NOZ - informování vlastníků

Asi nemůžete uvést konkrétně co je tím podkladem který nelze oprávněně označit Vaší formulací „…statistik či tabulek…“. Je to třeba

• položkový výpis položek z účtů?
• kopie všech faktur za minulý účetní rok (i zveřejné jako scany na webu)?
• rozpisy záloh ostatním spoluvlastníkům?
• kopie všech podkladů vytvářejících jakýkoliv finanční náklad nebo závazek?
• přehledy dlužných částek?
• přehledy vedených sporů včetně spisových značek?
• …?

Co z uvedeného spadá do kategorie „…statistik či tabulek…“ a není tedy ke zveřejnění? Nebo je ke zveřejnění podle Vás jen „surová hmota“ - v podobě faktur či smluv ale již do ní nepatří výsledky účetní práce, jimiž podle mne jsou PRÁVĚ TY „…statistiky či tabulky…“? Za co jinak by se v tom „účetním zpracování“ platilo?

Existuje li někde názor, že kategorie „…statistik či tabulek…“ běžně SVJ nevytváří, když alespoň před koncem roku by měla zveřejnit finanční či jiný plán na další rok – tedy právě statistiky či tabulečky, je srozumitelný jen samotnému autorovi v širokému kroužku členů jeho fanklubu (jimiž jsou především zde píšící členové výborů).

Ošetřit nahlížení do dokumentů zpoplatněním považuji za velmi nepraktické. V tom případě by bylo nutné:

• vytvořit obhajitelnou kalkulaci nákladů (za stránku, čas…),
• zavést příjmové doklady a proti každému úkonu/příjmu vystavit stvrzenku,
• vyřešit organizaci (úřední hodiny) a to, aby zákazníci neodcházeli bez placení,
• o této agendě účtovat.

Vážený lake, děkuji Vám za odpověď, i když moc nechápu, proč se mě na konci zřejmě snažíte urazit (Pokud si toto člen výboru nedovede zařídit, pak ať do výborárny vůbec nechodí; ať pracuje ve výboru někdo jiný, kdo dokáže věci zorganizovat tak, aby fungovaly. Bývalý výbor nedával žádné informace a vyúčtování pouze částku a nazdar. Proto jsem se nechala do tohoto uvrtat. Za výkon funkce dostávám 800 kč, což někomu přijde jako moc peněz, ale věřte, že vzhledem ke strávenému času, je to směšné. Dům je starý, takže tu stále řešíme havárie, rekonstrukce a tak. Jakmile bych zde řekla, že pokud někdo něco chce po výboru, bude za to platit, důchodci mě tu utlučou francouzskými holemi. Většina vlastníků je spokojená a stávající výbor chválí (kolik se udělalo práce, že dostávají spousty informací.....) Kvůli tomu, že zde mám jednoho důchodce, který je zhrzelý, jelikož už není ve výboru a dělá tu zle, neznamená, že já jsem neschopná! S nikým jiným problémy nejsou a domluvíme se, s tímto pánem ne a nejsem zvědavá na to, aby nás dával k soudu nebo tak něco (je to věčný potížista, který má spoustu času, já tolik zbytečného času nemám. Kromě toho si myslím, že není ostuda něco nevědět a poprosit o radu. Horší by bylo, kdybych na to kašlala a bylo mi to ukradené.

Paní Dvořáková,
napsal jsem Vám jasně jak Váš problém řešit: zpoplatněním netypické služby „poskytování informací“, kterou nečerpají všichni shodně.

Namísto abyste přemýšlele jak to zařídit, aby Vám ubylo práce, vymýšlíte výmluvy že to neeeeeejde a proč to neeeeeeejde. To je typický postoj těch, kdo namísto skutečného řešení problémů raději vymýšlejí výmluvy. Vyplňte si prosím test Jak schopný je váš výbor.

