Parkování na společném pozemku pouze pro "bydlící" vlastníky
Vlastním podíl na společném pozemku kolem domu, kam SVJ nakreslilo parkovací místa, která se přidělují každoroční loterií. Z této loterie jsem byl vyloučen s tím, že nebydlím v místě. Nepamatuji se, že by se při hlasování o parkovišti a „loterii“ zároveň schvalovalo toto omezení. Příslušné usnesení se nyní snažím od zástupců SVJ dostat, neboť zápisy nejsou veřejně přístupné.
Dle mého názoru se jedná o porušení ústavy – omezení vlastnického práva. Co si o tom myslíte?
Pane Fišere, nejde o žádné porušení ústavy, jak se mylně domníváte. Jde o typické spoluvlastnické rozhodování. Při tom je bezvýznamné, že se při určení uživatelů parkoviště použila loterie.
Jestliže tak rozhodnou spoluvlastníci většinou, je možné vyloučit
spoluvlastníka z užívání společné věci. Jde o běžné
hospodaření se společnou věcí. K tomu existuje bohatá a jednotná
judikatura. Ostatně zde na portálu se o tom psalo podrobně asi dvacetkrát,
viz:
http://www.portalsvj.cz/…vykl%C3%A9mu
http://www.portalsvj.cz/…h-casti-domu
Vyloučenému spoluvlastníkovi náleží samozřejmě finanční náhrada, stanovená ve výši „částky odpovídající nájemnému v místě obvyklému za obdobný předmět nájmu“. O tuto náhradu musíte ovšem požádat, jinak nedostanete od nikoho nic!!!
V první řadě si tedy musíte zjistit jaká je v místě obvyklá částka za roční používání jednoho parkovacího místa. Oslovte všechny uživatele parkoviště, ptejte se za jakou částku by byli ochotni přenechat Vám jejich vylosované parkovací stání. Zvyšujte nabídku postupně, dokud některý ze sousedů nekývne. Tím jste zjistil „cenu v místě obvyklou“.
Tuto částku pak můžete vymáhat jako kompenzaci za to, že Vás ostatní vlastníci vyloučili z užívání společné věci. Jestliže se zaváží, že Vám nahradí veškerou újmu, způsobenou přijatým opatřením, nemáte právo obrátit se na soud jako přehlasovaný vlastník (§ 1131 NOZ).
Justitianus
Se stanovením výše obvyklého nájemného z jednoho ze 12-ti stání nebude problém, přes ulici je placené parkoviště, kde se platí 850,– za měsíc. Což je asi tak částka, která by mi měla náležet jako roční kompenzace vzhledem k podílu na pozemku. O to by mi šlo až v druhém kole.
Prvně musím z nekomunikujícího výboru vyrazit zápis. Protože pokud tam bude formulace:„který bydlí v domě“, bez specifikace, co se myslí domem, nebude se to vztahovat na mne, protože v domě bydlím. Byť v jiném…
Děkuji za radu, kam by se pak mé kroky měli ubírat.
Pane Fišere, sháníte zápis. Pokud míníte zápis ze shromáždění, na kterém se rozhodlo o užívání parkoviště, pak nexistence zápisu jde ve Váš prospěch: výbor není schopen Vám prokázat, že spoluvlastníci parkoviště rozhodli o Vašem vyloučení. Používejte tedy parkoviště i nadále.
Pokud jste ovšem byl přítomen při hlasování, pak jste se o Vašem vyloučení dozvěděl přímo. Zápis k tomu nepotřebujete. Nemůžete namítat, že jste o většinovém rozhodnutí spoluvlastníků nebyl informován.
Váš výklad pojmu „který bydlí v domě“ je přepjatě formalistický a zlomyslný. Žádný soud by Vám nedal za pravdu. Pokud chcete takto testovat trpělivost soudců, dejte si stranou nějaké peníze na prohrané spory.
Justitianus
Na tom, zda v domě bydlíte či nikoliv vůbec nezáleží. Jste vlastníkem, který byl ostatními vyloučený z užívání společné věci. Máte nárok na kompenzaci. Tak k čemu vám tedy bude ten zápis.
Pane, vy jste dobry teoretik :-)
Uz vidim, jak on obiha od bytu k bytu s mobilni aukci :-)
Nehlede k tomu, ze oni se predem mohou dohodnout, ze nabizi cenu napr. 1Kc/metr2/rok a to kazdy jeden.
Dle meho nazoru je nezbytne vyzvat k dolozeni usnreseni o vylouceni a na zaklade nej se uvidi.
Pane Jardo, pokud reálná tržní cena za užívání parkovacího místa u domu tazatele je 1 Kč/m2 (jak jste zde uvedl), pak pan Fišer jistě to místo od někoho získá. Za 10 Kč za rok to bude pro něj velmi levné parkování!
