Neplatnost usnesení - Rozsudek VS + dovolání

Napsal jste, že Magda má ve své podstatě pravdu, ale dále jste pak napsal, že „Pouze další fungování SVJ2000 už se rovněž řídí NOZ (nikoliv zákonem, který už neexistuje“.

To je ale v rozporu s tím, co Magda dlouhodbě ve svých příspěvcíh uvádí. Podle ní, je to totiž tak, že na SVJ2000 se „Bytové spoluvlastnictví“ uvedené v NOZ vůbec nevztahuje a z NOZ lze na SVJ2000 uplatnit jen ostatní obecná ustanovení NOZ vztahující se k právnickým osobám. Proto se podle Magdy na SVJ2000 dále uplatňuje ZoVB, vyjma obecných ustanovení NOZ.

Není správné Vaše tvrzení, že nikde není řečeno, že se MUSÍ změnit například způsob rozúčtování tepla.

Od r. 2016 je SVJ jako poskytovatel služby na vytápění povinno rozúčtovávat náklady na vytápění způsobem uvedeným v § 6 zákona o službách č. 67/2013 Sb. a Vyhlášce o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům č. 269/2015 Sb.

Tzn., že pokud SVJ rozúčtovávalo do r. 2016 jinak (to umožňovala vyhláška č.372/2001 Sb. např. dohodou vlastníků – zrušena k 1.1.2016) než je stanoveno od r. 2016 předpisy jež jsem citoval, pak takové rozúčtování od r. 2016 již možné není a to ani dohodou vlastníků.

Souhlasím s příspěvkem, je v intencích toho co jsem zminoval v souladu se zákonem a v mezích zákona včetně prováděcích předpisu. Rozúčtování tepla jsem střelil jako příklad, bohužel špatně. A pokud Magda tvrdí, že se SVJ2000 řídí zákonem č.72/1994 Sb. nemá pravdu. Jen právní vztahy na jeho základě založené, platí pokud nebyly změneny jako zrovna to rozúčtování tepla. Příště budu příspěvek épe formulovat.

Koukám, že právu moc nerozumíte. Právní termín korporace míní všechny formy právnických osob, tedy i SVJ, které mají dále VYMEZENOU právní subjektivitu např. s.r.o., v.o.s., a.s. atd.

SBD, odkud citujete, můžete uvést zdroj?

Zde na portále byla citována stanoviska lektorů (soudců KS, VS a NS), že s pokutami nemusí souhlasit 100 % vlastníků, postačí je mít ve stanovách. Kromě toho člen společenství není slabší strana, lz tedy uplatnit navýšený úrok z prodlení, nikoli jen ten v zákonné výši jako u spotřebitelů.

Diskuse se vedla o tom, zda je ustanovení o „poplatcích z prodlení“ ve stanovách absolutně neplatné bez ohledu na to, zda toto ustanovení napadl někdo soudní csestou. Prozatímní názor je tento: ANO, ustanovení o poplatcích z prodlení není ve stanových absolutně neplatné od prvopočátku.

Odůvodnění diskutujících bylo toto: musíme nabyvatele bytu přinutit k tomu, aby se před koupí bytu seznámili se stanovami, aby věděli, „do čeho jdou“.

Nikoho doposud nenapadlo tvrdit, že je možné poplatky z prodlení prosadit do stanov proti vůli jednoho vlastníka.

Obecně: do stanov nelze „protlačit“ proti vůli jednoho nic, co jde nad rámec zákona. Argumentace, že poplatky z prodlení jsou uvnitř společenství nemravné (protože by byly jen jednostranné, Společenství by vám žádné poplatky z prodlení nebylo dlužno; tedy absence proporcionality) je vzhledem k výše uvedenému naprosto nadbytečná.

Proč pořád píšete o poplatku z prodlení, když byl z našeho právního řádu 31.12.2015 vy­puštěn? Snad myslíte úrok z prodlení?

Protože si jej dle NOZ můžete smluvně stanovit a takto označit. Dle NOZ je naprosto lhostejné, zda jej označíte za poplatek z prodlení nebo za úrok z prodlení.

Zrušený poplatek z prodlení uvedný v zákoně 67/2013 Sb. byl zaveden a po dvou letech zrušen proto, „aby si jej vlastníci jednotek narvali do stanov“. Jiný smysl tento „skok sem“, „skok tam“, neměl.

Nikdo neveřil tomu, že by mohl u ÚS ČR obstát. K tomu si srovnej judikaturu týkající se původního poplatku z prodlení pro nájemní vztahy. Již tehdy soudci ÚS ČR konstatovali, že by měl být zrušen, ale včetně celé regulace nájemného.

Dnešní situace je taková, že většina Společenství si poplatek z prodlení do stanov „narvala“, ale dnes je zrušen i pro nájemce.

V jednom domě tak mnohdy bydlí nájemci družstva, kteří poplatek z prodlení nemusí hradit a vlastníci jednotek, kteří je dle stanov hradit musí.

Absurdita bez konce.

Jen bdělým náležejí práva.

„Právní pavěda“ ráda trousí, pro laickou a zmetanou věřeJnost, moudra přímo s tím cílem, aby si je (ta moudra) tyto osoby vadně vykládaly.

Samnmozřejmě může být poplatek z prodlení součástí stanov, pokud se jeden jedíný neobrátí v této věci na soud.

Neboť, „v nuceném Společenství“ nelze uložit povinnost jdoucí nad rámec toho, co je zákonem upraveno. Zákonem je upraven toliko úrok z prodlění. Pro všechny občany ČR.

Z žaloby:

Pokud se jedná o usnesení pod bodem c),d) bodu 1 žaloby, pak žalobce namítá rovněž, že k přijetí tohoto opatření je zapotřebí změna stanov nebo uzavřená písemná dohoda s jednotlivými vlastníky a nelze o takových opatřeních hlasovat shromážděním. Nad rámec uvedeného žalobce dále namítá, že otázka zpoplatnění upomínek nebyla uvedena v programu shromáždění, v průběhu shromáždění nedošlo k souhlasu se změnou programu, a proto se o tomto bodu nemohlo hlasovat, shodně rovněž k usnesení pod bodem e) bodu 1 žaloby.

Magda

Od 1.1.2013 se změnil o.s.ř. a podmímky pro úspěch u NS ČR se podstatně zhoršily.

