Předseda společentsví vlastníků

Vážený pane „lake“,

přečtěte si prosím článek Tomáše Sokola, na který odkazujete; plně vychází z obchodního zákoníku.

Společemnství vlastníků se neřídí obchodním zákoníkem.

Společenství vlastníků se řídí speciálním zákonem = zákonem č.72/1994 Sb., a vše, co není obsahem tohoto specielního zákona se řídí ustanovením OZ (Občanského zákoníku), tedy i odpovědnost členů statutárního orgánu společenství vlastníků.

Matějka

Pane Matějko,

přečtěte si prosím článek Tomáše Sokola, na který odkazuji; ušlo Vám, že vychází i z trestního zákoníku, viz namátkou:
§180 (obecné ohrožení)
§255, §255a (porušování povinnosti při správě cizího majetku).

Čím se řídí společenství vlastníků, je mi známé. Kdybyste si skutečně přečetl uvedený článek, zjistil byste, že v žádném případě nepojednává o společenství, nýbrž o konkrétních osobách - členech statutárního orgánu společenství. Zde přichází v úvahu i trestní odpovědnost, nikoliv jen odpovědnost podle ObčZ, jak mylně píšete.

lake

Vážený pane lake,

již v úvodu článku je uvedeno:

„Z pohledu aktuální praxe se jeví jako významné některé aspekty trestněprávní odpovědnosti statutárních orgánů OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ.“

Dále se uvádí:

"PODSTATA TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI

Základní otázka, kterou je třeba si klást a kterou si bohužel poměrně často nekladou orgány činné v přípravné fázi trestního řízení, je, jaké konkrétní povinnosti má statutární orgán OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI. Nutno připomenout, že jednáním za obchodní společnost nebo v rámci činnosti pro obchodní společnost se trestného činu mohou dopustit i ti, kteří nejsou statutárními orgány, v tomto článku ale nebudou uvažováni."

Takže, kdo neumí číst?

Matějka

Pane Matějko,

je mi líto, že neumíte číst, ale nic s tím nenadělám. Požádejte tedy laskavě někoho, aby Vám přečetl konec článku Tomáše Sokola, kde probírá trestní odpovědnost.

Pak doporučuji ještě požádat, aby Vám přečetli §180, §255, §255a Trestního zákoníku. V těchto paragrafech se nehovoří ani o obchodní společnosti, ani o statutárních orgánech.

Článek T. Sokola neobsahuje pochopitelně vše, například se nezmiňuje o §249a TrZ (neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru). Tohoto trestného činu se dopustí předseda SVJ např. pokud odmítne vydat vlastníkovi klíč od vchodu nebo od společného sklepa.

lake

Vážený pane lake,

již v úvodu článku pana Sokola je uvedeno:

„Z pohledu aktuální praxe se jeví jako významné některé aspekty trestněprávní odpovědnosti statutárních orgánů OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ.“

Dále se uvádí:

"PODSTATA TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI

Základní otázka, kterou je třeba si klást a kterou si bohužel poměrně často nekladou orgány činné v přípravné fázi trestního řízení, je, jaké konkrétní povinnosti má statutární orgán OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI. Nutno připomenout, že jednáním za obchodní společnost nebo v rámci činnosti pro obchodní společnost se trestného činu mohou dopustit i ti, kteří nejsou statutárními orgány, v tomto článku ale nebudou uvažováni.

Vzhledem k ústavním principům, podle nichž lze dělat vše, co není zákonem zakázáno a naopak, povinnosti lze ukládat pouze na základě zákona, je prioritním dokumentem určujícím práva a povinnosti členů statutárních orgánů zákon, konkrétně obchodní zákoník."

Takže, kdo neumí číst?

Odpovědnost statutárních orgánů u společenství vlastníků jednotek se NEŘÍDÍ ustanovením Obchodního zákoníku, tím není vyloučena trestní odpovědnost, které se ale neprokazuje dle ustanovení Obchodního zákoníku, nebo dle Zákoníku práce.

A to je prosím ten velký rozdíl! Chápete?

• K § 180 trestního zákona odst.1: „Kdo z nedbalosti způsobí nebo zvýší obecné nebezpečí anebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění,bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.“

„Pro trestní odpovědnost statutárního orgánu je charakteristické, že se skutku jako takového dopouští obchodní společnost.“ píše pan Sokol.

Průkazní břímě/řízení o porušení této povinnosti pro členy statutárního orgánu společenství vlastníků není stanoveno Obchodním zákoníkem či Zákoníkem práce, ale dle ustanovení ZoVB, tedy dle Občanského zákoníku.

