Koeficienty polohy podle počítače
Při rozúčtování nákladů na vytápění se používají koeficienty, které podstatným způsobem mění náměry indikátorů. Klíčový význam mají tři koeficienty:
- koeficient výkonu tělesa
- koeficient upevnění indikátoru na těleso
- koeficient polohy místnosti
Výkon tělesa se dá jednoduše vyhledat v tabulkách. Koeficient upevnění poskytuje výrobce indikátoru pro jednotlivé druhy držáků. Problematický je třetí údaj – koeficient polohy.
Nechci zde otevírat diskusi se zastánci extrémního názoru, že polohu bytu je třeba ignorovat a každý si má zaplatit co protopí. Od počátku 80. let, kdy se započalo s montáží indikátorů v ČSSR, se koeficienty polohy mají určit tak, aby kompenzovaly nevýhodnou polohu bytu a vyrovnávaly rozdíly v izolační schopnosti stěn. Cílem je: stejná tepelná pohoda = stejná platba. Rozdíly by měly (v ideálním případě) být výsledkem rozdílného chování uživatelů bytů.
Koeficienty polohy mají rozhodující vliv na konečnou platbu, přesto se většinou stanovují ledabyle „střelbou od boku“. Prostě tak, že se opíší nějaké údaje z jediného měření, které proběhlo před 30 lety v Liberci v jednom domě jedné panelové soustavy. Takové koeficienty nemohou platit pro jiné a jinak zateplené domy.
Koeficienty lze samozřejmě vypočítat, nikoliv jen opisovat. Jako příklad výpočetního řešení uvádím diplomovou práci: Garcia, Álvaro Marcaida . CORRECTIONS FOR HEATING USE IN MULTIAPARTMENT BUILDINGS WHEN USING HEAT COST ALLOCATORS . University of Gavle (2014). Dostupné online: http://www.diva-portal.org/…sultList.jsf?…
Autor provedl výpočet potřeby tepla v topném období na zjednodušeném modelu čtyřpodlažního domu s 24 shodnými byty, s plochou střechou. Klimatická oblast Švédsko, vnitřní teplota 21°C. Modelové byty mají shodnou plochu. V modelu nejsou uvažovány vnitřní chodby, výtahové šachty ani schodiště. Viz obr. 7 a 8 na straně 26. (Podotýkám, že tyto detaily bylo možno jistě také nadefinovat, ale pro tepelné toky přes obálku budovy to není podstatné.)
V dalších příspěvcích této diskuse zveřejňuji závěry na základě počítačových výsledků autora Garcia(2014). Je to opravdu zajímavé čtení.
Koeficienty pro nezateplený dům: http://www.portalsvj.cz/…dle-pocitace#…
Koeficienty pro zateplený dům: http://www.portalsvj.cz/…dle-pocitace#…
Vliv světových stran: http://www.portalsvj.cz/…dle-pocitace#…
Porovnejte to s vašimi koeficienty. Upozorňuji ale na čtyři úskalí zveřejněných tabulek:
- Výsledkem výpočtů v diplomové práci bylo množství tepla, potřebné pro byt k udržení stálé teploty vnitřního vzduchu 21 C. Kdežto v reálném světě na radiátorech odečítáte jakési „dílky“ a topíte navíc také přes stoupačky v některých bytech, a to bez měření.
- Výpočet uvažoval byt jako celek (bez příček). V praxi jsou byty děleny na místnosti, každá má vlastní indikátor i koeficient. (Bylo by rozumnější považovat při rozúčtování byt za jediný celkek, protože mezi místnostmi se topí přes otevřené dveře.)
- Různě zateplené domy mají velmi odlišné koeficienty. Podle kvality zateplení střechy mohou být rozdíly u bytů pod střechou výraznější, či naopak menší. Je třeba vždy posuzovat konkrétní stavbu a konkrétní zateplovací materiály.
- Použijete-li k rozúčtování výpočet se základní a spotřební složkou nákladů (jak je naznačeno ve vyhlášce č.372/2001 Sb.), bude to mít vliv i na hodnoty koeficientů polohy. Je třeba abyste věděli co děláte a jaký to bude mít vliv na výsledek.
lake
Zatímco švédský diplomant věcně zcela správně píše o dodávce tepelné energie do bytů, český zákonodárce píše o spotřebě tepelné energie v bytech (což je jev v bytech fyzikálně možný, převažují-li v bytech endotermní reakce, což je skutečnosti značně vzdálené a při běžném užívání bytu vyloučeno, a nebo převažuje-li zvyšování teploty bytu, což je rovněž vyloučeno).