Ve skutečnosti ovšem tržní cena (t.j. cena v místě obvyklá za obdobný předmět nájmu) bude nejspíše mnohem vyšší a Vy jste jen plácl hloupost, že. Tržní cenu určí nabídka a poptávka, nikoliv nějaká nemravná a účelová dohoda nynějších uživatelů parkoviště mezi sebou.
Justitianus
ano, toto je minimálně na ústavní soud, možná i strašpurk. dejte vědět, jak to dopadlo.
Loterie :) To tu ještě nebylo.
Bohužel v těchto případech – pokud si to nevyřešíte v domě mezi sebou, nikdo jiný to za vás řešit nebude, ani soud.
Otazka: Jak vam SVJ muze prokazat, ze nebydlite v dome?
Sam jste to prohlasil do zapisu?
Mate snad napsano ve stanovach, ze kdo ma TP jinde, je vyrazen z losovacky?
třeba tím, že bydlíte jinde. V domu předmětu SVJ vás výboři ani kdokoli z bydlících nemohou opakovaně dlouhodobě osobně zastihnout, v bytě se zdržují lidé, kteří neví, kde bydlíte, na zvonku ani dveřích není vaše jméno, případně žádné, ohlášené revize např. plynu či stoupaček ignorujete, myslíte, že byste mohl tvrdit/prokázat opak ? Byl jsem iniciátorem ustanovení, že ve výboru nemůže být osoba v domě (SVJ) nebydlící … Je to proti něčemu ? Např. dobrým mravům ?
pokud nebydlíte, a nepotřebujete parkovat, tak vám zajisté uhradí cenu obvyklou za parkování podle vašeho podílu, když vám brání v užívání i vámi vlastněného pozemku. :-) pokud pronajímáte a parkovat nájemníci chtějí, platí kdo dřív příjde ten dřív mele. na nějaké čáry které nejsou schválené DI nebo MÚ nehleďte.
S tim bych az tak nesouhlasil, zalezi, co si shromazdeni odsouhlasilo, je ve stanovach anebo co je v kupni smlouve.
Casto se treba prodalo stani kazdemu bytu a v ku je to jako spolecny prostor. Stani jsou oznacena cislem bytu.
Pokud znate judikat, ktery to je schopen rozborit, rad si ho prectu.
Jarda napsal: „… zalezi, co je (…) v kupni smlouve. Casto se treba prodalo stani kazdemu bytu a v ku je to jako spolecny prostor.“
To jsou nepravdivá tvrzení.
Za prvé:
Obsah kupní smlouvy je bezvýznamný. Kupní smlouva mohla mít vady. Mohla
obsahovat nepravdy. Ostatní vlastníci jednotek v domě nejsou nijak vázáni
obsahem cizí kupní smlouvy. Vady vaší kupní smlouvy si reklamujte
u prodávajícího! Měl jste se seznámit s obsahem Prohlášení
vlastníka.
Za druhé:
Není pravda, že se „prodalo“ stání ke každému bytu. Parkovací stání
není věc, proto nemůže být samostatně předmětem koupě či prodeje.
Kupní smlouva je v této části neplatná. Vlastník bytu je pouze
podílovým spoluvlastníkem místnosti „společná garáž“, či pozemku
pod parkovištěm. Spoluvlastnický podíl ovšem sám o sobě nedává nikomu
právo užívat automaticky společný pozemek či konkrétní stání. Čtěte
prohlášení vlastníka, tam mohou jednotlivá stání být přiřazena
k bytům s právem užívání výlučně vlastníkem bytu (nikoliv však
nájemcem bytu).
K tomu uvádím:
V diskusi objevilo nesmyslné tvrzení že údajně nájemce bytu má právo
užívat společnou garáž či parkoviště. To není pravda!
Spoluvlastníci garáže/pozemku užívají garáž/pozemek na základě jejich
vlastnického práva. Nejsou povinni strpět, aby jejich majetek užívala bez
právního důvodu cizí osoba, která není spoluvlastníkem. Do nájmu bytu
nebude nikdo vlastníkovi mluvit, protože pronajímá SVŮJ výlučný majetek.
To u společné garáže/parkoviště není splněno.
Justitianus
Radko, mícháte páté přes deváté. To, co nesprávně označujete „součást bytu“, samozřejmě žádná součást bytu není! Pletete dohromady dokonce tři různé věci:
- Právo na přístup od hranice pozemku až k bytovým dveřím: toto právo má každý uživatel bytu, i jeho návštěvníci. Odepření tohoto práva je trestným činem omezení domovní svobody. O tom zde ovšem nediskutujeme.
- Právo na přístup do místností a prostorů, které jsou podle „kolaudačního“ rozhodnutí Stavebního úřadu a Prohlášení vlastníka budovy určeny k tomu, aby byly s bytem užívány (tzv. „společné příslušenství bytu“): např. sklep na uhlí, prádelna, sušárna, mandlovna, kočárkárna, kolárna, sklepní kóje určená k výlučnému užívání spolu s bytem. O tom zde ovšem nediskutujeme.
