Lze postihnout předsedu za protiprávní kroky a vymáhat po něm náhradu škody?
Prosím o Váš názor na situaci vzniklou v našem SVJ, popř. pokud máte s tímto problémem nějaké zkušenosti.
Jak řešit situaci, kdy bylo rozhodnuto o rekonstrukci domu (zateplení…) na členské schůzi, která nebyla usnášeníschopná (navíc ani neexistuje prezence vlastníků jednotek, ani hlasování o usnesení). Předseda výboru pouze do zápisu ze shromáždění napsal, že byla schválena rekonstrukce – zateplení a další úpravy na bytovém domě, přesto, že se na shromáždění k tomuto bodu ani nehlasovalo. K tomuto zápisu je přiložen papír, se kterým obešel byty (celkem 12) a lidé mu podepsali, že souhlasí s rozhodnutím členské schůze (není uvedeno ani o jaké rozhodnutí se jedná). Na základě výše uvedeného vzal předseda výboru loni úvěr a zadlužil společenství na 10 let dosti významnou částkou. Problém ovšem nastal letos, kdy vyšlo najevo, že je potřeba kompletně zrekonstruovat střechu, kterou zatíká do 2 horních bytů takovým způsobem, že jsou v určitých místech celé mokré zdi + mokré fleky, mapy a plísně na zdech. Vlastnící postižených bytů se obrátili s tímto problémem na předsedu a ten řekl, že střecha se rekonstruovat hodně dlouhou dobu nebude, protože SVJ splácí velký úvěr a našetřeno nemáme nic. Z příslušných právních předpisů i judikatury vím, že usnesení o rekonstrukci (zateplení) je neplatné, ale jak se má v praxi dále postupovat, jak uplatnit tento protiprávní stav na předsedovi, který zodpovídá za to, že vzal úvěr na základě neplatného usnesení shromáždění. V praxi to u nás v SVJ vypadá tak, že o všem rozhoduje jen předseda, ostatní lidé ničemu nerozumí a podepíšou mu vše, co jim řekne. Ale když jsem se s několika z nich bavila, tak říkali, že s rekonstrukcí nesouhlasili, vůbec se nejednalo o urgentní záležitost, ale spíše o estetickou úpravu domu. Když to shrnu, jak postupovat v případě, kdy je už provedena rekonstrukce a vzat úvěr na základě neplatného usnesení shromáždění? Lze předsedu žalobou u soudu sankcionovat a požadovat po něm náhradu škody?
Pane mishacku,
Co píšete jsou nesmysly. O úpravách nerozhoduje předseda. O úvěru rovněž nerozhoduje předseda. Píšete, že obešel byty: mohlo se jednat o hlasování per rollam, podrobnosti neznáme. Klíčové je nikoliv co popisujete Vy, ale jak se na věc dívají vlastníci oněch 12 bytů: souhlasí s rekonstrukcí, nebo ne? Zřejmě souhlasí s předsedou, jinak by vyjádřili námitky společně s Vámi, že?
Šanci na úspěch u soudu Vám nedávám žádnou. K tomu, abyste s žalobou na člena statutárního orgánu uspěl, by napřed musela vzniknout škoda v příčinné souvislosti s jeho zanedbáním "péče řádného hospodáře". Pak teprve se lze domáhat náhrady na tom, kdo škodu způsobil. Máte tuto škodu vyčíslenu? Je objektivně zjištěna, nebo je nějak zjistitelná?
Rozhodnutí o investici do společné věci nepatří mezi "důležité záležitosti" které by měl řešit soud; judikatura je v této věci konstantní již asi 150 let. Navíc vaše šestiměsíční lhůta přehlasovaného vlastníka podle § 11 odst. 3 ZoVB již uplynula. Ozýváte se v době, kdy celá akce běží, úvěr je podepsán. Měl jste si vzpomenout o hodně, hodně dříve.
lake
Pane Lake,
mohl by jste uvést zda a jak lze podobnému jednání předejít
(tedy tomu, že by se členové Výboru usnesení ignorovali nebo jej
překroutili nebo aby se s ním vůbec neobtěžovali)?
