Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb.
Na tomto portále se hodně řeší údajný rozdíl mezi SVJ založenými před účinností nové právní úpravy občanského práva dle Občanského zákoníku 89/2012 Sb. účinné od 1.1.2014. A to přestože většina výkladové literatury, většinový názor odborné veřejnosti a dokonce i většinový názor příslušných soudců nejvyššího soudu je shodný v tom, že nic takového není pravda a všechna SVJ se řídí od 1.1.2014 tímto zákonem.
Odkazy na odůvodnění údajného rozdílu jsou zde v mnoha diskuzích, takže si odůvodnění můžete snadno dohledat. Například je tady http://www.portalsvj.cz/…lzi-a-penize Tento názor se opírá zejména o argumentaci absencí positivního vyjmenování SVJ v přechodových ustanoveních a judikaturou ústavního soudu zakazující retroaktivitu zákona. Já tento názor nesdílím, nemyslím si, že se v případě SVJ jedná o zakázanou retroaktivitu a dávám tímto zapravdu většinovému názoru odborné veřejnosti z následujících důvodů.
Z argumentace odůvodňující rozdíl mezi SVJ cituji „Retroaktivita musí být v právním předpisu výslovně a jednoznačně ustanovena. Tak to ukládá státní moci Ústavní soud v řadě svých nálezů.“ Já se domnívám, že z následujících důvodů je retroaktivita právní úpravy SVJ v občanském zákoníku stanovena dostatečně jednoznačně a jakákoliv ústavní stížnost podpořená argumentací opakovanou na tomto serveru nejen ve výše uvedeném odkazu nemá u ústavního soudu šanci.
Občanský zákoník 89/2012 Sb.
§ 3028
(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných;
Zde k výše uvedené citaci zákona doplňuji ne všem zřejmou skutečnost, že vlastnické právo je právo věcné
Občanský zákoník 89/2012 Sb.
§ 3063
Nabyl-li vlastnického práva alespoň k jedné jednotce v domě s byty a nebytovými prostory přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nabyvatel podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, vznikne i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k dalším jednotkám v tomto domě podle dosavadních právních předpisů.
Toto přechodové ustanovení řeší pouze vznik věcného práva, nikoliv právní poměry týkající se jej, či práva a povinnosti, které z tohoto věcného práva vyplývají, či dokonce teprve vzniknou, či vznikly po nabytí účinnosti občanského zákoníku.
Takže právní poměry týkající se vlastnického práva musím po 1.1.2014 hledat v občanském zákoníku.
A tam najdu.
Občanský zákoník 89/2012 Sb.
Společenství vlastníků
§ 1194
(2) Členství ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky.
Takže protože poměry týkající se vlastnického práva se řídí úpravou v občanském zákoníku, tak jsem z titulu tohoto vlastnického práva členem SVJ dle občanského zákoníku přestože moje vlastnické právo vzniklo podle jiné právní úpravy.
Tím pádem ovšem je SVJ jehož jsem členem upraveno v občanském zákoníku. A podle:
Občanský zákoník 89/2012 Sb.
§ 3041
(1) Právní povaha právnických osob upravených tímto zákonem se řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne nabytí jeho účinnosti. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o zápisu právnické osoby do veřejného rejstříku, dokončí se podle dosavadních právních předpisů; odporuje-li však zakladatelské právní jednání učiněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadním právním předpisům, považuje se za platné, vyhovuje-li ustanovením tohoto zákona.
se prostě řídí povaha právnícké osoby SVJ jíž jsem členem občanským zákoníkem a nikoliv zrušeným ZoVB.
Na tom nic nemění, že prostě při přilepení SVJ do občanského zákoníku mohli uvést i přechodové ustanovení jako u nadací a neuvedli jej, ať už zapomněli, či prostě měli pocit, že například z titulu výše uvedeného to nebylo nutné, protože občanský zákoník sice postrádá pozitivní vymezení retroaktivity výslovně pro SVJ, ale také nikde netvrdí opak a naopak výslovně uvádí, že právní poměry týkající se vlastnického práva se řídí občanským zákoníkem. A právním poměrem týkajícím se vlastnického práva je jednoduše i členství v SVJ dle občanského zákoníku.
Toto, tedy skutečnost že členství v SVJ je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednoty a právní poměr členství v SVJ je poměrem týkajícím se vlastnického práva potvrzuje ostatně i ústavní soud v usnesení I. ÚS 752/15, kdy říká:
…Nutno zdůraznit, že věc stěžovatelky je důsledkem skutečnosti, že jako vlastnice bytové jednotky a vymezeného podílu na celku je začleněna do společenství vlastníků…
14. Ve zmíněném nálezu Ústavní soud rovněž konstatoval, že protiústavní není ani způsob rozhodování společenství vlastníků jednotek, vymezený v § 11 zákona o vlastnictví bytů. Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu. Jedná-li se o důležitou záležitost, může přehlasovaný vlastník jednotky požádat soud, aby o ní rozhodl (§ 11 odst. 3). Jednomyslnost je stanovena v případě rozhodování o přijetí usnesení v závažných situacích, kterými jsou změna účelu užívání stavby, změna stavby nebo podstatné změny, týkající se společných částí domu (§ 11 odst. 5). Článek 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod zakotvuje především právo každého vlastnit majetek a právo na zajištění stejného zákonného obsahu a ochrany vlastnického práva všech vlastníků. Napadená ustanovení právo každého vlastnit majetek nikterak neomezují a není jimi vytvořena ani nerovnost v obsahu a ochraně vlastnického práva, když daná právní úprava dopadá na každého spoluvlastníka domu a vlastníka jednotky stejně.
15. Jako obiter dictum lze poznamenat, že poměrně striktní výklad určitých pasáží zákona o vlastnictví bytů, zaujatý stěžovatelkou, postavený na svým způsobem absolutizovaném vlastnickém právu k bytové jednotce, by zejména ve větších společenstvích vlastníků jednotek – mimo nekonečných sporů – vedl zřejmě k tomu, že by se stěží mohla na něčem závazně vůbec dohodnout. Lze připustit, že právní úprava není v dané oblasti bezchybná a ideální, leč to ještě zdaleka neznamená její neústavnost. V konkrétním případě pak majetek stěžovatelky nebyl nijak zásadně dotčen či umenšen, jen měla jiné záměry a názory než většina ostatních členů daného společenství. Je snad nadbytečné dodávat, že ani v tom nelze shledávat porušení jejích ústavně zaručených práv nebo svobod.
