Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn.7 Cmo 315/2016 k postavení "starých" SVJ a jednotek a NOZ

Anon má pravdu, v článku je tisková chyba. Jde o judikát 7Cmo 315/2015. Musím se smát. JUDr. Holejšovský má dojem, že tento judikát řeší uceleně otázky SVJ, které vzniklo před rokem 2014. Pokud někdo v tomto judikátu našel něco nového, tak to sem prosím napište. Podivuji se nad tím, že takový blábol JUDr. Holejšovský publikuje.

Tento judikát neřeší vůbec nic a pouze vrací věc na začátek, neboť soudce Holejšovský má pochybnosti, zda jsem vůbec aktivně legitimovaná k podání žaloby (splnění důležité záležitost). A pouze v odůvodnění vykládá svůj právní názor na to, čím se řídí staré SVJ. Jenom upozorňuiji, že proti odúvodnění se nelze dovolat. Jak elegantní. Nemohu s tím nesouhlasit. Takže věc je zpět a MS se bude zabývat tím, zda schvalování stanov je důležitá záležitost. Bravo, tleskám. Místo toho, aby pan soudce potvrdil původní rozhodnutí, které se opřelo o to, že se řídíme NOZ, tak to udělal tak pěkně, aby se žádné dovolání nekonalo. Pak by nejspíš nemohl tento blábol publikovat.

Takže, až se někdo dočte v tomto judikátu nějakou převratnou myšlenku (mimochodem, Holejšovský se nijak nevypořádal s ústavními judikáty k nepravé rektroaktivitě a zcela ji pominul, proč asi), tak mi prosím dejte vědět.

Magda

Je to výhra pro Magdu ?

Co jsem pochopil, tak uvedený rouzudek byl zrušen, neboť puvodní soud se jím neměl ani zabývat, neboť ten kdo odejde ze shromáždění, nebo se ho nezúčastní se nemůže dovolávat práva přehlasovaného vlastníka tímto se puvodní soud nezabýval.

Otázka důležitého důvodu dle § 1209 NOZ je pak zcela bezpředmětná

Magdo, označujete v příspěvku odůvodnění JUDr. Holejšovského za blábol (raději hned dvakrát, aby to někdo nepřehlédl). Jen dokazujete, že jste arogantní hlupák. JUDr. Holejšovký velmi podrobně vysvětlil, proč se stará SVJ řídí bytovým spoluvlastnictvím NOZ. Navíc rozcupoval vaše argumenty o tom, že není logické, že některé právnické osoby mají přechodná ustanovení, že se na ně vztahuje NOZ a pro SVJ uvedené přechodné ustanovení chybí. Logicky vysvětlil, z jakých důvodů jsou pro některé právnické osoby přechodná ustanovení v NOZ uvedeny, což vám evidentně ušlo.

Dělá vám to dobře? Magda zcela jistě okamžitě změní svůj názor a bude tančit tanečky podle vás. Nemáte asi co dělat, tak plkáte.

Pokud někdo bez právního vzdělání uráží předsedu senátu VS Praha, tak si to zaslouží reakci. Jinak má jistě každý právo se soudit, konec konců náklady na prohrané soudy půjdou za Magdou. Jenom urážet by neměla.

Magda někoho uráží? 456 jste pouze k politování, nic víc. Ale vůbec, bude lepší, když dáme Magdě pokoj. Já vím, že tady móóóc lidí sejří, a to je dobře. Já jí držím palce. A předseda VS Praha, tak mne je osobně ukradený. Vám ne?

Když právní laik označí rozsudek soudu za blábol, tak to o něčem svědčí. Osobně mi na předsedovi senátu VS nezáleží, ale nemám rád, když se tu pouze plive špína.

456, i v rozsudcích soudů najdete spoustu blábolů. Vy jste jich asi moc nečetl, že? Já jich pár četla. A jen menší část z nich měla hlavu a patu.

Samozřejmě jde o můj názor. A nemyslím si, že pokud napíši o nějakém rozsudku, že jsou v něm bláboly, že někoho urážím. Já proti předsedovi senátu VS osobně nemám vůbec nic. Dokonce mi je celkem sympatický. Ale to neznamená, že vše co publikuje za publikaci vůbec stojí. A toto za to nestojí. (to je můj osobní názor, který ale není nijak osobní k osobě JUDr. Holejšovského).

