oprava výtahu- financování?
Dobrý den, v našem domě se rozhodlo o rekonstrukci výtahu. Dům má přízemí + 4 patra. Bylo navrženo financování rovným podílem (tedy každý byt stejně) a ne podle % vlastnických podílů? Pro bylo něco kolem 60% celkových a kolem 85% přítomných. Rozhodnutí bylo následně napadeno jako protizákonné. Snažil jsem se v zákoně najít zda je někde uvedeno jak to je a našel jsem pouze, že musí být pro 75% přítomných a ne 100%. Můžete mi prosím poradit a uvést přesný paragraf, kde se toto řeší?
děkuji
Šlo by, aby výtah byl určen jako společná část budovy, která je společná vlastníkům jen některých jednotek? Aby vlastníci přízemních bytů, nemuseli platit desítky tisíc korun za opravu či rekonstrukci , aniž výtah používají. Já jsem našel na tomto portálu příspěvek Výtah – pro p.Lepkovou Vložil Matějka Jaroslav, 17. Říjen 2007 – 10:41 týkající stejné problematiky, kde autor uvádí: „původní vlastník vypracoval nedbale „Prohlášení vlastníka“ dle zákona č.72/1994 Sb. (ZoVB). Nepostupoval se znalostí věci a v rozporu s ustanoveními Občanského zákoníku. Poté vznikají v SVJ problémy, většinou menšímu počtu vlastníků, kteří jsou většinou považováni za „problémové“ vlastníky.“ A s tím já souhlasím. Připadá mi, že všechny příspěvky zatím jsou proti té menšině. tj. vlastníkům přízemních bytů. Nešlo by zase naopak poradit jim, jak mají postupovat. Děkuji za ně. NoHa
Ke komentářům Jardypardy a Lakeho namítám toto: V § 11, odst. 5 je uvedeno , že jde-li o modernizaci, rekonstrukci, stavební úpravy a opravy společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek. A v případě rekonstrukce výtahu se to nemění. A tento paragraf se týká schválení té rekonstrukce. Dle mého názoru se rozúčtování nákladů na vlastníky je v § 11, odst.4 , kde je uvedeno, že „k přijetí usnesení o věcech, které jsou obsahem prohlášení podle § 4(odst. g – pravidla přispívání spoluvlastníků domu na výdaje …) je zapotřebí tříčtvrtinové většiny přítomných hlasů“. Může se jednat o to, že přízemní byty, byť výtah nepoužívají, musejí se podílet možná dokonce nejvíce na nákladech . Ostatní (3/4 z přítomných) toto chápou a proto odsouhlasí rozdělení nákladů na počet bytových jednotek. Znám totiž případy, že vlastníci přízemních bytů neplatili při rekonstrukci výtahu nic nebo méně než by činil podle spoluvlastnických podílů platili.
Pane null,
i vás zřejmě postihla mozková nákaza, které podlehl JUDr. David a Mgr Králík z Nejvyššího soudu.
Způsob přispívání (tedy otázka „jak“) na správu domu může být jistě určen obsahem Prohlášení vlastníka (zda v hotovosti, šekem nebo převodem na účet, zda na účet správce nebo na účet SVJ, zda měsíčně, čtvrtletně nebo ročně, zda lze plnit kromě Kč i v eurech, atd.).
Vzájemný poměr snášení nákladů však je dán jednoznačně v § 15 odst. 1 ZoVB. a odpovídá spoluvlastnickému podílu. Tato část ZoVB samozřejmě může být potlačena, avšak pouze jednomyslným projevem vůle (dohodou) všech spoluvlastníků.
Konkrétní výši částek pak určuje (v souladu s § 15 odst. 1 ) shromáždění podle § 15 odst. 2 ZoVB, na základě plánovaných nutných výdajů v následujícím období.
Navíc je zde ještě Listina základních práv a svobod, článek 11: „Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. (…) Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých (…). Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.“
Vy si možná s JUDr. Davidem a panem Králíkem též myslíte, že většinoví vlastníci mohou prostě na shromáždění odhlasovat, že 80% nákladů na správu domu bude hradit nepřítomný pan A (který má 10% spoluvlastnický podíl), a o zbytek se podělí oni? Těmto dvěma pánům tato zvůle většiny připadá jako rozhodnutí v souladu s § 8 odst. 2 ZoVB, s § 13 odst. 2 ZoVB, s § 15 odst. 1 ZoVB, v souladu s ústavou tohoto státu a v souladu s dobrými mravy. Mně nikoliv.
Mně to spíše připadá jako trestný čin útisku spáchaný v organizované skupině.
lake
A co si na shromáždění rovnou odsouhlasit, např. 100% přítomných a zároveň 96% všech vlastníků, že veškeré náklady na revitalizaci ponese jeden nebo dva nepřítomní vlastníci a nejlépe v hotovosti! Máte souhlas 100% přítomných, 96% všech vlastníků, tak co by tomu bránilo? To byla samozřejmě ironie. Taky se ztotožňuji s názorem pana lake, že jakékoliv jiné financování než podílové musí odsouhlasi 100% všech vlastníků. Jinak by mohl nastat extrémní případ, co jsem uvedl v prvním odstavci.
