Reklamace: je vyúčtování "účetní doklad" ?
Zdravím, přišel za mnou známý se sousedního SVJ o radu: tvrdí, že vyúčtování dle zák.67/2013 musí splňovat náležitosti účetního dokladu. To dovozuje z §7/1 věty cit. „…se všemi potřebnými náležitostmi…“.
Tvrdí, že není li listina nazvaná a předaná jako vyúčtování, podepsána „nějakou fyzickou osobou“ (zřejmě účetní), že to nesplňuje formální pořadavek zákona o účetnictví.
Tvrdí, že není li listina nazvaná a doručená mu doporuičeně jako „vyúčtování“ (§7/1 zák.67/2013), podepsána tak, jak je uvedeno ve veřejném rejstříku v sekci „statutární orgán / způsob jednání“, že nejde o právní jednání a že vlastně „takovéto vyúčtování nemající podpisové náležitosti“ nemůže být „provedením vyúčtování podle tohoto zákona“ (§8/1 zák.67/2013).
Má pravdu? Co mu poradit?
PS: je rozzuřen doběla: minulá reklamace mu byla správcem jeho SVJ (nikoli zástupcem SVJ samotným) zamítnuta 29-den od jejího podání s tvrzením, že na reklamaci nebyli podepsáni všichni 3-spoluvlastníci bytu, bez ohledu na to, že měl jejich plné moci k jednání a jednal v jejich zájmu a s jejich vědomím, s nimi ve shodě. Když reklamaci podal znova, bylo mu sděleno, že termín reklamace je 30-dnů a že jde o „prekluzivní lhůtu“, kterou prý nedodržel.
Proto hledá způsob jak „zamést se SVJ“ stejně obstrukčním a formálním způsobem, jako to udělalo SVJ minulý rok s ním a spoluvlastníky jeho bytu.
Podotýkám, že nynější jeho vyúčtování není chybné jen formálně tj. že by chyběl „jen“ podpis, ale má i jiné prokazatelné vady (některé služby vůbec nezúčtovány, nezúčtovány náklady dle §17 vyhl. 366/2013, a připočten „indiánský poplatek bez zřejmého účelu“)
Co Vy zde, na toto?
Třeba Vám pomůže tohle: http://klaiex.webnode.cz/…im-dokladem/
Nechám to pár dní otevřeno pro všechny.
Správně píšete, že vyúčtováním se rozumí vyčíslení skutečné výše nákladů a záloh. Následně ovšem skutečnou výši záloh zcela opomíjíte.
S tím souvisí i označování plateb vlastníky. Vlastník by měl ve vlastním zájmu platbu označit účelem, např. záloha na správu domu, záloha na úklid, záloha na osvětlení ad.
paní Klainová, mohla byste prosím doplnit:
ve Vašem článku uvádíte: „…Vyúčtování pro vlastníky v nejstručnější podobě by mohli po přidání hlaviček pro každého vlastníka dostat jednotliví vlastníci, kdyby si z výše uvedené rekapitulace odstřihli proužek se svým jménem…“
Opravdu se domníváte, že tento Váš náhled je v souladu s §7/2/f vyhl. 372/2001 a nyní nově s §6/f vyhl. 269/2015 ?? Domnívám se, že již minimálně 16-let určuje vyhláška, že jsou li součástí „vyúčtování“ údaje jen o jednom vlastníkovi – který si „odstřihne svůj proužek“, že takové vyúčtování není řádné (bez ohledu na to když někteří statutáři tvrdí, že uvedení těchto hodnot by znamenalo zbytečný tisk velké plachty údajů o kterou údajně nikdo nestojí). Kdyby tomu tak bylo, neopakoval by se stejný požadavek na náležitost obsahu vyúčtování i ve vyhl. 269/2015 a to s doplněním možnosti sankce dle §13 zák. 67/2013
HajdyHou
Můj příspěvek byl určen začínajícím účetním a ta věta byla uvedená pro názornost pro ty, kdo se moc nevyznají v pojmech vyúčtování, rozúčtování apod. Vůbec jsem nečekala, že se toho někdo chytne.
