reklamace vyúčtování

V příspěvku nahoře jste uvedla, že jste podali reklamaci na SVJ a nyní uvádíte, že SVJ chcete „založit“. Jakou roli ve vašem domě hraje nějaké družstvo, na čí účet posíláte peníze, kdo má podepsanou smlouvu o správě (vy jako majitelka?) a s kým. Váš dům je družstevní? Jste majitelkou bytu nebo členkou družstva?

reklamaciu som napísala družstvu, tak ako mi pán Lake poradil, nakolko len 5.12 sme boli zapísaný v KN. SVJ by sme chceli založiť, Pretože to, čo nám družstvo predložilo ako vyučtovanie je na pováženie, mame byt o rozlohe 76m2 a mesačne by nás teplo, voda ,fond opráv, energie a plyn vyšli na 7000 Kč k čomu si musím prirátať hypotéku.Mesačná pladba za teplo je 3400Kč. FO 2500! To sa mi zdá, ako by som mala platiť za byt o rozmere 200m2.Tým, že už máme konečne po roku byt zapísaný na nás, potrebujeme založiť SVJ, ibaže je to pre mňa jedna veľká neznáma.A najhoršie na tom je, že podla slov predsedu družstva sa vraj pravdy nedovoláme, čo sa týka kotolne, čo mi príde, ako by to bola organizácia ako štát v štáte.Viete, ja som ochotna zaplatiť, ale reálnu sumu.Tak neviem, som z toho úplne špatná.A ďakujem za Vašu reakciu. Aya.

Ayo, společenství se nezakládá, vzniká ze zákona.

Spoluvlastnictví společných částí domu vzniká vymezením jednotek jednostranným prohlášením vlastníka budovy. Vkladem vlastnického práva nabyvatele u prvního převodu jednotky v domě se dům mění na dům s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví (§ 7 zákona o vlastnictví bytů). Právně podléhá od tohoto okamžiku režimu zákona o vlastnictví bytů.

Společenství vlastníků jednotek vzniká v domě s nejméně pěti jednotkami, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, včetně původního vlastníka, a to dnem doručení listiny s doložkou o vyznačení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí poslednímu z těchto tří vlastníků. Společenství vzniká na základě ustanovení zákona, bez ohledu na vůli jeho jednotlivých členů, aniž by k samotnému vzniku společenství bylo potřeba nějakého přímého právního úkonu jeho členů.

První shromáždění spoluvlastníků se musí konat nejdéle do 60 dnů po vzniku společenství. Na tomto shromáždění spoluvlastníků se schvalují stanovy společenství a volí orgány společenství podle odstavce 7 písm. b) a c) zákona o vlastnictví bytů. Toto shromáždění vlastníků se může konat jen za účasti notáře, který o průběhu, volbě a složení orgánů společenství a schvalování stanov pořídí notářský zápis, jehož přílohu tvoří schválené stanovy společenství. Náklady na činnost orgánů společenství se považují za náklady společenství spojené se správou domu.

Společenství se zapisuje do rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeného krajským, resp. městským soudem. Zápis do tohoto rejstříku má vysvětlovací charakter, charakter osvědčení již existujícího subjektu. I pokud společenství není zapsáno v rejstříku společenství vlastníků jednotek, existuje a má právo činit právní úkony.

Smyslem vzniku společenství je správa společné části domu, výběr a použití finančních prostředků jednotlivých vlastníků potřebných pro tuto správu. Doporučui přečíst si zákona č. 72/1994 Sb.

Co se týče kotelny, opět neuvádíte úplnou informaci. Vytápí jenom váš dům nebo více domů? Kdo kotelnu vlastní a kdo jí provozuje, kde je umístěná.

