Počet osob - co o něm víme?
Počet osob je používán k rozúčtování služeb v mnoha SVJ.
V diskusích se zde varovalo před tímto údajem pro jeho neurčitost a
nemožnost jej kontrolovat. Vše od 1. ledna 2014 sjednocuje zákon č.
67/2013 Sb. (o službách spojených s užíváním bytů). Zákon č. 89/2012
Sb Občanský zákoník ovšem ke stejnému datu zavádí jinou definici počtu
osob, která je neurčitá (pro neurčitost pojmu „domácnost“). Obě
definice uvádím dále, včetně dalšího nově zaváděného pojmu
„bydliště člověka“.
• Osoby rozhodné pro rozúčtování služeb:
Podle § 2 zákona č. 67/2013 Sb. (o službách spojených s užíváním bytů) platí: „[O]sobami rozhodnými pro rozúčtování služeb [jsou] (1) nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo (2) vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo (3) osoby, u nichž lze mít za to, že mohou užívat byt, je-li užíván k jinému účelu než k zajištění bytových potřeb, po dobu v souhrnu přesahující 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.“
Podle této naprosto nesmyslné definice vlastník není kupodivu povinen nahlásit osoby, jimž přenechal byt do užívání na základě jiné než nájemní smlouvy: to je např. podnájemce, ukrajinští uprchlíci, osoba oprávněná z věcného břemene – výminkář, osoba, které přenechal byt k užívání smlouvou o bezúplatném užívání, smlouvou o věcném plnění atd.
Také je absurdní podmínka, že musí jít o osoby, které „s ním“ budou žít v jednotce. Je-li vlastníkem jednotky např. město Plzeň, nebo společnost Patlas s.r.o., těžko si lze představit, jak budou žít s kýmkoliv v jednotce. A pokud např. vlastník nežije v bytě vůbec (přenechal jej své družce a třem dětem, s nimi tam žije její matka), pak sice byt obývá 5 osob, ale vlastník podle zákona nahlásí pouze jednu osobu – tou je on sám jako vlastník jednotky. Ostatních 5 osob nežije v bytě „s ním“ a nesplňují tedy podmínku uvedenou v zákoně.
Celá definice je tedy naprosto zmatečná a bude vyžadovat výklad pomocí judikátů. Do doby než bude postaveno najisto co to znamená, nemůže po vlastníkovi bytu být požadováno aby nahlásil nějaké číslo. Neví se totiž co by měl nahlásit a podle jakých pravidel by ty osoby měl spočítat.
• Počet osob, které mají v bytě domácnost:
Tento pojem zavedl nový Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) ve svém § 1177. Pojem „domácnost“ se v zakoně vyskytuje celkem 101krát, ale definován v zákonu není nijak. Osoby užívající jeden byt mohou patřit do více různých domácností v různých bytech. A naopak: osoby které se zdržují mimo byt (i dlouhodobě a v zahraničí) mohou spolu tvořit jedinou společnou domácnost.
Podle § 1177 NOZ platí, že „Vlastník jednotky oznámí bez
zbytečného odkladu osobě odpovědné za správu domu a pozemku své jméno,
bydliště, jméno a bydliště osoby, které přenechal byt k užívání na
dobu nikoli přechodnou, a počet osob, které budou mít v bytě
domácnost.“.
Je zřejmé, že pojem „mít v bytě domácnost“ neznamená totéž co „bydlet v bytě“ (viz níže pojem „bydliště“). Zákon oba pojmy odlišuje. Co znamená „bydlet v bytě“ je pravděpodobně obsaženo v § 80 zákona č.89/2012 Sb., viz níže.
Vlastník tedy není povinen nahlásit osobu která v bytě bydlí dlouhodobě, avšak nemá v něm „domácnost“. Například přítelkyně vlastníka se dvěma dětmi, ubytovaní studenti, či deset ukrajinských dělníků v bytě.