Dodávané teplo (a touto dodávkou způsobené tepelné toky) zvyšují tepelný potenciál bytu (projevovaný jeho teplotou). Byt (dům) je akumulátor tepla zcela stejně, jako je (přehradní) jezero akumulátor vody. Asi nikdo nebude tvrdit, že jezero vodu spotřebovává ani že hladina převážně stoupá.
Shrnuto: teplo je do bytu dodáváno, teplo se v bytě nespotřebovává (v součtu – netto), dodané teplo bytem pouze prochází.
Četl jsem mnohokrát nepodložený názor, že prý po zateplení domu zůstávají původní koeficienty, netřeba je měnit. To zjevně nebude pravda, viz tabulky pro nezateplenou a zateplenou budovu.
Četl jsem mnohokrát i opačný názor, že prý po zateplení domu nejsou žádné koeficienty už zapotřebí. To je také fyzikální nesmysl a počítačová simulace to ukazuje jasně.
Poznámka:
Autor provedl dva jinak shodné výpočty: pro budovu nezateplenou a pro budovu
špičkově zateplenou. Spotřeba tepla se tím snížila na 53% původní
spotřeby. Přesto se rozdíly mezi byty stále projevují,i když korekce
jsou menší.
lake
Jakekoliv pocitacove ci empiricke modely zohlednujici polohu místnosti v rámci objektu jsou dost zavadejici.
Nejlepsi je stanovit polohy místnosti výpoctem dle tepelných ztrát, jedná se o nejobjektivnější metodiku stanovení poloh místností.
… na zatepleni musel byt projekt, nemel by byt problém to prepocitat
Výpočet tepelných ztrát je jedna věc, ale když vám ve ztrátové místnosti budou nesprávně větrat, tak sice správným koeficientem plýtvači snížíte nesprávně náklady na teplo, které by měly jít na vrub nesprávně větrajícího. Též ponecháním otevřených dveří z takto vysoce dotované místnosti může chytrák vytápět jiné, nedotované anebo méně dotované místnosti. Jak chcete uhlídat, že někdo nesprávně větrá? Jak chcete uhlídat, že někdo vytápí dotovaným radiátorem vedlejší místnosti? Prakticky nemáte šanci nic uhlídat. Jediná možnost, jak se dobrat blíže k pravdě, je metoda srovnávací. Můžete srovnávat vzájemně byty se stejným znevýhodněním, jak si vedou s využíváním dodávky tepla, případně zajít do minulosti a porovnávat, jakou potřebu tepla měli v bytě jiní lidé. Je to ale vše přibližné – potřeba teplaje velmi individuální a je těžké najít levný a přesný algoritmus, jak náklady na teplo co možná nejspravedlivěji rozpočítat. Živí se tím řada firem, mají své know-how, které si nechávají zaplatit.
Jožin
Koeficienty jsou vystaveny na bytovou jednotku jednim cislem, nepocitame je na mistnosti.
pak si vesele muzou vytapet ruzne mistnosti, do loznice staci otevřít dvere a dveře na spolecnou chodbu nechava permanentne otevrene málokdo.
Vetsinou lidi topi pouze 2 radiátory .. v obyvacim a detskem pokoji, v ostatních pouze při velkych mrazech. … samozrejme garsonky a mensi byty u nas nemame.
z TZ a komentar.
Tepelné ztráty větráním byly vypočteny pro jednotlivé byty jako množství tepla potřebného k ohřátí větracího vzduchu při teoretické výměně n=0,3 1×/h.
Korekce polohy na byt splňují základní cíl zohlednění – aby náklady na vytápění bytů stejné velikosti vytápěných na stejnou teplotu byly stejné (srovnatelné) bez ohledu na jejich umístění v objektu
Co jsem se koukal do vypoctu, tak je stejne podle typu bytove jednotky a udava se Qv [W].