…protože mám za to, že pokud nedojde jak je uvedeno ke „…škodě
v příčinné souvislosti…“ – pak pokud jde investice do
společných prostor, nedovedu si představit situaci kdy by nešlo
o zhodnocení (a to i skrze znalecký posudek)
a což by tedy znamenalo, že Výbor může realizovat co chce a jak chce jen
proto, že má moc nad bankovním účtem?
rivr
Pane rivr, vzhledem k rozsahu odpovědi otevírám k tomu samostatné diskusní téma: http://www.portalsvj.cz/…cleny-vyboru .
lake
než začnete tvrdit, že píšu nesmysly. Věc se má tak, že zákon dává mandát rozhodovat shromáždění SVJ dle hlasování, jak zmiňujete v jiných příspěvcích, ale realita je v našem případě taková, že náš predseda nerespektuje zákon a rozhoduje si jak chce a koná jak chce. Na schůzích jen konstatuje, jak se rozhodl a tupé stádo členů mu vše odkýve, protože si nechce dělat zle. Ze schůzí neexistuje prezenční listina, která by měla být důkazem, že je shromáždění usnášeníschopné, neexistuje hlasování k projednaným bodům, prostě neexistuje nic dle zákonné povinnosti. Rozhodl si prostě jen tak, lidi mu tam něco podepsali a on se uspokojil, že má tu moc rozhodovat. Abych podal jednu zásadní informaci, já jsem se do tohodle přistěhoval a jsem jediný, který má vůli to řešit.
Na další budu reagovat zítra, jsem rád, že se alespoň diskuze rozvíjí. Zatím díky
„Ze schůzí neexistuje prezenční listina, která by měla být důkazem, že je shromáždění usnášeníschopné, neexistuje hlasování k projednaným bodům, prostě neexistuje nic dle zákonné povinnosti.“
Zákon bohužel neupravuje povinné náležitosti zápisu ze schůze shromáždění. Stručný zápis typu „schůze shromáždění souhlasila s …“ je tak zcela dostačující. Vše, co se lze zde dočíst o zápisech ze schůzí, jsou pouze doporučení, k nimž se sice přikláním, ale zákonem předepsána nejsou.
Balthasar
Děkuji za aktuální příspěvek. Dovolila jsem si jej převzít do svého seriálu o ZoVB viz rubrika Různé/ZoVB ve vývoji na www.klaiex.webnode.cz.
N. Klainová
ale upravuje – viz vzorové stanovy č. 371/2004 Sb., čl. VII, bod 17: Z jednání shromáždění se pořizuje zápis, za jehož pořízení odpovídá svolavatel. Zápis musí obsahovat nezbytné údaje prokazující schopnost shromáždění k jednání a usnášení, dále údaje o průběhu jednání, plné znění přijatých usnesení a výsledky voleb, pokud byly volby prováděny. Přílohu zápisu tvoří zejména listina přítomných s jejich podpisy a písemné podklady, které byly předloženy k jednotlivým projednávaným bodům.
to samé je v našich stanovách…
Psal jsem, že zákon neupravuje povinné náležitosti zápisu ze schůze, ani neuvádí, že tyto náležitosti musí být upraveny ve stanovách, takže vzorové stanovy automaticky v tomto neplatí.
To, že to máte upraveno ve stanovách, je jistě chvályhodné, o vymahatelnosti jakožto nepovinné součásti stanov se zde jistě vyjádří povolanější.
Balthasar
vy myslíte, že nařízení vlády č. 371/2004 Sb. není obecně závazným právním předpisem? doporučuji studim právní teorie…
- platné rozhodnutí shromáždění o opravě neexistuje – shromáždění nebylo usnášeníschopné, nebyla sepsána prezence, nebylo sepsáno, o čem a jak se hlasovalo…je k dispozici pouze papír s podpisy členů SVJ, že souhlasí s rozhodnutím členské schůze ze dne…
- další členové, kteří s rekonstrukcí nesouhlasí by se určitě s námitkami přidali, protože vůbec nevěděli, jak velký úvěr bude předseda brát, ani co bylo součástí rekonstrukce (obecně většina lidí vůbec neví, jak se bránit)
- hlasování per rollam o rekonstrukci, kdy je třeba tříčtvrtinová většina všech hlasů není dle z. o vl. bytů a judikátu Vrchního soudu v Praze č.j. 7 Cmo 160/2008 možné, a pokud se tak děje, tak neplatné (ani nemáme tuto možnost hlasování per rollam ve stanovách)
Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 1. 2009, sp. zn. 7 Cmo 160/2008
- Usnesení shromáždění SVJ je neplatné z důvodu, že nebyla zjiš'tována usnášeníschopnost před každým hlasováním o jednotlivých usneseních, ale pouze při zahájení jednání shromáždění; záznam o usnášeníschopnosti při každém jednotlivém usnesení neobsahoval ani zápis ze shromáždění SVJ; došlo k porušení § 11 odst. 2 BytZ.