• Bydliště:
Pojem „bydliště“ zavádí § 80 nového Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.: „Člověk má bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu. Uvádí-li člověk jako své bydliště jiné místo než své skutečné bydliště, může se každý dovolat i jeho skutečného bydliště. Proti tomu, kdo se v dobré víře dovolá uvedeného místa, nemůže člověk namítat, že má své skutečné bydliště v jiném místě. Nemá-li člověk bydliště, považuje se za ně místo, kde žije.“.
Ze znění zákona plyne, že k tomu, aby osoba měla bydliště v určitém bytě, musí být kumulativně splněny dva předpoklady: (1) člověk se zdržuje v daném místě, (2) má úmysl žít v tomto místě trvale. Nájemce se smlouvou na dobu určitou tedy nemá bydliště v bytě – nesplňuje podmínku trvalosti. Totéž platí pro studenta „na privátu“, či pro dlouhodobou návštěvu, která nemá úmysl zůstat v bytě natrvalo.
POZOR! Pojem „bydliště“ nemá nic společného s pojmem „trvalý pobyt“.
• Osoby v (censové) domácnosti:
Jde o speciální pojem „domácnost“, zavedený pouze pro účely zákona č. 296/2009 Sb. o sčítání lidu, domů a bytů (census = sčítání osob nebo majetku). Podle § 2 zákona č. 296/2009 Sb. platí:
- f) bytovou domácností [je] fyzická osoba nebo společenství fyzických osob, bydlících v jednom bytě bez ohledu na druh a délku pobytu, nebo se v rozhodný okamžik v bytě nacházejících,
- g) uživatelem bytu [je] fyzická osoba nebo více fyzických osob, které byt fakticky užívají, a to bez ohledu na délku pobytu v bytě, bez ohledu na právní důvod užívání bytu nebo na neexistenci právního důvodu
Z uvedeného je zřejmé, že za osobu v censové domácnosti se započítají všichni, kdo v daném okamžiku jsou v bytě – sousedka která právě přišla na kafe, instalatér zapojující pračku, návštěvníci, dokonce i zloděj, který se do bytu vloupal násilně, a třebas i policista, který jej v bytě zadržel a nasadil mu „želízka“. Nebo i kterékoliv jiné osoby které se v rozhodný okamžik sčítání lidu v bytě nacházejí. Tento počet osob je tedy naprosto nepoužitelný pro účely SVJ.
Poznámka: Sčítání lidu proběhlo v roce 2011. Další sčítání se odehraje opět za 10 let, v roce 2021. Bude k tomu vydán jiný zákon (a ten možná bude obsahovat jinou definici osob v (censové) domácnosti).
• Různé další definice rozumné i nerozumné:
Dále uvádím pro úplnost různé definice počtu osob, jak se vyskytovaly a vyskytují v různých právních předpisech a ve stanovách mnoha SVJ.
• Počet osob nahlášený vlastníkem bytu:
To je asi jediný pojem, u něhož je nesporné co znamená. Je to číslo,
které vlastník nahlásil (i když jde o údaj nepravdivý). Bohužel to to
číslo nelze – už z definice – nijak kontrolovat.
• Počet osob žijících v bytě:
Tento pojem používal zákon č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník ve znění
platném v letech 2006–2011. Příklad z judikatury: Pan J.M., který pouze
dochází do bytu, navštěvuje nájemkyni a přespává u ní, není osobou,
která žije v bytě. Proto není povinností nájemkyně jej nahlásit.
K tomu viz usnesení Nejvyššího soudu 26 Cdo 4539/2009 (http://kraken.slv.cz/26Cdo4539/2009)
a potvrzující usnesení IV.ÚS 2881/10 ze dne 18.11.2010.