Pokud někdo vetra vice jde to k uctu uvedene bytove jednotky. Termostaticke ventily by měli byt nastaveny tak aby neklesla teplota v bytove jednotce pod požadovanou hodnotu. Vsichni uzivatele mají povinnost udržovat tepelnou pohodu … pokud by však byl s nekym problém, muze vypocet tepelných ztrat k uvedene bytove jednotce dat jinou výpočtovou teplotu do te doby, nez pochopi ze by se to delat nemelo..... většinou ale všichni udrzujou výpočtovou teplotu.
Tento portal predpokladam nemůže resit detailni projektove ci vypoctove věci, ale spise zkusenosti ci namety.
Podrobne věci Vam sdeli jakykoliv projektant topeni.
„Vsichni uzivatele mají povinnost udržovat tepelnou pohodu“
Pane Huberte,
uveďte, odkud Vámi shora uvedená povinnost uživatele plyne a kdo její plnění vymáhá. Děkuji.
+++NECHVÁTAL+++
Vyhl.194/2007 §2.(6) V průběhu otopného období jsou byty v době od 6.00 do 22.00 hod. a ostatní prostory v době jejich provozu vytápěny tak, aby dosažené průměrné teploty vnitřního vzduchu zajišťovaly výpočtové teploty vnitřního vzduchu stanovené projektem budovy. Plnění vymáhá zdravý rozum, takže nikdo.
Pedro, nemáte pravdu. Vámi citovaná část vyhlášky se vůbec nevztahuje na uživatele bytu. Povinnost vytápět na dané teploty je podle zákona č.406/2000 Sb. uložena vlastníkovi budovy nebo společenství vlastníků jednotek.
Uživatel bytu je v pozici odběratele služby. Nikoliv v pozici poskytovatele služby!
Ve vyhlášce jde jednoznačně o povinnost poskytovatele, jednoduše kontrolovatelnou a dobře vymahatelnou, třebas i soudně. Vymáhat plnění povinnosti bude ten, jehož byt není v průběhu otopného období vytápěn na teploty podle vyhlášky – tedy uživatel bytu.
lake
Při vasich otázkách me napada, jake odpovedi hledate na tomto portalu.
Zda inspiraci a namety pro vedeni SVJ, ci mate zajem se dostat do vedeni, chcete si zkontrolovat vyuctovani, ci něco jiného.
Na hromadu otázek odpovi i Google.
ČSN EN 15 665 Větrání budov – Stanovení výkonových kritérií pro větrací systémy obytných budov. Národní příloha ČSN EN 15 665 v podobě změny Z1, platná od února 2011, definuje požadavky na větrání obytných budov.
Huberte,
myslím, že RadekV nehledá odpovědi žádné, ani zřejmě ničím nikomu nechce pomoci, taky myslím ani nikomu neporadil. Jen jiným radám oponuje, hledá chybky v odpovědích,…
Nějak se takto podivně baví, nerozumím tomu. Přeci se dá trávit čas báječně jinak.
Je to můj názor, asi bych byla i ráda, kdyby byl mylný. I na moje příspěvky, kterými jsem chtěla poradit, reagoval obdobným způsobem.
Omlouvám se za anonymitu – achjoo, zase jsem se nechala vyprovokovat ke zbytečné reakci, kávička vypitá, jdu trávit čas smysluplněji :-))
Hezkou neděli všem
Ptal jsem se proto, že tu kdekdo vykřikuje o nesprávném větrání a ztrátách z něj. Přitom neznám jediný byt, kde by se větralo alespoň přibližně dostatečně.
Pane Huberte, počítačové modely se simulací tepelných toků se v této oblasti běžně používají nějakých padesát let. Nic lepšího nikdo nevymyslel.
Pokud se chcete podívat, jakým způsobem se počítaly v ČR tzv. energetické štítky od r. 2007 a jak se dnes počítají průkazy energetické náročnosti (PENB) – navštivte za tím účelem stránku http://nkn.fsv.cvut.cz/. lake
Něco malo o tom vim.
Praxe ukazuje ze i když jde o typove domy, jsou ruzne izolacni materiály, ruzne okna … jine prostředí.
Je pravdou źe pocitacovy model je velice levny nekde i zdarma.. my jsme do nedavna pouzivaly empiricke modely a presli jsme na vypocet podle projektu … ty projekty mame 2 x, vcetne všech K.
Rozdily me velice osobne prekvapily, castka 85,– Kč bez DPH za místnost.
Vyhody které měli bytove jednotky se snizily a také se snížilo jejich rozpeti.