Jistě, pane Lukáši. Nám je to jasné.
Bohužel zde teď jsou dva rozsudky Nejvyššího soudu a jeden rozsudek Ústavního soudu (!!!!), které bez váhání tento nesmysl potvrzují. Pánové si spletli zálohy na správu a zálohy na služby. Nevědí, co je „dohoda“. provedli za vlasy přitažený výklad zákona v extrémním nepoměru se zásadami práva. Ústavní soud tomu nasadil korunu, když tři vadné rozsudky v jediné kauze (soudu první instance, soudu odvolacího a Nejvyššího) prohlásil za „konstatntní judikaturu“ a jen z tohoto důvodu odmítl dovolání pro porušení ústavou zaručených práv vlastníka.
Nevadilo jim zřejmě ani to, že k výladu pojmu „dohoda“ existují stovky judikátů už od doby platnosti rakouského zákoníku ABGB až po dnešek. Viz též právní praxe a teorie anglosaského práva, francouzského, … To pro ně zřejmě nepředstavuje „konstantní judikaturu“. Prohlásili, že dohoda = diktatura většiny a že vlastník jednotky má držet hubu a platit tolik, kolik mu většina odhlasovala.
Skoro se chce zvolat: opět diktatura proletariátu, rozkulačování, lidové soudy, znárodňování. Jsme v ČR v roce 2011 …
Nezbývá než počkat, snad se pánové chytí za nos a začnou myslet rozumně. Jinak to vidím až na Evropský soud pro lidská práva.
lake
Ve Vašem příspěvku, „Vložil lake, 23. Březen 2011 – 11:34“, vyjadřuje svůj nesouhlas s tím, že dle Vašeho názoru, Ústavní soud ČR, „de facto“, podporuje libovůli v soudnictví.
Libovůle při rozhodování obecných soudů (okresní soud, krajský soud, nejvyšší soud) by byla tím největším prohřeškem v soudnictvím jako takovém.
Libovůle při rozhodování v soudních věcech může vést k tomu, že Nejvyšší správní soud (na návrh) učiní takové kroky a opatření, že dotyčný soudce bude, lidově řečeno, „vyslečen z taláru“.
Ústavní soud ČR se ve svém rozhodnutí jednoznačně přiklonil k platnému zákonu,
který sám (tento Ústavní soud) nepovažuje za protiústavní, a to k tomu názoru, že náklady na „administrativní správu, provoz a opravy společných částí domu“ hradí vlastníci jednotek dle svého spoluvlastnického podílu na společných částech domu.
Opačný názor by byl, dle Ústavního soudu ČR, projevem libovůle při rozhodování obecných soudů.
Dle názoru ZoVB je nutné dočíst níže uvedenou judikaturu až do konce, do POSLEDNÍ VĚTY.
Ústavní soud České republiky uzavírá:
(Ústavní soud, IV.ÚS 673/09, datum rozhodnutí 27.04.2009)
Stěžovatelé v ústavní stížnosti zejména namítají, že
Krajský soud v Ostravě poskytl ochranu svévoli žalobce,
který neměl k dispozici žádné jednomyslné usnesení o
výši příspěvku do fondu oprav, ani nepostupoval při
stanovení výše tohoto příspěvku dle velikosti
spoluvlastnických podílů. Rozhodnutím Krajského soudu v
Ostravě byli stěžovatelé podle jejich tvrzení omezeni v
možnostech vykonávat své vlastnické právo, neboť nemohli
rozhodovat o příspěvcích do fondu oprav, které nebyly
určeny souhlasem účastníků a jsou v rozporu se stanovami
žalobce (dále jen „stanovy“) a právními normami. Navíc
mají stěžovatelé být nuceni přispívat na opravy domu
dvakrát, jednak „ad hoc“ při provedení jednotlivých
oprav, jednak v rámci příspěvků do fondu oprav.
Podle náhledu Ústavního soudu rozhodnutím odvolacího
soudu došlo k pochybení, když je třeba stran částky, o
níž bylo rozhodnuto výrokem II. rozhodnutí odvolacího
soudu, v zásadě přisvědčit argumentaci použité v
rozhodnutí soudu prvního stupně a též předkládané
stěžovateli. Skutečnost, že výše příspěvku do fondu
oprav 300,– Kč pro všechny členy žalobce (stanovená
pouze usnesením shromáždění žalobce, nikoli písemnou
dohodou jeho členů) nezohledňuje poměr velikostí podílů
členů žalobce na spoluvlastněném domě a je tak v rozporu
se zákonem č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé
spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické
vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé
zákony (dále jen „zákon o vlastnictví bytů“) a
stanovami, akceptuje Krajský soud v Ostravě s
odůvodněním, že částka 300,– Kč je v podstatě nízká a
rozdíly mezi podíly jednotlivých vlastníků jsou rovněž
minimální. Takový postup Krajského soudu v Ostravě však
nemá oporu v zákoně a lze jej považovat za projev
libovůle.