16. Ústavní stížnost tedy byla odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Z výše uvedených důvodů jsem přesvědčený, že jakákoliv ústavní stížnost vznesená na základě argumentace ve stylu lakem opakovaného tvrzení, že SVJ(2000) není SVJ(2012) jdoucí proti úmyslu zákonodárce, proti většinovému názoru soudců nejvyššího soudu a proti většinovému výkladu zákona dopadne podobně s podobnými formulacemi „…Jako obiter dictum lze poznamenat, že poměrně striktní výklad určitých pasáží zákona…“ či „…Na těchto právních závěrech, pokud jde o meritum věci, Ústavní soud neshledává nic protiústavního, i když některé právní názory stěžovatelky se mohou prima vista jevit přinejmenším jako rovněž přijatelné…“,„…Lze připustit, že právní úprava není v dané oblasti bezchybná a ideální, leč to ještě zdaleka neznamená její neústavnost…“
Takže se domnívám, že argumentace o rozdílu SVJ před a po 1.1.2014 je sice pěkná teoretická úvaha o retroaktivitě, nicméne je mylná. A u všech českých soudů nevyargumentovatelná a nepoužitelná, takže pokud člověk nechce skončit před Evropským soudem pro lidská práva pokoušejíc se změnit judikaturu Ústavního soudu ČR, je potřeba k nim přistupovat velmi opatrně.
Každopádně všem hodně stěstí :)
Tady se vede nějaká podivná válka mezi občany, která je naprosto
k NIČEMU! Tvůrci byt. spoluvlastnictví se mohou chechtat. Je to jak
v hospodě, jak řeči o počasí, řešení meziplanetárních problémů.
Vybíjíte si energii.
Počkejte, co na to soudy, pokud to někdo ovšem dal k řešení!!
Svjmt,
jak, pokud to někdo dal k řešení, vždyť se tu už mnohokrát probíralo soudní jednání v této věci vedené Magdou3. První kolo Magda prohrála, po jejím odvolání se jím bude nyní zabývat odvolací soud viz. diskuse:
http://www.portalsvj.cz/…aleni-stanov
Tento soudní spor míří k odvolacímu soudu, tak uvidíme, jak si s ním poradí.
Dalším je judikát j.č. 25Cm42/2014. V tomto judikátu se mimo jiné uvádí:
„Soud zde odkazuje na ust. § 1206 odst. 2 z.o., dle něho bylo shromáždění žalovaného usnášeníschopné.“
Přestože se jedná v předmětném sporu o SVJ vzniklé před účinnosti NOZ se stanovami z r. 2012, odvolává se soud na NOZ část „bytové spoluvlastnictví“ (§ 1206), což je v rozporu s lakeho názorem, podle kterého se na SVJ vzniklá podle ZoVB část „bytové spoluvlastnictví“ NOZ nevztahuje.
I podle dalšího vyjádření soudu http://www.portalsvj.cz/…omu-doplneno se „bytové spoluvlastnictví“ v NOZ vztahuje i na SVJ vzniklá před účinností NOZ.
Žádný judikát, který by potvrzoval lakeho výklad jsem zatím nezaznamenal.
Vážený diskutující,
myslím, že rozsudek na který odkazujete je nic neříkající. Soudce pouze opsal, co se naučil na školení. O výklad se ani nepokusil. Pouze upozorňujete na to, jak soudy pracují. Ale argumentace jaksi chybí.
Magda
Vážený zdeseny clene SVJ,
Okdazujete na § 1194 NOZ: (2) Členství ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky.
Víte o jaké jednotce se v NOZ mluví? Definice najdete v §1159. O jednotce dle ZoVB se v Odd. 5 ZoVB vůbec nic nedočtete. Z čeho tedy vyvozujete, že § 1194 se týká jednotky dle ZoVB?
Odkazujete na § 3041 NOZ:(1) Právní povaha právnických osob upravených tímto zákonem
Z čeho usuzujete, že SVJ, které vzniklo na základě ZoVB je upraveno NOZ. Já jsem se o tomto SVJ nedočetla v NOZ ani slovo. Nikde. SVJ dle NOZ vzniká schválením stanov (všemi vlastníky), prohlášením nebo smlouvou o výstavbě. Můžete mě prosím upřesnit, jak jste přišel na to, že SVJ vzniklé ze zákona je upraveno NOZ.
Vaše úvaha je postavená na tom, že SVJ (2000) je právnickou osobou upravenou NOZ. A já tvrdím, že to není pravda. A pokud se mýlím, tak mi prosím ukažte, kde se o této právnické osobě něco dočtu. Já to nenašla ani v oddíle 5, ani v přechodných ustanoveních. Jsem zvědavá, kde jste to našel Vy.
Děkuji
Magda
Paní Magda3 postavila otázku, kdeže se v občanském zákoníku dočte o společenství vlatníků. Je to v § 1194 a násl.
To jste špatně pochopil. Já se ptám, kde se v NOZ dočtu něco o SVJ, které vzniklo ze zákona. O tom se v § 1194 a násl. nic nedočtete.
Magda
Paní Magdo, trollové neumějí rozeznat právnickou osobu podle zákona č. 72/1994 Sb. od právnické osoby podle zákona č. 89/2012 Sb. Je marné přimět je k respektování zákona. Je to jako bavit se s barvoslepým o tom, že pro něj je na semaforu oranžové světlo totožné se zeleným.
Je nepochybně pravda, co napsal pan Zděšený člen v úvodním příspěvku: „… všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012“. Zapomněl k tomu ovšem uvést to nejdůležitější: že to platí shodně pro všechny právnické osoby bez rozdílu a že tyto osoby mají podle § 3041 NOZ uloženu povinnost přizpůsobit své stanovy obecným ustanovením NOZ od § 118 po § 209 (Právnické osoby). Neexistuje ovšem právní důvod k tomu, aby se právnická osoba vzniklá před účinností NOZ začala najednou řídít speciální právní úpravou určenou pro jinou právnickou osobu (i když mají obě osoby chybou zákonodárce shodné názvy).
Rozpoznávací znamení pro SVJ(2000) a SVJ(2012) je jednoduché: Ty první právnické osoby vznikaly ze zákona (ZoVB) automaticky, vznikaly v domech rozdělených na jednotky(1994) a společné části podle zákona č. 72/1994 Sb. a vznikaly pouze do dne 31.12.2013. Jejich právní způsobilost je definována v zákonu č. 72/1994 Sb. po novele provedené zákonem č. 103/2000 Sb..