Výmluva „já za to mám mááááálo“ je jedna z velmi častých. Tak si tedy krucinál řekněte o víc, když to nechcete nebo neumíte vyřešit logicky a věcně. Nebo ať některé činnosti zajišťují externisté na smlouvu.

lake

Na vaše doporučení jsem si udělala test (vlastníkům ho rozdávat nebudu, ale odpovídám jak to u nás funguje v praxi – někdy neodpovídá nabízeným možnostem).

1. Zápisy – dostávají vlastníci e-mailem a je vyvěšen na nástěnce (se jménem člena výboru, kam mají házet žádosti o písemnou formu). Nově bude zápis i na netu. Zápisy jsou zakládany (po podepsání zapisujícího a ověřujícího vlastníka, který je odhlasován na schůzi) do šanonu ve výborárně, včetně příslušenství (hlasování, příloh, plných mocí, prezenční listiny).
2. Nahlédnutí do dokumentů – vlastníkovi jsou navrženy 3 termíny, ze kterých si jeden vybere . K tomuto termínu jsou mu připravena požadovaná data k nahlédnutí nebo pokud chce vlastník drobnost a má e-mail, je mu toto rovnou zasláno.
3. Chyby v ročním vyúčtování – roční vyúčtování osobně kontroluji. Pokud má vlastník dotaz, dostane odpověď ode mě (včetně doložení dokladů – faktur za vodu, náměrů…). V případě, že nejsem schopná odpovědět nebo nemám podklady (pouze u topení). Je vlastník požádán o napsání reklamace, s tím, že výbor nadále zjišťuje,jestli je reklamace řádně vyřízena.
4. Pořádek ve sklepních prostorech – výbor řeší okamžitě (zavolám místopředsedkyni) a společně toto řešíme. Když se nám např. ve sklepě usídlil bezdomovec, já a místopředsedkyně jsme ho šly osobně vyprovodit a druhý den na DPP sjednaly vyklizení bordelu, který tam natahal + odstranění exkrementů.

To, jestli jsme neschopní může každý posoudit sám. I když se obávám, že pro pana lake to bude zase všchno špatně.

Vážený lake, opravdu jsem velmi slušně požádala o radu. To, že mi radíte něco, co u nás v domě nechci zavádět, neznamená, že jsem neschopná a vymýšlím, jak to nejde. Nevím, proč kvůli jednomu vlastníkovi, jehož životní cíl je dělat problémy, bych měla ostatní strašit zpoplatněním jakékoliv mé práce. Kromě toho, promiňte, ale chováte se z mého pohledu, jako politik. Na můj dotaz jste jasně neodpověděl (problém jsem měla vyřešený, než jsem sem psala. Data budou na internetu a mně ubyde práce (pokud jste to nepochopil). Zde se jen ptám, jestli jsem povinna zabývat se tím, že někteří vlastníci přístup na net nemají nebo jestli tím, že jsou data přístupná, je na vlastníkovi, jestli si data obstará. Vy mě však jen napadáte, že jsem neschopná, nemám to dělat a na něco se vymlouvám. Pokud Vám můj dotaz přijde stupidní, nikdo Vás nenutí mi zde odpovídat. Opravdu mě zde zajímají názory a postřehy lidí, kteří jsou ochotni mi poradit a ne lidí, kteří si chtějí dokázat, že jsou nejchytřejší ze všech a jediní, kteří jsou schopní být ve výboru.

a nemělo by spíše být spoplatněno její neodebrání tj. neodebrání služby „informace“ páč §8 zákona o službách ukládá poskytování nikoliv placené. Ehm.

Pokud nerozumíte – nevím proč by měly být informace zpoplatňovány když příkazník nakládá z Vašimi prostředky. Vy chcete platit za to, že Vás příkazník bude informovat „o veškerém“ pouze pokud mu extra zaplatíte???

„Je normální, aby vlastníkům bylo nahlížení jako časově náročná služba poskytováno za úplatu.“

Ano, vlastníkovi by mělo být placeno za to, že provádí činnost ve prospěch všech, když se ostatní nezajímají.

Kolik byste navrhoval platit?