Vážená paní Kramářová,

jakkoli Vás mohu jako člověk plně chápat a z právního hlediska Vašemu postupu s odpočtem penále nelze patrně nic vytknout, jako dlouholetý předseda SVJ mám prostě jen několik poznámek:

• pokud budou všichni vlastníci, kteří se nechali od SVJ bezúročně úvěrovat celý předchozí rok hrazením nedostatečných záloh, čekat na vyhláškový termín s úhradou nedoplatků, nemusí mít SVJ (pokud má v průměru náklady na služby vyšší nebo rovny zálohám) z čeho vyplatit přeplatky a příští rok si budou úroky za pozdní úhrady i kvůli Vám odečítat pro změnu vlastníci, kteří mají přeplatek letos
• vzniká-li vlastníkovi ve vyúčtování nedoplatek, je někde chyba – patrně jsou špatně stanovené zálohy (nebylo od SVJ navýšeno při ohlášeném zdražení nebo vlastník nenahlásil změnu poměrů ústících do zvýšené spotřeby), čímž se komplikuje řízení peněžních toků v SVJ, neboť SVJ musí dodavatelům platit hned a potřebné finance prostě od vlastníků průběžně nepřitékají, navíc je z nich musí ve formě nedoplatků těžce lámat až do dalšího července
• je také dobré se zamyslet nad tím, čím je způsobeno pozdní vyplácení přeplatků a zda je vhodné SVJ penalizovat – může to být způsobeno právě špatnou platební morálkou nedoplatčíků nebo existencí dlužníka, přičemž na účtě prostě z těchto důvodů opravdu nemusí být peníze na přeplatky. Soudní spory s dlužníky se mohou táhnout i několik let a po tuto dobu vlastníci za závazky SVJ ručí; komplikovat situaci odpočítáváním úroků je pak přinejmenším morálně sporné
• pokud v SVJ takovéto problémy nejsou, pak je patrně chyba někde u výboru nebo správce; opět je lepším řešením iniciovat jejich výměnu než trestat všechny vlastníky úrokovou penalizací

Ve svém SVJ jsem toto vlastníkům vysvětlila a oni pochopili, že platit mírně vyšší zálohy se vznikem následného přeplatku je lepší; problémy pak nejsou s placením faktur ani vyplácením přeplatků – většinou vyplácíme v březnu až květnu. Ve stejném termínu, tedy ihned po ukončení reklamační lhůty hradí vlastníci i případné náhodné nedoplatky; chápou totiž, že ostatní za ně jejich náklady zaplatili již v předchozím kalendářním roce.

Víte paní PeDuPles, rezignovat na svá práva je jednoduché, zároveň ale i nebezpečné. Touto cestou bych šla jen velmi nerada. Hned vysvětlím proč:

Problém s neplatiči by jistě nebyl tak závažný, pokud by výbor vymáhal nejen dlužné částky, ale právě i úrok z prodlení. Nečíní-li to, pak je na místě se ptát, z jakého důvodu nevymáhá. Z čiré nevědomosti patrně ne, protože o této problematice se u nás diskutuje opravdu často.

Místo aby výbor trval na zákonném postupu, ignoruje práva těch slušných (neboť jim nevrací přeplatky včas), a naopak podporuje neplatiče (neboť od nich úrok z prodlení nevyžaduje). Pokud by výbor konal v souladu se zákonem, neznamenal by úrok z prodlení, který si naúčtuje ten, jemuž byl přeplatek vrácen s téměř půlročním zpožděním, žádný problém. Úroky z prodlení, které měl výbor vyžadovat od neplatičů, by totiž byly mnohem vyšší. Tedy pro SVJ by tento postup znamenal finanční přínos, byť ne okamžitý, neboť spory trvají delší dobu, jak jste správně poznamenala. O to vyšší by ale pak byl i úrok z prodlení, který musí dlužník zaplatit. Zvolit ale opačnou cestu, tedy oslabovat práva těch slušných platících členů a naopak omlouvat neplatiče a nahrávat jim (jestliže po nich nevyžadujete zákonnou penalizaci), to se mi jako vhodný postup nezdá. Víte, já bych snad ani na úroku z prodlení netrvala, to by si ale výbor musel zachovat alespoň elementární slušnost a neobtěžovat s upomínkami alespoň do zákonného data splatnosti. Postup, který výbor zvolil, ale způsobí jen jediné: výbor si proti sobě postaví i ty slušné, kteří s ním dosud spolupracovali a své povinnosti vůči SVJ vždy beze zbytku plnili. A to se mi zdá zbytečné. Dosud měl výbor proti sobě pouze neplatiče, teď už má proti sobě ale většinu členů SVJ. Penalizovat úrokem z prodlení i ostatní členy SVJ (neboť úrok z prodlení jde k tíži SVJ, a tedy všech), je možná morálně diskutabilní, jak jste řekla. Je to ale účinný nástroj, jak ostatním říci, aby zvážili, zda má smysl fungovat s nynějším výborem, anebo raději vybrat někoho schopnějšího. I když vím, že to není jednoduché.