• Počet osob v bytě:
Tento pojem byl zaveden do zákona č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník, a to
novelou 188/2011 Sb.. V textu zákona tím došlo k vypuštění slova
„žijících“. Podle § 689 odst. 3 uvedeného zákona je povinností
nájemce ohlásit pronajímateli změnu v počtu osob v bytě
„v případě, že lze mít za to, že tato změna potrvá déle než
2 měsíce“. Tento počet osob tedy zahrnuje i krátkodobě ubytované
osoby, pokud se tento počet osob v bytě vyskytuje déle než 2 měsíce.
• Počet osob žijících v bytě s vlastníkem:
Pojem je nedefinovaný: co je to „žít v bytě“? Pojem je také velice
nevhodný, neboť je roven nule v případě, kdy vlastník byt neužívá, ale
jiné osoby jej užívají. Pokud např. vlastník byt pronajímá, nebo jej
přenechal příbuznému. Tato nesmyslná definice je klíčovým pojmem v §
2 zákona č. 67/2013 Sb.. Občas se toto objevuje ve starších
stanovách SVJ.
• Osoba užívající byt:
Pojem vychází z § 711 zákona č. 40/1964 Sb.. Z judikatury se dovozuje co
NENÍ užíváním bytu nájemcem: „[Ř]ídké a nahodilé návštěvy
bytu (…) v rozsahu nejvýše 4 – 6 dnů v měsíci nepředstavují
užívání bytu k bydlení“. Tak pravil Nejvyšší soud v rozsudku
26 Cdo 2363/2003, http://kraken.slv.cz/26Cdo2363/2003.
Rozsudek se týkal pouze nájemních bytů; šlo soudní spor nájemce
s pronajímatelem – ten chtěl nájemci ukončit nájem z důvodu že
„nájemce neužívá byt bez vážného důvodu“.
• Průměrný počet osob užívajících byt:
Tento pojem je použit ve vyhlášce č. 372/2001 Sb. u jednoho ze způsobů
rozúčtování nákladů na dodávku teplé užitkové vody bez měření.
Průměruje se samozřejmě počet osob za celé zúčtovací období.
• Počet obyvatelů bytu:
S tímto pojmem pracuje vyhláška č. 120/2011 Sb., určující směrná
čísla potřeby vody pro byty a bytové domy. Slouží pro fakturaci vody,
není-li instalován předávací vodoměr.
• Počet osob s trvalým pobytem v bytě:
Takový údaj neexistuje, neboť celostátní evidence obyvatel pracuje zatím
pouze s adresou nemovitosti (číslo popisné a orientační); čísla bytů se
nezaznamenávají. Trvalý pobyt v domě či v bytě nemá žádnou
vypovídací schopnost o čerpání služeb, neboť trvalý pobyt má pouze
účel evidenční a nijak nesouvisí s fyzickou přítomností osoby na dané
adrese. Navíc SVJ není oprávněno získat z evidence obyvatel ani jmenný
seznam, ani počty osob trvale hlášených. Se seznamem osob s trvalým
pobytem na adrese nemovitosti pracují některé obce při stanovení a výběru
obecního poplatku (např. obecní poplatek za odpady); seznamy osob předává
obec v takovém případě SVJ, které je plátcem poplatku.
• Počet členů domácnosti vlastníka bytu:
Tento nesmyslný ukazatel používají vzorové stanovy SVJ. Společné žití a
hrazení nákladů (domácnost) podle Občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.
neznamená totéž co společné bydlení v jediném bytě. Jako příklad
poslouží členové rodiny, kteří studují či pracují v jiném městě
nebo i v zahraničí: jsou stále členy domácnosti vlastníka, ale v domě
se nezdržují.
SVJ je osoba s omezenou právní způsobilostí. Může (prostřednictvím
stanov) ukládat pouze takové povinnosti, které souvisejí se správou domu.
Počet příslušníků domácnosti podle ObčZ ovšem nemá žádnou spojitost
s předmětem činnosti SVJ ani se službami, které SVJ poskytuje. Jde
o údaj osobní, který nejste povinen SVJ sdělovat. Snaha zjišťovat
„počet členů domácnosti“, či dokonce něco podle toho rozúčtovat, je
zjevně nerozumná a hlavně protiprávní.
lake
Pokud obec zvolí možnost poplatku za komunální odpad (jako např. Praha), pak zákon o odpadech předpokládá, že SVJ zná poplatníky tohoto poplatku, a to dokonce jmenovitě.