Ty druhé právnické osoby vznikají podle zákona č. 89/2012 Sb. po založení schválením stanov a zápisem do veřejného rejstříku. Vznikají v domech rozdělených na jednotky(2012) bez společných částí a vznikají ode dne 1.1.2014. Jejich právní způsobilost je definována v zákonu č. 89/2012 Sb..
Speciálním případem jsou domy s jednotkami(1994), kde došlo či dojde ke vzniku právnické osoby dne 1.1.2014 a později. Tyto právnické osoby nemohou být SVJ(2000), neboť jejich vznik nemá od 1.1.2014 již právní podklad. Nemohou obšem být ani čistými SVJ(2012), neboť dům je plný jednotek(1994) podle dosavadní právní úpravy a to se nikdy nezmění. Právnické osoby mají z toho důvodu právní způsobilost omezenu stejně jako to bylo definováno v ZOVB: nejsou oprávněny reklamovat vady jednotek(1994), protože ZoVB takové oprávnění neobsahoval. Nejsou oprávněny stanovit ani vybírat žádné krátkodobé či dlouhodobé zálohy na účel nikoliv nutný, ani zálohy ve výši neschválené vlastníky jednotek (§ 15 odst. 2 ZoVB).
Právnické osoby podle ZoVB mají od okamžiku vzniku svou právní způsobilost definovanou podle ZoVB. Tento stav bude trvat až do zániku takového SVJ. A zánik SVJ(2000) nastane jedině zrušením rozdělení domu na jednotky(1994). Stačí si k tomu přečíst NOZ:
Podle § 16 NOZ platí, že právní osobnosti ani svéprávnosti se nikdo nemůže vzdát ani zčásti; učiní-li tak, nepřihlíží se k tomu. Podle § 118 NOZ platí, že právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku. Obě tato ustanovení jsou nepochybně kogentní: pokus o jejich porušení by byl absolutně neplatný. Takže platí co jsem napsal, a co zde opakuji už od roku 2012:
Z uvedeného jednoznačně plyne, že právnické osoby SVJ(2000) jsou i nadále osobami s omezenou právní způsobilostí definovanou podle ZoVB. Na tom vůbec nic nezměnilo nabytí účinnosti NOZ dne 1.1.2014. NOZ se o právnických osobách podle ZoVB nezmiňuje ani slovem a neobsahuje pro ně žádné jednoznačné a pochybnost nevzbuzující přechodové ustanovení, jak to požaduje zákon a konstantní judikatura Ústavního soudu.
Pan „Zděšený člen“ pouze blábolí bez znalosti zákona.
lake
Lake napsal:
„Speciálním případem jsou domy s jednotkami(1994), kde došlo či
dojde ke vzniku právnické osoby dne 1.1.2014 a později. Tyto právnické
osoby nemohou být SVJ(2000), neboť jejich vznik nemá od 1.1.2014 již
právní podklad. Nemohou obšem být ani čistými SVJ(2012), neboť dům je
plný jednotek(1994) podle dosavadní právní úpravy a to se nikdy nezmění.
Právnické osoby mají z toho důvodu právní způsobilost omezenu stejně
jako to bylo definováno v ZOVB.“
Takové báchorky může napsat jen blbeček nebo troll. Psát o tom, že tyto právnické osoby nemohou být SVJ(2000), ale mají právní způsobilost omezenu podle ZoVB, tak to je unikát. To bych chtěl vidět takové SVJ, které by se řídilo lakeho výkladem, že se snad v něčem bude řídit ZoVB a v něčem zase bytovým spoluvlastnictvím podle NOZ. Dovedete si představit ten chaos při správě takového SVJ?
dobrý den, ještě jsem nedočetla celé tohle dlouhé vlákno do konce, ale: v závěrečných ustanoveních NOZ §3080 se píše – ZRUŠUJE se: b.60. zákon č.72/1994…b.61 zákon č.97/1994…b.62. část první zákona č.103… ..takže je-li zákon zrušen, nemůže se podle něj řídit žádné SVJ, je to tak?
Mýlíte se, vemte si jiné zákony, např. máte auto, jehož technický stav by musel odpovídat dnešnímu zákonu a je tomu tak?? Takže auta vyrobená před účinností zák. č. 56/2001 by nesměla na komunikaci, že? A veškeré smlouvy a právní akty před novelizacemi zákonů ?
Pokud by Vaše teze (lake a magda) byly pravdivé, pak by i manželství vzniklá před 1.1.2014 byla v režimu zákona o rodině a musela by se podle něj rozvádět.
Proč se tomu tak neděje?
Jakékoliv SVJ prostě po 1.1.2014 podléhá NOZ, neboť Vaše vztahy s vlastníky ostatních jednotek jsou právními poměry týkajícími se věcného práva a i Vaše členství v SVJ je právním poměrem týkajícím se věcného práva a tedy dle NOZ § 3028 podléhají NOZ, neboť není nikde v přechodných ustanoveních řečeno jinak. A proto i na SVJ takovýchto vlastníků se vztahuje § 3041 je dle NOZ.
Nebo máte snad čímkoliv podloženo tvrzení, že členství v SVJ není právním poměrem?
Vy se jen neustále pokoušíte oddělit SVJ vzniklá před 1.1.2014 od vlastnictví jednotek a to prostě nejde. A SVJ i vzniklé před 1.1.2014 jako důsledek a součást vlastnictví označil i Ústavní soud v usnesení, které jsem výše odkazoval
Nicméně mám návrh a dotaz. Protože se mi ani nepokoušíte odpovědět na základ mého tvrzení, tedy na skutečnost, že členství v SVJ je právním poměrem a tedy dle NOZ § 3028 podléhají NOZ a na základě toho je SVJ dle NOZ, tak se asi v diskuzi neposuneme. Navrhuji tedy, aby magda zveřejnila rozsudek, proti kterému se brání na vrchním soudě, rozumím, že se proti hlasování o stanovách pokouší bránit argumentací o rozdílech mezi SVJ. Třeba nás může někam dál posunout zdůvodnění toho rozsudku, i když je také možné, že soud pouze uvěřil školením a argumentaci nepřipojil.
Možná by bylo fajn, pokud by se lake pokusil mi vysvětlit, proč by podle něj nemělo členství v SVJ být právním poměrem? Proč by přechodové ustanovení
§ 3028
(1) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
nemělo být tím, které je naprosto jednoznačné a postačující. Když postačuje například pro manželství :)
Místo jeho argumentace cituji „pouze blábolí bez znalosti zákona“ :) Neboť o validitě tohoto jeho tvrzení nechť si laskavý čtenář udělá úsudek sám :)
zdeseny clen SVJ píšete ->SVJ i vzniklé před 1.1.2014 dle NOZ §
3028 podléhají NOZ a na základě toho je SVJ dle NOZ…
Jenže to právě § 3028 vyvrací, vždyť je to tam jasně citováno –
přesně opačně, než se zde snažíte podsouvat!
