pokus o vyvlastnění
Dobrý den, prosím velice naléhavě o radu: Členové výboru pracují na tom, aby připravili vlastníka o jeho vlastnictví tímto způsobem: Odhlasovali na shromáždění 3/4 přítomných změnu vlastnických podílů, tj. změnu Prohlášení vlastníka. Kalkulují s tímto: II.ÚS 2973/09 ze dne 19. 1. 2012: „…Nelze tudíž považovat za ústavně nekonformní závěr, že by ústavní předpisy samy o sobě vylučovaly, aby společenství vlastníků bytových jednotek nemohlo, prostřednictvím rozhodnutí svého orgánu o změně prohlášení vlastníka budovy ve smyslu § 4 uvedeného zákona, rozšířit společné části domu o části, které se nacházejí ve výlučném vlastnictví jednotlivých vlastníků, to ovšem za předpokladu, že zákonem jsou garantovány dostatečně účinné prostředky ochrany vlastníků bytových jednotek před jednáním ostatních v této věci.“ Aby vyvlastňovaný vlastník nemohl ve lhůtě 6 měsíců podat návrh soudu na zrušení zmíněného rozhodnutí, vytrvale mu odkládají, tj. de facto odmítají vydání zápisu ze zmíněného shromáždění. Prosím naléhavě o radu a pomoc.
„Aby vyvlastňovaný vlastník nemohl ve lhůtě 6 měsíců podat návrh soudu na zrušení zmíněného rozhodnutí, vytrvale mu odkládají, tj. de facto odmítají vydání zápisu ze zmíněného shromáždění.“
Je třeba podat žalobu ve lhůtě tří měsíců od napadeného rozhodnutí. Po obdržení zápisu žalobce podanou žalobu doplní, upřesní, ev. vezme (zčásti nebo celou) zpět.
Ještě přidám vzájemné porovnání dvou textů: tvrzení senátu Ústavního soudu (II. ÚS 2973/09) a skutečný text ustanovení § 4 zákona č. 72/1994 o vlastnictví bytů. Porovnejte sami – a ani nemusíte mít titul JUDr, docent či profesor, abyste poznali kde senát Ústavního soudu pochybil.
• Skutečné znění § 4 ZoVB zní takto:
| „§ 4 Prohlášení vlastníka budovy (1) Vlastník budovy svým prohlášením (dále jen „prohlášení“) určuje prostorově vymezené části budovy, které se za podmínek stanovených tímto zákonem a v souladu se stavebním určením stanou jednotkami [§ 2 písm. h)] a společnými částmi domu [§ 2 písm. g)]. Prohlášení musí mít písemnou formu.“ |
• A nyní tvrzení senátu ÚS ve složení Balík, Lastovecká, Nykodým:
| „… Nelze tudíž považovat za ústavně nekonformní závěr, že by ústavní předpisy samy o sobě vylučovaly, aby společenství vlastníků bytových jednotek nemohlo, prostřednictvím rozhodnutí svého orgánu o změně prohlášení vlastníka budovy ve smyslu § 4 uvedeného zákona, rozšířit společné části domu o části, které se nacházejí ve výlučném vlastnictví jednotlivých vlastníků, to ovšem za předpokladu, že zákonem jsou garantovány dostatečně účinné prostředky ochrany vlastníků bytových jednotek před jednáním ostatních v této věci.“ |
Je to tedy jasné: Balík, Lastovecká a Nykodým si spletli vlastníka domu se společenstvím vlastníků jednotek. A toto jsou soudci Ústavního soudu…
Samozřejmě je protiústavní i „objev“ soudce Balíka, že co ústavní předpisy „samy o sobě nevylučují“, to je možno provádět v soukromoprávní sféře bez omezení. Například ústavní předpisy samy o sobě výslovně nevylučují, abych píchl soudce Balíka hřebíkem do zadku. Přesto však by soudce Balík jistě velmi rychle nalezl v právních předpisech zdůvodnění, proč takové konání by bylo jednoznačně protiprávní.