Zdraví Vás Kramářová

Vážená paní Kramářová. Zastáváte názor vymáhat i úrok z neplacené částky. Pokusili jsme se tento problém neplatičů u nás řešit úpravou Stanov. Odsouhlasili jsme penále u nezaplacených částek po uplynutí dvou měsíčních termínů nesložení záloh, udělit penálizaci/pokutu ve výši 0,05 % dlužné částky. Penále je pak vypočítáváno za oba měsíce klouzavě do doby nesplacení dluhu. Náš správce domu nás upozorňuje, že náš postup je v rozporu s právem. Kdesi jsme četli, že tuto otázku řeší Vyhláška/Zákon MF, jen se nemůžeme dopátrat jeho identifikace. Pokud budete tak hodná sdělte nám i ostatním svůj názor.

S pozdravem

Ing. Miroslav Krejča předseda SVJ

Vážený pane inženýre, omlouvám se za delší vysvětlení. Váš správce domu má pravdu a vy skutečně nejednáte v souladu se zákonem, i když jste si upravili stanovy. Úrok z prodlení a poplatek z prodlení jsou zákonnými majetkovými sankcemi vůči dlužníkovi,který včas nesplní svůj dluh a tuto problematiku řeší Občanský zákoník, § 517 Poplatek z prodlení se uplatňuje pouze u nájemních smluv, v ostatních případech, tj. i v SVJ se uplatňuje úrok z prodlení. Do 30.6.2010 výpočet výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanovilo nařízení vlády č. 142/1994 Sb.,dne 01.07.2010 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 33/2010 Sb., jehož zásadní změnoü je stanovení úroku z prodlení (§1). „Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů.“ Výši úroků z prodlení nelze stanovit ani dohodnout, je nutné řídit se zákonem, počítá se za dobu od prvního dne prodlení dlužníka (t.j. ode dne následujícího po dni, kdy mělo být nejpozději zaplaceno) do dne zaplacení. SVJ může ze závažných důvodů na žádost dlužníka část úroků z prodlení odpustit. Zvýšení částky úroků z prodlení je vyloučeno. Úrok z prodlení se počítá za dobu od prvního dne prodlení dlužníka (t.j. ode dne následujícího po dni, kdy mělo být nejpozději zaplaceno) do uspokojení pohledávky věřitele, tedy do dne zaplacení.

Upozorňuji, že rada Makahari je zcela nesprávná.

Za prvé:
Jednak tazatel se neptal ani na úrok z prodlení, ani na poplatek z prodlení, nýbrž jde nepochybně o smluvní pokutu podle § 544 ObčZ. Tu nelze předepsat jednostranně, ani vymáhat bez písemného souhlasu obou stran.

Za druhé:
Tazatel se ptal na platbu záloh. U záloh nelze uplatnit úrok z prodlení, neboť k žádnému prodlení ještě nedošlo. Do prodlení se dostává dlužník, nikoliv ten, kdo má hradit předem. Záloha je závdavkem, placeným dříve, než vznikly náklady a než je známa a vyčíslena jejich skutečná výše.

Teprve po zjištění skutečné výše nákladů a po výzvě k jejich uhrazení vzniká dluh. Není-li uhrazen včas a řádně, stává se dluhem po lhůtě splatnosti. A teprve v tom okamžiku přichází v úvahu uplatnění úroku z prodlení.

lake

Tazatel se neptá přesně – oni si dali do stanov penalizaci – a Makahari odpovídá zcela přesně a správně v duchu zákonů. Ona neřeší nesmsly o platbách záloh (jako Lake – a kdo to tedy zaplatí dodvatelům? kdo zajistí teplo a vodu???) Tm

Pane Toma, nerozumím co se snažíte řešit. Tazatel se zeptal přesně: uvedl, že si do stanov dali penalizaci/pokutu a uvedl přesně i její výši (0,05 % dlužné částky). Pokud si myslíte, že tazatel se neptá přesně, pak jste to Vy, kdo dotaz nepochopil.