Poznámka ZoVB: Rozpočítání „službeb“ je částečně upraveno
vyhláškami a hlavně
„historickým vývojem“ v posledních cca. 40 letech.
U studené vody: člověkoměsíce, měřiče, eventuálně i m2
ZoVB
Vyjádření ZoVB k
„Vložil zovb, 23. Březen 2011 – 20:44“
Jak je z předešlého patrné, Ústavní soud ČR se NENECHAL zmást tou absurdní představou (někdy sdílenou obecnými soudy), že by ZÁLOHY mohly být skládany odlišně od spoluvlastnických podílů a náklady (výúčtování), by měly být provedeny na základě podílů (spoluvlastnických).
Takový postup by se příčil zdravému rozumu,
- postrádal by minimum na racionalitě-, a ve svém důsledku by mohl buďit veřejný posměch – a nepřímo
znevažovat soudnictví.
Jinými slovy, u „služeb“ může být spotřeba odlišná od složených záloh (předpokládaných nákladů). „Otočím vodovodní kohoutek“ – voda teče více než jsem předpokládal.
Tento princip ovšem nefunguje, pokud je nutno opravit kliku od vstupních dveří do domu (v širším slova smyslu „správa domu“).
„Otočím vodovodní kohoutek“ a klika od vstupních dveří není tímto aktem opravena.
Vlastník jednotky nemůže ovlivnit vznik vady věci na společných částech domu (oprava).
Kliku od vstupních dveří uchopí „pošták“, „policajt“, „návštěva“, „popletený exekutor“,…
Je tedy třeba rozlišovat „služby“ (kupříkladu dodávku studené vody do jednotek) na straně jedné
a „správu“
(administrativní správu, opravy a provoz společných částí domu) na straně druhé.
ZoVB
To je strašné. Takové rozsudky můžou potkat kohokoliv z členů společenství. Co s tím? To mě děsí, kde to žijeme?
Názor p./pí. Null, že k přijetí usnesení o věcech, které jsou obsahem prohlášení je podle § 11 odst.4 zapotřebí tříčtvrtinové většiny přítomných hlasů souhlasí. Ale neplatí to pro odsouhlasení přispívání na náklady spojené se správou domu, protože tuto konkrétní věc řeší ZoVB dále právě v § 15 odst.1, kde vyžaduje dohodu tj. 100% souhlas.
Pokud bychom přijali stanovisko p./pí. Null a kritizovaná rozhodnutí JUDr. Davida a Mgr Králíka z Nejvyššího soudu, ztratil by § 15 odst.1 smysl, byl by v zákoně úplně nadbytečný a zmatečný a ani mě nenapadá případ, kdy by mohl být použit.
Na rozdíl od Lakeho si ale nemyslím, že si citovaní pánové z ÚS
spletli zálohy na správu a zálohy na služby, protože si myslím , že Mgr.
Králík § 11 odst.4 v rozsudku neuvedl kvůli službám, ale měl na
mysli obecně změnu stanov, nebo věci, které jsou obsahem prohlášení.
§ 11 odst.4 řeší přijetí usnesení tříčtvrtinovou většinou více
případů . Služby jsou jedním z nich, stanovy a obsah prohlášení
dalšími případy, a pak ještě zástavní právo. (Aby bylo jasno,
s tímto názorem Mgr. Králíka rovněž nesouhlasím).
Psal jsem o tom už zde: http://www.portalsvj.cz/…-fondu-oprav#…
Vaše usnesení je neplatné, a to hned ze dvou důvodů: §11 odst. 5 a §15 odst. 1 ZoVB
Ke schválení rekonstrukce postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek podle § 11 odst. 5 věta druhá ZoVB. Souhlas 60% všech, projevený na shromáždění, byl tedy nedostatečný a usnesení nebylo přijato.
Usnesení o způsobu financování jinak nežli podle spoluvlastnických podílů je absolutně neplatné (nicotné) pro rozpor se zákonem (§ 15 odst. 1 ZoVB, § 39 ObčZ). K tomu by bylo nutno dosáhnout dohody všech (písemné).
Existuje-li skupinka, která chce platit paušálem na byt, nechť zaplatí přesně tolik, kolil na ni připadne podle spoluvlastnických podílů; uvnitř skupiny si její členové tuto platební povinnost klidně mohou rozdělit paušálně, pokud po tom touží. Takovýto výklad § 15 odst. 1 ZoVB je souladný s ústavou a neporušuje práva ostatních vlastníků jednotek.
lake
Poslední komentáře