SVJ je plátcem poplatku za komunální odpad a je povinno tento poplatek rozúčtovat na poplatníky, jimiž jsou fyzické osoby, jejichž nepodnikatelskou činností komunální odpad vzniká.
SVJ není oprávněno nezaplacený příspěvek na poplatnících vymáhat. Místo toho poplatníka a dlužnou částku nahlásí obci.
Z toho plyne, že přinejmenším v Praze by každé SVJ mělo znát své Pappenheimské. Asi by se každý poplatník měl u plátce zaregistrovat, ne? Ten, kdo svou činností v domě soustavně vytváří komunální odpad, bude nejspíš také ten, kdo chodí po chodbách, svítí, pouští vodu, atd.
Stačí se tedy zeptat autorů příslušné novely (původně to tam nebylo) zákona o odpadech, jak to s tím rozúčtováním na poplatníky mysleli a problém s počtem osob je vyřešen.
K prostudování: §17a zákona č. 185/2001 Sb.
Asi bydlíte v jiné Praze. V Praze se platí za odpad Magistrátu a to za velikost nádoby krát počet nádob krát frekvence vyvážení. SVJ pak zaplatí za dodanou službu plácnu 50 tisíc ročně. Jak s touto částkou naloží SVJ je nějakému město totálně ukradené.
Nějaké pohádky o práskání neplatičů na úřad platí možná někde na vsi ne v Praze.
Předseda
vyhl.2/2005 hl.m.Prahy
§ 2
Ohlašovací a registrační povinnost
(2) Plátce poplatku je povinen správci poplatku ohlásit jméno, příjmení, adresu, datum narození poplatníka3), který neuhradil příslušnou část poplatku, období, za které neuhradil příslušnou část poplatku a výši příslušné části poplatku, a to ve lhůtě splatnosti dle § 4.
A jak toto souvisí se zde diskutovaným počtem osob?
Služby v našem SVJ tedy platí majitel úplně stejně jako příspěvky na správu domu. Všimněte si MAJITEL – jednotné číslo – a to i v případě že jde třeba o SJM nebo o spolumajitelství bytu. Pokud bych náhodou chtěl splnit dementní předpis co jste zaslal, udám majitele bytu. Stále nevidím jakoukoliv souvislost s nějakým virtuálním počtem osob v bytě. Když tam bude v nájmu 20 vietnamců mám snad podle vás udat ty nájemníky? Vždyť SVJ s nimi nemá sebemenší vztah!
Myslete proboha! Jinak opět se přidávám k níže podrobně popsanému popisu od lake, rozumně napsáno.
Předseda
V obcích, které postupují podle § 17a zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, má SVJ jako plátce zákonnou povinnost ohlašovat poplatníky, kteří mu neuhradili poplatek za komunální odpad. Tato povinnost je nesplnitelná.
Problém je ovšemže se samotným pojmem "poplatník". Zákon č. 185/2001 jej definuje takto: "Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad."
• Kdo je tedy poplatníkem? Je to vlastník jednotky?
To je logické, ale v tom případě je povinen zaplatit pouze sám za sebe (částku za jednu fyzickou osobu), bez ohledu na počet dalších uživatelů bytu. Ti nejsou povinni hradit nic. Tento výklad tedy nejspíše neobstojí.
• Nebo jsou poplatníky VŠECHNY osoby užívající daný byt?
To už je lepší, ale v tomto případě SVJ jako plátce poplatku nemůže splnit svou povinnost "ohlásit jméno, příjmení, adresu, datum narození poplatníka", který poplatek neuhradil. Tyto údaje o jednotlivých osobách SVJ nezná a vlastník jednotky nemá zákonnou povinnost nic z toho SVJ sdělit.