Soudce Balík selhal jako soudce. Ač je soudcem Ústavního soudu, nezná Ústavu ani Listinu základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Právo vlastnit majetek patří mezi základní lidská práva. Senát sice označil vyvlastnění složitým názvem „právo rozšířit společné části domu o části, které se nacházejí ve výlučném vlastnictví jednotlivých vlastníků“, ale nic jiného než násilné vyvlastnění to není. Oba dva základní ústavní předpisy vylučují vyvlastnění majetku z jiných než v zákoně výslovně uvedených důvodů:
| Listina základních práv a svobod (ústavní zákon č. 2/1993 Sb.) Článek 4 (1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. (2) Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod (dále jen „Listina“) upraveny pouze zákonem. Článek 11 (1) Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. (…) (4) Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. http://www.psp.cz/…listina.html |
Ten hřebík nosím stále v kapse, pane Balíku.
lake
takže chyba je v tom,
že „Vlastník budouvy“ (hromada jednotlivých vlastníků) musí rozhodnout
100%, nebo jen 100% těch vlastníků jimž se změní spoluvlastnické podíly
kdežto „společenství“ hlasováním na shromáždění vlastníků
změnit prohlášení nemůže, přestože §11/4 ZoVB říká že
může?
Vysvětluji si to správně, pane Laku?
Pokud by skutečně rozhodovali JEN vlastníci domu (resp. vlastníci dotčených podílů …Pokyn ČÚZK č. 24, čl. 4 odst. 1) lze to chápat tak, že by šlo ze dvou či tří jednotek, které by stěnami sousedily a které vlastník skoupil – udělat jednu zcelenou mega-jednotku aniž by o tom mohli rozhodnout jiní vlastníci?
Takový příklad uvádím proto, že u nás by takový zájem o zcelení byl. Vlastník přitom uvádí, že se nedomnívá že by k „prostupu stěnou“ potřeboval koholi dobrozdání a 6e ani neví o žádné překážce ve stavebním zákoně. Můžeme to nějak napadnout?
„lze to chápat tak, že by šlo ze dvou či tří jednotek, které by stěnami sousedily a které vlastník skoupil – udělat jednu zcelenou mega-jednotku aniž by o tom mohli rozhodnout jiní vlastníci?“
I s tímto výkladem jsem se setkal. Skutečné realizaci (vybudování dveřního otvoru v hraniční stěně) nebrání nic a patrně není třeba ani žádného souhlasu (zásah do nosných konstrukcí).
Ke změně prohlášení vlastníka katastr vyžaduje souhlas vlastníka budovy, tj. všech vlastníků jednotek, a podle svého uvážení případně i souhlas stavebního úřadu.
O tom jsem zde už psal: http://www.portalsvj.cz/…avniho-soudu. Ti tři soudci Ústavního souidu (Balík, Nykodým, Lastovecká) jsou nebezpečím pro právní stát, protože jsou neschopní porozumět základním záležitostem jednoduchého práva (zákon č.72/1994 Sb.), a dokonce ani nerespektují Listinu základních práv a svobod a Ústavu.
Je samozřejmě vyloučeno připravit vlastníka jednotky o jeho vlastnictví – jak správně píšete – protizákonným vyvlastněním na základě pouhého většinového hlasování. To by Vám mohli klidně sebrat celý byt pouhou většinovou změnou Prohlášení, že ano. Zákon ani Ústava takový postup nepřipouští.
Vzhledem k platnosti protiústavního (prasečího) nálezu senátu Ústavního soudu bude nutné, abyste se nespoléhal na pouhou absolutní neplatnost takového vyvlastňovacího „hlasování“. Braňte se soudně ihned: proti protiprávnímu usnesení podejte žalobu podle § 11 odst. 3 ZoVB, žádejte také předběžné opatření, kterým se SVJ zakáže jednat podle tohoto „usnesení“, případně žádejte, aby soud rozhodl o nepřípustnosti vkladu změny prohlášení, do katastru, jestliže s tím nevyjádříte souhlas jako osoba, které se rozsah jejího vlastnictví má změnit.