Jde jednoznačně o smluvní pokutu podle § 544 ObčZ, a toto jsem také tazateli odpověděl.

Makahari se naopak obšírně rozepisuje o tom, na co se tazatel neptal – o úroku z prodlení a o poplatku z prodlení. Nic z toho se netýká dotazu. Ustanovení § 517 ObčZ se na obsah stanov v SVJ pana Krejči nevztahuje.

lake

od kud pramení vaše přesvědčení o :" neobtěžovat s upomínkami alespoň do zákonného data splatnosti" hledal jsem v předpisech, ale našel jsem jen do kdy musí být vystaveno vyúčtování, ale o splatnosti vystavených faktur jsem nic nenašel. Podle mého názoru a zkušenostui, je splatnost vyúčtování 3 týdny od vystavení faktury (tedy 21 dní + 3 týdny od vystavení vyúčtování (reklamační lhůta a splatnost) takže pokud vystavím vyúčtování v březnu, je splatnost nedoplatku někdy v dubnu) že by byla nějaká zákoná lhůta na spaltnost jsem nenašel.

Upomínku má smysl poslat nejdříve 1. srpna 2011, pokud rozúčtování proběhlo bez uznaných reklamací, popřípadě 1. září 2011, jestliže byla podána oprávněná reklamace (a muselo se tedy přepočítávat).

Posílat upomínky dříve než po marném uplynutí lhůty splatnosti je buzerace. Je zajímavé, že výbor se nemá k tomu, aby přeplatky vracel v zákonném termínu, nebo se nějak omluvil za zpoždění, ale na posílání zbytečných upomínek mají – jak vidno – času a energie dostatek.

Zde ani nenechali uplynout zákonnou lhůtu, hyeny.

lake

Vzhledem k problémům s neplatiči, které jsem zde minule popsala, jsem požádala o nahlédnutí do účetních výkazů a bankovních výpisů z účtu našeho SVJ. Závěry jsou pro mě překvapivé: zjistila jsem například, že ze sedmičlenného výboru hned dva členové neplatí předepsané zálohy včas. Jeden z nich dokonce nepravidelně, s vynecháním některých měsíců. Tím se možná vysvětluje, proč výbor tak laxně bojuje s neplatiči a nevymáhá po nich zákonný úrok z prodlení.

Z účetních výkazů jsem se také dočetla, že výbor nechal vypracovat znalecký posudek na dům, aby zjistil, v jakém je dům stavu a zda nepotřebuje opravy. Cena posudku: 200.000,– Kč. Nevím, zda je to cena obvyklá, v každém případě výbor nikdy vlastníky neseznámil s tím, že hodlá nějaký takový posudek zadat.

A perlička na závěr: správu domu u nás zajišťuje správcovská společnost, kterou si platíme. O dům se starají její zaměstnanci. Dokumenty, do nichž jsem nahlédla, rovněž ukázaly, že výbor vyplatil třem zaměstnancům této správcovské společnosti na konci loňského roku odměny, v průměru 5000,– Kč na osobu. Proč tak učinil, když jsou tito lidé zaměstnanci správcovské společnosti, nikoliv zaměstnanci SVJ, to je mi záhadou.

Sumasumárum, výbor pláče nad tím, že nemůže včas vracet přeplatky, protože by tím bylo ohroženo cash flow domu, ale na stranu druhou se nerozpakuje bez souhlasu shromáždění vlastníků rozdávat odměny zaměstnancům cizích firem a objednávat znalecké posudky, rovněž bez toho, aby o svém záměru alespoň informoval ostatní.

Ráda bych se zeptala, zda jsou výše popsané postupy běžné i v jiných SVJ, anebo je to unikum pouze u nás. Nerada bych byla označena za věčného nespokojence, ale toto mi nepřipadá v pořádku. Kramářová

Dobrý den, doporučuji zkontrolovat stanovy SVJ. V našem SVJ jsme vycházeli ze vzorových a řešíme tam velmi přesně, jakou sumu smí v jednotlivém případě výbor vynaložit na investiční akci a jakou na neinvestiční – máme to 100 000 / 50 000 CZK. Částky nad musí schvalovat Shromáždění. Pokud máte ve stanovách limit určen a tento byl vaším výborem překročen, mají problém.