Magda

Dva právníci, tři názory.

Stačí sledovat právní případy v TV.

Magdo uvedla jste:

„Takže věc je zpět a MS se bude zabývat tím, zda schvalování stanov je důležitá záležitost. Bravo, tleskám. Místo toho, aby pan soudce potvrdil původní rozhodnutí, které se opřelo o to, že se řídíme NOZ, tak to udělal tak pěkně, aby se žádné dovolání nekonalo. Pak by nejspíš nemohl tento blábol publikovat.“

JUDr. Holejšovský nemohl postupovat jinak než postupoval a nemohl potvrdit původní rozhodnutí soudu prvního stupně. Soudce vždy nejprve zjišťuje, zda je žalobce aktivně legitimován k podání žaloby. Soud prvního stupně uvedl, že jste jako žalobkyně aktivně ligitimována dle § 258 ObčZ. Tím se ovšem soud dopustil chyby hned na začátku jednání a tím nevyřešil otázku, zda jste skutečně jako žalobkyně aktivně legitimována.

Chyba soudce spočívala v tom, že použil ustanovení § 258 ObčZ, ale správně měl použít ustanovení § 1209 odst. 1, protože toto ustanovení je speciální ustanovení pro bytové spoluvlastnictví a v tom případě má přednost před obecným ustanovením § 258 pro spolky.

㤠258
Každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku.“

㤠1209
(1) Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká. (2) Je-li pro to důležitý důvod, může každý vlastník jednotky navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitosti, která byla shromáždění řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se.“

Jak vidíte, mezi oběma ustanoveními je zásadní rozdíl. Zatímco u § 258 stačí rozpor se zákonem nebo se stanovami, v případě § 1209 musí být splněna podmínka, že se jedná o přehlasovaného vlastníka a v případě že ano, tak musí být ještě splněna podmínka, že se jedná o důležitou záležitost. Teprve až by na základě provedeného dokazování bylo soudem prvního stupně kladně odpovězeno na obě otázky, bylo by možné se zabývat samotnými tvrzenými důvody případné neplatnosti usnesení shromáždění. Proto JUDr. Holejšovský jinak ani postupovat nemohl a musel vrátit soudu prvního stupně jeho rozhodnutí k dalšímu řízení, v němž se bude nejdříve zabývat tím, zda jsou splěny podmínky § 1209, tedy zda byla žalobkyně přehlasovaným vlastníkem, a pokud ano, zda jsou napadená usnesení shromáždění natolik podstatná ve vztahu k žalobkyni, resp. i k dalším členů SVJ, že je dán důležitý důvod pro vedení řízení o neplatnosti ve smyslu § 1209 ObčZ.

Kubíku, myslím že šlo postupovat i jinak. Soudce Holejšovský si na ty otázky mohl odpovědět sám. Vše potřebné k tomu má. Stejně tak to udělal VS v případě, že i přes rozhodnutí MS ze spisu dovodil, že nejsem aktivně legitimovaná, ačkoli MS byl jiného názoru.

Pokud odejdu se shromáždění abych snížila kvorum, tak jsem přehlasovaný vlastník. A pokud se rozhoduje o takovém dokumentu, jako jsou stanovy, tak si nedovedu představit, že by nešlo o důležitou záležitost. Ale JUDr. Holejšovský mohl mít jiný názor a mohl rozhodnout, že nejsem aktivně legitimovaná a žalobu zamítnout. K aktivní legitimaci je tam vyjádření jedné i druhé strany. Takže naší argumentaci znal ze spisu.

Je to ale totálně jedno. Z celého spisu je zřejmé, že jde o právní názor na to, jaký zákon upravuje vztahy mezi mnou a SVJ. To zda jsem, nebo nejsem aktivně legitimovaná a podle jakého § NOZ je bezpředmětné. Pokud by JUDr Holejšovský rozhodl o mé legitimaci a na základě toho pak potvrdil rozsudek, mohli jsme si všichni ušetřit čas.

