Jste potencionálním "hejlem" ve Vašem SVJ?

Hejl je někdo jako ovčan … Viz Tancuj Vovčane, sosan to svý dostane …

Novodobá lidovka Tancuj tancuj občane http://www.youtube.com/watch…

Tancuj občane

Tancuj, tancuj občane, občane! Tancuj, jak ti pískáme, pískáme! Zlatokopů elita, elita, mandátem je nabita.

Ref.: Mandát máme, dál to známe, dočista tě oškubáme. Ty buď v klidu, dál tři bídu, tak se v Česku vládu lidu.

Eldorádo šejdířů, šejdířů vykuků a handlířů, handlířů, Klondike z leva doprava, doprava Čechy, Slezsko, Morava, Morava. Ref. Mandát máme …

Prachy tvoje utrácí, utrácí límečkoví chmatáci, chmatáci. Bahamy a Sejšely, Sejšely tam se nejvíc veselí, veselí. Ref. Mandát máme …

Rozkrádá a drancuje, drancuje, devastuje, plundruje, plundruje, loupežníků elita, J/elita, tlačí se u koryta, koryta. Ref. Mandát máme …

Tancuj, tancuj občane, občane! Tancuj, jak ti pískáme, pískáme! Blahobyt ti zajistí, zajistí Mafiáni, lobisti, lobisti. Ref. Mandát máme … http://www.stefanforgac.cz/…_obcane.html

„hejl“ pocházejíce od hýla obecného je slangový výraz pro důvěřivého naivku

Dobrý den,

• dovoluji si Vás poopravit – tomto případě má právo „zpracovávat“

osobní údaje související s provozem SVJ kterýkoliv z vlastníků. Dle oficiálního vyjádření ÚOOÚ má každý vlastník právo přesvědčit se, zda si ostatní vlastníci plní své vlastnické povinnosti zejména zda se podílejí na úhradách, které jsou jim předepsány.
- Petr

Vážený pane Petře,

můžete, prosím, zveřejnit odkaz na Vámi citované stanovisko ÚOOÚ, případně zde text zveřejnit? Právo přesvědčit se o platbách nikomu neupírám, jde mi o poskytování bankovního spojení třetím stranám (bankovní spojení je jistě osobní údaj).

Děkuji za upřesnění.

Praha 21. prosince 2006 CJ16011/06UOOU Vyřizuje: Ing. Milan Ševčík

Vážený pane,

k Vašemu dotazu, který jste Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) zaslal dne 16. prosince 2006, Vám sdělujeme:

Podle § 4 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), je osobním údajem jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu.

Podle § 9 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony, je společenství vlastníků jednotek právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu.

Z uvedeného vyplývá, že číslo bankovního účtu spolu s identifikačními údaji jeho majitele, je jeho osobním údajem.

Správcem osobních údajů vlastníků ve smyslu zákona je společenství vlastníků jednotek. Aby mohl každý vlastník uplatňovat svá práva a plnit své povinnosti, vyplývající ze zákona č. 72/1994 Sb., má právo na informaci o tom, jak ostatní spoluvlastníci plní svou povinnost přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku (§ 15 odst. 1 citovaného zákona., podle kterého nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu, pokud dohoda neurčuje jinak). V tomto případě se nejedná o předání nebo zpřístupnění osobních údajů jinému subjektu, ke kterému je třeba souhlas. Každý vlastník je v subjektem údajů i osobou, která v rámci plnění zákonem stanovených oprávnění a povinností přichází u správce nebo zpracovatele do styku s osobními údaji a je povinna podle § 15 zákona zachovávat mlčenlivost. Odmítnout mu zpřístupnění evidence s odkazem na § 5 odst. 2 zákona nelze. Pokud Vám výbor jakožto statutární orgán společenství, odmítá uvedené údaje zpřístupnit a jedná v rozporu se stanovami, doporučujeme Vám věc řešit s nejvyšším orgánem společenství vlastníků jednotek, kterým je podle § 9 odst. 7 shromáždění vlastníků nebo podat občanskoprávní žalobu.

