Náklady úvěru
I mne zajímá odpověď na dotaz paní Sýkorové na p. lake, proto ho zde kopíruji, jak umím:
Náklady úvěru
Vložil Karla Sýkorová (bez ověření), 5. Leden 2016 – 22:29
„vlastník jednotky je povinen podílet se jak na nákladech správy svého majetku, tak i na nákladech vlastní správy právnické osoby, protože je jejím členem.“ (lake)
Náklady úvěru patří do které z obou uvedených položek?
Těším se na odpověď.
N. Klainová
Paní Klainová, snad nejsme v chápání položky „úvěr“ zcela sami. Například Energetický regulační úřad uplatňuje více let metodiku kalkulace tzv. věcně usměrněné ceny tepla podle zákona o cenách. Výrobce tepelné energie nesmí do svých nákladů, ovlivňujících cenu tepla, zařadit splátky jistiny úvěru či půjčky.
|
Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2013 ze
dne 1. listopadu 2013, k cenám tepelné energie Zdroj: http://www.eru.cz/…a-rozhodnuti. |
Naprosto shodně je tomu u SVJ: splácení jistiny úvěru není nákladem na správu domu.
Jestliže SVJ o těchto částkách účtuje jako o svém nákladu na správu, jde o porušení zákona o účetnictví, o trestný čin zkreslování údajů o hospodaření a jmění podle § 254 Trestního zákoníku, o porušení ustanovení § 1414 NOZ. Může se podle okolností jednat i o trestný čin podvodu podle § 209 Trestního zákoníku a trestný čin nepřekažení trestného činu podle § 367 Trestního zákoníku.
lake
To je dobře, to je dobře. Spousta externích správců a účetních se snaží vnutit vlastníkům a taky společenství, že je to náklad na správu domu, banky nevyjímaje. Jejich agenti dokonce mluví o fondu oprav a soustavně ho všem vnucují.
Paní Sýkorová a paní Klainová,
náklady „na úvěr“ je nesprávné označení. Splácení jistiny úvěru (to je nejvyšší položka) vůbec není nákladem právnické osoby SVJ! Nemůže jít o náklad, protože přijetí úvěru nebylo zaúčtováno jako výnos.
Nákladem SVJ mohou být jedině splátky úroků, a náklady spojené se sjednáním úvěru a vedením úvěrového účtu. Tyto náklady ovšem nemají nic společného ani se správou cizího majetku, ani s vlastní správou právnické osoby samotné.
Jde přece o náklady na poskytování individuálních finančních služeb. K tomu existuje i judikát Evropského soudního dvora: Jestliže dodavatel poskytne odklad platby převyšující běžnou lhůtu splatnosti, jde o zvýhodnění dlužníka a jedná se o poskytovanou finanční službu. Tak o ní musí být účtováno. Náklady spojené s poskytováním služeb ponesou pouze ti, kterým je tato služba poskytována. Znáte to z banky, že?
Je to obdobné, jako kdyby se SVJ rozhodlo, že vlastníkům jednotek
zajistí a zaplatí dovoz pizzy do bytů. Každý, kdo si pizzu objedná,
zaplatí SVJ co je dlužen. Kdo si nic neobjedná, neplatí. Nejedná se
samozřejmě ani o správu domu, ani o správu právnické osoby. Jde
o poskytovanou službu na základě dvoustranné smlouvy mezi
poskytovatelem služby a příjemcem služby.
--------------------------------------------------------------------
Malý test sociální inteligence
Stále se setkávám s osobami, které nechápou co je úvěr, k čemu
slouží, jak se o něm v SVJ účtuje, a kdo je vlastně dlužník.
Představte si například, že dáte automobil do servisu k opravě. Při
převzetí opraveného auta Vám vedoucí autoservisu sdělí, že si vzal
u Komerční banky úvěr ve výši 50000 Kč. Copak mu na to odpovíte?
| 1. Aha, ale mne to nezajímá, to je Váš úvěr. Kolik mám platit za tu opravu? |
| 2. No jistě, já Vám to celé zaplatím. A kolik mám platit za tu opravu? |
lake
Pane lake,
přestaňte prosím s těmi hloupými demagogickými srovnávacími příklady. Srovnáváte nesrovnatelné. Majitelem auta jsem sám, není v spoluvlastnictví více osob. Vedoucí autoservisu nemá s mou osobou nic společného a já nemůžu spolurozhodovat o jeho záležitostech. Naopak jsem členem SVJ a podílím se na spolurozhodování na shromáždění vlastníků nejvyšším orgánu SVJ.