K tomu musím předeslat následující. Do 1.1.2013 byly „nejobtížnější“ kasační stížnosti k NSS ČR. Bylo tomu tak proto, protože zákon vylučuje,aby jste se ve stejné věci obrátila na NSS ČŘ dvakrát. Zákon byl ale prolomen nálezem ÚS ČR, který judikoval, že by toto fakticky znamenalo porušení práva na spravedlivý proces.

Na základě nálezu ÚS ČR dospěl NSS ČR k tomu závěru, že „obrátit se úspěšně dvakrát“ znamená, že i v první stížnosti musíte uplatnit ve věci vše, a v druhé stížností již nemůžete uplatnit žádné „novoty“ oproti té první.

Obdobný princip byl zaveden i pro NS ČR.

V praxi to znamená, že musíte rozporovat „každou větu“ zdůvodnění odvolacího soudu.Pokud soud odůvodnil sovoje rozdhodnutí 10 důvody, musíte napadat každý důvod (postavit otázku „zásadního významu“), i když není pro vlastní rohodnutí vůbec relevantní.

Odvolací soudy si toho jsou dobře vědomy, a do odůvodnění vnášejí i naprosté nesmysly v naději, že je v dovolání nenapadnete a tím celé dovolání zhatíte.

Pokud Váš advokát tento princip dodrží, budete nejpozději u ÚS ČR úspěšná.

Jen bdělým náležejí práva.

SBD, já se dovolávám proti nesmyslu, že pokud není obsahem usnesení důležitá věc, může se beztrestně podvádět a soud nemůže nic přezkoumávat. Nejde mi nyní toliko o jednotlivá usnesení. Né každá nezákonnost způsobí, že je usnesení neplatné. To bych pochopila. Například pokud se bude hlasovat nezákonně, ale po přepočtení hlasů se zjistí, že i při zákonném hlasování by došlo ke schválení, pak usnesení bude platné. Ale nemůže být platné, pokud se švindluje tak, že se dochází k opačným výsledkům. A nemůže být platné usnesení, které odporuje zákonu.

To že se má vlastník obracet na kontrolní komisi je opravdu úsměvné. Pokud by kontrolní komise fungovala, pak by musela sama apelovat na neschválení hloupostí. Navíc, u nás se schválila KK (také nezákonným způsobem), ve které jsou partneři členů výboru a stanovy nijak neupravují pravidla, jak se má vlastník domáhat nápravy u KK. U nás je KK vlastně pravou rukou výboru :-(. A v neposlední řadě, VS ani MS vůbec nezkoumal, zda jsem se na KK obracela či nikoli. Nemůže tím tedy vůbec argumentovat.

Odmítání soudů řešit tyto spory s odkazem na důležitou záležitost je protiústavní a pokud by to prošlo, pak nežijeme v právním státě.

Stále doufám a věřím, že se dovoláním, či ústavní stížností domůžu právního stavu. Stát mě donutil být členem SVJ. Zákon upravuje pravidla, která musí dodržovat jak vlastník, tak SVJ. A stát musí zajistit, aby se vlastník mohl zákonnosti domoci. Pokud to tak není, nežijeme v právním státě.

Magda

Nečetle jsem celý (Váš) spis, nevím ani jak zněly žalobní petity.

Obecně lze předeslat, že se nemůžete domáhat zneplatněné „nedůležité záležitosti“, ať je to dle soudů cokoliv.

Nicméně ve Vašem případš by bylo možné uplatnit následujcí argumetaci, kterou i já reálně prosazuji. Čtěte moji argumentaci pozorně, čtete z „živé žaloby“, neboť jen bdělým náležejí práva.

---- Výklad k: „Je-li pro to důležitý důvod“ dle §1209 o.z. – návrh

[38]Smyslem slovního spojení „je-li pro to důležitý důvod“ v ustanovení §1209 o.z. je zabránit tomu, aby Krajský soud nemusel projednat žalobu pouze kvůli nedůležitému usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek. Nicméně pokud jsou na shromáždění, které je z procesního hlediska vadně svoláno, přijata jak důležitá tak i nedůležitá usnesení, nebrání dle názoru žalobce nic tomu, aby Krajský soud jedním výrokem odklidil veškerá usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek, tedy i ta nedůležitá. Pokud musí být odklizena důležitá rozhodnutí, potom si jistě zaslouží být odklizena i ta nedůležitá usnesení, protože Krajský soud kvůli důležitým usnesením přijatým na „vadném shromáždění“ společenství vlastníků jednotek žalobu již projednával. Dle názoru žalobce by se příčilo smyslu ustanovením o bytovém spoluvlastnictví o.z., aby Krajský soud nechal procházet usnesení přijatá na „vadném shromáždění“ sítem, které by mělo „zachránit“ nedůležitá usnesení. Vrchní soud v Praze (sp. zn. 7 Cmo 225/2013) rovněž odklízí (jedním výrokem „veškerá“) skutečně veškerá usnesení přijatá na „vadném shromáždění“ a přizná žalobci náhradu nákladů řízení (důležitá usnesení označil žalobce jako Usneseni1, Usneseni2 (NávrhUsnesení2), Usneseni3, Usneseni4).

[39]Bez ohledu na výše uvedené: usnesení přijatá na shromáždění svolaném neoprávněnou sobou jsou vždy neplatná [je tomu tak proto, protože potom by v opačném případě mohl jeden vlastník svolat shromáždění, povzvat pouze sám sebe a ihned se obrátit na soud ve smyslu §1209(2) o.z.]. Proto žalobce navrhuje, aby Soud vyslovil neplatnost veškerých usnesení přijatých na Shromáždění-2014–12–15.

pane SBD, take mam vadne svolane shromazdeni 3× po sobe r. 2014,2015,2016, vice viz. zde:

http://www.portalsvj.cz/…i-judikatury

Me MS soudce zatim na 1 jednani sdelil, ze pripad c.2 r. 2015 bude posuzovat jako zaloba prohlasovaneho vlastnika. Zatupuji se v techto zalobach sama. Soudce me nutil zalobu z puvdniho jednoducheho petitu zalob, ze shromazdeni jsou neplatna zmenit na to ze je potreba do petitu dat ze ktere jednotlive USNESENI jsou neplatna. Ze jinak nelze zaloby projednat. Tak jsme to na 1.jednani dle soudce spolu zmenili. Ted to chci zmenit na puvodni zneni. Ma byt 2, asi finalni jednani kde chce soudce rozhodnout.