Píši to samozřejmě s vědomím, že nejsem odborníkem na osř. Ale pokud rozhodl VS jednou o mé nelegitimaci, aniž bych se k tomu u nižšího soudu vyjádřila, proč by nemoh VS rozhodnout o tomtéž, když naše argumenty jsou mu známy.

Ale možná existují důvody, proč to možné není.

Magda

VS nemohl rozhodnout jinak, protože MS obě uvedené otázky vůbec nezkoumal. Protože vycházel jen z ustanovení § 258, domníval se, že je zkoumat vůbec nemusí. Správně měl ale vycházet z § 1209, podle kterého je zkoumat měl a je nutné při odpovědi na obě otázky provést dokazování. To zatím provedeno nebylo, a bez něho nemohl VS rozhodnout, ale musel rozhodnutí MS vrátit k dalšímu řizení. Judikát MS 25 Cm 97/2014 jste tu ale myslím nezveřejnila, tak těžko hodnotit podrobněji.

Kubíku,

měla jsem na mysli jiný judikát. http://www.portalsvj.cz/…s-dovolani-0

Tam se MS také nezabýval aktivní legitimací a VS bez dokazování usoudil, že aktivně legitinmována nejsem a rozhodl opačně.

Ale jinak děkuji za vysvětlení, rozumím tomu. Jenom nechápu, proč to VS jednou udělat může a jednou ne.

Magda

Ještě přikládám rozsudek MS, kde se k legitimaci MS vůbec nevyjadřuje a v průběhu sporu se jí vůbec nezabýval.

https://ulozto.cz/!2V6Wmf2u2/roz­sudek-pdf

Magda

Rok 2016 je uveden správně. Jak jste přišel na tu hloupost s r. 2015?

https://uloz.to/!ocZxLmKXrmtj/c­laneksvj-pdf

Díky Milanovi za vložený komentář.

Tak tu máme další judikát, tentokrát VS Praha, který poprvé od nabytí účinnosti NOZ souhrnným a uceleným způsobem řeší otázky týkající se SVJ vzniklého před 1.1.2014 coby právnicé osoby a právního režimu, jímž se řídí. Judikát stejně jako všechny předchozí potvrzuje, že se SVJ vzniklé podle ZoVB řídí od 1.1.2014 podle NOZ.

A co na to lakeho fanclub (Jar, Dejvická, Zvídavá, Werewolf, JaVa, zyx, anon., soudce z lidu a další)? Dochází vám dech sokolíci?

Sledoval jsem pozorně příspěvky LAKE a on nikdy netvrdil, že se NOZ na nějaké subjekty nevztahuje. Diskuze vždy zněla na téma co je část obligatorní a co fakultativní. Asi jste si znovu nerozdělil jednotky podle NOZ, že ano?

Asi si mnoho napamatujete. Lake VŽDY tvrdil, že bytové spoluvlastnictví uvedené v NOZ se na SVJ vzniklá do 31.12.2013 NEV­ZTAHUJE. Soudy si myslí něco jiného. O starých jednotkách je to všem jasné, na ty se NOZ neztahuje.

Milý pamětníku, lake vždy tvrdil, že se NOZ na právnickou osobu SVJ použije vždy. To tvrdím i já a tvrdí to i JUDr. Holejšovský. To že na právnickou osobu SVJ(2000) dopadá NOZ ale ještě neznamená, že je tato osoba to samé, co SVJ dle NOZ. O tom není v NOZ ani slovo. Okecávat to umí kdekdo, škoda že i JUDr. Holejšovský :-(. Znám jeho názor a vůbec jsem si nemyslela, že to přes VS projde. Nemyslím si ani to, že to projde u NS. Spoléhám na ÚS. Jenom mě štve, že se to tak zbytečně vleče a prodražuje a rozhoduje se bez validních argumentů.

Po zkušenostech, které jsem u soudů zažila se ale vůbec nedivím.

Magda

To tvrdil, protože vycházel z toho, co bylo psáno a z dosavadní judikatury. To, že to zákonodárce odflákl až to musel napravit (vyložit) soud, na věci nic nemění, ale třeba se v budoucnu objeví judikát jiný…

Absencí ustanovení, že SVJ vzniklá podle zákona o vlstnictví bytů se považují za SVJ podle OZ vznikl prostě problém. Bytové spoluvlastnictví vůbec neprošlo připomínkováním, protože bylo vloženo do OZ až na poslední chvíli a po připomínkovacím procesu. myslím, že to jako objasnění situace kolem toho stačí.