Usetri to jiste diskuzi o koeficientech polohy … spise vede k zamysleni zda nenavysit zakladni slozku za teplo a to 50 – 60 %
Každý dům je jiny a kazde město také.
Korekce pro zateplenou stavbu najdete v jiném příspěvku. Zde uvádím tabulku pro stejný dům nezateplený. Spotřeby tepla jsem převzal z tabulky na str. 32.
| Byty 2+3 podlaží, nezatepleno | Teplo | K | K% |
| středový byt Z | 100% | 1.00 | ±0% |
| středový byt V | 103% | 0.97 | –3% |
| rohový byt JZ | 131% | 0.77 | –23% |
| rohový byt JV | 135% | 0.74 | –26% |
| rohový byt SZ | 146% | 0.68 | –32% |
| rohový byt SV | 151% | 0.66 | –34% |
| Byty pod střechou, nezatepleno | Teplo | K | K% |
| středový byt Z | 227% | 0.44 | –56% |
| středový byt V | 231% | 0.43 | –57% |
| rohový byt JZ | 257% | 0.39 | –61% |
| rohový byt JV | 261% | 0.38 | –62% |
| rohový byt SZ | 272% | 0.37 | –63% |
| rohový byt SV | 276% | 0.36 | –64% |
Poznámky: v prvním řádku tabulky je byt s nejnižší potřebou tepla (byt v chráněné poloze,orientace západ). Všechny byty v jiných polohách mají potřebu tepla vyšší právě kvůli tepelným ztrátám přes (společnou) obálku budovy.
I v tomto modelu platí, že nebyl uplatněn vliv chybějícího stoupacího potrubí v nejvyšším podlaží, takže korekce pro byty pod střechou by měla být ještě výraznější.
Upozorňuji, že jde o výsledek počítačové simulace fiktivního domu, takže na Váš dům nemusí tyto údaje být použitelné.
lake
I v tomto modelu platí, že nebyl uplatněn vliv chybějícího stoupacího potrubí v nejvyšším podlaží, takže korekce pro byty pod střechou by měla být ještě výraznější.
Se slovem „výraznější“ si dovolím nesouhlasit. V žádném bytě totiž není 100% zajištěno, že topí stoupačka celá. Zda je vyhřátá a tedy topí závisí na tom, zda byty výše momentálně topí nebo ne. A čím je byt výše, tím je pravděpodobnost toho, že nebude topit celá, vyšší. Jinými slovy řečeno, započítával-li by se i výkon stoupačky ve výšce nad horní hranou radiátoru, zase budou vznikat nespravedlnosti, a čím výše bude byt vzdálen patě domu, tím bude nespravedlnost vyšší, protože není nijak zaručeno, že teplo permanentně vydává i ta část stoupačky, která míří od odbočky k radiátoru dále ke stropu místnosti.
Vzhledem k tomu, že instalovaný topný výkon v nejvyšším podlaží bývá poddimenzován, topí toto patro téměř neustále.
Kdekoliv jsem dosud bydlela, v nejvyšším podlaží, stejně jako i v ostatních, byl topný výkon instalován na základě projektu. Po zateplení jsem nezaregistrovala jediný případ změny instalovaného výkonu, je tedy zřejmě všude předimenzováno – i v nejvyšších podlažích. To zda a nakolik celá stoupačka hřeje záleží vždy na konkrétních okolnostech, např. i na tom, zda je byt v nejvyšším podlaží obýván. Ale i v obývaném bytě, jak nám napsala paní Jaroslava Lánská ve svém příspěvku zde, se to s vytápěním v nejvyšším podlaží nemusí přehánět.
Podle projektu a správně jsou dvě věci. Nebo snad měly byty v posledním patře v rohových bytech topný výkon 2.6× větší, než vnitřní byty?
Nu při takové argumentaci mě nepřekvapuje, že v téhle zemi věci fungují jak fungují. Pokud nerozumíte – je-li kdekoliv nainstalován neadekvátní výkon, měl by se řešit tento, ne vytloukat klín klínem a chybu ve výkonu radiátorů v nejvyšším patře povýšit na druhou způsobem zde výše uvedeným a Vámi obhajovaným.
Ovšem zákonodárce nevyžaduje vypracování řádného projektu otopné soustavy a montáž příslušných zažízení.
Zákonodárce vyžaduje nesmyslnou montáž nesmyslných měřidel a nesmyslné rozpočítávání podle nich.