Děkuji za odpověď. Ve stanovách máme, že vlastníci mají být informováni o hospodaření behem účetního období a stavu na konci roku.Takže pán když vytvořil tabulku za 3 roky zpět (čerpání FO po položkách a další nesmysly) a požadoval její vyplnění, měl smůlu, jelikož za každý rok obdržel Roční zprávu, kde tyto informace byly. Pokud jsem odpověď správně pochopila, tak stačí, když shromáždění schválí, že informace budou zveřejňovány na internetu a tímto otravným jednotlivcem se pak nemusím zabývat.

Úplný přehled o účetnictví si každý může udělat z řádně provedeného vyúčtování, účetní závěrky a výpisů z účtu. Všechny tyto dokumenty lze umístit na zabezpečené intranetové stránky doslova na pár kliknutí myší.

platíme firmu která má dělat účetnictví a výkaznictví podle zákona o účetnictví. Já osobně platím svůj roční podíl ve výši 3500 a to nic nepotřebuji než aby byly evidovány mé platby. Pravidelně mi nedávají korektní vyúčtování.

Proč bych měl platit EXTRA za výpisy bankovních a účetních účtů, když je tato činnost součástí běžné agendy vztahující se k činnosti vedení účetnictví. To mi tedy hlava nebere.

Myslím že paní Dvořáková by měla zavést ten infernet a důchodce by byl spokojen. Jenže to ona ne, bude se tady do něj navážet, tvrdit jak nemá čas na nic jiného jen ji chudinku prudit požadavky na srozumitelné vedení věcí které se jej týkají. Paní bych doporučil podívat se na zákon o službách a zamyslet se. …samozřejmě tím myslím → zamyslet se hlavou a nikoliv emocemi nebo optikou drzosti (drzost je tvrdit že nikdo jiný to nechce. To že paní D. nikdo neosloví, neznamená že to nikdo nechce).

Myslím že pan Zdeněk22 hloupne, pokud tvrdí že lze z přehledu obsahujícího částku k úhradě dělat obraz o celém účetnictví. A navíc – ono mít přehled je jen první krok, ale jde o to jak strčit ty lumpi z výboru do klece nebo na řetěz – a vůbec nejde o to že to někde funguje. Někde …třeba v Kalifórnii nebo Colorédu třeba jo, ale v Čecháčkově jsme si na to museli schválit zákon o službách… kde je započítatelná san­kce

Ach jo, omlouvám se, ale asi mluvim čínsky.Takže:

1. ANO, chci dát data na internet (zápisy, výpisy, rozvahy, smlouvy…)
2. NE, nechci, aby vlastníci platili navíc, kdykoliv budou chtít něco vědět.
3. Můj dotaz se týká pouze toho, jestli když vše bude na netu, tak jestli se bude moci problemeatický pán ohánět právem na informace a tím, že on přístup k netu nemá a jestli tyto informace může ještě požadovat k nahlédnutí nebo kopie. Pak by umisťování na net byla zbytečná práce a můj problém, zdůrazňuji s JEDNÍM vlastníkem, by to nevyřešilo.

Marcelo,

1)souhlasím. Podle své praxe mohu potvrdit, že čím více poskytujete informací, tím je o ně menší zájem. A tak u nás členům SVJ hrnu informace až jsou přehlcení a žádné další informace většinou nepožadují. :-))

2)pokud by však někdo chtěl něco, co nejde vyjet ze SW, tak bych se platbě nebránil. Zatím se tak u nás nestalo.

3)domnívám se, že pokud vše dáte na www a dotyčný bude tvrdit, že nemá přístup na www (i když to nemusí být pravda), takže jste mu neumožnila se seznámit s informacemi. Dosud se toto právo člena dovozuje výkladem, od účinnosti NOZ (nevím kdy nastane) je to přímo uvedeno v NOZ. Na rozdíl od Vás se nedomnívám, že by umísťování na net byla zbytečná práce i když Vám zůstane ten potížista. Ostatním informace zpřístupníte.

Hezký den!