- K přijetí usnesení shromáždění SVJ o způsobu financování celkového zateplení objektu formou půjčky (úvěru) od stavební spořitelny je nutný souhlas 3/4 většiny hlasů všech členů společenství podle § 11 odst. 5 věta druhá BytZ; důvodem je případný dopad do majetkové sféry všech členů SVJ, zejména ručením členů za závazky SVJ podle § 13 odst. 7 BytZ.
- Zákonná úprava v zákoně o vlastnictví bytů neumožňuje členům SVJ, kteří nebyli z jakéhokoliv důvodu přitomni na schůzi shromáždění SVJ, aby projevili svou vůli dodatečně i mimo shormáždění SVJ s navrhovaným usnesením. Toto právo není součástí práv vlastníků jednotek, a s dodatečným souhlasem vlastníka jednotky nepřítomného na schůzi nejsou proto spojeny zákonem předvídané právní následky.
4. lhůta 6 měsíců se na tuto žalobu nevztahuje, do 6 měsíců může podat žalobu přehlasovaný vlastník (ale na řádně svolané, usnášeníschopné schůzi, která řádně rozhodla), tady se nejedná o přehlasování, ale o svévoli předsedy. Zde platí obecná promlčecí doba dle OZ,OSŘ.
„by napřed musela vzniknout škoda v příčinné souvislosti s jeho zanedbáním „péče řádného hospodáře“.“
Tohle jste opsal odkud? Na vyslovení neplatnosti rozhodnutí stačí formální pochybení. Judikatura je konstatní nejméně 250 let.
plk. Bc Rzounek Jaroslav
Pane plukovníku,
rozlišujte prosím dvě odlišné záležitosti, o kterých hovořil tazatel:
(1) zda lze zneplatnit přijaté usnesení shromáždění,
(2) zda lze žalovat předsedu a požadovat náhradu škody.
Tyto dvě záležitosti nemusí být ve vzájemné souvislosti: zateplení domu realizované na základě nulitního (od počátku neplatného) rozhodnutí shromáždění může být znalcem vyhodnoceno jako významné zhodnocení domu a náhrada "škody" nepřipadá tedy v úvahu - prostě proto, že k žádné vyčíslitelné škodě nedošlo.
lake
A co třeba škoda, která je způsobena tím, že zatéká voda přes špatný stav střechy do podkrovních bytů? Shromáždění se neusneslo udělat zateplení. Kdyby byl řádně zpracován audit oprav, tak by zcela jistě vyvstala priorita opravit střechu a až následně dělat další opravy. Jenže když si předseda dělá co chce a nerespektuje zákony, pak by si to měl taky vyžrat. Třeba permanentně plesnivé zdi v podkroví, zatékání kolem elektrických zásuvek a podobně považuji za způsobenou škodu protiprávním jednání předsedy.
Otázka spíše zní, lze nalézt fundovaného právníka, který má v těchto věcech zkušennosti? Tato situace se musí řešit.
Škoda by mohla spočívat v nelegálním odčerpání prostředků. Její výše je snadno doložitelná, je rovna právě výši čerpání.
S případným zhodnocením stavby to není přímočaré. Dodatečné polepování domů obalovým polystyrenem se vyplatí pouze ve spojitosti s čerpáním státních dotací. Bez nich se jedná o nenávratnou investici.
plk. Bc. Rzounek Jaroslav
Poslední komentáře