Zaloba c.3 se teprve rodi.

Jednání nařízeno bylo. Já se ho bohužel neúčastnila, byli tam pouze právní zástupci. Podle toho, co mi má advokátka řekla bylo předem rozhodnuto. Soudci jsou názoru, že nemám žádnou možnost, jak se obrátit na soud, neboť není splněna jedna z podmínek podání žaloby. Jak jednoduché a rychlé. Smysl a rozum zde nehledejte. Jde o to spor ukončit a odškrtnout si.

Magda

Společnost (včetně soudů) předstírá pochopení pro blud o platbách „na m2“.Tento blud lze vyvrátit takto:

---
„Příspěvek“ je ve stanovách přípustný až po datu 1.1.2014, protože až
od tohoto data má být ve stanovách teprve definován (§1200(2) písm. g) NOZ

• určení pravidel a kritérií
  

pro logicky zdůvodnitelný a přezkoumatelný způsob stanovení jeho výše).

Definice příspěvku: Příspěvek obecně je platba bez jasných pravidel pro stanovení její výše, stanovuje se dle libovůle, nemá zcela konkrétní účel, cílem příspěvku není pokrýt zcela jakékoliv náklady (jen se trochu „přispěje“, obvykle se ani rámcově neví „na co“) a příjemce příspěvku se může o konkrétním použití příspěvku rozhodnout autonomně. Příspěvek se nevyúčtovává, poskytovatele příspěvku osud příspěvku nezajímá. Typickým příkladem může být jednorázový příspěvek „bezdomovci“ ve výši 50 korun, který tento buď zkonzumuje nebo dále přispěje třetímu.

[75] Tak právě příspěvek podle výše uvedené Definice příspěvku není žalobce
na účet Společenství povinen skládat. A jelikož se v ZoVB slovo
příspěvek vůbec nevyskytuje a protože ani ve „vzorových stanovách“
(NV č. 371/2004 Sb.) není příspěvek definován, je nezbytné pojednání o
povinnosti skládat příspěvky ze Stanov vypustit.

Pokud ve Stanovách nahradíme slovo „příspěvek“ souslovím „Jakákoliv částka“, rozpoznáme, že ve stanovách neexistují žádná pravidla a kritéria pro logicky zdůvodnitelné a přezkoumatelné stanovení výše jakékoliv částky:

„Jakékoliv částky“ jsou určeny na náklady správy. Čl.III(4)písm.a)
„Jakékoliv částky“ se určí předem, než se vyberou.
Shromáždění rozhoduje o výši „Jakýchkoliv částek“ členů. Čl.VII(3) pís.f)
Výši „Jakýchkoliv částek“ sděluje výbor. Čl.VIII(9)pís.g)
Členové hradí stanovené „Jakékoliv částky“. Čl.XIV(2)písm.b)
Členové skládají prostředky na úhradu „Jakýchkoliv částek“.Čl.XVI(1)
Nevyčerpané „Jakékoliv částky“ se převádí do dalšího roku. Čl.XVII(3)

[76] Dle Stanov tak může být příspěvek každého vlastníka jednotky v Domě
v každém okamžiku „jakákoliv částka“. Zákon žalobci neukládá povinnost
skládat na účet Společenství v každém okamžiku jakoukoliv částku
(dle libovůle většiny sestavené na shromáždění; žalobce má ale skládat
zúčtovatelné zálohy, jejichž přezkoumatelná výše má vzejít z
předpokládaných nákladů).

Příspěvek může být jedině spoluvlastnický podíl jednoho vlastníka jednotky na již vzniklém nákladu. Pokud Společenství vznikne náklad ve výši 500,– Kč, potom má být příspěvek žalobce na tento náklad cca. 9 Kč (spoluvlastnický podíl z nákladu). Příspěvky žalobce již nelze vyúčtovat, protože jednotlivé příspěvky žalobce jsou již představovány jednotlivými položkami ve vyúčtování samotném (podíly z konkrétních nákladů vzniklých Společenství).

[77] Žalobce se ale nebude spoléhat na žádné výklady slova „příspěvek“,
které se mohou v průběhu času měnit a mohou se lišit i od „vykladače“ k
„vykladači“ tohoto slova. Pokud není příspěvek ani v ZoVB ani v NOZ
ani ve „vzorových stanovách“ a ani ve Stanovách definován, nemůže být
proti vůli žalobce součástí stanov Společenství povinnost tyto
příspěvky skládat (protože bez jasnosti a určitosti pravidel nejsou
naplněny základní charakteristiky práva, jak ÚS ČR, sp. zn.
II. ÚS 1512/12, judikoval).

Pro úplnost lze snad jen dodat, že jakoukoliv částku, která má být na účet Společenství celkem složena (např. 50.000,– měsíčně na chod Společenství), lze rozdělit podle spoluvlastnických podílů na společných částech Domu (tedy dle m2 bytů) mezi jednotlivé vlastníky jednotek v Domě. Toto je v souladu s ustanovením §13(1) ZoVB.

Nicméně zákonný způsob pro rozdělení celé částky určené k rukám Společenství nenahrazuje pravidlo pro stanovení výše celé částky samotné. Rozdělení částky a stanovení výše částky jsou dvě naprosto odlišné operace. Dle m2 lze celkovou částku rozdělit, nikoliv stanovit její výši logicky zdůvodnitelným a přezkoumatelným způsobem (případné usnesení o příspěvku 20 Kč/m2 je pouze rozpočítáním dle m2 co do výše bezdůvodně stanovené částky; číslo 20 nelze dle předešlého „usnesení“ logicky zdůvodnit, stejně jako by nebylo možné přezkoumat smysluplnost čísla 40, 90 nebo 4).

[78] Výši příspěvku dle Stanov nelze vůbec smysluplně určit. Metry čtvereční
bytů jsou klíčem k rozdělení nákladů nebo záloh, nikoliv základem k
samotnému stanovení výše čehokoliv. Tuto všeobecně známou skutečnost
netřeba dokazovat. Výše nákladů na opravu střechy Domu nikterak
nesouvisí s metry čtverečními veškerých bytů pod střechou.