Pavel

„…čím více poskytujete informací, tím je o ně menší zájem…“

• to ale není nic „divného“. Je přírodní proces, že se není potřeba dožadovat „zdrojů“ pokud jsou k dispozici v dostatečné (nebo relativně neomezené míře). A to platí i o informacích. Ona Vámi prezentovaná „přehlcenost“ pak může být buď Vaší „spokojeností se sebou sama při neznalosti nebo ignoraci skutečných potřeb ostatních“ nebo stavem blížícímu se „saturaci“ – zde je pak logické že ustává potřeba interaktivních ataků ohledně informování o činnostech, které pro spoluvlastníky zajišťujete.

„…domnívám se, že pokud vše dáte na www a dotyčný bude tvrdit, že nemá přístup na www (i když to nemusí být pravda), takže jste mu neumožnila se seznámit s informacemi…“

• můžete Vaši „domněnku“ nějak podepřít?
  Já spekuluji, že způsob zveřejnění by měl být dohodnut ve Stanovách nebo alespoň usnesen. Co se týče WWW, pak to podle mne JE způsob zveřejnění přičemž při správné aplikaci je mnohem levnější než doposud užívaná „papírová forma“. Může mu ale při chybné implementaci chybět „průkaznost“ tj. použití EP (elektronického podpisu) a „trvalost“. A je pravda, že někteří jedinci (zvlášť advokáti) v každé situaci mohou tvrdit že nebyli seznámeni průkazně, dostatečně či v čemkoliv spatřovat obstrukce.
• při podávání by měla být vážena nákladovost „formy“ z pohledu příjemce plnění. Pokud je usnesena „forma“ odpovídající technologickému (a mentálnímu) stavu většiny spoluvlastníků ale najdou se jedinci trvající na předávání na „voskových válečcích“, pak by rozdíl mezi nynější „formou“ a jimi požadovanou by měl jít k jejich tíži

„…právo člena dovozuje výkladem, od účinnosti NOZ (nevím kdy nastane) je to přímo uvedeno v NOZ…“

• kde kokrétně?

Neználek

Je bezvýznamné, zda uživatel má či nemá přístup na web. Práva člena SVJ určují zákon a stanovy.

Zákon se nezmiňuje o způsobu podávání informací. Takže to je uvedeno ve stanovách. Je-li v nich stanoveno, že základní dokumenty jsou na webu, musí se s tím člen smířit. Z hlediska SVJ je pak bezvýznamné, zda má přístup na web, zda vlastní počítač, atd. Je na něm, aby si to nějak zařídil.

Bude-li požadovat navíc nahlížení do dalších dokumentů SVJ (na což má právo), může to být zpoplatněno, jak už jsem napsal. Závisí to opět pouze na znění stanov. Na ničem jiném.

lake

„Dobrý den, dočetla jsem se, že od 1.1.2014 má každý vlastník právo být informován o všem v domě a nahlížet do všech dokumentů“.

Otázka je kterým zákonem se které SVJ řídí. Viz zdejší diskuse

např.

http://www.portalsvj.cz/…ri-druhy-svj Tři druhy SVJ

Článek JUDr. Jiřího Čápa, místopředsedy SČMBD, zřejmě staršího data: Právo člena SVJ nahlížet do písemných dokladů společenství vlastníků

Současný stav Současný zákon o vlastnictví bytů (zákon č. 72/1994 Sb., dále jen „ZOVB“) se uvedenou problematikou nezabývá ani v ustanoveních o SVJ a správě domu a pozemku, ani v ustanoveních o právech a povinnostech vlastníků jednotek.

