Musí shromáždění schvalovat vše?
Podle § 11 odst. 5 ZoVB "jde-li o modernizaci, rekonstrukci, stavební úpravy a opravy společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek. "
Z toho plyne, že většina činností na společných částech domu (kromě údržby) podléhá schválení tříčtvrtinovou většinou všech. Ustanovení § 11 odst. 5 o povinném získání souhlasu je kogentní (nelze se od něj odchýlit ani stanovami, ani dohodou). Shromáždění tedy musí odsouhlasit každou opravu (např. zámku u dveří, nebo odpadlé dlaždičky). To je považováno za nepraktické zejména u drobných neplánovaných oprav. Někteří diskutující v tom spatřují rozpor znění zákona s reálným chodem SVJ.
Zákon ovšem nestanoví, že tento souhlas by bylo nutno získat předem. V ZoVB není nijak omezena možnost udělit souhlas dodatečně. Výbor prostě po ukončení roku předloží shromáždění k odsouhlasení seznam proběhlých akcí a s nimi spojených výdajů. V podstatě zprávu o hospodaření. Pokud by tak výbor vůbec neučinil a provedené práce před vlastníky jednotek zatajil, šlo by ovšemže o porušení zákona.
----------------------------------------------------------------------
O oprávněních výboru hovoří § 9 odst. 11 ZoVB. Toto obecné ustanovení svěřuje veškeré rozhodování o hospodaření statutárnímu orgánu: "Výbor nebo pověřený vlastník rozhodují o věcech spojených se správou domu, pokud si rozhodnutí v těchto věcech nevyhradí shromáždění".
Všimněme si, že dělba pravomocí je v ZoVB jasně vyznačena odlišnými slovesy:
- výbor jako výkonný orgán rozhoduje a vykonává (§ 9 odst. 11),
- shromáždění jako nejvyšší orgán rozhoduje ve věcech, které si vyhradilo (§ 9 odst. 11) a věcech stanovených zákonem,
- shromáždění uděluje souhlas, a to buď předem nebo dodatečně (např. podle § 11 odst. 5).
Podrobnosti o této "dělbě práce" by měly určovat stanovy SVJ. Je zřejmé, že pokud si rozhodování v určitých věcech vyhradilo shromáždění, pak udělení souhlasu tímtéž orgánem by bylo již nadbytečné.
Rozdíl mezi rozhodováním a schvalováním je zřejmý.
- Rozhodnutí shromáždění zavazuje jak SVJ - právnickou osobu, tak i vlastníky jednotek navzájem. Je závazné pro statutární orgán, který je povinen rozhodnutí realizovat. Realizace přijatého rozhodnutí se vlastník jednotky může domáhat i soudně.
- Udělení souhlasu je pasivní: znamená pouze, že shromáždění nemá námitky proti tomu, co se udělalo nebo má udělat. Z takového usnesení však nikomu nevzniká povinnost konat.
Znění zákona je možno vyložit tak, že shromáždění uděluje souhlas jen tehdy, je-li o souhlas požádáno (vlastníkem, výborem, třetí stranou). Příklad:
Vlastník jednotky chce zasáhnout do hlavní nosné zdi v bytě a vyříznout dveřní otvor. Výbor, shromáždění ani vlastníci jednotek o této úpravě uvnitř bytu nemohou rozhodnout - k tomu nejsou oprávněni; mohou k ní pouze dát (či nedat) souhlas podle § 11 odst. 5, popř. § 13 odst. 3.
----------------------------------------------------------------------
Platí, že některé úpravy spadající pod režim stavebního zákona nelze provádět bez (předchozího) souhlasu všech vlastníků jednotek. Tento souhlas se uděluje stavebníkovi. Na tuto skutečnost upozornil zákonodárce výslovně v ustanovení § 11 odst. 5 (poslední věta) ZoVB.
lake
Co se stane, když výbor nechá provést opravu dveří za 30.000,–, dle stanov může rozhodovat o opravách do 50.000,–, a shromážděním není tato oprava schválena (třeba proto, že se nesejde 75% vlastníků, nebo proto, že někteří chtěli opravit něco jiného nebo jinak ) ?
Jaký by měl být další postup v souladu se zákony?
Zákony (naštěstí) neřeší každou konkrétní situaci mezi soukromoprávními subjekty. K tomu by měly sloužit stanovy SVJ.
Jestliže (jak píšete) podle stanov platí, že výbor SVJ má volnou ruku ve výdajích do částky 50000 Kč v jednotlivém případě, pak to lze chápat jako předběžné schválení udělené statutárnímu orgánu k provedení všech takových akcí do budoucna. Další schvalování shromážděním je tedy nadbytečné. Vlastník jednotky se nemůže u soudu domáhat, že záměr mu nebyl předem předestřen, neboť stanovami se tohoto svého práva vzdal.
lake
Jak ale postupovat, pokud výbor nechá provést výměnu stoupaček za 43.000,– Kč, ačkoli nemá souhlas vlastníků (nekonalo se shromáždění) a ve vzorových stanovách není uveden žádný limit?
Ptáte se jak postupovat jestliže stanovy věc neřeší. Podle § 4 odst. 2 písm. (h) ZoVB však stanovy povinně obsahují " pravidla pro správu společných částí domu, popřípadě domu jako celku"
Pokud vaše stanovy věc neřeší, jsou zřejmě vadné. Pak platí, že shromáždění si pro sebe nevyhradilo rozhodování v žádné věci. Podle ZoVB rozhoduje statutární orgán o věcech spojených se správou domu, kromě záležitostí v zákoně výslovně svěřených k rozhodování na shromáždění.
lake
Děkuji za odpověď, ale znovu zopakuji otázku. Jde mi o to rozhodování a schvalování, o případ kdy je rozhodnuto ale není schváleno.
Co se stane, když výbor nechá provést opravu dveří za 30.000,–, stanovy to neřeší, a shromážděním není tato oprava ani následně schválena (třeba proto, že se nesejde 75% vlastníků, nebo proto, že někteří chtěli opravit něco jiného nebo jinak ) ?
Jaký by měl být další postup v souladu se zákony?
Poslední komentáře