[79] Do Stanov netřeba zavádět neurčitý „příspěvek“, ale pravidla pro
vyúčtování záloh [příloha č. A4, Čl. XVII.(3)]. Protože pravidla pro
vyúčtování záloh Stanovy nedefinují vůbec. Vyúčtování bude vlastníkům
jednotek v Domě sloužit, mimo jiné, jako doklad o bezdlužnosti vůči
Společenství (účetnictví je v držení Společenství a bude bezpochyby
neprůkazné).

Posouzení obsahu Stanov a „vzorových stanov“ je posouzením právním, nikoliv skutkovým zjištěním. Stanovy jsou obsahem petitu a „vzorové stanovy“ jsou podzákonnou normou. Výtky vůči Stanovám jsou současně výtkami vůči „vzorovým stanovám“ a naopak. Sám notář zapsal, že na Shromáždění bylo hlasováno o „vzorových stanovách“

Výše nákladů na opravu střechy Domu nikterak nesouvisí s metry čtverečními veškerých bytů pod střechou.

Metry čtvereční bytů jsou klíčem k rozdělení nákladů nebo záloh, nikoliv základem k samotnému stanovení výše čehokoliv. Tuto všeobecně známou skutečnost netřeba dokazovat.

Zkonný způsob pro rozdělení částky (m2) nenahrazuje pravidlo pro stanovení výše celé částky samotné. Rozdělení částky a stanovení výše částky jsou dvě naprosto odlišné operace. Dle m2 lze celkovou částku rozdělit, nikoliv stanovit její výši logicky zdůvodnitelným a přezkoumatelným způsobem.

Protože nájmci Družstva hradili nájemné a nájemné se určuje de m2.

Slovy Družstev: „neberte si byt do vlastnictví, budete stejně platit jako nájemci“.

Dle m2.

A tak se i stalo.

definice je popsaná v rozsudku str. 5, druhý odstavec. Stanovení výše poplatku tam nepatří, ledaže dosáhne takové míry navýšení, že pro Vás nastane nebezpečí vzniku dluhu a neschopnost vyrovnat a nebezpečí vzniku exekuce, ohrožující Vámi vlastněný majetek. Takový stav pro Vás už by byl „závažný zásah“.

Měl byste si nastudovat tam zmíněný „26 Cdo 5363/2014“ kde NS uvádí, že nestačí aby papoušek-Barbara postupovala jen tak, že pomocí google-searche najde několik judikátů které opíše.

Nevím jak Vám ale mně závazek 430.000 který šmahem odkejvaly Magda-ovce nepřipadá jako částka bagatelní či zanedbatelná. V předmětném judikátu jde ALE o revitalizaci za 20-melounů. Možná bude mít Magda problém v postoji soudců o dostatečné „závažnosti“ zásahu do svých práv: u ní je to ve srovnání s judikátem „POUZE“ cca 2%-zásah do práv.

26 Cdo 5363/2014/str­.4/odst.4
Smyslem promítnutí principu proporcionality do řízení o žalobě podle § 11 odst. 3 věty třetí zákona č. 72/1994 Sb. je docílit všestranně šetrného, leč spravedlivého vypořádání střetu mezi individuálním zájmem vlastníka jednotky na vyrovnání újmy, která mu byla způsobena protiprávním rozhodováním nejvyššího orgánu společenství (SHROMÁŽDĚNÍ VLASTNÍKŮ JEDNOTEK), a kolektivním zájmem společenství na stabilitě jeho poměrů, resp. ochranou dobré víry subjektů stojících vně společenství.

Takže hurá, konečně víme kdo může za „malé“ nezákonnosti v SVJ: ne ujetý soudce, ale pan „princip PRORCIONALITY“ … a možná i duchové zákona … a možná i lesní žínky a hejkalové. Hlavně když jsme „PROPORCIONÁLNÍ“ – zajímavé, proč se stejně „PROPORCIONÁLNě“ neposuzuje třeba překročení rychlosti – chodec promine a uskočí, když neuskočí – je to jeho chyba. Zrovna tak „PROPORCIONÁLNě“ lze posoudit nedoplatky na daních. …ne vlastně to nejde, to by ti vyžírkové neměli platy i s různými příplatky cca kolem 70–90 tisíc x cca 3000 soudců, to máme hodně přes čtvrt miliardy měsíčně.

Jsme tu tedy svědky nahrazování znění zákona → soudcokracií ?

Je s tím méně práce za stejné peníze. Magdo, díky za zveřejnění, bohužel to není optimistické čtení. Nevím proč, ale vlastníci aut pečují o své plechové miláčky mnohem s větší pozorností a obezřetností, totéž majitelé různých pets, než vlastníci nemovitostí, tedy bytů, kdy hodně jich slouží jako střecha nad hlavou. Nerozumím, kde berou důvěru, že se jim o jejich majetek někdo dobře postará, ten kdo se stará, je většinou naprostý laik ať už ve věcech ekonomických, právních nebo technických. Jakoukoli připomínku považuje za osobní útok. Pokud soud svým rozhodnutím těmto laikům zametá cestu, tak to není dobrý signál. Jak se zde píše, celý problém tkví v tom, že správce „SVJ“ není schopno obvykle odůvodnit výši příspěvku na správu domu a vybírá naslepo zcela neodůvodnitelné částky. To je ten zásadní příčina všech problémů, nechápu, že není uzákoněno pro příspěvek na správu domu nějaké pravidlo. Dokud nebudou tato pravidla striktně upravovat fungování v rámci SVJ, situace se nezmění.

Není pravda, že není uzákoněno pravidlo pro přispívání na správu domu. Příspěvky se mohou vybírat pouze na základě schválených rozpočtů. Takto to bylo podle ZoVB (§ 15) i podle NOZ (§1200 NOZ a NV č. 366/2013 Sb.).

Problém spočívá v tom, že o tom nevědí nebo spíše nechtějí vědět ani vlastníci, ani členové výborů SVJ. V červenci t.r. jsem tu uváděla odkazy na příklady provázanosti rozpočtů a příspěvků na správu (bylo to v tématu "Co znamená příspěvek v NOZ?).

Přestože jsem kvůli tomu nechala na svém účetnickém webu otevřeny některé původně zablokované příspěvky pro nečleny KPÚ, dočkala jsem se mínusování.