JUDr. Zdeněk Koudelka v.r. ředitel odboru stížností a konzultací

Děkuji za zveřejnění. Taky jsem s nimi před časem v této záležitosti korespondovala (to se totiž snažili tvrdit, že výbor SVJ nesmí sdělovat členům SVJ, kdo a kolik dluží, s odkazem na ochranu osobních práv), ale takto jednoznačnou odpověď jsem z nich nedostala. Šárka

Paní Šárko, pozor na zveřejňování – nástěnka ap., kde k informacím mají přístup i lidé, kteří nejsou spoluvlastníky (nájemníci, rodinní příslušníci, návštěvy ap.). Vy však jako spoluvlastník na tyto informace a dokumenty nárok máte. Petr.

Děkuji za upozornění, toho jsme si vědomi. Proto ani v zápisech, které máme na našich intern. stránkách, neuvádíme konkrétní jména, ale každý z našich vlastníků má tyto informace na požádání k dispozici. Naštěstí se nám daří udržovat platební kázeň, většinou stačí 1. upomínka, takže jde spíše o preventivní opatření. Ale doporučuji všem SVJ (zejména těm větším) si tuto oblast pečlivě hlídat. Většina SVJ v našem okolí se potýká s milionovými nedobytnými pohledávkami. Nám se osvědčilo kromě včasného upomínání dlužníků celkem jednoduché opatření, a to automaticky započítat všechny dlužné nedoplatky z vyúčtování minulého roku vždy k 31.8. běžného roku proti zálohám. A další důležité opatření: každého nového vlastníka ihned informovat, že si s koupeným bytem koupil také případné dluhy předchozího vlastníka. Šárka

Chtít po novém majiteli, aby platil dluhy za předchozího majitele není možné. Nepleťte si režim převodu práv a povinností u družstevního bytu se změnou vlastnictví. s pozdravem Petr.

Zkuste se mrknout na rozhodnutí Nejvyššího soudu z 8.12.2009 (22 Cdo 242/2009). Pokud je mi známo, tak se jedná o jediné rozhodnutí na toto téma. Podle něj dluhy na zálohách (již splatné, avšak nezaplacené zálohy) na nového vlastníka nepřecházejí.

A.P.,

stanovisko NS 22 Cdo 242/2009 znám (je z 8.12.2010). Byla proti němu podána ústavní stížnost. Ústavní soud návrh stěžovatele jako zjevně neopodstatněnou odmítl dne 21.4.2011 (III. ÚS 885/2011).

Pro praktický život v SVJ bych raději viděl opačný výklad, který je uveden v literatuře. :-))

Hezký den!

Pavel

Tento problém je nejtíživějším problémem SVJ. Jen velmi těžko se vymáhají dluhy předcházejících vlastníků. Už to někdo u soudu zkusil ? Jak dopadnul ? PORAĎTE prosím. Vše ostatní lze vymoct daleko jednodušeji. Zdravím Pavla. Pavlína.

Podle literatůry možná ale podle zákona nikoliv. Dluh je vždy osobní povahy a da se samozřejmě odkoupit ale nikoliv koupi bytu ale přimo koupi onoho předmětného dluhu. Je to několik dnů kdy se tento případ řešil v našem domě (SVJ). Dlužník (bývalý majitel BJ) dostal peníze z prodeje BJ a byl nucen z teto částky uhradit dluh který na BJ vznikl. Nový majitel žádné dluhy nekoupil a ani je neměl převedené. A o tom všem rozhodoval soud, tak že to co zde píši je podle zákona a ne podle nějaké literatůry.

Čtenář

Vážení diskutující,

• Co brání, aby kupující (budoucí vlastník) se seznámil s „Prohlášením vlastníka“, „Stanovami společenství“ a případně všemi vnitřními směrnicemi či pravidly?
• Co brání kupujícímu přeptat se správce=SVJ, případně smluvně sjednané osoby správce, jaké váznou na předmětné bytové jednotce dluhy (závazky či pohledávky)?
• Co brání kupujícímu, aby součástí kupní smlouvy bylo prohlášení, že na prodávané jednotce neváznou žádné dluhy?