§ 3028
(1) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho
účinnosti.
Toto je přeci směrodatné → vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti →
tedy nikoliv SVJ, vzniklá před nabytím účinnosti zákona.
práva a povinnosti je něco úplně jiného, než právní poměry :)
a vztahy mezi vlastníky jednotek jsou právní poměry týkající se vlastnického práva
Skutečně nemohu za to, že to nevidíte a místo významu slov v zákoně použitých jim dáváte úplně jiný význam daný pouze vaší touhou.
Popletený a zděšený pane,
právní poměr je totéž co právní vztah. Právní poměr (právní vztah) sestává ze vzájemných práv a povinností účastníků právního poměru (právního vztahu).
A Vy si dovolujete ještě peskovat jiného diskutujícího!
lake
A to, že právní poměr není právním vztahem jsem napsal pěkně prosím kde? Já jsme napsal, že práva a povinnosti vzniklé z právního poměru jsou něco jiného, než právní poměr.
Ach jo…
Pane zděšený člene svj, zde panuje jediný správný názor a ten Vy nezastáváte. Proto budete napadán někdy slušně, někdy vulgárně. Nicméně přeju hodně sil v boji s větrnými mlýny.
Pane zdeseny clene SVJ, pokoušíme se vám to vysvětlit.
Nikdo netvrdí, že mé vlastnické právo nespadá do práv věcných. To ale neznamená, že se právnická osoba SVJ 2000 má řídit oddílem 5, který se této právnické osoby vůbec netýká.
Co se týká mého majetku, pak souhlasím, že například Hlava I (všeobecná ustanovení), hlava II ( díl 1 obecná ustanovení) atd. na má vlastnická práva budou dopadat. Proč by ale na ně měl dopadal Oddíl 5, který hovoří o zcela jiném vlastnickém právu a zcela jiné právnické osobě?
Já netvrdím, že se manželství bude rozvádět dle starého občana. Bude se rozvádět dle NOZ. To ale neznamená, že na manželství dopadá každé ustanovení NOZ, které se týká rodinného práva. To je to, co tvrdíte o vlastnickém právu vy.
Magda
Rozsudek proti kterému se bráním u Vrchního soudu jsem zde již zveřejnila http://www.portalsvj.cz/…tnost-stanov
Tak jsem si přečetl Váš rozsudek, kde soudce pouze ocitoval všechna ustanovení a nic nedoplnil. Takže to nám v ničem nepomůže.
Co se týče Vašeho odvolání, tak ani v něm Vám nicméně nemůžu dát za pravdu ohledně argumentace rozdíly v SVJ a i co se týče argumentace použitím rozsudku nejvyššího soudu.
26 Cdo 3100/2013 http://kraken.slv.cz/26Cdo3100/2013
Rozsudek sice říká
V dalším řízení odvolací soud nepřehlédne, že i když zákon č. 72/1994 Sb. byl s účinností od 1. 1. 2014 zrušen (§ 3080 bod 60. o. z.), stejně jako z. č. 40/1964 Sb. (§ 3080 bod 1. o. z.) a bytové spoluvlastnictví je upraveno v o. z. (§ 1158 – § 1222), právní poměry vzniklé před účinností o. z., tj. před 1. 1. 2014, se řídí dosavadními právními předpisy (§ 3028 odst. 1, 3 o. z.).
Jenomže tento rozsudek nejvyššího soudu řešil bezdůvodné obohacení, neboť dotyčný právní vztah se týkal osoby, jež nebyla členem SVJ, pouze odebírala teplo od SVJ.
Neboť: V řízení bylo zjištěno, že žalovaný není vlastníkem žádné jednotky v domě, je však vlastníkem nebytové jednotky v jiném (sousedícím) domě. Žalovaný tak není členem žalobce (který je společenstvím vlastníků jednotek domu), a proto závazkové vztahy mezi ním a žalobcem nevznikají přímo ze z. č. 72/1994 Sb. Dodával-li žalobce žalovanému teplo do jeho nebytové jednotky nacházející se v jiném domě, aniž by s ním uzavřel smlouvu, je třeba jejich právní vztahy posoudit podle ustanovení § 451 a násl. obč. zák.
Tedy mělo být vymáháno bezdůvodné obohacení.
A protože právní poměr týkající se bezdůvodného obohacení je právním poměrem týkajícím se jiných, než práv osobních, rodinných a věcných, vztahuje se na něj přesně odstavec 3 ustanovení § 3028 občanského zákoníku a posuzuje se stále podle stávajících právních předpisů.
Viz i v novém občanském zákoníku nepatří bezdůvodné obohacení mezi osobní, rodinná ani věcná práva.
HLAVA IV
ZÁVAZKY Z JINÝCH PRÁVNÍCH DŮVODŮ
Díl 1
Bezdůvodné obohacení
§ 2991 – § 3005
Takže já si stále myslím, že přechodové ustanovení co je ohledně SVJ v NOZ je je dostatečně jednoznačné.
Díky za odkaz na rozsudek, jdu si jej přečíst. I když o kvalitě rozhodnutí českých soudů si spolu s Vámi myslím své :)
Ja tvrdím, že manželství je právní poměr týkající se rodinného práva a tedy spadá pod NOZ. A i manželství uzavřené před 1.1.2014 a tedy vzniklá podle úplně jiné právní úpravy zanikají dle NOZ a rozvádějí se dle NOZ.
A totéž tvrdím o vztazích mezi vlastníky jednotek, kdy jejich vzájemné vztahy jsou právními poměry týkajícími se věcného práva a jako takové spadají pod NOZ. A to se týká i právních poměrů vzniklých před 1.1.2014 podle jiné právní úpravy.
Nemáte zcela jiné vlastnické právo, máte vlastnické právo, které vzniklo podle jiného předpisu, ale není zcela jiné.
A pro toto Vaše vlastnické právo vzniklé podle ZoVB platí, že jste členem SVJ podle NOZ. Pokud by tomu tak nebylo, tak by jste totiž musela být členem dvou SVJ. Neboť na vztahy mezi vlastníky se vztahuje to, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Takže jejich vztahy jsou řízeny ustanoveními NOZ o SVJ. A těžko můžou být členy SVJ podle ZoVB a SVJ podle NOZ zároveň. Ustanovení o SVJ v NOZ jsou totiž ta část právní úpravy, která řídí právní poměry týkající se věcných práv, neboť nikde dále nebylo stanoveno jinak.