Jednodušší je přece odhlasovat si xx Kč na m2 a potom nadávat, že je to hodně, než věnovat svůj drahocenný čas studiu, ne?

Dále: Nejnovější provázanost příspěvků s rozpočty mám samozřejmě v e-shopku. Tam jsou sestavovány rozpočty na provozně-technické náklady správy a na vlastní správu, případně i rozpočty na náklady související s výlučným užíváním některých společných částí. Tyto příklady nejsou zdarma, protože jsou zpracovány v tabulkách naprogramovaných pro účtování od roku 2016.

ALE: Od roku 2008 si mohl každý stáhnout prastarý příklad Klaiex 4 zdarma. Tam je ta provázanost taky, když se někomu nechce utrácet za aktualizované příklady. Do dnešního dne si jej stáhlo 3 561 návštěvníků tohoto webu. Žádala jsem pana Bilaka, aby objednávkový formulář stáhl, že je příklad zastaralý. Neudělal to, takže ta možnost stáhnout si prastarý příklad pořád existuje. Je v souboru Podklady. Z něj by měl úplně každý pochopit, že se příspěvky nestanovují podle toho, jak to mají v baráku vedle nebo podle megalomanských plánů některých výborů.

Kdo nechce studovat, nesmí se divit, že mu potom chybí argumenty v boji proti neoprávněně vysokým příspěvkům.

N. Klainová

Paní Klainová,

ačkoli s vámi souhlasím, musím k tomu něco dodat. Nejde totiž pouze o znalost vlastníků. Oni to musí pochopit i soudci, kteří o tom rozhodují. Pokud soudy rozhodují tak, že rozpočet k předepsání platby není potřeba, pak se vlastník nemá jak bránit proti neoprávněnému příspěvku. Dát to k soudu sám nemůže – nejde totiž o důležitou otázku. A pokud vlastník odmítne platit a SVJ to zažaluje, tak se soudy o rozpočet nezajímají. To je to, co se musí změnit, jinak ani samostudium nepomůže.

Magda

Paní Magdo, já Vám rozumím. Moje slova nebyla určena Vám, ale těm, kteří tu už roky naříkají, že mají vysoké příspěvky na správu, které nejsou ničím podloženy, ale to je všechno, co svedou. Pro prosazení požadavku na zpracování rozpočtu a na jeho předložení ke schválení nedělají vůbec nic. Bez ohledu na stav domu se budou pořád dokola ptát, jestli je 25 Kč na m2 málo nebo moc, na víc nemají. Vlastně mají – na mínusování, když jim někdo chce ukázat, jak se co má dělat.

Do Vašeho trápení s nedovzdělanými soudci se vůbec nemohu pouštět, na to zase nemám já a nemám problém to přiznat. Veškerý čas mi zabere specializace na účetnictví SVJ, jehož právní opora je v trvalém chaosu. Totéž platí o daňových dopadech některých postupů účtování. Právní úprava žádná. Včera jsem zrovna dostala dopis, že jedna tazatelka dostala do tří daňových poradců tři různé rady. Písemně ani jednu a zadarmo asi nebyly.

Vám mohu jenom držet palce, nic víc.

N. Klainová

Paní Klainová,

pokud jste reagovala na můj příspěvek, tak jste na omylu, že nedělám nic, naopak:

• zaplatila jsem si již dvakrát přístup do Vašeho e-shopku
• počínání SVJ konzultuji s jinými účetními, poměrně schopnými
• svoje připomínky a návrhy předkládám několika SVJ včetně zdůvodnění

nezabírá vůbec nic, a Magdin spor naznačuje, že nepomůže ani žaloba.

Zvažuji trestní oznámení. Jedno SVJ si nechává zpracovávat účetnictví ( 46 jednotek ) za 7500 měsíčně, paní účetní vyrobila účetní závěrku ve zjednodušené podobě od vzniku SVJ v 6/2014 do 31.12.2015. Po tříměsíčních tahanicích ji přepracovala ( v 6/2016 . Ani na písemnou žádost statutární orgán DVJ nepředložil přesně specifikované účetní knihy. Roční vyúčtování je vadné, neobsahuje náklady celkem, způsob rozúčtování atd. Pouze zaplacená záloha, náklad na BJ a rozdíl. rozdíl celkem. Výbor byl odvolán, nový výbor konstatuje, že účet je „vytunelován“, na žádost o předložení účetnictví za minulá účetní období reaguje po dvou měsících od zvolení do funkce slovy „posečkejte nám“, účetnictví vede ( evidentně vadně ) zatím stejná účetní…

Jiné SVJ má také rozpočet x Kč/m2, po 4 letech nátlaku zpracovalo plán oprav a údržby ironicky na 60 let ( kopírovat je tak snadné , tabulku nikdo nečetl, přečíst se nedá), požadovaných x Kč na m2 nekoresponduje s plánem, navíc shromáždění po 6 letech vybírání příspěvku do FO rozhodlo. že se něj nebudou platit opravy nejrizikovějších částí domu – balkonů teras a lodžií, ačkoli jsou společnými částmi domu a PVB se nezměnilo, opravy si budou hradit uživatelé, ale pro jistotu se zřídil FO terasy a s povinností tam platit.

Paní Klainová, vím, že pokud podám žalobu, dopadnu jako Magda, protože soudci a financi ( pokyn D-22 GFŘ ) se domnívají, že existuje musí se platit do jakéhosi FO. Zkuste zavolat na GFŘ a zeptat se jedné z autorek, so měli na mysli „tzv. fondem oprav“, to se teda nepobavíte.

Až Vás zloděj okradne a skončí u soudu, tak se dozvíte, že neohrozil Vaše právní postavení, takže to soud nemá co řešit a máte si to vyřídit se zlodějem.