Mimochodem – pokud jde o projekty – kolik znáte projektantů, kteří to umí a za kolik staletí budou hotovi s přepočtem našeho bytového fondu?
projektant ovšem umí spočítat tepelné ztráty místnosti, zejména na základě polohy k světovým stranám a parametrů ohraničujících stěn. Pokud chceme úplně přesnou a naprosto spravedlivou metodu, pak se z toho jistě zblázníme.
K těmto záležitostem jsem se ale nevyjadřovala. Já jsem sdělila svůj názor, a to takový, že považuji za chybu, „opravovat“ jednu chybu zavlečením chyby jiné. Je to principiálně špatný přístup, který nevede k řešení.
Odpověď na otázku neznám – jsem bydlící a platící a oprávněně nespokojený občan, ne encyklopedie problematiky spojené s bydlením.
po technicke strance je vcelku při pozadovanych nakladech na vytapeni, zanedbatelny při delce asi 3 m to dela cca 80 – 100 W … lze pouzit vypocet tepelne ztraty potrubi
vcelku se da pouzit na tyto naklady tzv část která se rozpocitava na m2 bez mericu… 40–50 %.
Muzete zvýšit procenta na m2, dat merice na stoupačky,
nebo se na to i vykaslat.
Nova uprava umoznuje i stanovit jina pravidla pro vypocet, který však musí všichni odsouhlasit.
Kdo si chce pocist
Vyhláška č. 193/2007 Sb
Příloha 2
Směrné hodnoty tepelného výkonu neizolovaného potrubí vztažené na 1 m délky
Tabulka 1 Vertikální rozvod
Vyhláška trochu odporuje Vašemu předchozímu tvrzení o bezvýznamnosti výkonu potrubí.
Trubky v dolních patrech vyšších paneláků jsou DN40. A při teplotě vody 60 stupňů dle Vámi zmíněné tabulky topí 2,6 metru stoupačky asi 130 W. Tedy asi jako 40 cm délky jednodeskového radiátoru výšky 60 cm a teplotě vody 60/45. Mimochodem, ona i zpátečka teploty 45 stupňů dodá nějakých 80 W.
Mimochodem, i těch 130 W stoupačky dělá při průchodu deseti patry ztrátu srovnatelnou s výkonem radiátoru v posledním patře. A v situaci, kdy všem dolním bytům stačí topení trubkami, jediný komu se „indikuje“, je byt v nejvyšším patře. Tedy dvojnásobek výkonu jeho radiátoru plus sušárny a prádelny. Ty se taky přičítají jen tomu, kdo „indikuje“.
Koeficienty „na rohovou místnost“ se běžně používají. Většinou se ale nerozlišuje orientace rohu ke světovým stranám. Výpočet Garcia(2014) ukázal, že to vliv má, dokonce značný. Spočítal jsem z výsledků ideální korekční koeficienty pro jednotlivé byty zatepleného domu. Spotřeby tepla jsem převzal z Garcia(2014), tabulka na str. 33.
| Byty 2+3 podlaží, zatepleno | Teplo | K | K% |
| středový byt Z | 100% | 1.00 | ±0% |
| středový byt V | 102% | 0.98 | –2% |
| rohový byt JZ | 109% | 0.91 | –9% |
| rohový byt JV | 112% | 0.90 | –10% |
| rohový byt SZ | 118% | 0.85 | –15% |
| rohový byt SV | 120% | 0.83 | –17% |
| Byty pod střechou, zatepleno | Teplo | K | K% |
| středový byt Z | 141% | 0.71 | –29% |
| středový byt V | 144% | 0.69 | –31% |
| rohový byt JZ | 152% | 0.66 | –34% |
| rohový byt JV | 154% | 0.65 | –35% |
| rohový byt SZ | 160% | 0.62 | –38% |
| rohový byt SV | 163% | 0.61 | –39% |
Poznámky: v prvním řádku tabulky je byt s nejnižší potřebou tepla (byt v chráněné poloze,orientace západ). Všechny byty v jiných polohách mají potřebu tepla vyšší právě kvůli své horší poloze.
V modelu není uplatněn vliv stoupacího potrubí: to ovšem v bytech pod střechou zcela chybí, takže musejí o to více čerpat „měřené“ teplo z radiátorů. Korekce pro tyto byty by tedy měla ve skutečnosti být ještě výraznější!