Nemáte pravdu. I bytové spoluvlastnictví prošlo řádným připomínkovým řízením. Je ale pravda, že ostatní části NOZ měly dvě připomínková řízení. Žádná „dosavadní“ judikatura před účinností NOZ k NOZ nebyla. Klasická chyba neprávníka, aplikovat nesouvisející judikaturu.

Zas mam zmatek. Mohl by nekdo konkretizovat co je stara bytova jednotka na kterou se NOZ nevztahuje? Podle toho usneseni chapu ze takova uz neni.

§ 3063 řeší staré jednotky podle zákona o vlastnictví bytů.

Komise pro aplikaci nové civilní legislativy (KANCL)

Výkladové stanovisko č. 7 – k problematice bytového spoluvlastnictví v NOZ ze dne 19. 4. 2013

"Dotčené ustanovení:

• § 3063 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („NOZ“)

NOZ mění věcnou podstatu jednotky. Dle současné právní úpravy v zákoně 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (ZoVB) je vlastnictví tvořeno jednotlivými objekty (jednotkou a dále podílem na společných částech domu). Avšak dle úpravy NOZ (§ 1159) tvoří byt jako prostorově oddělená část domu a podíl na společných částech nemovité věci jeden vlastnický objekt (jednotku). Byt a podíl na společných částech nemovité věci jsou vzájemně spojené a neoddělitelné. Předmětem vlastnictví není dle NOZ byt, ale jednotka. Po nabytí účinnosti NOZ povede katastr nemovitostí seznam jak jednotek vymezených podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, tak jednotek vymezených podle NOZ (§ 3 odst. 1 d) a e) vládního návrhu zákona o katastru nemovitostí, který nabude účinnosti k 1. lednu 2014)".

Někteří autoři dále dovozují, že byt, vymezený dle ZoVB a stejný byt vymezený dle NOZ by mohl mít jinou plochu. Viz také podlahová plocha bytu dle 366/2013.

Někteří vlastníci argumentují (nevím zda správně), že dle NOZ mohou o spoluvalstníci rozhodovat nejne o společných plochách ale také o bytové jednotce, protože ta je nyní se společnými plochami neoddělitelně „spojena“.

To jeste nikoho nenapadlo „dovodit“, ze jednotka dle NOZ se sklada z casti uzivane vylucne vlastnikem (byt) a z casti uzivane spolecne vsemi vlastniky (spol. prostory)? Tomu by pak odpovidalo deleni podlahove plochy jednotky na plochu bytu a plochu spolecne uzivanou.

Pokud rozumím jednoduché neúřední, neprávní češtině, tak výpočtu plochy bytu dle NOZ a 366/2013 rozumím poněkud jinak než dle 72/1994, § 2 g, i

• – – – – – – – – – – – – – – –

366/2013 § 2 Prostorové ohraničení bytu Pro účely výpočtu podlahové plochy je byt, jako prostorově oddělená část domu, ohraničen … .

§ 3 Způsob výpočtu podlahové plochy bytu v jednotce (1) Podlahovou plochu bytu v jednotce tvoří půdorysná plocha všech místností bytu včetně půdorysné plochy všech svislých nosných i nenosných konstrukcí uvnitř bytu, jako jsou … . Započítává se také podlahová plocha zakrytá zabudovanými předměty, jako jsou zejména skříně ve zdech v bytě, vany a jiné zařizovací předměty ve vnitřní ploše bytu.

ČÁST TŘETÍ – SPOLEČNÉ ČÁSTI NEMOVITÉ VĚCI

Společné části domu § 5 (1) Společnými částmi domu, jako částmi podstatnými pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, (2) Společnými částmi domu jsou vždy obvodové stěny prostorově ohraničující byt i v případě, že … (3) Podlahy jsou společnými částmi domu, vyjma podlahových krytin .. .

• – – – – – – – – – – – – – – –

A proč eviduje katastr dva různé typy bytových jednotek (dle ZoVB a dle NOZ), kyž by šlo o dva srovnatelné typy ?