Přitom je zřejmé, že členové SVJ mají oprávněný zájem na tom, aby SVJ hospodařilo řádně a nevznikla situace, že by nebylo schopné plnit své závazky vůči třetím osobám (především, aby pečovalo o správu domu a pozemku, řádně a včas plnilo své povinnosti vůči dodavatelům, zhotovitelům, poskytovatelům služeb apod. a včas platilo ceny za dodávky, práce či služby podle sjednaných smluv). Kromě toho, každý člen SVJ má oprávněný zájem na tom, aby SVJ sjednávalo takové smlouvy, které odpovídají skutečným potřebám při správě domu a pozemku. Oproti jiným formám právnických osob je tento zájem členů SVJ výrazně umocněn skutečností, že členové SVJ ručí za závazky SVJ v poměru, který odpovídá velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu (jak stanoví § 13 odst. 7 ZOVB). Volené orgány SVJ, zvláště statutární orgán (tj. výbor nebo pověřený vlastník) tedy musí počítat s tím, že tato výrazná zvláštnost oproti většině jiných právnických osob, spočívající v ručení členů za závazky SVJ, se nutně projeví také v zájmu těchto členů mít vědomost o hospodaření SVJ a dokladech s tím spojených a také o správnosti smluv, které SVJ sjednává. Na druhé straně je nezbytné, aby uplatňování práva člena SVJ v těchto záležitostech bylo vhodně upraveno tak, aby vyjadřovalo potřebnou míru a způsob seznamování se s písemnostmi SVJ.

S vědomím těchto skutečností a s ohledem na mlčení současného ZOVB v těchto záležitostech bylo zařazeno do vzorových stanov SVJ (tvořících přílohu nařízení vlády č. 371/2004 Sb., ve znění nařízení vlády č. 151/2006 Sb.) ustanovení upravující alespoň základním způsobem právo člena na seznamování se s údaji týkajícími se správy domu a pozemku, zajišťované SVJ jako právnickou osobou k tomu zřízenou.

Úprava stanov Právo členů SVJ je v těchto vzorových stanovách uvedeno na dvou místech. V čl. VII (shromáždění) se v odst. 8 (ustanovení o náležitostech pozvánky na shromáždění) výslovně stanoví, že se v pozvánce uvede také, kde se mohou členové SVJ seznámit s podklady k nejdůležitějším bodům jednání, pokud nejsou tyto podklady k pozvánce připojeny. Jde o velice důležité právo vlastníků jednotek- členů SVJ, které jim umožňuje seznámit se s důležitými písemnými podklady týkajícími se hospodaření SVJ, účetní závěrky, s údaji o činnosti volených orgánů a celkové situaci při správě domu a pozemku, při údržbě, opravách a modernizaci domu, apod.

Druhým místem, kde jsou tyto záležitosti upravovány, je ustanovení vzorových stanov SVJ o právech a povinnostech člena SVJ. V čl. XIV odst. 1 písm. f) je stanoveno, že člen SVJ má právo nahlížet do písemných podkladů pro jednání shromáždění (což navazuje na povinnost SVJ uvést v pozvánce, kde se může člen SVJ s těmito podklady seznámit). Dále je stanoveno, že člen SVJ má právo nahlížet do zápisu ze shromáždění. Dále je v tomto ustanovení vzorových stanov SVJ výslovně stanoveno právo člena SVJ nahlížet do smluv sjednaných SVJ a dále do podkladů, z nichž vychází určení výše jeho podílu na nákladech spojených se správou domu a pozemku (tj. s výší příspěvků na správu domu a pozemku) a na nákladech spojených s dodávkou služeb spojených s užíváním bytu či nebytového prostoru – jednotky.

Problémem této současné úpravy je, že je provedena pouze ve vzorových stanovách SVJ, které nejsou závazné pro tvorbu vlastních stanov SVJ, takže je věcí každého SVJ, zda podobné ustanovení do svých stanov zařadí, či nikoliv. Pravdou však je, že v řadě SVJ se obdobné ustanovení o právu člena nahlížet do písemných dokladů SVJ do stanov zařazuje (leckdy se přímo opíše do stanov SVJ ustanovení ze vzorových stanov SVJ).

