příspěvky na správu domu jinak než dle podílů

Napsal jste: „100% souhlas musíte vyžadovat jen tehdy, mluví-li o něm stanovy, případně zákon. zákon o něm nemluví, vyžaduje nadpoloviční většinu přítomné nadpoloviční většiny všech vlastníků, tak nahlédněte do stanov“

Zákon o něm mluví a vyžaduje souhlas všech viz § 1214 NOZ, podle kterého platí „…Mění-li se však všem vlastníkům jednotek velikost podílů na společných částech nebo mění-li se poměr výše příspěvků na správu domu a pozemku jinak než v důsledku změny podílů na společných částech, vyžaduje se souhlas všech vlastníků jednotek.“

Takže bez změny stanov to nepůjde, v této záležitosti je třeba změnit stanovy souhlasem všech vlastníků.

Citovaný §1214 NOZ se týká pouze hlasování mimo shromáždění …

Měnit v svj stanovy třeba každý měsíc, to je podle vás idální? Co to tady hlásáte za blbiny?

Copak se změna vybírání príspěvků na správu podle § 1180 provádí každý měsíc?

V DZ k § 1180 se uvádí: „…náklady spojené se správou domu a pozemku hradí vlastníci poměrně. Výše jejich příspěvku se určí zpravidla v závislosti na velikosti podílu vlastníka jednotky na společných částech. K jinému určení může dojít tam, kde vzniklo společenství vlastníků, ustanoveními schválenými ve stanovách společenství.“

„ustanovení NOZ § 1180 odst. 2 je kogentní, a tudíž je nelze změnit ani hlasováním“

Ustanovení NOZ § 1180 odst. 2 je hlavně nerozumné, nesystémové a pravděpodobně nesplnitelné. Pokud se domníváte opak, napište zde, jak v praxi zjistíte, které náklady patří do odst. 1 a které do odst. 2. Toto Vaše zjištění musí být jednoznačné, určité a přezkoumatelné, což znamená, že podle Vašeho návodu (algoritmu) kdokoli dojde ke stejnému závěru. (Asi budete souhlasit, že v účetních záležitostech musí vše sedět na haléř a žádná přibližnost v účetnictví místo nemá.)

Nesplnitelná ustanovení není třeba dodržovat.

Napsal jste, že „Ustanovení NOZ § 1180 odst. 2 je hlavně nerozumné, nesystémové a pravděpodobně nesplnitelné.“

To je ovšem jen Váš názor, zákonodárce považuje toto ustanovení naopak za rozumné, systémové a splnitelné. Proto zplnomocnil vládu, aby vydala podrobnosti v NV, což bylo učiněno v NV č. 366/2013 a v němž je uvedené řešeno. Že mohou vzniknout spory o zařazení některých nákladů do správní činnosti konkretně v NV neuvedených neznamená, že příslušná ustanovení NOZ a NV není třeba plnit. Obecně zneplatnit tato ustanovení může jen soud. K řešení případných sporů o dílčích záležitostech NV je určena soudní moc.

Pane Kubíku,

Vy jste u každé jednotlivé nákladové položky na správu domu schopen rozhodnout, zda se rozúčtuje podle odst. 1 nebo podle odst. 2? Pokud ano, položil bych Vám následně několik dotazů, neboť já tohoto rozlišení schopen nejsem (a výbor se tím nezatěžuje už vůbec, přestože by právě on měl, jak správně uvádíte, uvedené ustanovení dodržovat, vystačí si s přesvědčením, že to dělá správně).

Už jste zde podobně psal, že jste schopen rozeznat donucující ustanovení ObčZ, a když jste byl konkrétně tázán, nereagoval jste.

Pane Haléř,

nemluvíte pravdu. Já jsem nepsal, že jsem schopen rozhodnout, která jsou donucující ustanovení ObčZ, já jsem odkazoval na správcovské firmy, jejichž právníci uvádějí na jejich web. stránkách, které změny ve stanovách SVJ považují za donucující. Je známo, že výklad, která všechna ustanovení NOZ jsou donucující, nemusí být jednoduchý ani pro právníky viz. DZ. A Vy po mně požadujete, abych Vám já vyhodnotil několik tisíc ustanovení NOZ, a řekl, která jsou donucující? To nemyslíte vážně.