Pane zdeseny clene SVJ, můžete mi odpovědět na mé otázky výše? Totiž zda se v oddíle 5 NOZ píše něco o mé jednotce, která je vymezena ZoVB? Můžete mi sdělit, zda je tam uvedeno něco o mém SVJ, které vzniklo ze zákona? Má jednotka je úplně jiná, SVJ vzniká jinak a vy stále tvrdíte, že NOZ oddíl 5 se mě týká a že jde o stejné vlastnické právo? Jak jste na to přišel? Stejné je pouze názvoslovím, obsahově je zcela jiné.
Nevím, jestli to víte, ale i v ZoVB najdete, v § 3 odst. 1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, práva a povinnosti vlastníků budov a práva a povinnosti spoluvlastníků domu a vlastníků jednotek (dále jen „vlastník jednotky“) upravuje občanský zákoník.
Na tom se tedy vůbec nic nemění a vůbec to neznamená, že jsem členem dvou SVJ. Znamená to pouze to, že pokud něco není upraveno v ZoVB, použije se NOZ. S tím nemám problém.
Magda
Já fakt nevím, co bych měl ješte dodávat. Pro mě je význam použitého přechodového ustanovení naprosto jednoznačný.
(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
Pouze vznik vašich vztahů mezi vlastníky jednotek proběhl podle ZoVB. Ale i takto podle ZoVB vzniklé SVJ se řídí podle NOZ, neboť pokud by tomu tak nebylo, porušovalo by to větu řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. V NOZu nenajdete ustanovení, které by stanovovalo jinak. Což požaduje první věta Není-li dále stanoveno jinak. A to prostě není. A jestliže se shodneme, že vlastnictví jednotky je věcným právem, tak prostě podle citovaného přechodového ustanovení se vztahy mezi vlastníky jednotek řídí NOZem. A SVJ není nic jiného, než úprava vztahů mezi vlastníky jednotek.
Je to opravdu totéž, jako manželství coby úprava vztahů mezi manželi, které se řídí NOZem bez ohledu na datum vzniku. A tak jako neexistuje Manželství(1963) vs Manželství(2012) tak také neexistuje SVJ(2000) vs SVJ(2012).
Mé vlastnické právo je definováno ZoVB. Jasně se to dočtete v §3063.
Vy mi nyní tvrdíte, že mé vlastnické právo je úplně jiné. Vzal jste mi právo nakládat se svou jednotkou, vzal jste mi právo rozhodovat o modernizaci. Z mého sluhy SVJ jste udělal mého pána.
Jednáte v rozporu s NOZ, který říká, že mé vlastnické právo je definováno ZoVB. Vy totiž říkáte, že má jednotka je nadále jednotka dle ZoVB, ale obsah vlastnického práva je úplně jiný. Možná vůbec nerozumíte tomu, co je je obsahem vlastnického práva. Stejně tak jako nechápete, že pokud dvě právnické osoby mají stejný název, neznamená to ještě, že jde o dvě totožné právnické osoby.
Ani já nevím, co bych k tomu dodala.
Magda
Já Vám nic neberu, vzal vám to NOZ, který nově upravuje vaše vlastnické právo a nově řídí veškeré právní poměry týkající se Vašeho vlastnického práva.
Souhlasím s Vámi, že při řízení Vašeho vlastnického práva a při řízení všech právních poměrů týkajících se jej Vám NOZ dává menší oprávnění, než jste měla podle ZoVB a chápu Vaše rozhořčení nad tím.
Podle mého názoru ovšem nemáte šanci docílit toho, aby Vám daly za pravdu soudy až po soud nejvyšší.
Takže Vám nezbude, než to dotáhnout až k soudu ústavnímu a domáhat se zrušení přechodového ustanovení, které Vám to vzalo.
§ 3028
(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných;
pro jeho rozpor s právy zaručenými ústavou, či listinou práv a svobod, či Evropskou úmluvou o lidských právech. V tomto Vám může pomoci případná judikatura ESLP. A v tomto Vám i mohu držet palce. A berte vše co Vám tady píšu jako přípravu, neboť budete muset najít lepší argumentaci. Na Vašem místě bych jí šel hledat do judikatury Evropského soudu pro lidská práva, neboť judikatura českých soudů Vám dle mého nedává za pravdu nikde.
Naštěstí mě se to netýká, neboť tu část vašich práv, o která jste přišla mě zaručují stanovy a věřím tomu, že i v budoucnu budou.
A každopádně, ja držím palce každému, kdo za svá práva bojuje, neboť pouze takto může dojít k vyjasnění situace. A čím víc takových bude, tím bude jasněji dříve.
Vy jste zdeseny clene SVJ navíc zapomětlivý!
Opět jste uvedl pouze část věty – a nebudu spekulovat, zda to je náhoda
nebo účelové…
§ 3028
(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona
i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných;
tento odstaveček má totiž pokračování…viz níže:
jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních
předpisů.
To pokračování toho odstavečku není důležité, neboť jak jsem v této diskuzi už mnohokrát opakoval, vztahy mezi vlastníky jsou právními poměry týkajícími se věcného práva, ze kterých následně mohou vznikat nějaké povinnosti či práva…
Takže pro řízení těchto právních poměrů od 1.1.2014 platí pouze věta první.
Věta druhá, oddělená středníkem, se týká pouze vzniku poměrů a práv a povinností vzniklých před 1.1.2014.
Nikoliv toho, kde hledat pravidla pro řízení poměrů po 1.1.2014 a to bez ohledu na datum vzniku těchto poměrů…
Nechte toho, přečtěte si to, zkonzultujte to a pokud nenajdeta judikát, zákon, či alespoň výkladovou literaturu, která by o vztahu mezi dvěma vlastníky, či o členství v právnické osobě říkala něco jiného, než že jde o právní poměr, tak už tady nespamujte tvrzením, které pouze ukazuje míru Vašeho neporozumění pojmům v těch dvou větách použitým.
- Nařizujte si tam, kde Vás musí poslouchat – stylem – Nechte
2)
Od počátku tady tvrdíte, že SVJ vzniklá před platností a účinností NOZ
se i přesto řídí NOZ.
Nyní napíšete, že…
Věta druhá, oddělená středníkem, se týká pouze vzniku poměrů a práv a
povinností vzniklých před 1.1.2014.
3)
Nevím, za koho zde lobujete, ale určitě to není za spokojené vlastníky.
Těm totiž spadne brada, až se dozví, že musí změnit z gruntu stanovy,
jenže ty budou v rozporu s Prohlášením vlastníků, takže budou
následně nuceni investovat do nového prohlášení vlastníka!