Chci BJ prodat a „zloděj“ mi má vystavit potvrzení, jaký dluh vázne. Vázne, paní Klainová, předseda SVJ mi "ukradl cca 40 000 Kč, co myslíte, dostanu potvrzení se zápornou hodnotou? Tedy, že mi SVJ dluží? Nikoli, já totiž neplatím 99% vlastníků odsouhlasený příspěvek xKč/m2, protože jsem už v mínusu a to značně, komu dá soud za pravdu, paní Klainová? Kolektivu, advokát SVJ napíše, že to neohrožuje má práva…

Pokud byste chtěla vidět, jak se účtuje o příspěvku na správu podle NOZu jako o výnosu, zašlu Vám ÚZ…Tedy nepodepsaný papír as názvem ÚZ. Co může člověk chtít za 100 000 ročně od účetní…

Zdravím, paní Klainová, v účtu jsem moc nepokročila, mám i jiné starosti, ráda bych je neměla, ale účetnictví považuji za zcela zásadní a jediný zdroj infa, možná proto mi ho ani jedno SVJ nechce předložit:-)

JR

Vážená paní, já jsem se v žádném případě nechtěla do Vás nijak navážet. Pouze jsem reagovala na Vaši větu:

To je zásadní příčina všech problémů, nechápu, že není uzákoněno pro příspěvek na správu domu nějaké pravidlo. Dokud nebudou tato pravidla striktně upravovat fungování v rámci SVJ, situace se nezmění.

Pořád dokola se opakuji, že jsou pravidla dána. To je všechno. Spoustu let se snažím přimět vlastníky, kteří na všechno kašlou, aby se začali zajímat o hospodaření SVJ a aby trvali na prokázání výše příspěvků na správu. Pokud se můj příspěvek dotkl Vás osobně, opravdu za to nemohu.

N. Klainová

Paní Klainová,

nedotkl se mně Váš příspěvek, vůbec, máte pravdu v tom, že vlastníci na hospodaření a situaci kolem svého majetku kašlou, s tím více méně počítá většina statutárů SVJ a externích. Pokud se objeví někdo, kdo se o hospodaření začne zajímat, tak je považován za prudiče, jako např. Magda, přiznávám, že i já mám status prudiče. Pravidla asi zase tak jasná nejsou, když se tu stále řeší dokola, zda příspěvek na správu domu je příjem PO nebo záloha na cosi, kdy většina SVJ není schopna její výši a účel zdůvodnit, říká se jí stále FO a i soudci o FO mluví ve svých rozhodnutích. Náš účet je vytunelován, předseda podepisoval smlouvy sám, nikoli ve dvou, jak praví naše Stanovy, objednal předražené revize, všichni si pokřičeli, že mají vadné vyúčtování, zvolili nový výbor, který účetnictví po dvou měsících ještě neviděl… Co byste radila v této situaci dělat?

Mám jít podat trestní oznámení?

Byla jsem vysmáta a bylo mi řečeno, že jsem udavač. To není zrovna příjemné být takto označen, navíc novým členem výboru, který navrhuje „udělat tlustou čáru“ za tím co bylo a hledět vpřed. Můžete vysvětlit, jak se dělá „tlustá čára“ v účetnictví, kde jsou evidovány mzdové náklady, nevyplacené, účtované na základě smluv, které nikdy nebyly uzavřeny? Např.?

S pasivitou vlastníků ale máte pravdu, bohužel se občas někdo najde, kdo se zajímá…

JR

Jestliže nový člen navrhuje udělat tlustou čáru, tak ho upozorněte, že dle § 159 NOZ přebírá odpovědnost za škodu způsobenou SVJ členy minulého výboru. Dle citovaného § je člen statutárního orgánu povinen vykonávat svoji funkci s péčí řádného hospodáře a pokud škodu nevymáhá, nejedná s péčí řádného hospodáře a je sám odpovědný za škodu způsobenou SVJ.

Paní Jar, Váš problém s vedením a s členy SVJ řešit neumím. Snažím se šířit osvětu v tom, co umím. Nikoho neposílám na policii ani k soudu, nemám s tím žádné osobní zkušenosti.

V účetnictví udělat tlustou čáru nelze. Bylo by to porušení § 19 odst. 4 ZoÚ.

Napsala jste: „Pravidla asi zase tak jasná nejsou, když se tu stále řeší dokola, zda příspěvek na správu domu je příjem PO nebo záloha na cosi,…“

Pravidla jsou, ale napsána jsou tak mizerně, že je pochopí málokdo. Mají v tom nejasno účetní i daňoví poradci. Zeptejte se na MMR, jak to myslí s těmi příjmy a náklady. Psala jsem o tom x-krát.

Příspěvky jsou výnosem SVJ. ZDP používá pro výnos pojem „příjem“ viz § 21h, jehož první věta zní: U poplatníka, který je účetní jednotkou, jsou příjmy jeho výnosy.....a výdaji jeho náklady…"

MMR jako autor NV skončilo na půli cesty. Ze ZDP převzalo pojem „příjmy“, u nákladů pojem „výdaje“ nepřevzalo. Příjmy používá jako pro daňové účely, náklady jako pro účely účetnictví. Prostě chaos. Už 3× jsem připomínkovala, že používají nesmyslnou dvojici pojmů náklady a příjmy, proto to málokdo chápe.

Třeba by se vzpamatovali, kdyby jim napsali všichni, kdo se tu k tomu vyjadřují, ať už si udělají konečně pořádek v pojmech.

Rozdíly jsou v rubrice Základy účetnictví – Vedení účetnictví, rozdíly mezi dvojicemi příjmy a výdaji x náklady a výnosy.

Kdo tohle nepochopí, nepochopí, že je nesmysl řešit, jestli jsou příspěvky zálohami nebo příjmem SVJ. Jde o úhel pohledu. Příspěvky mohou být obojím, jen něčím nebo ničím z toho, co jste napsala.

N. Klainová

Pokud by se chtěl na rozdíly mezi příjmy a výnosy podívat i někdo další, právě jsem to na nějakou dobu odblokovala. Je to tady: http://klaiex.webnode.cz/…dy-a-vynosy/

N. Klainová

Přečetl jsem si dvakrát, bohužel jsem vůbec nic nepochopil. Což samozřejmě není vaše chyba. Nicméně asi chápete, proč většina lidí nechce mít s účetnictvím nic společného, když to účetní neumí jednoduše vysvětlit :-) To není výtka. Asi člověk za pár hodin studia nepochopí to, co účetní studuje 5 let na obchodní akademii. Ale nedivte se a omluvte nás, že to pak nechápe obyčejný člověk, člen výboru, když to nechápou ani vysokoškolsky vdělaní právníci, úředníci ministerstva, kteří ono Vámi kritizované nařízení vlády 366 psali.