SVJ není ze zákona oprávněno vymáhat na vlastníkovi jednotky dluh na poplatku za komunální odpad podle § 17a. Nejde o standardní zajišťování služby. Nelze na vlastníkovi vymáhat úhradu poplatku ani za jiné osoby, i když užívají byt spolu s ním, nebo byt užívají jako nájemci. Podle zákona č. 185/2001 Sb. si vymáhání dlužných poplatků od poplatníků zajistí sama obec. Je otázkou, jak to obec provede, když od SVJ nedostane požadované osobní údaje dlužníků.
...........................................................................................
Výhled do budoucna:
Osobní údaje osob užívajících byt nebude povinen sdělovat vlastník jednotky svému společenství ani podle nového ObčZ s účinností od 01.01.2014. Jedinou jeho povinností bude sdělovat změny v počtu osob, popř. jméno a adresu jediné osoby - toho, komu přenechal byt do užívání (např. nájemce).
lake
V našem SVJ je smlouva o odvozu komunálního odpadu uzavřena mezi magistrátem Prahy a naším SVJ. Došlé dvě roční faktury se rozúčtovávají ročně mezi vlastníky jednotek podílově a také se od vlastníků vybírají na tuto službu měsíční zálohy. Takže SVJ standardně zajišťuje tuto službu pro všechny vlastníky. Stanovy dokonce ukládají výboru SVJ nedoplatky od vlastníků vymáhat. Jde tedy o standardní službu. Kontejner na odpad máme jeden a ne každý samostatnou popelnici a x-smluv mezi městem a vlastníky.
Tak to máte, pane Hrdinko, zařízeno ještě jinak. Nikoliv podle § 17a zákona č. 185/2001 Sb, který se týká fyzických osob, ale na základě písemné smlouvy uzavřené mezi právnickou osobou SVJ a obcí podle § 17 odst. 6 zákona.
Z právního hlediska toto není čisté řešení: netýká se to nijak fyzických osob, z jejichž činnosti vzniká komunální odpad. Jejich povinnost podle § 17a zůstává nedotčena a jsou i nadále povinny hradit poplatek podle vyhlášky hl.m. Prahy č. 02/2005. To, že SVJ uzavřelo nějakou smlouvu se jich totiž netýká. V praxi to magistrát řeší nedodržováním vlastní vyhlášky.
lake
ZÁKON č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů
§ 17a odstavec 2)
(2) Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jde-li o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek podle zvláštního zákona, je plátcem toto společenství. Plátce poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky.
Já se naopak domnívám, že to máme právně velmi čisté.
Pane Hrdinko, pletete si navzájem dva různé postupy. Pokud by šlo skutečně o případ podle § 17a zákona, nemělo by SVJ uzavřenu žádnou smlouvu. V takovém případě plátce poplatku má ohlašovací a registrační povinnost, kterou splní tím, že správci poplatku doručí jednostranné „Prohlášení plátce poplatku“ podle přílohy č. 1 vyhlášky hl. m. Prahy č. 2/2005.
Vy ale tvrdíte, že máte uzavřenu dvoustrannou smlouvu, což je něco zcela jiného. V tom případě nepostupujete podle § 17a, nýbrž podle § 17, jak už jsem napsal.
lake
Omlouvám se za nepřesnost, jmenuje se to skutečně „Prohlášení plátce poplatku“, ale jinak to má všechny náležitosti smlouvy. Ještě je tam podpis a razítko obchodního oddělení svozové firmy AVE CZ. Takže třístranné.
Nezlobte se, ale nevím, proč hledáte problém, kde žádný není.U nás každý poplatník platí za odpady městu. Poplatník je každý, kdo má trvalé bydliště ve městě. Město má evidenci obyvatel a pokud někdo za odpad nezaplatí, tak to po něm město vymáhá. SVJ s tím nemá vůbec nic společného. Karel
Pane Kuchyňko,
to sem ale pletete něco zcela jiného. Ve Vaší obci se vybírá poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Ten hradí každá fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt. Viz vaše obecní vyhláška a zejména zákon č. 565/1990 o místních poplatcích, § 10b.