A až zjistí, že to vůbec nebylo nutné, já vám přeji, aby nikdo
z vašich sousedů neměl zatmění před očima.
Že vládne na tomto webu svoboda slova? To si z nás snad děláte legraci. Dobře víte, že lake nejen že uráží své oponenty, navíc bez skrupulí běžně maže jejich příspěvky, přestože nejsou v rozporu s pravidly fóra.
Pokusím se Vás tedy přesvědčit ještě jedním argumentem.
Souhlasím, že vztahy mezi vlastníky jsou právními poměry týkajícími se věcného práva.
Zaslechl jste někdy pojem patrové spoluvlastnictví? Odkaz zde: http://www.portalsvj.cz/…se-zapomnelo
Jde také o vlastnické právo a právo mezi vlastníky. Jde o věcné právo. Chcete mi říci, že na základě ustanovení § 3028 je patrové vlastnictví upraveno NOZ a toto vlastnictví se mávnutím kouzelného proutku změnilo na úplně jiné vlastnictví, definované NOZ? A pokud ano, o jaké vlastnictví dle NOZ jde?
Děkuji
Magda
To je samozřejmě mnohem lepší příklad.
Nicméně judikatura rakouská je u našich soudů nepoužitelná. Ale přesto bych, pokud dohledáte konkrétní dům, co je v katastru takto rozdělen, tak bych Vaši argumentaci Vrchnímu soudu rozšířil o toto.
Nicméně:
V případě toho patrového vlastnictví se jedná o specialitu, která je u nás v pár domech. Přesto se k ní poměrně obsáhle vyjadřuje důvodová zpráva k NOZu. Viz například zde https://www.obczan.cz/…5/pododdil-1?…
Cituji: Jednotlivé národní právní řády volí pro bytové vlastnictví různá označení. Nejčastěji se objevují čtyři skupiny. V některých právních řádech jde o vlastnictví bytů (Wohnungseigentum, własnosc lokali), např. v Německu, Rakousku, Polsku, nebo o vlastnictví obytných místností (Rusko), jinde se volí název patrové vlastnictví (Stockwerkeigentum), např. ve Švýcarsku, Lichtenštejnsku, Maďarsku nebo v Bulharsku, někde jde o spoluvlastnictví domu nebo budovy nebo nemovité věci (copropriété des imeubles batis, copropriété divise d’un immeuble, condominio negli edifici) např. ve Francii, Belgii, Québecu, Itálii), jiné zákonné úpravy používají výrazu horizontální vlastnictví (propriedad horizontal, propriedade horizontal) např. Španělsko, Portugalsko, Argentina, Bolívie. Nizozemská úprava institut označuje jako bytové právo (appartementsrecht).
Názvy poukazující na vlastnictví bytu naznačují, že byt je hlavním vlastnickým objektem, ale obsah příslušných právních úprav v Rakousku nebo Německu svědčí o opaku. Německá úprava klade důraz na spoluvlastnictví budovy, které považuje za základ; rakouská rovněž a navíc fakticky popírá vlastnictví bytu jako takového. Navíc lze vytýkat, že nejde jen o byty, nýbrž i různé nebytové prostory, jako jsou obchodní a provozní místnosti apod. Označení tohoto vlastnictví jako patrového vyjadřuje, že nejde jen o vlastnictví bytu. Avšak ve skutečnosti zpravidla nejde ani o vlastnictví patra, resp. podlaží, nýbrž nejčastěji jeho části. Kromě toho i úpravy patrového vlastnictví (typicky švýcarská) obsahově sledují koncept německo-rakouský v tom smyslu, že ve skutečnosti nejde o vlastnictví patra, ale o spoluvlastnictví domu. To naplno vyjadřují názvy institutu ve francouzském právu a v právních řádech, které pojetí Code civil ovlivnilo; jednoznačný důraz na spoluvlastnictví staveb však zastírá, oč jde věcně a funkčně především: totiž že hlavním účelem je zajistit spoluvlastníku domu výlučné a absolutní právo k bytu. Rovněž označení tohoto vlastnictví jako horizontálního nevystihuje plně, oč jde, protože vertikální vlastnictví prolíná s horizontálním jako spoluvlastnictví pro diviso i pro indiviso (rozdělené i nerozdělené). Ani označení bytové právo není vhodné, neboť tento pojem má i v odborném jazyce nejednoznačný obsah.
Z těchto důvodů je příslušný oddíl nazván jako „Bytové spoluvlastnictví“. Název oddílu vyjadřuje hlavní sociální a hospodářský účel úpravy, jímž je především zajištění práva užívat a požívat prostorově vyčleněnou část domu, a to práva odvozeného od vlastnictví jednotky. Že je podmínkou existence tohoto práva spoluvlastnictví nemovité věci, je dáno systematickým zařazením oddílu do dílu o spoluvlastnictví i názvem institutu. Přestože se návrh přidržuje zásady superficies solo cedit, není vyloučeno, že dům nebude součástí pozemku, ale např. součástí práva stavby.
Bytové spoluvlastnictví se opírá o spoluvlastnictví domu a vlastnictví jednotky (jejíž součástí je byt).
Jednotka je pojem platného zákona, návrh tento pojem zachovává, rozšiřuje však jeho obsah s využitím možností, které k tomu návrh nového občanského zákoníku dává. Návrh zachovává současný dualistický přístup platného zákona k dané materii s důrazem na byt a dům. Dům však podle navržené úpravy není samostatnou věcí, proto návrh staví na pojetí, že jde o spoluvlastnictví nemovité věci, jejíž součástí je dům. Přesto se pojem domu jako součásti nemovité věci z navržených ustanovení nevytrácí a tam, kde je to funkční, s ním jednotlivá ustanovení počítají výslovně.
Z výše uvedeného se domnívám, že takzvané patrové vlastnictví přetrvávající u několika domů nic neznamené ohledně nemožnosti aplikovat NOZ na SVJ vzniklá před 1.1.2014, neboť i jako spoluvlastníci domu v Invančicích rozděleného patrovým vlastnictvím, budete Vaše vzájemné vztahy řešit podle NOZu, jenom vaše části domu budou vymezeny dle této historické právní úpravy.
Pokud totiž účelem úpravy bylo řešit zajištění práva užívat a požívat prostorově vyčleněnou část domu je naprosto jedno, podle jakých pravidel došlo k tomu prostorovému vymezení (NOZ, ZoVB, ABGB…). Podstatné pouze je kolik je takto stanovených prostorově vyčleněných částí a kolik je jejich vlastníků – spoluvlastníků domu. Podle toho musí mít SVJ, či nemusí.