Opět vidím, že nutně potřebujete doplnit znalosti. Uvolím se vysvětlit vám alespoň některé skutečnosti, které snad napomohou vaší orientaci v základech práva.
Právní vztah mezi SVJ na jedné straně a vlastníky jednotek na druhé straně není typickým právním vztahem mezi cizími osobami (vlastníci jednotek např. ručí ze zákona za dluhy SVJ) a nelze jednoduše na ně bezmyšlenkovitě aplikovat některá ustanovení NOZ.
Shrňme si fakta o omezené (tedy speciální) právní subjektivitě SVJ a odlišnostech této právnické osoby od ostatních právnických osob.
Spoluvlastníci domu jsou osobami, které se v důsledku toho, že se stali vlastníky jednotek, stali ze zákona členy zvláštního druhu právnické osoby. Té jsou zákonem svěřeny některé působnosti, které jinak příslušejí u podílového spoluvlastnictví podle NOZ podílovým spoluvlastníkům.
Účelem členství vlastníků v SVJ je sdružit vlastníky k výkonu správy domu a pozemku v právnické osobě, která má oprávnění a povinnosti stanovené zákonem. Speciální je jak oprávnění této právnické osoby k výkonu správy domu a pozemku, tak zákonné vymezení práv a povinností vlastníků jednotek. Uzákoněným způsobem správy společných částí domu a pozemku, tj. činností SVJ jako osoby zákonem k této činnosti určené, je totiž v určitém rozsahu ze zákona omezeno právo spoluvlastníků samostatně vykonávat správu domu a pozemku v porovnání s principy podílového spoluvlastnictví. Správy domu se odvíjejí od speciálních znaků vlastnictví jednotek oproti právní úpravě podílového spoluvlastnictví.
Od jiných právnických osob se SVJ liší svým výlučně zákonem stanoveným učelem; svou speciální omezenou právní subjektivitou; možností nabývat majetek výlučně pro účely vymezené v oddílu bytové spoluvlastnictví; zákazem podnikání; členství v SVJ vzniká ze zákona, aniž by vlastník jednotky měl možnost tento stav ovlivnit; zpravidla vzniká vždy pro jeden dům; účelem SVJ není hospodařit s vlastním majetkem, nýbrž spravovat společné části domu a pozemku v bytovém spoluvlastnictví, teprve v druhé řadě je možné ve vymezeném rozsahu, že SVJ může mít svůj určitý majetek, který však může pořizovat jedině pro účely vymezené činnosti SVJ (v rámci speciální právní subjektivity); má ze zákona zvláštní postavení, které v určitém rozsahu omezuje některá práva vlastníků jednotek; není vlastníkem, ani spoluvlastníkem domu, pro který vzniklo; nemusí mít žádné vlastní jmění, a přesto vystupuje při výkonu a zajišťování správy společných částí domu svým jménem a na vlastní účet; členové SVJ ručí za závazky SVJ celým svým majetkem a to v poměru podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku.
Pane Vítku, Váš příspěvek by měl být vytesán na pomník lidské hlouposti.
- Napsal jste: „Srovnáváte nesrovnatelné. Majitelem auta jsem sám, není v spoluvlastnictví více osob. Vedoucí autoservisu nemá s mou osobou nic společného a já nemůžu spolurozhodovat o jeho záležitostech. Naopak jsem členem SVJ a podílím se na spolurozhodování na shromáždění vlastníků nejvyšším orgánu SVJ.“
Za prvé: zda má auto jednoho majitele, nebo více majitelů, je pro věc naprosto bezvýznamné. O tom jsem se vůbec nezmínil. Ani jeden majitel, ani více majitelů auta nemají povinnost hradit právnické osobě něco jen proto, že si vzala úvěr. To není právní důvod k úhradě. Vítku, Vy snad tvrdíte něco jiného? Prokažte to tedy. Uveďte příslušný zákon a ustanovení.
Za druhé: Píšete, že vedoucí autoservisu nemá s mou osobou nic společného. Fajn. A právě proto nemám povinnost hradit právnické osobě něco jen z toho důvodu, že si vzala úvěr. To není právní důvod k úhradě. Vítku, Vy snad tvrdíte něco jiného? Prokažte to tedy. Uveďte příslušný zákon a ustanovení.
Za třetí: Píšete, že majitel auta nemůže spolurozhodovat o záležitostech autoservisu. To je ale bezvýznamné. Možná, že je členem nejvyššího orgánu toho autoservisu, a má tedy právo spolurozhodovat. Na jehom postavení se tím nic nemění: nemá povinnost hradit právnické osobě něco jen z toho důvodu, že si vzala úvěr. To není právní důvod k úhradě. Vítku, Vy snad tvrdíte něco jiného? Prokažte to tedy. Uveďte příslušný zákon a ustanovení.