• K § 255 Trestního zákona odst.1: „Kdo jinému způsobí škodu nikoli malou tím, že poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.“

„Jde o zřejmě nejhojněji užívané ustanovení trestního zákona ve vztahu ke statutárním orgánům, které předpokládá, že potenciální pachatel má buď zákonem uloženou a nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek.“ píše pan Sokol.

Dle čeho je, prosím, ve společenství členům statutárnímu orgánu „uložena nebo smluvně převzata povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek“ ? Děkuji za poučení jak řešit u společenství vlastníků toto roli, děkuji za odpověď na tuto otázku, včetně uvedení, jak máte ošetřeno ve vašem společenství.

Matějka

Pane Matějko,

dnes se vám fakt nedaří.

Víte co je analogie?

Víte, že trestní zákon nerozlišuje mezi statutárními orgány obchodních společností a výborem SVJ?

Četl jste § 415 a násl. ObčZ?

V tomto vláknu jsem uváděl odkaz na literaturu. „Načtěte“ ji a můžeme diskutovat. Jinak to nemá význam.

Odpovědnost je dána § 415 a § 420/1 ObčZ. Podrobnosti např.

• Pokorný,M., Hochman, J. Odpovědnost za škodu v právu občanském a pracovním, 3. vydání, LINDE, 2008
• Dvořák, T. Vlastnictví bytů a nebytových prostor, ASPI, 2007, na str.344–345
• Holejšovský, J. Společenství vlastníků jednotek, Aleš Čeněk s.r.o., 2008, na str. 132–133

Hezký den!

Pavel

Vážený pane Pavle,

přečetl jste si prosím, na co odkazoval pan „lake“?, na obsáhlý článek pana Sokola, a k tomu diskutuji.

Jiná odpovědnost je člena statutárního orgánu v případě obchodní společnosti, kdy došlo k porušení jasně stanovených pravidel/povinností člena statutárního orgánu dle ustanovení Obchodního zákoníku a Zákoníku práce (písemně uzavřená hmotná odpovědnost za svěřený majetek či přesně stanovená odpovědnost za daný úsek činností).

Člen statutárního orgánu společenství vlastníků je trestně odpovědný v návaznosti na velmi „měká“ a obecná ustanovení Občanského zákoníku, na jehož paragrafy odkazujete. I vámi doporučená literatura řeší odpovědnost odlišně od toho, co uvádí p.„lake“ s odkazem na pojednání p.Sokola.

ZoVB se samostatné odpovědností členů statutárního orgánu společenství nezabývá, a stanovy společenství tuto oblast odpovědnosti člena statutárního orgánu většinou opomíjejí. Nebývá ani průkazně určena odpovědnost jednotlivých členů výboru za určité konkrétní oblasti. Takže zůstává KOLEKTIVNÍ ODPOVĚDNOST; (a ta je měkčí než konkrétní odpovědnost dle Obchodního zákoníku a Zákoníku práce).

Se členem statutárního orgánu společenství vlastníků není uzavřena žádná písemná odpovědnost; nebo ve vašem společenství ano?

Pozn.: Je třeba si uvědomit, že výbor společenství má oprávnění zavázat společenství k různým plněním.(Jednotliví členové výboru budou při „problému“ vždy tvrdit, že konali v „dobré víře“.Jejich odpovědnost bude většinou především lidská-morální-sousedská.) Proto je nutné určit ve stanovách horní finanční limit v rozhodování výboru, tak je stanovena odpovědnost i členů výboru; nad pravomoce výboru rozhoduje shromáždění a to jsou „všichni“ vlastníci. Jednotlivým vlastníkům nezbude, než uhradit to, k čemu je výbor zavázal, a po té je možné vymáhat občansko právní cestou po členech výboru. Proto je nutné ve stanovách určit omezující a kontrolní mechanizmy, aby jednotliví vlastníci nesplakali nad výdělkem. Je velmi nutné specifikovat ve stanovách oprávnění výboru například při řešení havarijních stavů/havarijní údržby/opravy, především pro případ, kdy na účtě společenství nejsou finanční prostředky k „odstranění“ havarijního stavu a je ohroženo řádné užívání jednotek či obecné ohrožení majetku a zdraví.

Matějka

Jsem rád, že se tu ten odkaz objevil.