Tabulku pro byty v přízemí neuvádím, protože výpočet byl proveden pro nepodsklepenou budovu. To nebývá běžné. Potřeba tepla u těchto nepodsklepených bytů byla o něco nižší než pro byty pod střechou (v rozmezí 125% až 147%, korekce 0.80 až 0.68 – opět jde o srovnání s „nejteplejším“ středovým bytem).
Upozorňuji, že jde o výsledek počítačové simulace fiktivního domu, takže na Váš dům nemusí tyto údaje být přímo použitelné.
lake
..tabulka vypadá použitelně. Máme ale zatím zateplenou jen střechu a obvodové stěny ne (cihlový dům, 1961 .. na zateplení stěn si asi pár roků počkáme). Možná vezmu pro byty pod střechou koef. jako pro běžné podlaží. Dům má přízemí bez bytů s garážemi a sklepy. ??? Asi to chce „citovku“ a hlavně sadu koef. nechat odsouhlasit.
Já bych chtěl vidět, JAK lidem odprezentujete tabulku, aby ji schválili. Můžeme mít deset variant koeficientů, jak to rozpocitat. A pokud budeme jednotlivé varianty srovnávat, zjistíme že každá se bude hodit někomu jinému víc. Není tedy reálné najít , která by vyhovovala všem, protože vždycky bude existovat varianta, podle které by jakýkoli vlastník mohl zaplatit méně.
Tím Vás neodrazuji, smýšlím podobně, jako Vy, jen nevím, jak si nechat toto odsouhlasit :)
Odsouhlasení tabulky všech koeficientů všemi vlastníky je a bude s ohledem na obtížně kontrolovatelné koeficienty naprosto nereálné. Existují dva způsoby rozúčtování bez problematických, obtížně zjistitelných koeficientů. Ten první provádí rozúčtování bez poměrového měření, jen podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu k celkové započitatelné podlahové ploše bytů v zúčtovací jednotce. Ten druhý provádí rozúčtování podle poměrového měření. Základní složku rozdělí podle poměru započitatelné podlahové plochy k celkové započitatelné podlahové ploše bytů v zúčtovací jednotce. Spotřební složku rozdělí podle náměru indikátorů s použitím metody, která zohledňuje rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie. Platí zásada, že stejně velké byty mají při jejich stejné teplotě, stejnou úhradu, bez ohledu na energetickou náročnost, danou jejich polohou. Zásadní rozdíl je vtom, že bez poměrového měření všichni platí „spravedlivě“ o 20 až 30% víc, než s poměrovým měřením.
Děkuji za vinikající tabulku – korekční koeficienty pro jednotlivé byty zatepleného domu. Je možné od Vás získat i korekční koeficienty pro přízemí, když pod přízemím nejsou vytápěné sklepy, ale stropy sklepů jsou zateplené polystyrén 8 cm a stěny skelpů (sokly) jsou tatktéž zatepleny polystyrén 8 cm. Děkuji.
Jen pro srovnání, korekční koeficienty podle metodiky, kterou je svým zákazníkům stanovuje ISTA (jinou zkušenost nemám):
Za to, co je za zdí:
| Nepodsklepeno | 25 |
| Podsklepeno nevytápěným sklepem | 20 |
| Místnost nad vjezdem/pasáží | 20 |
| Pod střechou | 30 |
| Pod neobyvatelnou půdou | 15 |
| Pod vestavěnou půdou bez vytápění | 10 |
| Druhá vnější stěna (rohová místnost) | 25 |
| Třetí a čtvrtá vnější stěna (každá) | 5 |
| Vnitřní stěna do nevytápěných prostor (chodby, schodiště) | 5 |
Za stranovou orientaci
| Severní stěna | 10 |
| Jižní stěna | –5 |
| JV, JZ | bez korekce |
| Z, SZ, SV, V | 5 |
Za vyšší patra
| 6–8 | 5 |
| 9 a výše | 10 |
Podle těchto koeficientů mi vychází následující redukce pro ten modelový dům (pro zjednodušení vynechám ty menší hodnoty za světové strany a dám jen 10 za sever a –5 za jih:
| Ideální byt (prostřední v 2. a 3. patře) na jih | 105 |
| Ideální byt (prostřední v 2. a 3. patře) na sever | 90 |
| Rohový byt ve 2. a 3. patře na jih | 80 |
| Rohový byt ve 2. a 3. patře na sever | 65 |
| Prostřední ve 4. patře na jih | 75 |
| Prostřední ve 4. patře na sever | 60 |
| Rohový byt ve 4. patře na jih | 50 |
| Rohový byt ve 4. patře na sever | 35 |
Takže pokud by tato metodika byla použita, redukce náměrů může dosáhnout až 65%. (V praxi ale bývá rohová místnost pouze jedna z 3–4 vytápěných v celém bytě, takže se severní byt pod střechou dostane spíš někam k 50% redukci (60% za místnosti s jednou vnější stěnou a 35% za tu rohovou, kde nejspíš zas bude větší náměr).