Dále doporučuji na dalším shromáždění vystoupit a navrhnout odvolání členů výboru, dále podejte stížnost na (ne)činnost výboru ke KK – pokud ji máte. Před shromáždění i ale velmi pečlivě připravte argumentaci a řeč – členové jsou často netrpělivý, otravuje je řešení „malicherností“ apod. Snadno se to může obrátit proti vám, pokud by byl někdo z výboru zdatný řečník a manipulátor. Pokud ani KK nebude řešit stížnost, je to špatné, ale ne neřešitelné.

Držím palce!

S pozdravem

Hanes

Tak tohle bych nikdy v životě nedovolil. Tohle je docela „zajímavé“ čtení. :(

Blahopřeji, máte akční výbor.

Já bych ale ráda zjistila, zda má někdo podobnou zkušenost, respektive jak je možné se bránit. Nezdá se mi v pořádku, když výbor pláče nad tím, že nemůže včas vracet přeplatky, ale zjevně pro něj není problém vyplácet (bez souhlasu shromáždění) prémie zaměstnancům cizí firmy. To bych vzhledem k okolnostem, které jsem popsala v tomto vláknu, tolerovala jen velmi nerada. Kramářová

Děkuji za komentář. Kopie udělané nemám, snad v tom problém nebude, protože ta fakta jsou uvedena v bankovních výpisech a ty půjde schovat jen těžko, jsou přece v příloze k daňovému přiznání a to už je dávno odevzdáno na finančním úřadě. Je tam spousta věcí, které mně vadí, například to, že výbor nechal vypracovat odborný posudek na dům (který je mimochodem novoustavbou – stáří asi 4 roky), a za ten posudek zaplatil 200.000,– Kč. Pochopitelně bez souhlasu shromáždění. Dále například do fondu dlouhodobé zálohy na správu domu se každý měsíc vybere cca 60.000,– Kč, za čtyři roky by tam tedy mělo být bezmála 2,9 milionu Kč. I kdybychom vzali v úvahu, že až 20% vlastníků platí pozdě či v neúplné výši, pak stále nemohu pochopit, jak může být ohroženo cash flow domu. Jak jsem řekla, jde o novostavbu a za celé 4 roky se tam snad dvakrát čistily chodníky (pokaždé cca za 16.000,– Kč), postavila stříška nad dětské hřiště (zhruba stejný náklad) a jednou malovalo. Vše ostatní (spotřeba vody a plynu) je placeno zálohově dodavatelům (včetně fixní částky správci, který vykonává veškerou agendu spojenou s chodem domu, v zimě také například posyp chodníků), a tedy nemá na fond na správu domu žádný vliv. Na účtu SVJ (kam chodí od vlastníků komplet měsíční předepsané zálohy – tedy jak na vodu a topení, tak na správu domu), ale v některých měsících nezbývá ani jeden milion, což je při velikosti SVJ zarážející. Když už nic jiného, měl by tam být alespoň ekvivalent záloh na správu domu. Tedy 2,9 milionu za 4 roky, minus to málo, co jsme vyčerpali (jak už jsem napsala, je to novostavba, takže nutnost oprav zatím téměř nulová). Nebo se pletu? Bohužel mám pocit, že podobných nejasností je u nás víc, jak vidno z bankovních výpisů. Kramářová

paní Kramářová, bankovní výpisy na FÚ bezpochyby nejsou. Sežeňte si ty kopie jinak máte problém. Se divím že jste vůbec ty bankovní výpisy mohla vidět. Neznám ve svém okolí žádné SVJ které by se při požadavku na takové záznamy nepokřižovalo zákonem 101/2000 a přístup drze znemožnilo.

lolek

Paní Kramářová, z Vašich příspěvků čiší značná sebejistota. Ale např. věta: „Kopie udělané nemám, snad v tom problém nebude, protože ta fakta jsou uvedena v bankovních výpisech a ty půjde schovat jen těžko, jsou přece v příloze k daňovému přiznání a to už je dávno odevzdáno na finančním úřadě.“ je úplná blbost. Výpisy se samozřejmě na FÚ nenosí. Pokud jsou i Vaše ostatní věty stejně správné.....