V případě, že není zvolen výbor, SHROMÁŽDĚNÍ pověří výkonem funkce výboru " pověřeného vlastníka"

Bylo by lze někde na webu najít komentář ke stanovám (původně snad vyšel v Ekonomu). je také na http://vzalomu.wz.cz/…RSTANOVY.htm

"v ust. zákona o vlastnictví není speciálně upravena odpovědnost členů volených orgánů společenství. Lze tedy dovozovat odpovědnost za škodu podle občanskoprávních předpisů; navržené ustanovení vzorových stanov vychází z úpravy obecné odpovědnosti za škodu stanovené v § 420 občanského zákoníku (obecná odpovědnost). Oproti dosavadním vzorovým stanovám se vypustilo ustanovení upravující, kdy se též člen výboru zprostí své odpovědnosti, nesouhlasil-li s rozhodnutím výboru, z něhož vznikla škoda a tento nesouhlas nechal zaprotokolovat – čl. IV odst. 9 věta třetí. Došlo se k závěru, že stanovy nemohou podmínky této odpovědnosti modifikovat, když taková možnost by musela být obsažena přímo v zákoně. Přes tuto skutečnost se v odst. 7 doplňuje povinnost uvést v zápisu ze schůze výboru nesouhlas člena výboru s přijatým usnesením, včetně důvodu nesouhlasu, pokud o zaprotokolování člen výboru požádá.

Je možné srovnat předsedu společenství a jednatele s.r.o ? Specielně o odpovědnosti předsedy společenství se nepíše nikde, ani na http://portal.gov.cz/

Schůze shromáždění ~ valná hromada s.r.o.

Statutární orgán společenství ~ jednatel s.r.o.

Členové společenství ~ společníci s.r.o.

Takže pokud je v obchodním rejstříku „… k písemnému právnímu úkonu je nutný podpis předsedy a jednoho dalšího člena výboru“, tak musí vše podepsat předseda + 1, že. Včetně bankovních příkazů. Celkem sice 2 osoby, ale nikoli kterékoli 2 osoby z výboru třeba o 5-ti členech. Nebo to někde v SVJ konkrétně funguje jinak ?

Banky toto chápou jinak. Písemným právním úkonem je pro ně tzv. Podpisový vzor, kterým SVJ uděluje někomu plnou moc k disponování s peněžními prostředky na účtě. Podpisový vzor v části „majitel“ podepisuje předseda+1. Právo disponovat s prostředky mají pak zmocněnci uvedení na podpisovém vzoru jinde, a to podle podmínek majitele. Tedy klidně jedna osoba a klidně i nečlen SVJ, například správce.

Pokud by totiž měla pro platební příkazy platit podmínka předseda+1, nikdo by je nemohl dávat elektronicky = nelze dokázat, že u počítače sedí předseda+1.

Elektronické podepisování více osobami není problém.

Elektronik

A které banky podle Vás elektronické podepisování platebních příkazů více osobami nabízí?

My máme účet u Raiffeisenbank a máme elektronické podepisování dvěma osobami – vázané na mobily… Funguje to tak, že předseda vloží platbu a potvrdí ji svým heslem. Platba ale neodejde, dokud ji druhá spolupodepisující osoba nepotvrdí svým heslem. , tzv.autorizuje. Takže vůbec není nutné, aby byli oba najednou u jednoho počítače. Naopak…a je to bezvadné např. o prázdninách, kdy jsme každý někde jinde, jen si pošleme SMS, že je potřeba autorizovat nějaké platby a dotyčný může být na druhém konci světa.....

Správce domu na druhém konci světa. Nevím, zda to je dobrý nápad.

Z.

Pane Petře,
toto vyplývá ze ZoVB. Jinak to tedy být nemůže. Pokud to v některém SVJ funguje jinak, porušují zákon.
lake

„Všechna společenství porušují zákon.“

???

Pravda je, že to tak banky dělají. Pak už jde o to, co předseda prosadí, pokud to bylo při založení účtu (třeba jiným výborem)jinak než dle OR. Jinak mohou další členové výboru bez vědomí předsedy proplatit to, s čím on nesouhlasil (předražená faktura). A při komunikaci s bankou internetem dostává příslušný kompetentní statutár svoje přístupové heslo (nměco jako vzor podpisu pro banku), které přeci jinému neprozradí. Pokud ano, tak potom už opravdu nelze uhlídat, kdo u PC sedí, jak poukázal PeDuPles.

Například ve vodárnách ale nechtěli slyšet na nic jiného, než podpis smlouvy dle obchodního rejstříku.