Jaký je korekční koeficient u rohového bytu u dilatační spáry. Předpokládám že tepelné ztráty u klasického rohového bytu a výše uvedeného bytu nebudou shodné. Děkuji za odpověď. JB
Asi jste se spatne zeptali jaka je to metoda.
Dostanete odpověď … empiricky model
Nejlepsi je stanovit polohy místnosti výpoctem dle tepelných ztrát, jedná se o nejobjektivnější metodiku stanovení poloh místností.
a oni to umi také spočítat.
Dům má 16 bytů ve 4 obytných podlažích, každý byt má po jedné rohové místnosti, přičemž 1. obytné podlaží je nad přízemím a v přízemí jsou pouze 3 vytápěné místnosti. Podle firmy stanovující koeficienty znevýhodnění tak nejhorší podmínky mají mít byty nad přízemím, o něco lepší podmínky byty pod střechou a nejlepší podmínky byty v mezipatrech. Analyzoval jsem skutečnou spotřebu tepla s vyloučením vlivu korekčních koeficientů. Medián poměrových dílků poschodí nad přízemím je 2295,59 dílků, medián spotřeby bytů pod střechou je 3013,73 dílků a medián spotřeby skupiny bytů ve dvou meziposchodích je 2330,80 dílků. Vezmu-li za základ skupinu bytů v meziposchodích, pak potřeba měřeného tepla pro 1. obytné podlaží činila 98,49% základu a totéž pak pro byty pod střechou bylo 129,30% základu. Z naměřených hodnot je zřejmé, že vliv tepla získaného ze stoupaček je velmi významný a zcela eliminoval vliv nejhorší polohy bytů nad přízemím, ba naopak jim poskytl malou výhodu oproti bytům s nejlepší polohou v mezipatrech. Reálně nejhorší polohu mají byty pod střechou. Mám zatím zpracované hodnoty z jediného roku, individuální potřeba tepla v bytech je značně rozdílná, takže medián 2. obytného podlaží byl větší než medián třetího obytného podlaží. Též počet bytů je relativně nízký, ale určitou vypovídací schopnost tato analýza nesporně má, když naše výsledky porovnávám s analýzou modelu zatepleného domu, jak ji zveřejnil lake, za což mu patří můj dík.
Jožin
Většinou se v koeficientech nerozlišuje orientace bytu východ či západ. Ukazuje se, že zde rozdíl je.
Na modelu dobře zatepleného domu výpočet ukázal, že všechny byty s orientací na východ měly průměrnou potřebu tepla k vytápění o 2% vyšší ve srovnání s byty orientovanými na západ. Zřejmě jde o vliv tepelných zisků ze slunečního záření v zimním období.
| Byty podle orientace Z – V | Teplo | K | K% |
| byt Z | 100% | 1.00 | ±0% |
| byt V | 102% | 0.98 | –2% |
Vysvětlení: prvním číslo je potřeba tepla pro udržení stálé teploty 21 C v topném období. Hodnotu 100% mají byty s okny na západ. Druhé číslo K je koeficient, kterým je třeba násobit náměry měřičů v bytech orientovaných na východ. Třetí čislo K% je totéž, jen jinak vyjádřeno: tuto hodnotu je třeba odečíst od náměru v korigovaném bytě.
Závěr: orientace východ-západ tedy má určitý vliv, i když poměrně malý ve srovnání s ostatními vlivy polohy. O těch píšu v jiném příspěvku.
Upozorňuji, že jde o výsledek počítačové simulace fiktivního domu, takže na Váš dům nemusí tyto údaje být použitelné.
lake
Poslední komentáře