Současně jsou zaznamenány případy, kdy na základě ustanovení stanov v konkrétním SVJ vznikají sporné situace při výkladu slova „nahlížet“ do písemných dokladů SVJ. Někteří členové se totiž dožadují, aby jim byly písemnosti přímo poskytnuty do jejich dispozice (aby si je mohli odnést domů na určitý čas, apod.). Zastávají totiž názor, že nahlížení je opravňuje k tomu, aby si např. účetnictví celého roku odnesli na týden domů, kde do něj budou, třeba i s nečlenem SVJ, tzv. „nahlížet“, v mírnějších případech si chtějí písemné doklady – např. smlouvy, části účetnictví apod. kopírovat, apod. Výbor SVJ se takovým požadavkům brání, umožňuje však v souladu se stanovami, aby členové požádali výbor o nahlédnutí do písemných dokladů SVJ tak, že se jim umožní v dohodnutém čase do dokladů nahlížet v prostorách SVJ za přítomnosti zástupce SVJ (člena výboru, apod.). Přitom se případně poskytují odpovědi na dotazy, pokud je člen při nahlížení do podkladů vznese, jsou podávána vysvětlení, apod. Některým členům SVJ to však nestačí a zastávají názor, že jsou oprávněni vyžádat si doklady SVJ a odnést si je na několik dní domů.

Ke vznikajícím problémům v této záležitosti lze především doporučit, aby stanovy upravily srozumitelně způsob uplatňování tohoto práva členů SVJ tak, aby rozsah práva vlastníků jednotek nahlížet do písemností SVJ byl jednoznačně vysvětlitelný.

Pokud je ve stanovách SVJ upraveno právo vlastníků jednotek nahlížet do písemností v zásadě podobným způsobem, jakým je upraveno ve vzorových stanovách SVJ, aniž by stanovy určily blíže způsob a rozsah jeho uplatňování, bude takové ustanovení v praxi působit problémy. Toto právo se totiž neopírá o výslovné ustanovení ZOVB, vzorové stanovy nejsou pro SVJ s vlastními stanovami závazné, takže normou pro uplatnění takového práva jsou pouze ustanovení vlastních stanov SVJ. V těchto souvislostech vzniká v praxi SVJ především spor o vymezení toho, co se rozumí právem člena „nahlížet“ do písemností SVJ. Pokud jde o vysvětlení pojmu „nahlížení“ do písemností v rámci soukromého práva, lze poukázat na řešení v oblasti obchodních společností v současném obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb., dále jen ObchZ). Úprava v ObchZ se samozřejmě nevztahuje na SVJ, lze ji však uvést jako příklad, jak se v této oblasti vykládá pojem „nahlížení“ do písemností společnosti. Jmenovitě jde o § 675 ObchZ, podle něhož má tichý společník právo nahlížet do obchodních dokladů a účetních záznamů týkajících se podnikání, na němž se účastní (a je dále oprávněn požadovat stejnopis účetní závěrky).

Judikát NS ČR V minulých letech se soudy zabývaly spornou záležitostí obsahu práva „nahlížet“ do obchodních dokladů a účetních záznamů podle tohoto ustanovení ObchZ a dospěly k závěru, že tomuto právu „nahlížet“ je nutno rozumět tak, že jde o možnost prohlédnout si doklady v prostorách, ve kterých se účetnictví podnikatele vede (nebo v jiných výslovně určených prostorách) za přítomnosti jeho pracovníků, nebo toho, kdo pro něho vede účetnictví. Soud proto neuznal požadavek na vydání účetních dokladů v podstatě s tím odůvodněním, že takový požadavek přesahuje povinnost stanovenou zákonem, přičemž smlouva o tichém společenství uzavřená mezi žalobcem a žalovanou neurčila rozsah této povinnosti šířeji, než stanoví zákon (což by však bylo možné, protože to umožňuje dispozitivní povaha tohoto ustanovení a strany by si mohly ve smlouvě o tichém společenství sjednat odchylnou úpravu, v takovém případě by se musela obchodní společnost řídit ustanoveními smlouvy).

Nejvyšší soud se (např. v rozsudku sp. zn. 29 Odo 886/2002) ztotožnil s tím, že povinnost umožnit nahlížení do dokladů ve smyslu § 675 ObchZ nejen pojmově a obsahově, ale též z hlediska účelu tohoto ustanovení – umožnit tichému společníku určitou míru vědomosti o výsledcích podnikání z dokladů, které zůstávají i nadále v dispozici podnikatele – vylučuje možnost jejího výkladu jako povinnosti tyto doklady vydat na určitou dobu tichému společníku (bylo by však možné takto široký rozsah práva nahlížet do písemností sjednat ve smlouvě).