Ptáte se, zda jsem u každé jednotlivé položky schopen rozhodnout, zda se rozúčtuje podle odst. 1 a 2. No postupoval bych podle § 17 NV, kde jsou tyto náklady blíže specifikované

„§ 17 Vymezení některých nákladů vlastní správní činnosti
Podobnými náklady vlastní správní činnosti uvedenými v § 1180 odst. 2 občanského zákoníku se rozumí zejména
a)náklady na zřízení, vedení a zrušení bankovních účtů společenství vlastníků jednotek,
b)náklady na rozúčtování a vyúčtování plnění spojených s užíváním jednotek, včetně provedení odečtů hodnot z poměrových měřidel spotřeby vody a ze zařízení sloužících k rozúčtování nákladů na teplo,
c)náklady na pořízení majetku sloužícího pro vlastní správní činnost, například počítač včetně softwarového vybavení a jeho odpisy,
d)náklady kanceláře osoby odpovědné za správu domu a pozemku, například vybavení, kancelářské potřeby, spotřeba elektřiny, je-li samostatně měřena, poštovné, a
e)náklady spojené s poskytováním právních služeb týkajících se správy domu a pozemku.“

V případě nákladů, které nelze jednoznačně zařadit podle uvedeného ustanovení bych postupoval stejně jako Váš výbor, zařadil je podle svého nelepšího vědomí tzn., že bych vycházel při jejich posouzení z úvahy, jestli jejich výše souvicí s velikostí jednotky resp. velikosti spoluvlastnického podílu.

V DZ k NV se uvádí: „Náklady, jejichž výše nesouvisí s velikostí jednotky, resp. s velikostí spoluvlastnického podílu vlastníka jednotky na společných částech (účtování o platbách vlastníků jednotek, správní činnost prováděná členy výboru SVJ, zaměstnanci SVJ nebo smluvním správcem, vyúčtování služeb spojených s užíváním jednotek) jsou činnosti stejně pracné a nákladné ve vztahu k malé i velké jednotce, tedy jsou v podstatě shodné pro každou jednotku. Proto se tyto náklady, blíže specifikované v návrhu nařízení rozvrhnou na každou jednotku ve stejné výši.“

Pokud chcete položit dotazy k zařazení některých nákladů, u nichž není podle Vás jasné, kam je zařadit, klidně je položte. I když Vám třeba neporadím já, poradí možná někdo jiný. Více hlav, více rozumu.

Pane Kubíku,

když půjdete do pekařství, jistě má prodejna náklady, které nezávisí na výši nákupu. Přesto Vám nic takového neúčtuje. Nebo snad znáte prodejnu, která rozděluje cenu nákupu podobně jako diskutované ustanovení odst. 1 a odst. 2, tj. na část ceny, která závisí na tom, kolik rohlíků si koupíte, a část ceny, která na počtu rohlíků nezávisí? Odpovězte si, prosím, sám.

(Pokud pořád nerozumíte: To je jako by Vám prodejna přirazila 200 Kč ke každému nákupu s odůvodněním, že má náklady, které nezávisí na výši nákupu. A nebo by Vám účtovala 200 Kč měsíčně nezávisle na tom, kolikrát a zda vůbec jste v prodejně nakoupil. To byste bral? Přece jste měl možnost nakoupit, a za tuto možnost platíte. Všem prodejnám k okrese.)

Napsal jste:

„Nebo snad znáte prodejnu, která rozděluje cenu nákupu podobně jako diskutované ustanovení odst. 1 a odst. 2, tj. na část ceny, která závisí na tom, kolik rohlíků si koupíte, a část ceny, která na počtu rohlíků nezávisí?“

Samozřejmě, že se tak běžně děje. Nakupujete-li menší množství zboží nebo menší balení, můžete klidně zaplatit více za 1 ks, než při nákupu většího množství zboží nebo většího balení.

Ten nadpis je špatně, proto Vám dělá problém rozlišit druh nákladu dle NOZ § 1180 odst. 1/2.
Odst. (1) náklad na správu domu, odst. (2) náklad na správu vlastní SVJ, nikoliv domu, pouze se správou domu související. Rozlišení je následující: vzniká v SVJ nějaký náklad (výdaj) tím, že SVJ/externí správce koná, nebo je pořízen nějaký externí výkon správy (služba, zboží, výrobek, dílo,…). Tento výkon konzumuje (spotřebuje) buď dům (uživatel domu) (odst. 1) nebo „aparát“ SVJ (odst. 2). V našem SVJ správa domu činí cca 200 tis. (bez služeb) a vlastní správa SVJ cca 300 tis. Kč.
Vlastní správa SVJ: odměny funkcionářů SVJ, externího správce včetně vedení účta, techn., evidence, právní služby, poplatky vedení konta, SIPa,pronájem sálu na schůzi, náklady za služby pošty, rež. materiál admin, náklady komunikace, atd.

Pane Poznámko,

snad si nejprve příslušné ustanovení přečtěte, než zde budete psát Vaši představu, která se zněním příslušného ustanovení není v souladu ani se z něho nedá odvodit. Diskuse o Vaší představě není příliš přínosná. Diskutujme, prosím, o zákonném ustanovení, které dělí náklady na správu domu na dvě části.