Jde o případ, o kterém jsem se také zmínil v úvodním příspěvku. Obec k vytvoření seznamu poplatníků používá záznamy z celostátní evidence obyvatel. Seznam osob, jejichž záznam o trvalém pobytu vede na adresu dané nemovitosti je přesným a prokazatelným údajem z celostátní databáze.
Bohužel takový skvělý údaj nevypovídá nic o skutečné přítomnosti v domě ani o účasti na čerpání služeb. Proto je podle mého názoru naprosto nepoužitelný v rámci SVJ, i kdyby takový seznam společenství od obce obdrželo k provedení výběru některého obecního poplatku, jak už jsem napsal.
lake
Pane Lake, máte pravdu, v naší obci platíme za komunální odpad podle zákona 565/1990 o místních poplatcích, § 10b. Proto nechápu proč by mělo SVJ řešit, kolik poplatníků bydlí v bytech konkrétního SVJ, kolik vyprodukuje odpadu a jestli je spravedlivé, aby všichni poplatníci platili stejný poplatek. SVJ přeci nemůže vybírat poplatky za komunální odpad, když si je každý platí individuálně obci. Připouštím, že nevím jak se za komunální odpad platí ve Vaší obci, ale nedovedu si představit, že by zákon 565/1990 o místních poplatcích platil jen v některých obcích. Je možné, že mluvíme každý o něčem jiném, v tom případě se omlouvám, nepovažuji se za všeználka a když nevím, tak se prostě zeptám.
Karel Kuchynka
Pane Kuchynko, SVJ samozřejmě nejen může, ale musí vybírat poplatek, má-li takovou povinnost. Je třeba rozlišovat pojmy „plátce“ a „poplatník“.
Nejde vůbec o to, zda zákon č. 565/1990 platí „v každé obci“. Je třeba rozlišovat která obec si k jeho provedení vydala vyhlášku podle § 10b a která nikoliv.
V jednotlivých obcích se za odpady platí různě. Je třeba rozeznávat tři možné způsoby: smluvně podle § 17 zákona o odpadech, nebo poplatkem podle § 17a zákona o odpadech, nebo na základě vyhlášky obce podle § 10b zákona o obcích.
lake
Původní text chválím. Jen přidávám svůj názor že definice „osoby“ neexistuje. Jediný prokazatelný tedy i ověřitelný počet osob je počet vlastníků dle katastru ale to je pro účtování služeb nesmyslný údaj.
Zkouším znovu zopakovat výzvu všem SVJ kde účtují cokoliv dle „osob“ – napište sem do diskuse definici „osoby“ dle které účtujete. Jsem přesvědčen že 90% SVJ definici vůbec neřeší a spokojí se s nahlášenou hodnotou. Zbylých 10% možná má nějakou definici bohužel pochybuji že funkční/správnou. Definice „osoby v bytě“ sestavit nejde a tudíž jsem stále přesvědčen že neexistuje. Přesvědčte mě o opaku!