Byť se jedná o judikát týkající se obchodně právních vztahů, lze dospět k závěru, že výklad slova „nahlížet“ do písemných podkladů je použitelný obecněji v rámci soukromého práva. Pro SVJ z toho lze dovodit, že právo člena SVJ podle stanov nahlížet do písemností SVJ znamená skutečně pouze nahlížet do písemností SVJ v prostorách SVJ, či v prostorách určených SVJ za přítomnosti určeného zástupce (či pracovníka) SVJ. Člen SVJ si zřejmě může pořizovat výpisky, avšak není oprávněn požadovat např. fotokopie dokladů apod. Není také oprávněn požadovat, aby si odnesl tyto písemnosti SVJ na určitý čas domů. Jde o písemnosti v majetku SVJ a požadavek člena nemá žádnou oporu v zákoně; navíc by se jednalo o dispozice s dokumenty SVJ nad rámec obvyklého zacházení s nimi. Rozsah oprávnění člena SVJ v těchto záležitostech je tedy možné posuzovat především podle znění stanov SVJ. Přitom lze vycházet z toho, že právo „nahlížet“ znamená v SVJ v zásadě totéž jako v případech jiných právnických osob a že v tomto právu není zahrnuto také právo na vydání písemností do dispozice vlastníka jednotky, neboť by to přesahovalo rozsah práva upravený stanovami nahlížet do písemností SVJ.

Pokud stanovy SVJ obdobné právo člena SVJ obsahují, je vhodné je doplnit tak, aby bylo jednoznačné, za jakých podmínek lze do písemností SVJ nahlížet a co se má na mysli nahlížením. Podobně by tomu bylo být u práva seznamovat se s podklady pro jednání shromáždění vlastníků.

Stav podle NOZ od 1. 1. 2014 V souvislosti se shora uvedeným se naskýtá otázka, jak bude uvedené o právo člena SVJ nahlížet do písemností SVJ upraveno po 1. lednu 2014, kdy dnem nabytí účinnosti nové úpravy vlastnictví bytů pod názvem „Bytové spoluvlastnictví“ v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „NOZ“) dojde ke zrušení dosavadního ZOVB a současně ke zrušení vzorových stanov SVJ.

Obdobné právo vlastníků jednotek bude uplatňováno podle výslovného ustanovení § 1179 NOZ. Stanoví se zde (v určitém směru podobně jako tomu bylo ve vzorových stanovách SVJ), že vlastník jednotky má právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu (tj. SVJ, nejde-li o dům, kde SVJ nevzniká) hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. Vlastník jednotky – člen SVJ může u SVJ nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy domu a pozemku, jakož i do účetních knih a dokladů. Rovněž v nové úpravě jde o právo „nahlížet“ do písemných dokladů SVJ. Výslovně je stanoveno, že člen může nahlížet do uvedených písemných dokladů „u osoby odpovědné za správu domu a pozemku“, tedy u SVJ. Lze tedy i nadále po nabytí účinnosti NOZ vyložit toto právo tak, že jde pouze o právo nahlížet do písemných dokladů SVJ v prostorách SVJ nebo v prostorách jím určených, a není právem člena požadovat poskytnutí dokladů do dispozice člena např. tak, že by si je odnesl domů, apod.

NOZ sice nově upravuje toto právo vlastníka jednotky výslovně (zatímco v ZOVB takové ustanovení chybělo), jde však o úpravu rámcovou, přičemž je nezbytné, aby stanovy SVJ podle § 1200 odst. 2 písm. c) NOZ toto právo člena SVJ blíže upravily v rámci úpravy členských práv a povinností, a upravily také způsob jeho uplatňování.