A pro úplnost podotýkám, že důvodová zpráva je běžnou argumentací, pokud potřebujete ukázat smysl zákona, neboť z prostého stručného textu nějakého ustanovení jej nejde vyložit. V této důvodové zprávě neshledávám nic, co by mělo být v rozporu s tím, že vzájemné vztahy vlastníků (jednotek dle ZoVB, jednotek dle NOZu či pater dle konstrukce z předminulého století) se nově od 1.1.2014 řídí NOZem.
Já ale nesdílím Váš názor, že se má rušit § 3028. Tento § mi vůbec nevadí a jsem s ním ,dle mého, zcela v souladu. Stejně tak uznávám, že zákonodárce může mé vlastnické právo upravit. Ale musí tak učinit podle pravidel.
V tomto případě nic takového neudělal. Zákonodárce pouze vytvořil novou formu vlastnictví, kterou upravil v NOZ. A mně ponechal mé vlastnické právo, které je definováno v ZoVB.
Nebylo by na tom nic zvláštního. Zvláštní jsou pouze názory některých právníků, kterým se zdá tato úprava nepraktická a proto se jí snaží obejít a vyložit jak se jim to hodí.
Přesto Vám za vaše rady i názory děkuji. Nepřesvědčil jste mě, ale i o těchto názorech je dobré vědět.
Magda
Doporučuji k přečtení zajímavý rozsudek NS ze dne 17. prosince 2015 spis.zn.:26 Cdo 3862/2015. Zejména pak např. /krátký/ odstavec na str. 8 uprostřed, uvozený „S problematikou časové působnosti .....“. Někdo však může namítnout, že ti soudci, co jej vytvořili, neznají právo.
A jsem líný přecházet k jinému PC, kde máme Codexis :)
http://kraken.slv.cz/III.US3280/15 A toto je až následek a je jím odmítnutí, protože dotyčná osoba neumí ani podat ústavní stížnost.
Omlouvám se, že jsem nevložil odkaz na judikát, kde jej lze stáhnout. Nešel mi otevřít web Nejvyššího soudu (ani teď mi nejde),šikovní návštěvníci to udělali za mne. díky. Jenom drobnost – usnesení Ústavního soudu z 4.1.2016 spis. zn. III. ÚS 3280/15 se nemůže týkat meritorního rozhodnutí NS ČR z 17.12.2015. /Vadné/ podání oné ústavní stížnosti bylo již ze dne 10.9.2015 a rozhodnuto o ní 9.11.2015. Mohlo např. jít o nějaké procesní rozhodnutí NS, které bylo ale nesprávně napadeno. Také i podle mého přesvědčení je zde dlouhodobě vedená diskuse o dvou SVJ zcela lichá (chtěl jsem napsat nesmyslná, ale to by se mohl někdo urazit). Někdy to bývá i tím, že v naprostém počátku vzniku „problému“ (zde rok 2012 publikace nového občanského zákoníku) zaujme nějaká osoba názor (zde výklad zákona), který se ale dříve či později ukáže z řady důvodů nesprávným. A ona osoba však stále setrvává na svém (to bych ji tak nezazlíval, každý má právo na názor, ať je jakýkoliv), ale táž osoba v diskusi nemá jiné urážet. Jeden (možná několik podobných) zde je. Psychiatrická věda pro to má určité (nelichotivé) vysvětlení. Připomíná mi to setrvání jednoho občana v bludu, že existuje článek „Hitler je gentleman“. A kdybyste se všichni postavili na hlavu, článek je, protože jsem ho četl.
zde se zaregistrujte, okamžitě Vás web pustí dál, klikněte v levém
sloupečku na judikatury, a do nejhornějšího políčka vložte
26 Cdo 3862/2015
Díky za info, sice jsem to tam hledal, ale podle datumu a to se nedařilo. Datum jsem zkoušel z důvodu, že vygooglená z formálních důvodů nesmyslná ústavní stížnost operovala jiným datem a stejným číslem jednacím, podezříval jsem tedy Michala z Prahy z chybky v čísle jednacím, moje hloupost, chybka byla v té ústavní stížnosti.
Takže ješte jednou, díky za link, tady je pro ostatní http://www.slv.cz/26Cdo3862/2015
A doufám, že jste si to také přečetl neboť to samé tady od včerejška opakuji.
Cituji:
Na tomto místě je zapotřebí předeslat, že právní teorie rozeznává zpětnou účinnost pravou (pravou retroaktivitu) a nepravou (nepravou retroaktivitu). Nepravá zpětná účinnost (nepravá retroaktivita) znamená, že novým právním předpisem se sice mají řídit i právní vztahy, vzniklé před jeho účinností, avšak až ode dne jeho účinnosti; samotný vznik těchto právních vztahů a práva a povinnosti z těchto vztahů vzniklé před účinností nového právního předpisu se však spravují dosavadní právní úpravou. V této souvislosti právní teorie na adresu nepravé retroaktivity konstatuje, že tato je zásadně přípustná. S přihlédnutím k uvedenému lze konstatovat, že ustanovení § 3028 odst. 2 o. z. vychází při úpravě časové působnosti z principu tzv. nepravé zpětné účinnosti (retroaktivity), jemuž podřizuje též právní poměry týkající se věcných práv.
Není pochyb o tom, že k právním poměrům týkajícím se věcných práv náleží také spoluvlastnictví, včetně spoluvlastnictví bytového. Ve smyslu přechodného ustanovení § 3028 odst. 2 o. z. se tedy od nabytí účinnosti nové právní úpravy (tj. od 1. ledna 2014) posuzují podle této úpravy zásadně i práva a povinnosti vlastníků jednotek vymezených podle zákona č. 72/1994 Sb.; dosavadními právními předpisy se nadále řídí pouze vznik vlastnického práva k takovým jednotkám a odvozená (sekundární) práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku. V této souvislosti však nelze opomenout, že uvedené teze platí s výhradou, že jiné (zvláštní) přechodné ustanovení (ustanovení s užším dosahem působnosti) neobsahuje odlišnou úpravu časové působnosti nové právní úpravy (srov. dikci citovaného ustanovení Není-li dále stanoveno jinak, ) . Dovolací soud se proto zabýval rovněž otázkou, zda některé (některá) z přechodných ustanovení občanského zákoníku nestanoví jiná pravidla časové působnosti úpravy bytového spoluvlastnictví (§ 1158 a násl. o. z.), než která obsahuje ustanovení § 3028 odst. 2 o. z.