Za čtvrté: Píšete „Naopak jsem členem SVJ a podílím se na
spolurozhodování na shromáždění vlastníků nejvyšším orgánu
SVJ.“ To Vám gratuluji, ale je to úplně bezvýznamná informace.
Podílíte se sice na spolurozhodování právnické osoby, ale nemáte
povinnost hradit právnické osobě něco jen z toho důvodu, že si vzala
úvěr. To není právní důvod k úhradě. Vítku, Vy snad tvrdíte
něco jiného? Prokažte to tedy. Uveďte příslušný zákon a ustanovení.
---------------------------------------------------------------------
Jedině úplný blb nebo troll může tvrdit, že spolurozhodování o záležitostech jiné osoby znamená zároveň také povinnost platit této osobě peníze na úhradu jejích úvěrových dluhů u banky. Srovnejte si to v hlavě, vy popleto.
lake
Nějak jsem si spletla vlákno, tak zde je kopie:
Děkuji za odpověď, i když nejsem paní Sýkorová. Myslím si už léta totéž, co Vy. Je dobře, že je nás víc.
Ve svých výukových příkladech účtuji poplatky a úroky z úvěru jako pohledávku za vlastníky, kteří se podílejí na úvěru. Většina SVJ je však účtuje do nákladů SVJ a hradí ze záloh na správu, stejně jako splátky úvěru. To považuji za nepřípustné obzvlášť nyní, kdy se stále častěji stává, že se na úvěru nepodílejí všichni vlastníci, protože část z nich je ochotna splatit svůj podíl na schválených akcích před sjednáním úvěru.
N. Klainová
Kam patří? Pokud úvěr nečerpají všichni, pak není společným nákladem a nepatří do žádné uvedené položky, ale musí tvořit samostatnou položku předpisu platby. Při čerpání úvěru se musí dohodnout i pravidlo rozpočítání společných nákladů na jednotlivce (poměrem využití, poměrem vlastnictví, rovným dílem). Pokud úvěr čerpají všichni, pak metoda rozpočítání definuje i druh položky předpisu platby. Tu metodu rozpočítání nemůže stanovit účtárna ale rozhodnutí vlastníků.
- Poznámka napsal(a): „Pokud úvěr nečerpají všichni, … Pokud úvěr čerpají všichni, …“
To je ovšemže nesmysl. Úvěr,o kterém se bavíme, čerpá pouze SVJ – právnická osoba. Nikdo jiný. Pokud snad jednotliví vlastníci čerpají nějaké své osobní úvěry ve svých bankách, o nich SVJ nic neví a vůbec se tím nezabývá. O tom se zde nebavíme.
- Poznámka napsal(a): „Při čerpání úvěru se musí dohodnout i pravidlo rozpočítání společných nákladů na jednotlivce …“
Nu, s tím bych souhlasil. Jestliže SVJ poskytuje něktrerým vlastníkům jednotek odklad úhrady jejich dluhů, jde o individuálně poskytnutou finanční službu. Cena služby by měla být určena (alespoň rámcově) ve smlouvě o uznání dluhu se splátkovým kalendářem. K poskytnutí finanční služby si SVJ sjednalo úvěr, takže veškeré náklady jdou za příjemci služby.
Naprostou nutností je, aby ve smlouvě o uznání dluhu byly uvedeny sankce za nehrazení splátek. Ve smlouvě má být také dohodnuto, že celý zůstatek dlužné částky je splatný jednorázově do 5 dnů po změně v osobě vlastníka jednotky. Jedinou výjimkou bude případ, kdy nabyvatel jednotky ujedná s dlužníkem, že přejímá jeho dluh se souhlasem věřitele (§ 1888 NOZ), případně nabyvatel jednotky ujedná s věřitelem, že že za dlužníka splní jeho dluh (§ 1892 NOZ).
Pokud ve smlouvách o uznání dluhu toto zajištění chybí, nebo dokonce nejsou smlouvy s dlužníky vůbec sjednávány, pak členové výboru nejednají s péčí řádného hospodáře.
lake
bod 1) nepřesná formulace, má být „pokud finanční zdroj z úvěru
použije“
bod 2) předpokládám, že druhá část Vašeho příspěvku je i návodem
k příspěvku
http://www.portalsvj.cz/…-udrzbu-domu#…
co dalšího je třeba sjednat, aby při použití této finanční služby
potřebné hosp. případy byly legitimní a právně zdůvodnitelné.
Poslední komentáře