Právo vlastníka jednotky uvedené v § 1179 NOZ bude platit přímo ze zákona, a to i v případě, že by vůbec nebylo uvedeno ve stanovách SVJ. Je však nezbytné toto právo a způsob jeho uplatňování blíže upravit ve stanovách SVJ, když navíc jde podle § 1200 odst. 2 písm. c) NOZ o povinnou náležitost stanov SVJ; stanovy musí upravit také členská práva a povinnosti vlastníků jednotek, jakož i způsob jejich uplatňování. V rámci toho bude potřebné (ve vztahu k právu člena nahlížet do písemností SVJ) ve stanovách SVJ výslovně určit, že jde o právo nahlížet do písemností SVJ v prostorách určených stanovami nebo usnesením shromáždění za přítomnosti určených osob za SVJ, přičemž nejde o právo vydat na určitou dobu písemnosti do dispozice člena SVJ, ani o právo pořizovat si fotokopie těchto dokumentů, pokud nejde o údaje, které se týkají výlučně osoby člena SVJ.

Stejně tak bude nezbytné blíže upravit ve stanovách SVJ způsob uplatňování práva uvedeného ve větě první § 1179 NOZ, tj. práva člena SVJ seznámit se s hospodařením a správou domu a pozemku. V prvé řadě by se mělo jednat o možnost člena SVJ seznámit se s písemnými podklady pro jednání a shromáždění (podobně, jak bylo toto právo upraveno ve vzorových stanovách SVJ), přičemž toto právo bude člen SVJ současně uplatňovat svou účastí na shromáždění, kde bude s těmito záležitostmi seznamován a bude mít právo žádat o vysvětlení v rámci jednání shromáždění a spolurozhodovat v rámci hlasování na shromáždění. Při uplatňování uvedeného práva i dalších práv si bude muset být každý člen SVJ současně vědom toho, že také pro něho platí obecné ustanovení NOZ o korporacích, podle něhož každý člen korporace je zavázán chovat se vůči korporaci – v daném případě vůči SVJ – čestně a zachovávat její vnitřní řád (tedy především stanovy SVJ). Přitom z § 1176 NOZ (o právech a povinnostech vlastníka jednotky) plyne, že za podmínek zde uvedených je vlastník jednotky povinen řídit se také pravidly pro správu domu. JUDr. Jiří Čáp, místopř. SMBD, advokát

Protiústavní je citovaný názor v článku JUDr. Čápa, že člen SVJ údajně není oprávněn pořizovat si fotokopir všech dokladů, do kterých má právo nahlížet. Takový názor je v rozporu s právem a v rozporu s judikaturou o pojmu „nahlížet“.

Zkrátka autor nás tahá za nos a prakticky by nejraději znemožnil kopírování. Bez toho ovšem nic pořádně nezkontrolujete. Psal jsem o tom zde:
http://www.portalsvj.cz/…nikum-v-dome#…
http://www.portalsvj.cz/…C3%ADc%C3%AD

Je to ten JUDr. Čáp, který je místopředsedou SMBD – Sdružení bytových družstev a společenství vlastníků ČR? Pak je jasné proč napsal to, co napsal.

lake

Tady je odkaz.

Zdravím

Tak jako začal (po 10 dnech od napsání) platit NOZ tak začal platit ZoSL. V něm se píše

§ 8 Nahlížení do podkladů k vyúčtování a vypořádání námitek

(1) Na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů.

Domnívám se, že vše co SVJ koná je vlastně služba (jak se říká SVJ je sluha) a tak lze uplatnit nejen na služby (jako je teplo, voda…)

Z vlastní zkušenosti :

SVJ refinancovalo úvěrem starší půjčku (9 mil.) Vzhledem k 4 % vlastnictví (ručení) jem chtěl vědět podrobnosti. Do nové smlouvy jsem mohl pouze nahlédnout (dle Čápa), bylo mi dovoleno dělat si výpisky. To vše za dohledu dvou nejvyšších z výboru, abych si to náhodou nevyfotil – použití fotoaparátu zakázáno. Nepříjemný zážitek. Na judikát, který toto jednání považuje za šikanu se jaksi kašle