Taky jsem vůbec nečekala, že si někdo dovolí tu drzost, že pod mým jménem můj příspěvek zkopíruje v tak nemožné formě."
Nejsem zvědavá na další skvělé reakce, proto příspěvek k vyúčtování služeb pro cizí zavírám.
A až příště uvidíte cokoliv napsaného pod jménem N. Klainová, nevěřte tomu, že jsem to psala já. Této mé odpovědi ještě věřit můžete.
N. Klainová
i když si nemyslím, že Vámi na Vašich stránkách zveřejněný, mírně řečeno zvláštní názor na obsah vyúčtování má jakoukoli souvislost s plagiátorstvím či formou v jaké formě to palgiátor zveřejnil. I začínající účetní by měli mít jasno, zda „odtržený proužek“ může být validním vyúčtovánímnebudu Vás již dalšími reakcemi obtěžovat.
Škoda, že nemáte na PortalSVJ své jméno „registrované“. Takový nick nelze bez značného úsili a znalosti používat falešným způsobem.
Pěkný den, HajdyHou
Neobtěžujete, už jsem to pro jistotu na svůj web doplnila. Ještě to tam je, zavřu to později. N. Klainová
vyúčtování je jednostranné adresné právní jednání. pokud je v písemné formě, pak platí § 561 NOZ (1) K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat., tedy pro platnost vyúčtování musí být vyúčtování podepsáno.
náležitosti vyúčtování stanoví jak § 7 zák.č. 67/2013 Sb. o službách, tak i § 6 vyhlášky 269/2015 Sb. o rozúčtování tepla.
účetní doklad (viz § 11 zák. o účetnictví) je dokladem o zaúčtování vyúčtování, tedy vyúčtování není účetní doklad.
zamítnuta reklamace mu byla neprávem, neboť jako spoluvlastník byl oprávněn jednat za spoluvlastníky – viz § 1185 odst. 1 NOZ.
Co prosím znamená věta: „Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé“ ?
Když dostanu reklamní leták třeba od banky, je obvyklé, že na něm je „klikyhák“ managera odpovědného za kampaň. Ale nezdá se mi potřebné aby tuto nabídku podepsal „klikyhákem“ VLASTNORUČNíM, ale pouze jeho otiskem z počítače (většinou barevným, navozujícím, že podepsán je skutečně).
Příklad od nás:
Na našem vyúčtování máme v místě kde obvykle je razítko (vpravo dole
na listu) – rámeček a v něm grafický symbol (malý domeček) – a pod
domečkem je název správce a ještě pod tím je text „razítko a
podpis“.
Přes popsaný „obrázek“ bylo minulý rok otištěno skutečné razítko a skutečný vlastnoruční podpis účetní. Tento rok, tam otisk-razítka i ruční podpis chybí.
Minulý rok SVJ tvrdilo, že „otisk-razítka a vl.podpis“ být na listině musí. Tento rok tvrdí, že vše zastupuje popsaný grafický obrázek (který ale dokáže napodobit i můj školou povinný syn).
Je tedy podepsáno vyúčtování správně v tomto roce, v minulém roce, v obou obdobích nebo vůbec není řádně podepsáno?
A ještě na okraj uvedu: ve společných skladujeme binec. Čistě náhodou (protože mi ten binec někdo nahrnul před můj sklep) jsem v něm objevila vícero vyúčtování (dalších spoluvlastníků), kde také nebyl vl.podpis ani razítko ani správce ani SVJ. A byla tam i vyúčtování od několika jiných osob, které nejsou členy našeho společenství. Mé vyúčtování na tento rok tam bylo také, ale částka se liší v řádu 1000-korun (do mínusu). Listina je nepoškozená a vypadá napohled stejně jako ta mně doručená.
