečnosti, jak by jiný postup mohl být v souladu s 1175 a jak by ignorování skutečného výlučného využívání a neopravení této skutečnosti mohlo být v souladu s 1168 se tu zatím nikdo nevyjádřil.

Zatím se tu jen bez argumentů snaží několik jedinců obhájit neobhajitelné.

Vámi prosazovaný postup, kdy opravy stoupacího vedení, místo výlučně jej využívajících spoluvlastníků z jednoho vchodu, platí celé SVJ, je v rozporu s mnou citovanými ustanoveními občanského zákoníku 1175 a 1180.

To Vy tady nabádáte k tomu, aby byla tato ustanovení ignorována a náklady rozúčtovávány na společnou věc vůbec nevyužívající spoluvlastníky. Tento postup je možná pohodlný, ale je nezákonný.

§ 1175

(2) Vlastník jednotky udržuje svůj byt, jak to vyžaduje nezávadný stav a dobrý vzhled domu; to platí i o společných částech, které má vlastník jednotky vyhrazeny ve výlučném užívání.

Tak jako společnou věc výlučně užívající jeden vlastník je povinen ji udržovat na vlastní náklady (případně hradit náklady na toto uhrazené SVJ a vyúčtované mu) dle ustanovení paragrafu 1175, tak analogicky se totéž vztahuje na výlučně společnou věc využívající skupinu spoluvlastníků.

To, že někým výlučně využívaná společná věc mu nebyla v prohlášení vlastníka vyhrazena k výlučnému užívání, je chybou prohlášení vlastníka, kterou je analogicky dle ustanovení paragrafu 1168 nutno ignorovat a vše řešit podle skutečného stavu.

§ 1168

Odstranění vady prohlášení

(2) Určí-li prohlášení neurčitě nebo nesprávně podíl vlastníka jednotky na společných částech, nepřihlíží se k tomu.

O tom, co je chyba prohlášení vlastníka rozhoduje kdo?

Fascinuje mě, že někteří zdejší diskutující v některých případech považují prohlášení vlastníka za dokument, který je nutno bezpodmínečně dodržovat do písmene, a ti samí diskutující v jiných případech tvrdí, že pokud je prohlášení (podle jejich názoru) špatně, je možné ho snadno ignorovat.

podle mě o tom rozhoduje stav, jaký byl v době vzniku Prohlášení vlastníka.

výše odkazuje zděšený člen na pěkné rozhodnutí Ústavního soudu, podle kterého Vyjmenované prostory však jsou společnými částmi domu jen pokud slouží společnému užívání a jsou k tomuto užívání určeny, v opačném případě nikoliv.

takže pokud v době vzniku prohlášení vlastníka dané části sloužily k společnému užívání a byly k společnému užívání určeny, tak se jedná o společné části.

takže jestliže vedení plynu, vody a odpadu v garážích nikdy nebylo, pak tohle vedení nesloužilo k společnému užívání a ani nebylo k společnému užíváno určeno, tudíž dle Ústavního soudu není společnou částí domu.

Ale podle § 1160 NOZ „§ 1160 (1) Společné jsou alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně…“, lze říci, že společné mohou být i ty části nemovité věci, které ze své povahy nemají sloužit vlastníkům jednotek společně. Zřejmě pokud se na tom vlastníci dohodli. A to je možné provést schválením prohlášení vlastníka.

Důležité je slovo alespoň v tom paragrafu.

Ale to předpokládá, že není nutné respektovat rozsudek ÚS ve věci, ve které se změnil zákon. Rozsudek je starší než NOZ. V tomto případě, podle zásady dispozitivnosti NOZ, bych si myslel, že není nutné tento rozsudek respektovat.

Stav podle mého názoru nemůže rozhodovat o ničem.

to rozhodnutí ÚS nedostane přednost před vůlí vlastníka, ale u domů, kde prohlášení vlastníka vzniklo za účinnosti ZOVB, je ono rozhodnutí ÚS stále platné, neboť v okamžiku prohlášení vlastníka platil ZOVB a ten dle ÚS neumožňoval, aby za společné bylo prohlášeno něco, co nebylo určeno ke společnému užívání. A takových domů je naprostá většina.