Pro mě jako obyčejného člověka tak příjem a výnos je synonymem, náklad a výdaj je synonymem. Pojmy náklad a výdaj ostatně používají běžně živnostníci, banky při žádostech o hypotéku, novináři v médiích, když píšou o podnikatelích. A protože, jak píše Pavel, SVJčkům kontroly ze strany FÚ asi nehrozí, je vlastně jedno, co je napsáno ve stanovách a ve zprávách o hospodaření. A jestli naše účetní účtuje správně? To opravdu netuším. Nejsem odborně kvalifikován to posuzovat. Jen vím, že každá správcovská firma, kterou jsme oslovovali, dělá stejné věci odlišně. Jestli každá firma vede jinak účetnictví, neumím posoudit, zda správně nebo chybně. Spoléhám se na to, že když někdo 5 let studoval účetnictví na obchodní akademii, tak snad ví, co dělá. Já studoval jiný obor, a také nečekám, že mému oboru bude rozumět někdo, kdo ho nestudoval. Máme dělbu práce.

Nedivím se Vám. Kdysi jsem tu napsala, že je účetnictví věda. To bylo legrace! Je to věda a mne na štěstí baví. Začala jsem na EŠ jako studentka, pokračovala na VŠE, potom 20 let učila na OA, následně si otevřela kancelář účetní poradkyně, jezdila po republice a přednášela na seminářích, publikovala v časopise Účetnictví, působila jako auditorka, ale to mne nebavilo. V důchodu jsem kancelář zavřela, ale knihy s účetní tématikou si kupuji dodnes – naposledy minulý týden poslední vydání knihy Účetní a daňová problematika bytových družstev a SVJ – Anag 8/2016. Investice do zdraví a do vzdělání jsou a měly by být vždy na prvním místě.

Na účetnictví SVJ jsem úzce specializovaná od roku 2002. Kdyby se mne teď někdo zeptal na DPH, tak o tom po letech vím asi tolik, jako o fyzice, chemii apod., čili skoro nic. **Kdo se předvádí, že rozumí všemu, nerozumí pořádně ničemu. ** Já se k tomu, čemu nerozumím, přiznávám docela s radostí.

S tím, že jste nepochopil rozdíl mezi příjmy a výnosy a mezi náklady a výdaji, přestože jsem uvedla názorné příklady, jste mne ale hodně překvapil. Tohle se mi stalo poprvé a musím reagovat.

Zkusím to vysvětlit ještě jednou, ale naposledy.

Předpokládejme, že jste podnikatel zapsaný v rejstříku, čili vedete účetnictví (podvojné).

Přece není stejné, jestli máte výdaj (z peněženky), když platíte za materiál hotově, nebo máte náklad – tj. přijatou fakturu, kterou zaúčtujete, ale neuhradíte, protože na to nemáte. Zaplatíte ji třeba v příštím roce, ale v nákladech bude letos, čili letos Vám sníží zisk, který se počítá jako rozdíl nákladů a výnosů. U nákladů a výnosů prostě nemusí jít o současný pohyb peněz v hotovosti nebo na BÚ, a přesto ovlivňují výsledek hospodaření.

Nebo: Odvedl jste práci, poslal fakturu, kterou musíte zaúčtovat jako výnos, ale příjmu se nedočkáte, protože odběratel je na mizině, případně se mu prostě nechce platit. Vy ale máte v účetnictví výnos, který vytvořil zisk. Jste-li plátcem DPH, musíte z výnosu odvést DPH. Zkuste FÚ vysvětlit, že když nemáte příjem, nebudete nic odvádět. A pak se pochlubte, jak jste dopadl.

Pořád Vám ty pojmy připadají jako synonyma???

Pro neúčetní, kteří se chtějí trochu vyznat, mám na webu rubriku Základy účetnictví a v e-shopku seriál Orientace v účetnictví SVJ pro neúčetní (členy výborů).

Nevím už, jak bych ten skvělý logický systém nazývaný účetnictvím lépe přiblížila, než ukázkami, příklady atd.......

Ale na tomto portálu marním čas. Není určen primárně účetnictví. To si opravdu zaslouží zvláštní prostor, ale také zvláštní podmínky. Ne všechno může být zdarma. To by se zase nelíbilo FÚ.

Pro ty, kteří se nechtějí v účetnictví orientovat, nemám žádnou radu. Jen mám pocit, že aspoň lehkou orientaci by měli zvládnout všichni členové výborů SVJ.

N. Klainová

„je účetnictví věda“

Jaká to je prosím věda? Technická, přírodní, společenská?

„Účetní a daňová problematika bytových družstev a SVJ – Anag 8/2016“

Je to čtivo, které můžete doporučit?

Paní Klainová, že jsem Váš výklad nepochopil, z toho si nic nedělejte. Absolvoval jsem 3-denní kurz základů účetnictví, ale nic jsem tehdy nepochopil a skoro nic si nepamatuji. Nedocvaklo mi. Nepochopil jsem, proč bych měl dělat takové blbosti, jako zanášení do chlívků (vím, že se tomu říká třídy a skupiny, pojem chlívek použila lektorka, když jsem to nedokázal pochopit). Evidencí příjmů a výdajů přece dojdu ke stejnému výsledku. Jako OSVČ eviduji příjmy a po odečtení výdajů vypočítám zisk a z toho spočtu daň. Tak proč chlívky? Lektorkou byla účetní, která také dělala účetnictví celý život. Asi je to na závadu.

Asi není dobré, aby účetní vysvětlovala laikovi účetnictví. Je lepší, aby začátečníkovi vysvětlil účetnictví poučený laik, kterému „docvaklo“, ale současně problematiku umí vysvětlit „jeho slovy“.

Asi když půjde laik k advokátovi a on mu bude vysvětlovat právní případ a právní pojmy, asi jeho výklad laik také nepochopí.

Advokáti neumí vysvětlovat jednoduše. Účetní neumí vysvětlovat jednoduše. Neumí. Neumí. Neumí.

A nechápou, proč to ten laik nechápe, když oni to přece tak jednoduše vysvětlují. Vždyť vysvětlují na příkladech.

Asi by chtělo, aby seriál základů účetnictví pro členy výboru raději napsal poučený laik svými slovy a odborná účetní pak článek s citem zredigovala. Šlo by to? Magdo, napíšete něco?