Mám se tedy domáhat platnosti nalezeného vyúčtování a nižšího nedoplatku z nalezeného „vyúčtování“ nebo toho „vyúčtování“, co mi „přišlo v doporučené obálce“ ? Jak zjistím, které vyúčtování je platnější, když nyní SVJ tvrdí, že „mechanickým prostředkem je právě a pouze ten grafický symbol“? Jak zjistím, které je falešné? Budu li do toho šťourat, třeba mi SVJ předloží i třetí verzi vyúčtování s ještě větším nedoplatkem…
Alena
- lama: „kde přišel na to, že na vyúčtování musí být nějaký
podpis“
Sousedovi jsem volal a tvrdí, že vyúčtování je skoro totéž co faktura. A že povinnost „podpisový záznamu“ je uvedena v §11/1/f zák. 563/1991. Pro něj je tedy řešení, zda „vyúčtování dle §7/1 zák.67/2013“ je „účetním dokladem“. O razítku se známý nezmínil. Co ale uvedl, že i kdyby byla listina „vyúčtování“ podepsána, že neví zda by byl osobou odpovědnou POSKYTOVATEL, protože známý si nemá možnost „vlastnoruční podpis“ na listině porovnat s nějakým podpisovým vzorem. Takže by to mohl „za hašlerku“, podepsat i školák z 4-třídy ZŠ. - petrsv: „probudit a uvědomit si, že SVJ je také on sám“
No s tím se ale neztotožňuji ani já: SVJ je právnická osoba založená k tomu aby zastupovala společenství vlastníků. A jednají za ni pouze konkrétní osoby zvolené do jejího statutárního orgánu. Takže soused nepochybně není „také on sám“, je pouze členem toho společenství - petrsv: „byt vlastní více spoluvlastníků, zvolí si mezi sebou“
To ale bylo uvedeno: přestože měl plné moci bylo mu to houby platné. Pravda ale je, že z důvodu zástupného (údajného nedodržení termínu podání reklamace, ale SVJ by se nějaký obstrukční důvod našlo i kdyby důvod-lhůty nemohl být použit)
otázky tedy zůstávají:
- je „vyúčtování dle §7/1 zák.67/2013“ účetním dokladem nebo
není?
- je „listina nazvaná vyúčtování“ ale nepodepsaná způsobem, který
je uveden ve rejstříku SVJ platným právním jednáním nebo není?
- pokud jak zde tvrdí TN, nemusí být vyúčtování „právním jednáním“, proč by tedy měl takový papír vyvolávat (iniciovat) povinnost zacvaknout na něm napsaný „nedoplatek“ ??
- soused po prostudování názorů zdejších statutárů tvrdí, že
rozhodně text „vyúčtování vystavilo společenství“ ani text „Na
základě plné moci“ nenahrazuje vlastnoruční podpis.
A ptá se pana TN, můžete Vám poslat fakturu a namísto podpisu jej doplnit pouze jedním z Vašich textů namísto svého (výstavce) vlastnoručního podpisu? Zaplatíte ji?
Vyúčtování záloh i předpis záloh jsou samozřejmě účetní doklady např. pro pronajímající vlastníky nebo ty, kteří žádají o podporu na bydlení. Takže kromě názvu musí obsahovat datum vystavení, název vystavující právnické osoby (např. razítko), jméno vystavujícího a podpis. A pochopitelně i jednotlivé položky a částky. Způsob předání by pak měly obsahovat stanovy.
Účetním dokladem je i faktura od mobilního operátora, od PRE aj.. Pokud jste někdy takový doklad viděl, tak zjistíte, že neobsahuje jméno vystavujícího a podpis.
Platí přece, že podle zákona o účetnictví musí být na účetním dokladu podpis toho, kdo zaúčtovává, tedy pokud by vlastník vedl podvojné účetnictví, podepisuje on jako příjemce dokladu, nikoli ten, kdo vystavil. Proto se přece už 15 let faktury běžně posílají e-mailem, akorát se pak musí buď vytisknout a podepsat, nebo ponechat elektronicky a připojit e-podpis.
Reklamaci vyúčtování by asi opravdu měl podat společný zástupce, nicméně soud by zjišťoval, zda byla projevena vůle a pokud by ostatní spoluvlastníci dosvědčili, případně se doložila plná moc, tak by to nejspíš zakceptoval.
