Kolik procent je potřeba na zazdění kusu chodby?

Dorbý den i když jsem se snažila hledat v diskuzi tak jsem se k tomu nepropracovala. Prosím zda máte čas o odpověď. Byli jsme v roce 2000 kdy šel dům do privatizace jako bytové družstvo. Potom se založilo SVJ a zůstal majetek jako pozemek dvoru a půda a prádelna v posledním patře v BD. Teď se to mělo převést na jednotlivé členy podle podílu ale l člen který bydlí v podkroví tak si chce odkoupit část půdy a druhý, který bydlí ve druhém patře tak ten chce zbytek půdy a prádelny. Musíme tyto podíly prodat a nebo si je mohu ponechat. Mám malý byt a tímto řešením by se mě ještě více snižil podíl. Nevím ani kdyby se to odhlasovala protože ti dva jsou ve výboru tak za jakou cenu. Děkuji moc za Váš čas. Kdybyste mě napsal číslo telefonu tak bych Vám to vysvětlila raději ústně abyste me pochopil.

Zdravím a připojuji několik informací:

Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 12.9.2007 č.j. 3 As 45/2007–78. V daném případě se jednalo o územní řízení podle starého stavebního zákona, Nejvyšší správní soud se zde však vyjadřuje také k aplikaci úpravy stavebního zákona nového: „Podle Nejvyššího správního soudu jsou účastníky územního řízení jednotliví vlastníci jednotek z titulu jejich spoluvlastnictví budovy a stavební parcely. Společenství vlastníků jednotek, jež vzniká automaticky podle § 9 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů, je podle § 9 odst. 1 téhož zákona právnickou osobou. Jeho způsobilost je vymezena § 9 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů, podle kterého je způsobilé vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu. Společenství může nabývat věci, práva, jiné majetkové hodnoty, byty nebo nebytové prostory pouze k těmto účelům. Z takto vymezené způsobilosti nelze bez dalšího dovodit oprávnění společenství vlastníků jednotek vystupovat jako zástupce jednotlivých vlastníků jednotek – účastníků územního řízení. Rovněž ani není v posuzovaném případě samotným účastníkem územního řízení, neboť nesplňuje podmínky stanovené § 34 odst. 1 starého stavebního zákona. Z doslovného výkladu tohoto ustanovení nelze dovodit účastenství společenství vlastníků jednotek z titulu jeho prosté existence, aniž by mělo vlastnická práva k pozemkům nebo stavbám na nich. V posuzovaném případě proto společenství vlastníků jednotek nemůže být účastníkem územního řízení podle § 34 odst. 1 starého stavebního zákona. Odlišná situace však nastává u vymezení účastníků územního řízení podle § 85 odst. 2 písm. d) nového stavebního zákona, kde je výslovně jako účastník řízení označeno společenství vlastníků jednotek. Podle nové právní úpravy je společenství vlastníků jednotek ex lege účastníkem, přičemž se jedná o speciální kategorii účastníka ve vztahu k účastníkům podle § 85 odst. 2 písm. b) nového stavebního zákona. Proto k jeho účastenství v územním řízení postačí jeho pouhá existence a nikoli vlastnická práva k pozemkům nebo stavbám, jako tomu bylo podle předchozí právní úpravy.“ Podle nového stavebního zákona jsou tak účastníky územního řízení ze zákona jak jednotliví vlastníci bytových jednotek, tak společenství vlastníků jednotek.

Sdělení odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj k zákonům č. 345/2009 Sb. a č. 379/2009 Sb., kterými se mění § 110 stavebního zá­kona

Zákonem č. 345/2009 Sb., kterým se mění především zákon č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, došlo též k novelizaci § 110 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon).

První změna spočívá v tom, že odstavec 2 písm. a) se doplňuje o znění: „;je-li stavebníkem společenství vlastníků jednotek, připojí také smlouvu o výstavbě nebo rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek přijaté podle zvláštního právního předpisu.“ Podle § 9 odst.1 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, je společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu (dále jen „správa domu“), popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám. Společenství může nabývat věci, práva, jiné majetkové hodnoty, byty nebo nebytové prostory pouze k účelům uvedeným ve větě první. Podle stanoviska odboru bytové politiky MMR na kompetence společenství dále navazuje úprava způsobu přijímání rozhodnutí v jednotlivých sférách kompetence společenství, která je upravena zejména v § 11 zákona o vlastnictví bytů. Z výše uvedeného spojení obou ustanovení vyplývá tedy i působnost společenství rozhodovat ve věcech změny účelu užívání stavby a změny stavby, tím i při provádění stavebních úprav společných částí domu. Dle § 11 odst. 5, novelizovaného zákonem č. 171/2005 Sb., se nadále vyžaduje souhlas všech vlastníků jednotek pouze k přijetí usnesení shromáždění vlastníků jednotek o změně účelu užívání stavby a o změně stavby. Dle § 11 odst. 5 věty druhé, jde-li o modernizaci, rekonstrukci, stavební úpravy a opravy společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek. Ustanovení zvláštních přepisů (stavebního zákona) tím nejsou dotčena. Kvóra stanovená v § 11 odst. 5 se na rozdíl od ostatních úprav rozhodování (zejména § 11 odst. 2, § 11 odst. 4 a § 9 odst. 12) nepočítají podle velikosti podílů jednotlivých vlastníků jednotek, ale z absolutního počtu vlastníků, tj. jedna jednotka jeden hlas. Podíloví spoluvlastníci jednotky mají jeden hlas. K otázce formy rozhodování je třeba uvést, že „rozhodnutí“ shromáždění vlastníků jednotek přijaté podle zvláštního právního předpisu, jak je nově uvedeno v § 110 odst. 2 písm. a) stavebního zákona, může mít formu usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek, nebo v případě rozhodnutí přijatého formou per rollam mimo zasedání shromáždění formu písemného dokladu podepsaného potřebným množstvím vlastníků jednotek. Rozhodování per rollam je možné dle čl. XII vzorových stanov společenství vlastníků jednotek, vydaných nařízením vlády č. 371/2004 Sb., ve znění nařízení vlády č. 151/2006 Sb. v případech, kdy je podle § 11 odst. 5 zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek. Dále dle názoru odboru bytové politiky lze tento způsob rozhodování použít i v případech, kdy je zapotřebí tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek, pokud tak upraví vlastníci jednotek ve vlastních schválených stanovách konkrétního společenství. Pokud společenství vlastní stanovy nepřijalo, a řídí se tedy stanovami vzorovými, je rozhodování per rollam možné pouze v případě nutnosti souhlasu všech vlastníků jednotek, tj. v případě změny účelu užívání společných částí domu. Ve stavebním řízení doloží společenství uvedené doklady spolu s dokladem o vlastnictví domu. Zda konkrétní společenství má schválené vlastní stanovy, nebo postupuje podle vzorových, stavební úřad nezkoumá, za doložené doklady odpovídá společenství.

ale pokud zazdíte kus chodby a uděláte z něj další místnost tak měníte vnitřní uspořádání domu a tím pádem potřebujete 100 % hlasů.

Stavební řízení se řídí stavebním zákonem.