Odměny výboru - dotaz

Není to jediná zmatečná věc v našich stanovách. Ale vysvětlete to členům výboru, kteří trvají na svém. No a jak chcete dosáhnout změny stanov, když nikomu jinému to nevadí? Toto zjistíte až při případném sporu.

Děkuji za odpověď. Taky si to myslím. Ale co s tím? Výbor mi to odmítl, že to nelze protože to je ve stanovách. Jak mám prokazovat že stanovy jsou v tomto (nebo v jakémkoliv) bodě v rozporu se zákonem? PS: Upozornil jsem výbor dopisem, požádal o vrácení částky do určitého termínu a pak jsem zkrátil zálohu o příslušnou částku. Zatím mi nabíhá penále a výbor si nechal na shromáždění odhlasovat zahájení právních kroků. Případně žalobu, pokud nezaplatím. Budu mít ve sporu úspěch?

Pane salve, Váš konkrétní případ jste nepopsal natolik jednoznačně, abych se mohl pokusit odhadnout jaké jsou Vaše šance. V obdobných nejasných případech radívám složit částku do úschovy.

Je třeba vyjít ze znění zákona. Ustanovení § 15 odst. 2 stanoví jednoznačně podmínku pro výběr záloh na správu takto: „Výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech.“

• Podívejme se na zálohy na odměny výboru.
SVJ je při stanovení záloh na následující období povinno Vám tvrdit a prokazovat, že tato záloha je nutná právě ve stanovené výši. Buď Vám k tomu předloží smlouvy o výkonu funkce s členy výboru, ve kterých je ustanovení o výši odměny a termínu výplaty, nebo existuje usnesení shromáždění o výši každoroční odměny, nebo alespoň výbor může doložit z účetnictví, že v uplynulých x letech dostávali členové výboru celkem pravidelně odměnu ve výši yyyy Kč ročně. Pokud SVJ nic z toho nedoloží, pak zjevně nejde o náklad který bude nutné vynaložit. V tom případě reklamujte předpis záloh, neboť částka není naplánována jako prokazatelně nutná, nýbrž byla stanovena nekontrolovatelně na základě libovůle.

Vícekrát jsem zde upozorňoval, že vlastníci jednotek mají trvat na sestavení a schválení finančního plánu příjmů a výdajů (Reserve Study). Ten je podkladem pro rozpis záloh. Z něj byste lehce vyčetl jaké odměny a ke kterému datu mají být vypláceny. Nemáte-li schválenou a vytištěnou Reserve Study v ruce, jste vydán na milost a nemilost členům výboru. Záleží jen na tom, co si dodatečně vymyslí ohledně termínů výplat a jaký antedatovaný „zápis ze schůze výboru“ dodatečně vypracují a předloží soudu jako neprůstřelný důkaz.
.............­.............­.............­.............­.............­.............­.............­..

• Vraťme se k rozboru Vaší současné situace.
Je možno na ni hledět ze tří různých hledisek. Které platí nevím – neznám detaily.

• (1) Možný právní stav: Zálohy na odměny byly vybírány jako krátkodobá záloha, avšak nebyly v průběhu účetního období použity na plánovaný účel. Důvod, k němuž byla záloha vybírána, odpadl. Jde tedy o typické bezdůvodné obohacení SVJ a to je povinno celou přijatou zálohu vydat.
• (2) Možný právní stav s přihlédnutím ke znění Vašich stanov: Zálohy na odměny byly vybírány jako krátkodobá záloha, avšak nebyly v průběhu účetního období použity na plánovaný účel. SVJ nevypořádá tento přeplatek, ale použije celou částku jako Vaši zálohu (na tentýž účel) pro rok 2013. Máte tedy na zálohách „předplaceno“. V roce 2013 SVJ není oprávněno vybírat na stejný účel zálohu opakovaně, protože by to bylo v rozporu s § 15 odst. 2 ZoVB. V r. 2013 nejste tedy povinen již hradit nic.
• (3) Možný právní stav označený jako katastrofický: Výbor bude tvrdit, že přijaté zálohy jsou dlouhodobou zálohou. Budou použity na účel, ke kterému byly vybrány, a to ve vzdálené budoucnosti. Například tak, že odměna za pětiletou činnost výboru v letech 2010–2014 bude vyplacena až ke dni 31.12.2014 sou­hrnně. Pokud jste v předpisu záloh neměl výslovně uvedeno, že jde o krátkodobou zálohu, a nebyl určen termín výplaty v každém roce, pak máte VELKÝ problém. Jak soudu Vaše tvrzení prokážete?

.............­.............­.............­.............­.............­.............­.............­..