Otázka je, zda je vyúčtování „právním jednáním“ a zda tedy na něm musí být podpis statutára, případně zástupce na základě P.M. U nás jsme to vyřešili tak, že samozřejmě vyúčtování reálně dělá správcovská firma, která používá jakýsi software, který vyúčtování vytiskne v určité podobě, na to se pak podepíše zaměstnankyně správce na základě plné moci, je tam tedy výslovně uvedeno, že „vyúčtování vystavilo společenství“ a „Na základě plné moci“.
Z toho popisu mám dojem, že pro souseda je SVJ něco jako OPBH, něco ve smyslu „naštvali mě, tak jim to vrátím“. Měl by se tedy především probudit a uvědomit si, že SVJ je také on sám. Když se mu něco nelíbí, ať to řeší se statutárním orgánem. Tím, že s SVJ „zamete“, ničeho nedosáhne a bude ho to jen stát peníze.
Domnívám se, že na Vyúčtování nemusí být podpis ani razítko nebo něco obdobného. Stejně tak na účetním dokladu. Jestli se mu nelíbí forma vyúčtování, ať to řeší se stat. orgánem, příp. na schůzi SVJ. Vyměnit příp. správce není nic nemožného.
Pokud byt vlastní více spoluvlastníků, zvolí si mezi sebou zástupce, který je bude zastupovat vůči SVJ. Tento dokument doručí statutárnímu orgánu (§ 1185, obč. zák.).
Vyřiďte sousedovi ať se probudí!!! Kde přišel na to, že na vyúčtování musí být nějaký podpis? Je to stejné jako když na poště po mě neustále chce nějaké razítko. Říkám jí stále dokola, který zákon mi ukládá používat razítko? A ona stále jen čumí a chce razítko…
Ano, řekněme, že vyúčtování je účetní doklad (případně to může být podklad pro úhrnný účetní doklad). Jako takový musí účetní doklad obsahovat podpisový záznam osoby odpovědné za správnost účetního doklad, a osoby odpovědné za zaúčtování. Ani jedno z toho ale není podpisový záznam osoby, která doklad vystavila.
- u SVJ – zde může být vystavující osoba zároveň osobou odpovědnou za správnost a/nebo vyúčtování – ale podpis se týká účetního dokladu společenství, což je kopie dokladu uložená v SVJ
- u uživatele bytu – pro něj se jedná o účetní doklad jen v případě, že vede účetnictví – pak je ale jeho povinností na účetní doklad doplnit své podpisové záznamy, ne podpisové záznamy společenství
Možná kdyby dotyčný chtěl, tak může od společenství žádat, aby obdržel rovnou daňový doklad podle zákona o DPH, což je samzřejmě podobný nesmysl…
Jako účetní doklad může sloužit na straně vystavovatele (SVJ) a i na
straně příjemce (osoby vlastníka). Zákon o účetnictví 563/1991 §11
odst. (1) f) předpisuje dva podpisové záznamy,osoby odpovědné za účetní
případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování. Z pohledu tohoto zákona
osoba vystavující doklad podepsat nemusí ani další osoba za SVJ. SVJ tento
doklad jako účetní většinou nevyužívá, účtuje se pomocí jiných
technických záznamů z vyúčtování (záleží na softwarovém řešení)
nebo pomocí hromadné sborníkové sestavy. Pokud vlastník příjemce
vyúčtování vede účetnictví pak tento doklad musí doplnit i o výše
citované dva podpisové záznamy vlastní účetní jednotky. Řeší se to
přípojením dalšího dokladu (průvodka/oběhový list/likvidační
doklad/„košilka“) kde se uvádí tyto podpisy a jiné další údaje
(kontace).
Vyúčtování je jednostranné adresné právní jednání jehož následkem je
hospodářský cíl, vznik obchodně závazkových vztahů (pohledávky a
závazky) a jejich formu a obsah stanoví zákon (o službách a další).
Základním parametrem úpravy obchodně závazkových vztahů je obchodní
zákoník (ObchZ) a má přednost před ObčZ. Paragraf 66 ObchZ uvádí
„(7) Osoby, které činí jménem společnosti písemné úkony, je
podepisují tak, že k firmě společnosti připojí svůj podpis. Neuvedení
firmy u podpisu jednající osoby však nezpůsobuje neplatnost právního
úkonu.“
Poslední komentáře