Matějka

Vážení diskutující,

níž připojuji odpovědi na otázky kladené p. Matějkou:

1. Tady je potřeba rozlišit veřejně přístupné listiny, tam není problém a společenství se jejich poskytnutí neúčastní, a vnitřní listiny společenství, které společenství není oprávněno nečlenovi poskytovat. (Pokud se domníváte opak, jistě Vás, pane Matějko, mohu jakožto zájemce o koupi jednotky ve Vašem domě navštívit a nahlédnout do listin a směrnic Vašeho společenství.)
2. Společenství není oprávněno takovéto údaje nečlenovi (kupujícímu) poskytovat bez souhlasu prodávajícího. (Pokud se domníváte opak, jistě Vás, pane Matějko, mohu jakožto zájemce o koupi jednotky ve Vašem domě navštívit a zjistit, zda na jednotce, o jejíž koupi mám zájem, neváznou dluhy současného vlastníka.)
3. Kupující nemá možnost správnost prohlášení o bezdlužnosti prodávajícího (před tím, než se stane vlastníkem) nijak ověřit (viz bod b) a ani možnost uvedení takovéhoto prohlášení ve smlouvě dosáhnout, nebude-li prodávající souhlasit. Teoreticky by mohl odstoupit od smlouvy, bylo-li by takovéto prohlášení nepravdivé. V praxi se spíše objevuje ustanovení, že kupující je se stavem jednotky seznámen a do svého vlastnictví ji přijímá jak stojí a leží, se všemi právy a povinnostim s vlastnictvím jednotky spojenými.

Pan Matějka má v zásadě pravdu, jen je třeba to formulovat trochu přesněji. Kupující si vše, co zmínil p. Matějka, může a ve vlastním zájmu by měl vyžádat od prodávajícího. Pokud prodávající odmítne, tak to naznačuje, že něco není v pořádku. Pak záleží jen na uvážení kupujícího, zda je ochoten za takto podezřelých podmínek smlouvu uzavřít. Mimochodem, původní návrh nového ZoVB toto stanovil jako povinnou součást všech kupních smluv. Šárka

Vážený E56,

ad a) – máme takové stanovy, že všechny „vnitřní směrnice“ – Pravidla o rozúčtování jsou součástí Stanov, případně tvoří jeho přílohy, na dotaz kupujícího slušný prodávající tyto doklady postoupí k nahlédnutí nebo předá,

ad b) – je možné sdělit, zda váznou či neváznou dluhy, ale ne částku, slušný prodávající společně s kupujícím navštíví společně správce, kde se tyto informace za účasti obou stran dozví,

ad c) – správnost prohlášení o bezdlužnosti prodávajícího není nutné ověřit; tímto prohlášením jsou veškeré dluhy pouze věcí prodávajícího a nejsou k tíži kupujícího-nabyvatele.

Pozn.: pouze „hloupý“ kupující kupuje zajíce v pytli.

Matějka

Vážený pane Matějko,

1. Mít „veškeré směrnice“ ve stanovách je dobré, už jenom k potřebnému hlasovacímu kvoru pro změnu stanov (a tím směrnic) a rovněž k tomu, že sestavení jakýchkoli dalších „směrnic“ společenství nemá oporu v ZoVB a tudíž jejich právní vymahatelnost je sporná. Děkuji za doporučení. (Je ovšem otázka, zda je to u Vás celá pravda: Povahu „vnitřních směrnic“ mohou mít zápisy ze shromáždění společenství. Nebo skutečně formulujete rozhodnutí společesntví ve věcech „vnitřních směrnic“ jako návrhy na změnu stanov?)

