Pověřený vlastník může být pouze osoba, která vlastní dvě a více jednotek

Vyjádření k názoru: „Vložil lake, 8. Říjen 2010 – 9:28“

Dle názoru ZoVB prvoinstanční soud nepochybil, pokud dospěl k tomu závěru, že pověřený vlastník společenství ve smylsu zák. č.72/1994 Sb. může být pouze ten vlastník jednotek v domě (katastrálním domě), který vlastní dvě a více jednotek v tomto domě.

Právní názor prvoinstančního soudu je dle názoru ZoVB nejen v souladu s jazykovým výkladem zák. č.72/1994 Sb., ale i s logickým výkladem zák. č. 72/1994 Sb.

Ten, kdo není vlastníkem „věci“, nemůže o této „věci“ rozhodovat. Výbor společenství (respektive pověřený vlastník společenství) nezastupuje subjekt, který vlastní společné části domu.

Je naopak s podivem, že ze zákona vůbec vzniklo společenství, které vlastníky ve věci oprav spol. částí domu zastupuje – i když nic nevlastní – toto společenství.

„Společenství“ pouze opravuje (provozuje) společné části domu. Jelikož oprava je definována v o.z. jako odstranění vady věci, nemůže rozhodnutí výboru „společenství/po­věřeného vlastníka“ tuto potřebu vyvolat.

Jinými slovy:

Vada věci vznikne bez ohledu na vůli vlastníků jednotek v domě a bez ohledu na vůli výboru společenství.

Jinými slovy:

Pozvednutí a následné poklesnutí paží vlastníků jednotek na shromáždění společenství vlastníků jednotek nemůže vyvolat vadu věci na společných částech domu. Vada věci na společných částech domu vznikne bez ohledu na vůli vlastníků jednotek přítomných na shromáždění společenství vlastníků jednotek. Üsnášení se o opravě je formální akt pro to, aby správce (společenství), v zásadě správce cizího majetku, mohlo vůbec konat. Je to pokyn pro správce (společenství) odstranit vadu věci na společných částech domu.

„Společenství“ vzniklo (pravděpodobně) z toho důvodu, aby nemuseli veškeří vlastníci jednotek v domě posuzovat vznik vady věci na spol. částech domu.

Nemůže být, dle mého názoru, sporné, že posuzovat vadu věci na společných částech domu, by neměla pouze jedna osoba – která zastupuje subjekt, který nic nevlastní.

Dle mého názoru vlastník dvou a více jednotek v domě je bezpochyby více motivován k tomu, aby oprava (objektivní potřeba), byla zrealizována na základě finančních nákladů, které nepřesahují rámec plnění v místě obvyklém.

Názor ZoVB není podstatný, podstané bude, jakmile se k názoru ZoVB přikloní Krajský soud.

ZoVB
není vlastníkem žádné jendotky
(nemovitosti) v České republice,
ve výjmečných případech zastupuje
společenství nebo vlastníky jednotek.

Dobrý den. Můžete mi prosím upřesnit, kde je tato „podivná“ podmínka o PV zakotvena? Předem děkuji.

V jiném vláknu se objevila tato věta: "Pověřeným vlastníkem se může stát vlastník více jak jedné jednotky (tedy alespoň dvou jednotek)."

Autor úvodního tvrzení založil svůj názor na rozsudku kteréhosi soudu první instance, což upřesňuje v dalším svém příspěvku:
"Prvoinstanční soud posuzoval (...) zápis (volbu tohoto vlastníka za pověřeného vlastníka) in concreto. Dospěl přitom k tom závěru, že ze zákona nemůže být pověřeným vlastníkem (nevlastní dvě a více jednotek v domě)."
----------------------------------------------------------------------------------------
K zjevně nesmyslným tvrzením nemá cenu se vyjadřovat. Pouze vzhledem k tomu, že zde se argumentovalo rozhodnutím soudu (v Neználkově u Plzně), však učiním výjimku.

Soud vyšel z toho nejprimitivnějšího gramatického čtení zákona. Je skutečností, že ZoVB v ustanovení § 7 odst. 7 říká:
"Orgány společenství jsou
a) shromáždění vlastníků jednotek (dále jen "shromáždění"),
b) výbor společenství (dále jen "výbor") nebo ten vlastník jednotek, kterého v případě, že není zvolen výbor, shromáždění pověří výkonem funkce výboru (dále jen "pověřený vlastník"), (...)."

Odvozovat z toho, že pověřeným vlastníkem smí být pouze vlastník dvou či více jednotek, je však v rozporu s duchem zákona, s Listinou základních práv a svobod, i se zdravým rozumem.
----------------------------------------------------------------------------------------
Pojďme se (pro zábavu) podívat pomocí pokřivené "logiky" soudu i na další ustanovení ZoVB.

• Například § 7 odst. 9 praví: "Pokud se nesejde shromáždění k volbě orgánů společenství nebo nejsou-li tyto orgány zvoleny, plní funkci orgánů společenství vlastník, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí nejméně jednu polovinu, jinak vlastníci jednotek, kteří se stali členy společenství dnem jeho vzniku."
Soud v Neználkově bude zřejmě vyžadovat, aby na shromáždění byly zvoleny minimálně DVA různé orgány SVJ, jinak volbu výboru nebo pověřeného vlastníka označí za neplatnou.

• Podle § 9a odst. 1 "společenství je oprávněno činit právní úkony, především uzavírat smlouvy ve věcech předmětu své činnosti podle tohoto zákona (...)".
Z toho neználkovský soud dovodí, že společenství je povinno činit právní úkony po dvojicích a smlouvy uzavírat rovněž minimálně po dvou najednou (nejlépe obě na jednom listu papíru). Učinění pouze JEDINÉHO právního úkonu jej činí absolutně neplatným, prohlásí soudce v Neználkově.

• Podle § 13 odst. 4 ZoVB "Pokud to nezbytně vyžadují úpravy, provoz a opravy ostatních jednotek, popřípadě domu jako celku, je vlastník jednotky povinen umožnit na předchozí vyzvání přístup do jednotky."
• Slavný soud v Neználkově ovšem bude judikovat, že přístup do jednotky může vlastník odepřít, pokud je nezbytné provést pouze JEDNU úpravu a opravu, popřípadě více oprav, ale v JEDINÉ jednotce.
Pokud teče do bytu pouze jednomu vlastníkovi, má v Neználkově smůlu ...

lake