• Na závěr ještě o podivuhodném pojmu „nevratná záloha“.
Pojem nevratná záloha je naprosto absurdní a nikdo, kdo má alespoň špetku rozumu, by neměl strpět, aby takové stanovy byly přijaty a zůstaly v platnosti. Nikdo by se neměl dobrovolně nechat připravit o právo požadovat sám za sebe vrátit zálohu, jejíž důvod odpadl.

Představme si, že by vám nabídl takovou smlouvu distributor elektřiny: stanoví zálohy podle své úvahy, ale zároveň prohlásí, že přeplatky Vám nikdy nebude vracet. Jedině když s tím budou souhlasit všichni odběratelé v celé ulici. To přece není normální jednání, na toto by nikdy nikdo myslící nepřistoupil. Proč se tedy členové SVJ chovají jako ovce?

_{Tento pojem byl řešen v judikatuře Nejvyššího soudu, viz rozsudek 32 Cdo 4604/2007:
„Zálohou je v občanskoprávních vztazích míněna část platby poskytnutá předem, zpravidla před vznikem práva na zaplacení konečné platby smlouvou sjednané (ceny kupní, ceny díla, provize atd.), případně platba uhrazená ještě před uzavřením určité smlouvy (viz § 498 obč. zák.). Právním důvodem k poskytnutí zálohy je závazek k úhradě určité (konečné) sumy vyplývající z konkrétního smluvního ujednání. Principielně platí, že odpadne-li (nenastane-li) právní důvod, na jehož základě byla záloha jako částečné plnění poskytnuta, je třeba ji vrátit, není-li ve smlouvě dohodnuto jinak (viz též rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 890/2002). Z tohoto hlediska nelze odvolacímu soudu vytknout jakékoli pochybení, hodnotí-li pojem nevratná záloha jako vnitřně rozporný.“}

lake

SVJ vzniklo v prosinci 2010. Stanovy byly převzaty od SBD a byly přijaty na ustavující schůzi – jako funkční ve většině oddělených SVJ. Byla odsouhlasena částka pro odměny členů výboru ve výši 100 Kč na byt.

Účetnictví nám vede správce – SBD tj. bývalý vlastník. Odměna pro členy výboru je vedena v příloze mandátní smlouvy jako „Ostatní provozní náklady SVJ“ v části „Úhrady“. Jsou tam dále položky: Tvorba DPZ; Splátka úvěru (bylo provedeno zateplení); Odměna správce – byt (SVJ); Pojištění domu. Druhá část jsou „Zálohy na služby“ – tj. zálohy na teplou a studenou vodu, vytápění, el. energie spol.prostor.

Zálohy na částky v první části mi nikdo nevyúčtovává – jsou pouze demonstrovány při schvalování účetní uzávěrky. Zálohy z druhé části jsou každoročně zúčtovány.

Ve stanovách je uvedeno, že výlučně shromáždění rozhoduje o stanovení výše odměn výboru. Na shromáždění (konané v roce 2012)se výbor vzdal odměn za rok 2011 (je to v zápise) a nechal si schválit (kvůli daním) – odměnu jako práci na DPP po dohodě se správcem.

Na shromáždění v prosinci 2012 se o odměnách vůbec nejednalo. Dle sdělení výboru nebyla ani od správce uzavřena žádná DPP pro členy výboru. Tolik další informace.

Dotaz mimo. Proč je doporučováno ukládání sporných částek do úschovy (notářské, advokátní atd.) Na co to má při sporu vliv?

Pane salve,
v letech, kdy členové výboru nic neobdrželi (ani odměnu z dohody o provedení práce), šlo o bezdůvodné obohacení SVJ – právnické osoby. Doporučuji jednoduše provést započtení tohoto přeplatku vůči Vaší platební povinnosti v běžném roce.

SVJ je povinno Vám vyúčtovat přijaté zálohy alespoň jednou ročně, a to jak krátkodobé, tak dlouhodobé. Protože se to většinou neprovádí, nezbývá Vám, než abyste o toto každoroční vyúčtování požádsal. Odmítne-li SVJ, domnívám se, že je to důvod k pozastavení plateb záloh na správu. Viz ustanovení o příkazní smlouvě. Psal jsem o tom podrobně zde: http://www.portalsvj.cz/…na-informace. Judikát však k tomu není dosud žádný.

Ovšem pozor: neplést si zálohy a příspěvky. Příspěvky se nevyúčtují, což plyne z charakteru těchto plateb.

Uložením částky do soudní úschovy je dluh vyrovnán. Postupuje tak ten, kdo si není jist kdo (zda) je věřitelem. V tom případě nelze uplatnit úrok z prodlení a údajný věřitel se může domáhat určení že částka mu náleží. Při tom je povinen svůj nárok prokázat soudu.

lake

Pokud by se stalo, ze shromazdeni neprizna zadnou odmenu za vedeni ci spravu a dotycni se ji nevzdaji, mohou se take dotycni predstavitele domahat bezduvodneho obohaceni na vlastnicich.