No comment. Nastal čas vrátit se na své weby. Tam mi už skončila dovolená, tak musím do práce.

Tady to neumím, neumím, neumím !!!

N. Klainová

nes, já myslím, že nejspíš pochopit nechcete. Rozumím, že nejste vystudovaným účetním, ale rozdíl mezi výnosem a příjmem může pochopit i úplný laik.

Příjem a výdej je tok peněz. Peníze, které dorazí na váš účet jsou příjmy a peníze, které z vašeho účtu odejdou jsou výdaje.

Pokud si něco nakoupíte, obdržíte fakturu a máte náklad. A to bez ohledu na to, že fakturu zaplatíte až za 2 měsíce. Máte tedy náklad, ale nemáte ještě výdej. Výdej nastane až za 2 měsíce, až pošlete peníze (tok peněz). A váš dodavatel má výnos, ale příjem bude mít až za dva měsíce, až mu zaplatíte.

Jsou to dva rozdílné pojmy. Podobné to je se zálohou. Pokud SVJ platím dlouhodobou zálohu, má SVJ příjem, ale v žádném případě to není výnos. A já mám výdej, ale nemám náklad. Náklad budu mít až v momentě, kdy se z dlouhodobé zálohy uhradí oprava. Do té doby platím (mám výdej), ale náklad mi nevzniká.

Je to jasnější?

Příjmy a výdaje jsou spjaty s výkazem Cash Flow ( zda máte peníze na utrácení, či nikoli), výnosy a náklady pak s výsledovkou (zda máte zisk, ži ztrátu). Určitě jste někdy slyšel, že firma má velké zisky, ale chybí jí peníze. To se může stát velmi jednoduše. Je to proto, že mezi příjmem a výnosem a nákladem a výdajem je rozdíl.

Magda

Paní Magdo, díky. Než jsem dopsala svůj předlouhý, ale zato citový příspěvek :), napsala jste skoro totéž Vy a teď to vypadá, že jsem opisovala. Vskutku ne, ale ještě jednou díky za zdůraznění rozdílů. Každé šíření osvěty v oboru účetnictví vítám.

N. Klainová

Paní Klainová,

chci poděkovat za zpřístupnění tematiky na Vašem webu i za Váš podrobný opakovaný výklad.

Moje otázka možná měla v úvodu znít jinak, ale možná ani po Vašem podrobném výkladu nechápu, prosím zkuste jen stručně reagovat:

• nemá žádné pravidla pro tvorbu rozpočtu a ve stanovách má uvedenu povinnost platit příspěvek na správu domu.

Shromáždění schválí na návrh statutárního orgánu příspěvek na správu domu ve výši 25 Kč/m2.

SVJ sdělí vlastníkovi předpis včetně výše příspěvku – zaúčtuje tento předpis a jak?

Vlastník zaplatí „příspěvek“, jak ho SVJ zaúčtuje? Jako příjem? Co sním udělá dále? Dá ho do výnosů? Jedno SVJ ho účtuje do výnosů na „6“ kovém účtu, druhé o něm účtuje jako o záloze. Na účtu 955. Obojí je dobře, jaký to má dopad pro vlastníka?

Pokud v 1. případě SVJ přijme příspěvek a dá ho výnosů, vzniká SVJ nějaký „účetní“ závazek vůči vlastníkovi, asi ne. Pokud se o příspěvku účtuje jako o záloze, vzniká SVJ závazek vůči vlastníkovi a vlastníkovi pohledávka?

Jak různý způsob účtování ovlivní postavení vlastníka vůči SVJ?

Vůbec nezpochybňuji povinnost přispívat, co mi vadí je neexistence pravidel pro tvorbu rozpočtu a sebevědomí statutárů tvrdit, že platit se musí a kdo neplatí je dlužník kdo neplatí je dlužník, o čemž SVJ vydávají dle NOZu potvrzení. Kolik dluží vlastník, případně, že nedluží. Nikoli kolik naspořil, netuše na co a kolik tedy činil jeho příspěvek, je-li v plusu.

Můžete se k tomu vyjádřit z pohledu metodiky účetnictví?

A ještě jedna připomínka: těmi pravidly jsem měla na mysli právě „pořádek“ v tom, že by byl jakýsi rámec pro tvorbu pravidel rozpočtu a povinnost SVJ ho předložit v určité struktuře, na základě věcné situace ( stav domu na základě jakéhosi auditu ) a zároveň podat zprávu o jeho plnění, povídání paní účetní o stavu účtů je pro většinu lidí na shromáždění většinou „nečitelné“, rozumí tomu, kolik se mělo vybrat, zda se vybralo, nebo kdo a kolik dluží a jak se dluh vymáhá, co se z plánovaných akcí provedlo, zda se dodržel rozpočet, případně proč došlo k odchylce, a kolik tedy zbylo nebo chybí doplatit.

Do jisté míry je lidem jedno, na jaký účet se účtovalo.

Jedna účetní čte pečlivě a dlouze stavy účtů, ale kolik nám kdo dluží a jak se dluh vymáhá, se nedozvím, stejně jako na co mají sloužit vybírané příspěvky. Jinde zase nevím absolutně nic několik let, jen po změně statutárů, že účet SVJ zeje prázdnotou.

S tím mi nepomůžete, já vím, to je lenost a chyba vlastníků…

Ale za odpověď na první část dotazu budu vděčná.

Děkuji Jar

Pošlete dotaz jako členka KPÚ mailem. Odpověď na všechny své dotazy týkající se účetnictví SVJ dostanete taky mailem, případně Vás odkážu na příspěvky, ve kterých jsou tyto odpovědi už zpracovány.

N. Klainová

Vlastník se podílí svým podílem na výdajích, nákladech, nebo skutečných nákladech? Co z toho vlastníka zajímá?

Minusovači,

kdybyste místo minusování odpověděl:

Vlastník se podílí svým podílem na výdajích, nákladech, nebo skutečných nákladech? Co z toho vlastníka zajímá?

Tož se zaregistruji protože letos nejsem členem a pošlu dotaz, děkuji.

Jar

Paní Klainová,

já mám dosti extrémní případ. U nás se zaplatila faktura v jednom roce, ale účetní uvedla až ve vyúčtování za další rok, že vstupuje do nákladů.

Je pro takovouto účetní operaci nějaké zdůvodnění?