Předseda
Podle osob v bytech v našem SVJ rozúčtovávám kategorie služeb jako jsou odvoz komunálního odpadu, úklid domu a spotřebu režijní elektřiny. Vlastníci bytů jsou povinni nahlásit počet osob v bytech (i svých nájemníků). A také to dělají. Na základě těchto údajů sestavuji tabulku odbydlených člověko-měsíců v bytech a v poměru těchto člověko-měsíců k celkovému součtu osob stanovím podíl pro rozpočet faktur za tyto 3 kategorie služeb. Rozlišovací jednotkou je měsíc. Kdo bydlel v bytě méně něž měsíc se nepočítá, kdo tam byl měsíc a třeba jen jeden den, už v daném měsíci započítán je. Údaje za celý rok si aktualizuji při odečtech vodoměrů, které ročně provádím a jednotlivé byty v SVJ osobně navštívím. Víc je neobtěžuji. Ve stanovách je také zakotvena povinnost vlastníků sdělovat výboru SVJ údaje rozhodné pro výpočet záloh a pro roční zúčtování služeb. Co se týče smlouvy o odvozu odpadu, je uzavřena mezi magistrátem Prahy a naším SVJ. Proto faktura dochází celková na SVJ (přicházejí ročně 2) a rozúčtování je moje práce. Počet osob si hlídám, aby se platilo spravedlivě (mám na mysli přírůstky v rodinách atd.) Takže nevím proč si s tím nevíte rady a stále něco zpochybňujete. Řiďte se selským rozumem a nedělejte z toho horor. V bytových družstvech to funguje stejně a jsou s tím zkušenosti několika desítek let.
Nechápu že nechápete. V naprosté většině domů kde se něco počítá dle osob jsou kolem toho spory. Všechno pramení z přirozené české vlastnosti a to někoho lidově řečeno „ojebat“. Naprostá klasika jsou nahlášení 2 vietnamci ve skutečnosti jich bydlí v bytě 15.
Vy máte superpřesná numera „člověkomesíce“, která ale neznamenají vůbec nic, pouze to co vám někdo nahlásí což ale nemusí odpovídat realitě. Už jen vaše poznámka o „hlídání přírůstků“ svědčí přesně o té další hnusné vlastnosti (jak sám píšete zakořeněné desítky let) a to je bonzáctví – to se při počítání dle osob bohužel taky používá vcelku běžně.
Předseda
Vážený pane, u nás se všichni známe, vlastníci nám řádně dávají správné počty osob a my jim pak správně rozúčtujeme jejich náklady. U nás nikdo nikoho „neojebává“ ani na nikoho „nebonzuje“. To je vaše terminologie a svědčí to o tom z jakého prostředí pocházíte.
A jak jste se vy dozvěděl že místo nahlášených 2 bydlí 15 vietnamců ? Nejspíš je potkáváte na chodbě, ne ? nemusí na ně nikdo bonzovat. Vy „předsedo zakořeněnej“. Příště méně žluči. K tomu ty příspěvky neslouží.
(A) „SVJ není oprávněno získat z evidence obyvatel ani jmenný seznam, ani počty osob trvale hlášených.“
(B) „seznamy osob předává obec v takovém případě SVJ“ (Vložil lake, 3. Leden 2013 – 0:19)
Jaký rozsah údajů obsahují seznamy osob předávané obcí společenství vlastníků ad B?
A i B platí současně?
Obec nám na bytové družstvo zasílala počty osob, které jsou trvale hlášeny v registru obyvatel v daném evidenčním čísle domu, který patřil našemu družstvu.
Tedy žádná jména, žádné osobní údaje, pouze počty. Tyto počty jsou ale pro zúčtování služeb v družstvu totálně k ničemu. Nevypovídají o skutečném počtu lidí v domě, kteří plodí odpad, po nichž se uklízí a kteří svítí v chodbách nebo užívají výtahy.
Podle mne je na vině špatný zákon.
Vážený pane Hrdinko,
vlastník bytového domu má podle zákona o evidenci obyvatel právo obdržet výpis z registru obyvatel týkající se jeho domu (tj. nikoli pouze počet osob, ale seznam jmen).
Naproti tomu společenství vlastníků není vlastníkem bytového domu a toto právo nemá. Proto se zde ptám na podrobnosti právě u domu se společenstvím vlastníků.
(U bytového družstva jako vlastníka domu je právní stránka věci jasná. Rovněž není pochyb o tom, že počet osob úředně hlášených v domě je pro rozúčtování služeb nepoužitelný, jak uvádíte, a to bez ohledu na formu vlastnictví domu.)
Poslední komentáře