- Právo na přístup do dalších místností a prostor domu (např. sklepy, parkoviště, podzemní garáže): Pouze o tom zde diskutujeme. Nájemce nemá právo sem vstupovat ani tyto prostory užívat. Toto právo mu nemůže vlastník bytu udělit v nájemní smlouvě. O užívání těchto prostor rozhoduje totiž jejich vlastník, tedy všichni spoluvlastníci garáže nebo parkoviště. Nerozhoduje pouhý menšinový spoluvlastník!
Tak si to už přestaňte plést, není to tak složité.
Justitianus
pokud má nájemce v nájemní smlouvě uvedeno, že smí užívat prostory spoluvlastněné vlastníkem bytu, tak samozřejmě může. už na to proběhlo pár soudů. pronajímatel samozřejmě nemá právo pronajmout konkrétní parkovací stání, neb to není jen jeho. ale může povolit užívání společných prostor v rámci svého podílu. tj. sklepní prostory, parkovací plochu,… polopaticky: bude bytovka, kde bude 10 stání, deset sklepů, deset bytů, devět bude pronajímáno. podle vás nesmí nikdo, kromě jediného bydlícího vlastníka, na parkovišti stát? :-) a užívat sklepy?
Radko, zase motáte páté přes deváté. O tom kdo je oprávněn užívat či pronajímat sklepní místnosti či společné parkoviště není pochyb: je to jejich vlastník (neboli všichni spoluvlastníci). Bez jejich většinového souhlasu tam nikdo cizí nemá přístup. Přečtěte si zákon.
Společná garáž či parkoviště nijak nesouvisí s bytem. Podle
judikatury platí, že garáž či garážové stání nejsou příslušenstvím
bytu, ani neslouží k uspokojování potřeby bydlení. K tomu viz tato
rozhodnutí Nejvyššího soudu:
26 Cdo 2340/99
26 Cdo 2975/2000
Pokud znáte nějaký odlišný judikát, rád si jej přečtu.
Spoluvlastník společné garáže nebo společné sklepní místnosti není oprávněn povolovat tam přístup cizím osobám. Ani v případě, že jim snad pronajal svůj byt. O společné věci rozhodují její spoluvlastníci většinou, počítanou podle podílů. Menšinový spoluvlastník o tom nerozhoduje! Přečtěte si zákon.
Justitianus
Cituji vas “Spoluvlastník společné garáže nebo společné sklepní místnosti není oprávněn povolovat tam přístup cizím osobám.”
Tvrdite, ze svepravna osoba – vlastnik – neni opravnena udelit plnou moc k zastupovani, neboli prenest sve vlastnicke opravneni plnou moci? Na zaklade jakeho paragrafu?
Dle Vaseho vykladu by pak dcera nemohla parkovat na dvorku SVJ, protoze vlastnikem bytu a tedy podilu na dome a dvorku, je mamka s tatkou…
Jardo, pletete páté přes deváté, jak se říká.
Za prvé: Nejedná se o „vlastníka“, nýbrž o pouhého spoluvlastníka společné věci. Spoluvlastníci rozhodují o společné věci většinou, počítanou podle podílů. Tento princip platí i u bytového vlastnictví.
Za druhé: Při tomto rozhodování (hlasování) spoluvlastníků je samozřejmě možné, aby spoluvlastník udělil plnou moc jiné osobě (nájemci, příbuznému, …). Zmocněnec vybavený plnou mocí ovšem jedná za nepřítomného spoluvlastníka pouze v rozsahu jeho spoluvlastnického podílu; menšinový hlas uplatněný na základě plné moci nájemcem či příbuznou osobou tedy nemůže zvrátit většinové rozhodnutí spoluvlastníků společných částí domu.
Za třetí: Uvědomte si, že Občanský zákoník určuje jednoznačně jak spoluvlastníci mohou udělit cizí osobě právo užívat jejich společnou věc:
| § 1116 Vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba. |
Z uvedeného plyne, že menšinový spoluvlastník není oprávněn udělit nájemci právo užívat společnou věc. Zdánlivé „oprávnění“ udělené nájemci „načerno“ bez většinového souhlasu spoluvlastníků je neplatné.
Jinak by tomu bylo v případě, kdy v Prohlášení vlastníka budovy je každému spoluvlastníkovi přiznáno výlučné právo užívat určité parkovací místo či stání v kryté garáži. V takovém případě má spoluvlastník předem daný souhlas všech spoluvlastníků a může tedy přenechat své užívací právo jiné osobě (nejen nájemci bytu, ale komukoliv). Takový případ však zde nenastal: Pan Fišer podle jeho popisu nemá právo užívat výlučně konkrétní parkovací místo. Může mu tedy být přístup na parkoviště odepřen. Totéž samozřejmě platí pro jeho příbuzné, i pro nájemce bytu pana Fišera.