Paní Kramářová, mezi padesáti tisíci SVJ v tomto státě nejspíše jsou desítky nebo stovky podobných příběhů jako ten, o kterém jsem před časem napsal:
http://www.portalsvj.cz/…o-33-milionu
Je to stále stejná historie a členům takových SVJ je možno říci:

• Pokud jste nechali výboru volnou ruku – pak se nedivte.
• Pokud jste nekontrolovali výdaje a netrvali na každoročním řádném vyúčtování – pak se nedivte.
• Pokud nadále sypete peníze do bezedné díry – pak se nedivte.

lake

paní Kramářová jistě ocení lekci z psycho-analýzy „o chování davu“ avšak dělá co může aby se tomu postavila. Je tedy otázka zda je oprávněné si myslet že jí rady o „davu“ Vlastníků (kteří nechtějí nebo jsou líní) k něčemu pomohou. Raději tedy rady co má dělat jako jednotlivec.

lolek

jestli nebude problém v tom, že Vyúčtování není Faktura (dle ZoÚ).
A pokud jde o ty doby → jsou z Vyhlášky 372:

• vystavení „Vyúčtování“ (§2/j) – do 4-měsíců (§7/1)
• splatnost nedo/přepla-platku do 7 max 8-měsíců (§7/5)

rivr

cit.(): „…pokud budou všichni vlastníci, kteří se nechali od SVJ bezúročně úvěrovat …“

o to zde nejde. nick „Kramářová“ popisuje jasné porušování při dodržovní Vyhlášky. U nás také Výbor čeká na poslední termín (ke konci července) přestože bez reklamací může vyplatit přeplatky po 25-dnech (tedy do konce dubna). Avšak z lenosti a neschopnosti tak nečiní.

cit.(): „…zda je vhodné SVJ penalizovat…“

Pokud na jedné straně je Vlastník penalizován za pozdní zálohy a na druhou stranu SVJ vyplácí přeplatky s 3–4 měsíčním zpožděním, pak je zcela správné aby Vlastník penalizoval SVJ. SVJ je odpovědné a jemu je odpovědný Statutární orgán který bezpochyby nedělá to co je jeho povinnost.

cit.(): „…pokud v SVJ takovéto problémy nejsou…“

to není možné. Pokud se Výbor chová arogantně a drze a to včetně Správce, pak se jednotlivý Vlastník či malá skupina Vlastníků jen těžko dovolá pomoci Shromáždění. Jedině „bolest“ zajistí tu minimální „potřebu naslouchání“, která většinou vždy na straně Vlastníků účastnících se Shromáždění a kterých se problém přímo netýká – chybí.

cit.(): „…svém SVJ jsem toto vlastníkům vysvětlila a oni pochopili…“

v mém SVJ to také bylo vysvětleno všem a oni to pochopili… Ovšem jen to co chtěli. Že se mají z kádě vyplatit přeplatky tomu rozuměli. Že to není možné, protože Správce porušuje smluvní povinnosti a k jeho výmazu musí dát Shromáždění souhlas již nikoli. Za takových podmínek je nutné souhlasit s výše uvedenou penalizací SVJ nebo jakýmkoli jiným tvrdým postupem. Nebo ne?

rivr

pane lake, děkuji za odpověď. Možná jsem natvrdlá, ale nechápu, jak píšete „Od stanoveného doplatku odečtete částku k započtení a rozdíl uhradíte. Nezapomeňte o započtení informovat SVJ prokazatelným způsobem.“ Co tím myslíte? Pokud by byla reklamace vyřízena a nedoplatek vypočten ve správné výši (tedy bez toho úroku z prodlení, co jsem loni započetla), nemusela bych přece už nic odečítat a jednoduše bych zaplatila nově vypočtenou správnou částku. Nebo jak jste to myslel? Pokud jde o prokazatelné informování, bude i pak nutné posílat výboru doporučený dopis? Předpokládám, že není třeba s doručenkou. Mnohokrát děkuji, Kramářová

Paní Kramářová,
na počátku Vašeho úvodního příspěvku bylo sdělení, že jste písemně podala reklamaci proti vyúčtování. Předpokládal jsem tedy, že vyúčtování je chybné a Vy je z tohoto důvodu reklamujete.

Nyní ale píšete, že vyúčtováno bylo správně, ale Vy jste očekávala, že věřitel (SVJ) provede započtení Vaší dřívější pohledávky. Dvakrát chyba!