Podle Pokynů ČÚZK č. 24, čl. 4 odst. 1, platí, že ke vkladu změměného Prohlášení do katastru „Postačuje oznámení pouze vlastníků jednotek s tříčtvrtinovou většinou hlasů, ale všech, kterým se spoluvlastnický podíl na společných částech domu mění.“ (http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx…).
Pokud dojde opět k soudnímu pošlapání Ústavy (což při neschopnosti a neznalosti soudců v tomto státě je docela dobře možné), pak zbude jedině možnost obrátit se na Evropský soud pro lidská práva. Nejvyšší soud ČR judikoval, že poškozený má vůči českému státu nárok na zadostiučinění, i když vadný nález Ústavního soudu zůstal v platnosti. Závěr ESLP má přednost před judikaturou členského státu a překonává ji.
Už jsme na tom jako v Čečně či Turkmenistánu: co je právo a co bezpráví závisí pouze na tom, jak se panstvo Balík, Lastovecká a Nykodým vyspali – a také na tom, zda si někdy konečně přečtou zákon č. 72/1994 o vlastnictví bytů. Otázka je, zda mu porozumí.
lake
Autor111:
To, o čem píšete se u nás v domě chystá na příští rok. Také budu proti většině. Advokát, kterého jsem si najala kvůli jinému sporu (který nás nyní zaměstnává) do toho soudu s přesuny podílů moc jít nechce.
Lake:
Ty nižší soudy musejí spor rozsoudit tak jak to udělal ÚS? To stanovisko je pro ně závazné? Nebo dá pražský soud zapravdu mně (pro změny veliksoti vl. podílů chci 100%) a SVJ se pak odvolá až k ÚS a tam to nakonec projedu?
Rozhodnutí senátu Ústavního soudu (II. ÚS 2973/09) není plnohodnotný nález. Oni o věci vůbec nerozhodli. Odmítli poskytnout dovolateli spravedlnost a o věci samé odmítli rozhodnout pro „zjevnou neopodstatněnost“.
Takže – technicky vzato – není to nález, který by byl pro nižší soudy závazný.
Poslyšte – to je peklo, bojovat takto s justicí vlastního demokratického státu. Kdyby to bylo za socíku do roku 1989, pod vedením jediné strany – v té době se jaksi vědělo, že útlak, ignorování lidských práv a ohýbání práva podle toho „jak se car vyspal“ je běžné. Ale dnes??? Co to máme dnes za justici? Jaké to máme publikující právníky, že se žádný neozval proti tomuto políčku vlepenému do tváře základních občanských práv a svobod?
Vyvlastňuje se s požehnáním soudu – a všude ticho, kde nic tu nic.
Ale proč se vlastně divím… Dnes v NOZ zjevně chybí ústavou požadované přechodové ustanovení k SVJ(2000), a všichni renomovaní právníci jako osli kývou hlavami a tvrdí, že se vlastně nic neděje a že se to nějak „spláchne“ pouhým protiústavním výkladem.
Bylo by to směšné, kdyby to nebyla taková tragedie právních jistot a kompletní selhání právníků v tomto státě – od špiček jako je Eliáš, Melzer, Bezouška, až po ty začínající, jako je Vochvesta a Mirovská. Všichni, všichni jsou jako tupohlaví osli: nevidí právo, neslyší právo, neznají právo. Pro to, co kdesi bez důkazu prohlásil profesor Eliáš a stará Blažková, jsou schopni zapřít Ústavu a vůbec jim nevadí, že k tomuto neslýchanému kroku nemají žádný právní důvod.
Je to právní žumpa.
lake
Poslední komentáře