Justitianus
co je v kupní smlouvě je celkem fuck. rozhodující je katastr. a parkovací stání prostě prodat nelze, jedině podíl na pozemku. to, že developeři často tento nesmysl napíšou do smlouvy, je problém kupujících, kteří šetří na právníkovi a tetelí se, jak levně získali parkovací stání. pokud někdo brání vlastníkovi užívání pozemku, tak ten musí od těch, co si vesele užívají i jeho majetek, dostat náhradu, když o ni požádá.
Radka má pravdu. Rozhodující je, co je uvedeno v katastru nemovitostí. Do kupní smlouvy si můžete napsat, že převádíte třeba 10 parkovacích stání. Jestliže parkovací stání jsou v budově vedeny, že jsou umístěny ve společné části domu, tak v Prohlášení vlastníka (PV)musí být uvedeno, kdo tyto společné části domu má právo užívat. Některé části domu totiž dle PV mohou užívat jen někteří vlastníci. V každém případě parkovací stání ve společných prostorách domu nemohou být předmětem prodeje. Jiná situace je u parkovacích stání, které nejsou v PV vyčleněny ve společných prostorách ale kdy tato parkovací stání jsou v PV uvedena, že se nalézají v nebytové jednotce, která je určena k parkování-garážování aut. Potom podíl na této nebytové jednotce (jedná se o spoluvlastnictví nebytového prostoru, kde se nalézají parkovací stání) může být předmětem prodeje. V tomto případě ale platí předkupní právo ostatních spoluvlastníků nebytového prostoru, kde se nalézají parkovací stání.
Vite co to je zvykove pravo? :-)
Vazne tvrdite, ze stanovy nemaji vahu?
Jen sdeluji, jak to nekde funguje, z me zkusenosti, pokud se ke kazdemu bytu vyhradi parkovaci misto na spolecnem pozemku a nejaky pravni exhibicionista teoretik na tom nic nezmeni… za 10 let nikoho nenapadlo to napadat… ja to nehodlam zkoumat, jen vim, ze tam jsou vyhrazena stani a v katastru to vycleneno neni, je to jako spolecna plocha. Ale funguje to.
Anebo snad lide nemaji respektovat zavedene pravidla a nebo jste podporovatel nejakych silenych vymerovacich akci, vite kolik stoji vytyceni jednoho lomoveho bodu :-))
@ aneb kdyby lidi byli normalni a dohodli se, zakony by nebyli potrebne…
Vazne tvrdite, ze stanovy nemaji vahu? Vážně tvrdím, že nelze prodat něco, co není jasně vymezeno v KN a co nadto patří dalším lidem.
pokud SE ke kazdemu bytu vyhradi parkovaci místo – jak SE? kdo to vyhradí? pozemek, který mi z části taky patří SE dá někomu k výlučnému užívání, a mě se zakáže ho užívat? ano, pak ať dostanu náhradu. za 10 let nikoho nenapadlo to napadat… když jsou ti „vyloučení“ z užívání i jejich pozemku hloupí… jsou vyhrazena stani a v katastru to vycleneno není – je to jako spolecna plocha. Ale funguje to. očividně nefunguje, když spolumajiteli se nelíbí, že tam nesmí parkovat
Anebo snad lide nemaji respektovat zavedene pravidla – pokud jsou protiprávní, tak je respektovat nemusí @ aneb kdyby lidi byli normalni a dohodli se, zakony by nebyli potrebne…a tady se dohodli tak, že brání užívání majetku druhým
Kdo vyhradi – developer Prodej – pouze prvnimu vlastnikovi od developera
Tak to bylo mysleno. Dalsi prodej uz samozrejme ne. Dale se prodava uz jen BJ a podil na spol. castech.
Co máte o vyhotovení a dostupnosti zápisu ve stanovách ?
Dle NOZ
§ 254
(1) Statutární orgán spolku zajistí vyhotovení zápisu ze zasedání do 30-ti dnů od jejího ukončení. (3) Každý člen spolku může nahlížet do zápisů ze zasedání za podmínek určených stanovami. Neurčí-li stanovy jinak, lze toto právo vykonat v sídle spolku.
Pokud jde o výlučné užívání společných částí jen některými vlastníky
§ 1166 (1) Při rozdělení práva k nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám se uvedou alespoň
- údaje o jednotce, zejména
2.určení a popis společných částí se zřetelem k jejich stavební, technické nebo uživatelské povaze a s případným určením, které z nich jsou vyhrazeny k výlučnému užívání vlastníku určité jednotky,
§ 1180 (1) … Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.
Poslední komentáře