• Za prvé: Pokud vypočtená částka doplatku je správná, reklamace vyúčtování je neoprávněná a bude zamítnuta.
• Za druhé: Vzájemné započtení pohledávek je jednostranný právní úkon, který musíte učinit Vy jako dlužník. Nebylo povinností SVJ jako věřitele provést částečné započtení ve Váš prospěch.

Takže platí, co už jsem Vám napsal: Od stanoveného doplatku odečtete částku k započtení a rozdíl uhradíte. Dodržte původní termín platby, neboť neoprávněná reklamace nemá odkladný účinek (§7 odst. 5 vyhlášky 372/2001 Sb.).

lake

Děkuji za upřesnění, pane lake, teď už je mi to jasné. Jako laik se přece jen v těchto záležitostech neorientuji. Předpokládala jsem, že když není ve vyúčtování zahrnuta moje pohledávka, je to vyúčtování vadné, proto jsem to také tak napsala. Ještě jednou tedy děkuji, přeji hodně zdaru, Kramářová

• cit.(Lake)„…neboť neoprávněná reklamace nemá odkladný účinek…“

  toto znamená pouze tolik, že Vám bude zasláno vyjádření v termínu dle §19/3 ZoS a to JAKÉKOLIV. Ať již důvodné nebo nikoli – ale jakékoli. Pokud s tím nesouhlasíte – musíte to dát k soudu. Doporučení cit.„…Dodržte původní termín platby…“ tedy znamená, že jakmile zaplatíte, ztratíte jakoukoli páku na to, aby s Vámi VŮBEC někdo vybavoval.

• cit.„…Předpoklá­dám, že není třeba s doručenkou…“

  je vhodné obálkou „se zeleným pruhem“

Pan Lolek napsal o zamítnutí reklamace: „Pokud s tím nesouhlasíte – musíte to dát k soudu.“

Pan Lolek si vymýšlí a uvádí čtenáře v omyl. Z postavení obou stran je přece naprosto zřejmé, že reklamující konečný spotřebitel není povinen shánět právníka ani podávat žalobu. Žádnou výhodu by mu to totiž nepřineslo.

• Má-li spotřebitel podle vyúčtování nedoplatek, neuhradí jej a oznámí vyúčtovateli (SVJ) svůj nesouhlas s vyřízením reklamace; může připomenout, že nesprávné vyúčtování nemá právní účinky a že čeká na bezchybné vyúčtování. Další aktivita je na straně vyúčtovatele.
• Má-li spotřebitel podle vyúčtování přeplatek, oznámí svůj nesouhlas s vyřízením reklamace; může připomenout, že nesprávné vyúčtování nemá právní účinky. Po uplynutí zákonné lhůty pro vyúčtování požádá o vrácení všech zaplacených záloh za zúčtovací období. Tím začne „naskakovat“ úrok z prodlení, který pak spotřebitel může po vyúčtovateli vymáhat ve dvouleté promlčecí lhůtě. Další aktivita je na straně vyúčtovatele.

Netřeba snad dodávat, že uvedené postupy je vhodné použít pouze v případě, kdy si konečný spotřebitel je jist svou věcí. Zejména tím, že vyúčtování je skutečně chybné a tedy neplatné. Je třeba počítat s tím, že vyúčtovatel může uplatnit svůj údajný nárok soudní cestou.

Navíc si pan Lolek ve své odpovědi plete reklamaci vyúčtování s reklamací výrobku či služby ve smyslu § 13 zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele.

lake

Opravuji formulaci na „reklamací“ místo „s vyřízením reklamace“, tj. souvětí

„Má-li spotřebitel podle vyúčtování nedoplatek, neuhradí jej a oznámí vyúčtovateli (SVJ) svůj nesouhlas s vyřízením reklamace; může připomenout, že nesprávné vyúčtování nemá právní účinky a že čeká na bezchybné vyúčtování.“

má správně být srozumitelně/ji

"Má-li spotřebitel podle vyúčtování nedoplatek, neuhradí jej a oznámí vyúčtovateli (SVJ) svůj nesouhlas reklamací, může připomenout, že nesprávné vyúčtování nemá právní účinky a že čeká na bezchybné vyúčtování.“