Dále pak platí, že požadovat po komkoliv úhradu správy něčeho, co nemůže užívat, je v rozporu s dobrými mravy.

Pak platí, že v prohlášení vlastníka je sice možné (pokud vzniká po 1.1.2014) označit za společné i části co nemají sloužit vlastníkům společně, ale je nutné u nich zároveň určit, kdo je jejich výlučným uživatelem a tomu pak dle ustanovení paragrafu 1175 a 1180 stanovovat k úhradě náklady na správu těchto částí.

Prosím, v jakém právním předpisu je uvedeno, že „…označit za společné i části co nemají sloužit vlastníkům společně, ale je nutné u nich zároveň určit, kdo je jejich výlučným uživatelem…“?

Děkuji.

zděšený člen vám to přeci už napsal – je to § 1180 NOZ…

§ 1180 – (1) Nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech.Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

zdejší diskuse je výživná a svědčí o stavu společnosti, kdy někteří lidé veřejně obhajují to, že jejich náklady mají platit jiní… nemorální.

Kde je prosím v citovaném paragrafu § 1180 uvedena diskutovaná povinnost, že „*… části co nemají sloužit vlastníkům společně, ale je nutné u nich zároveň určit, kdo je jejich výlučným uživatelem…*“?

Dovolil bych si vás upozornit na drobnost – v § 1180 je uvedeno, že „… stanoví se výše příspěvku i se zřetelem …“, nikoliv, že vlastník výlučně užívající nějakou společnou část přispívá zcela, tj. že platí všechno. Je možné, aby se vlastníci dohodli, že tento vlastník nebude platit nic navíc (oproti podílu). Je to jejich věc.

Vidít, a mě třeba nepřijde zcela morální tvrdit, že je správné ignorovat platnou dohodu vlastníků reprezentovanou prohlášením vlastníka … protože se mi nelíbí.

a v rozporu se skutečným užíváním se tváříte, že výlučně užívaná část domu je společná bez výlučného užívání a požadujete tedy po někom úhrady správy této části i když ji ve skutečnosti nemůže užívat, postupujete v rozporu s dobrými mravy.

Soukromé právo

§ 1

(2) Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

Doufám, že se shodneme na tom, že požadovat po komkoliv úhradu za něco, co mu nebylo poskytnuto, dodáno, nemůže využívat a pod. je nemravné. :)

Takže žádný takový právní předpis neexistuje.

Co je nemravného na tom, když se na tomto řešení vlastníci společně dohodnou a zakotví to v prohlášení vlastníka? Např. proto, že správa jejich nemovitosti bude jednodušší a zaplatí za ni menší částku, než když si budou spravedlivě rozpočítávat každou drobnost. Na tom není nic nemravného, naopak to lze označit za hospodárné.

V diskutovaném případě s garáží je třeba také zvážit danou částku, o které se bavíme. Předpokládám, že podíl garáže na celkové ploše domu bude malý, a náklady na správu rozvodu vody a kanalizace a plynu často nebývají příliš vysoké, je tedy ve výsledku možné, že se jedná o malichernou částku.

Ohledně mravnosti lze dále argumentovat například takto – příspěvek na správu rozvodů přináší majiteli garáže plody, není tedy nemravný. Protože v domě s těmito rozvody bude bydlet v průměru běžná populace. Pokud v domě tyto rozvody nebudou, budou tam bydlet tzv. nepřizpůsobiví, kteří majiteli garáže vysoce pravděpodobně budou způsobovat škody jak na garáži tak na majetku uvnitř. Cena garáže jistě citelně klesne. Ergo majiteli garáže z příspěvků na rozvody plyne užitek.

platím za balkón který používám jen já, vstup je z mého bytu. takže za ten balkon podle vás mají platit i ti co bydlí v přízemí a v podkroví a balkon nemají???