S problematikou časové působnosti nové právní úpravy bytového spoluvlastnictví bezesporu souvisí rovněž ustanovení § 3063 o. z. Podle přesvědčení dovolacího soudu lze citované ustanovení smysluplně vyložit pouze tak, že ve smlouvě o převodu vlastnictví bytové jednotky uzavřené po 1. lednu 2014 se bytová jednotka vzniklá do 31. prosince 2013 vymezí podle dosavadních předpisů, tj. podle zákona č. 72/1994 Sb., avšak jinak se bude uvedená smlouva, která má povahu obligace, řídit ustanoveními občanského zákoníku (§ 3028 odst. 1, § 3028 odst. 3 a contrario o. z.), jak správně namítli dovolatelé. S přihlédnutím k řečenému tedy ustanovení § 3063 o. z. nemohlo nic změnit na tom, že s účinností od 1. ledna 2014 bylo vlastnictví jednotek vzniklé na základě zákona č. 72/1994 Sb. převedeno do režimu právní úpravy obsažené v občanském zákoníku (§ 3028 odst. 2 věta před středníkem o. z.).
Tedy přesně jak jsem uvedl tuto diskuzi svým popisem tématu, všechna SVJ se řídí od 1.1.2014 občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb.
A jakékoliv domáhání se něčeho jiného je i před nejvyšším soudem úplně marnou snahou. Takže i magda bude zřejmě muset jít k soudu ústavnímu, či eventuelně i výš.
Obecných řečí bylo dost. Nemám rozum průměrného člověka a chci od vás pane zdesený konkrétní příklady pro svj. v čem konkrétně se všechna SVJ se řídí od 1.1.2014 občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb. Já jsem blbec a nerozumím tomu. Tak buďte tak hodný a vysvětlujte pro mne jako blbce. Děkuji.
Omlouvám se, ale skutečně není v mých silách sepisovat tady tak obsáhlé čtení, jako si zřejmě představujete Vy. Tady je pár linků ke čtení a ptejte se moc prosím konkrétně na konkrétní věci. Bude to tak mnohem užitečnější a produktivnější. Zkuste i hledat sám a pak se ptejte. Z praktického hlediska hlavně musíte přizpůsobit stanovy. A ideálně si na ten konkrétní dotaz založte novou diskuzi, protože tady není způsob řazení komentářů úplně intuitivní a obsáhlé diskuze nejsou z toho důvodu moc přehledné. Děkuji
http://www.novinky.cz/…ky-bytu.html http://www.epravo.cz/…u-93010.html http://www.advokat-trutnov.cz/…-od-1–1–2014 http://www.epravo.cz/…u-98975.html
Zdeseny clene SVJ,
já tuto polemiku rozhodně neukončuji a vítám ji. Určitě se k ní vrátím. Založím nejspíš nové vlákno, neboť toto vlákno je již dost nepřehledné. Vrátím se k tomu ale až o víkendu. Musím svou pozornost momentálně upřít jinan.
Magda
A je to : http://www.slv.cz/26Cdo3862/2015
A co teď Magdo a Lake ???
Dejvická ve vašem případě raději vícekrát a číst nahlas a kdoví jestli to vůbec pochopíte ?
Nevím proč by bylo nutné číst celý rozsudek dvakrát ?
To také je důvod, proč jsem to sem celé psal. Neboť mi zde převládající názor připadá v rozporu s tím přechodovým ustanovením a dal jsem zde kompletní konstrukci toho, proč je v rozporu.
Je na každém, aby si udělal názor sám a následně se zařídil podle svého.
Já se domnívám, že text uvedeného přechodového ustanovení je jednoznačný a ponechal pouze vznik vlastnického práva podle ZoVB, nicméně nově jej řídí jinak.
Vy se domníváte, že jakmile vzniklo vlastnické právo před 1.1.2014, řídí se nadále jinou právní úpravou. Pro toto neshledávám mezi přechodovými ustanoveními žádnou oporu.
Nicméně je na Vás, abyste o tom přesvědčila soudy. Já to naštěstí řešit nepotřebuji, takže si rád počkám. Každopádně pokud předsedkyně senátu nejvyššího soudu zastává opačný názor a dává za pravdu mě (i když nevíme s jakým zdůvodněním). Což zde bylo uvedeno v rekapitulaci účastníkem školení kde přednášela. Tak budete muset s velmi vysokou pravděpodobností až k soudu ústavnímu.
No, takže uvidíme ta za 2 – 3 roky. A tady se můžeme shodnout, že justice v ČR je něco hrozného…
Promiňte, jaké je Vaše vzdělání? Z Vašeho textu se zdá, že jste ustrnul vědomostmi v pravopise někde nízko na 1. stupni ZŠ, viz „dává za pravdu mě“
Kdo si Vás najal, abyste tu šířil poplašné informace o tom, že všechna Prohlášení VB vzniklá dle 72/1994 jsou v rozporu s NOZem a tudíž neplatná? Že tedy zákonodárci nerozhodli o tom, že se všechna musí změnit, to by byl cirkus, kdyby se milionům lidí začalo sahat na jejich majetek, tak se do toho raději nešlo, co? Takže se přijímají nové stanovy, které jsou v rozporu s platnými Prohlášeními, ale to se bojí „školitelé“ nahlas, že? To by se lid mohl na…t, zatím se mění to, čemu zatím lid nerozumí, až prozře, bude v šoku, jeho blbost, že neprozřel dříve.
Za hrubky se omlouvám. A že jich bude povícero :)
Nicméně každému doporučuji si to zkusit, psát rozsáhlejší příspěvek do okénka o cca 15ti řádcích. A pak jej v tom okénku kontrolovat a opravovat. Nehledě na čas, co to psaní a ta kontrola zabere. Občas to prostě ujede, nemám na to hodiny a hodiny. Něco si všimnu, opravím, něco ne. A něco opravit ani nemohu, protože už nemám viditelný odkaz upravit u toho komentáře.
Takže jsem rád, že to berete věcně. Díky :)
„…do okénka o cca 15ti řádcích…“
pane truhlíku, v pravém dolním rožku toho „okénka“ jsou dva zvláštní trojúhelníčky – zkuste je chytit myškou a zaniklat s nimi. Třeba něco zvíte.
„…něco opravit ani nemohu…“
jj, pečlivost je třeba vypilovat. Úprava komentáře je možná, jen dokud na to Vaše moudro někdo neodpoví. Potom to mohou zmanipulovat/smazat již jen moderátoři (Lake, Pavel, …) a administrátor (Biľak).
Poslední komentáře