Vaše další názory jsou logicky konzistentní a rád bych s nimi souhlasil (líbí se mi), jenže pro ně nenacházím oporu v právu:

1. Pokud nelze sdělit částku, pak nelze sdělit ani, zda je daná osoba dlužník, či nikoliv, neboť tím se také poskytuje informace o výši částky, totiž zda je dlužná částka nulová či nenulová. Vaši argumentaci je tedy nutné bohužel odmítnout. Údaj buď poskytnout lze (v jeho úplnosti), nebo nelze (ani částečně).
2. Tohle je zásadní věc. Vyskytly se zde názory podložené literaturou, že ze zákona kupující přejímá dluhy prodávajícího. V ZoVB je tato úprava kogentní povahy, takže ji nelze v kupní smlouvě upravit jinak. Bohužel i zde je patrně s ohledem na výklad ZoVB nutné Vaši argumentaci odmítnout.
3. Praxe ukazuje, že koupit zajíce v pytli je často jediná možnost jak nemovitost vůbec koupit. Kupující prostě tahá za kratší provaz, i když právní teorie říká, že smluvní strany jsou si v právech rovny.

S pozdravem,

E56

Vážený E56,

nastudujte prosím ustanovení § 3, odst.1 ZoVB: „Pokud tento zákon nestanoví jinak, práva a povinnosti vlastníků budov a práva a povinnosti spoluvlastníků domu a vlastníků jednotek (dále jen „vlastník jednotky“) upravuje občanský zákoník. Není-li předmětem spoluvlastnictví jednotka, ustanovení občanského zákoníku o podílovém poluvlastnictví, se nepoužijí.“

Nastudujte prosím OZ ve věci dluhu. Rozhodujícím je, za jakého vlastníka dluh vznikl. Dluh se prodejem věci nepřevádí, není-li v kupní smlouvě výslovně uvedeno.

Je-li „dluh“ vůči vlastníkovi, má SVJ jako správce po vlastníkovi dluh vymáhat, tzn.že už před prodejem v souladu s účetní agendou vedl korespondenci (minimálně upomínky apod.) s původním vlastníkem. Pokud tak SVJ nečiní, a nechá dluhy narůst do závratných výšek vzniká problém a spoluúčast statutárních orgánů na dluhu z důvodu zanedbání povinností při správě cizího majetku.

Máte-li dluh na „zálohách za služby s užíváním jednotky“, kladu otázku: Jak se SVJ = statutární orgán zabývá stanovením měsíční výše těchto záloh, aby jednotlivým vlastníkům nevznikaly příliš velké nedoplatky či přeplatky? Tedy jaké kroky činí SVJ = statutární orgán, aby hospodaření bylo pokud možno vyrovnané a nebylo na „služby“ užíváno zůstatku dlouhodobé zálohy (FO)?

Matějka

Nastudoval jsem, co mi doporučujete:

1. Podle ObčZ se dluh nepřevádí.
2. Podle ZoVB se dluh převádí.

Zbývá tedy vyřešit:

1. Který zákon se použije.
2. Zda se lze dohodou stran odchýlit od zákonné úpravy.

To už je nad moje síly, předem děkuji, pokud mi někdo kvalifikovanější poradí. (Dokázal bych zde psát pouze osobní zkušenosti ve věci, ale ty nejsou rozhodující.)

Sice bych si netroufala tvrdit, že jsem kvalifikovanější, ale myslím, že to je jasné. a. V záležitostech, které výslovně upravuje ZoVB, se použije ZoVB. V ostatních záležitostech ObčZ. b. Smluvní strany si mohou dohodnout v podstatě cokoli (ponechávám stranou zákonnost a vymahatelnost), ale v žádném případě nemohou zavazovat třetí stranu, tzn. prodávající a kupující nemůže k ničemu zavazovat SVJ (např. k tomu, od koho mají ostatní spoluvlastníci vymáhat dluh). Obecně bych doporučila diskutujícím na toto téma uvědomit si jednu základní věc: dluhy, které SVJ nevymůže od konkrétního vlastníka, zaplatí ostatní spoluvlastníci – samy od sebe nezmizí. Šárka

Právě. ZoVB přechod dluhů upravuje, ale nikoliv výslovně. Otázka, zda se použije obecná úprava dluhů podle ObčZ, nebo odchylná speciální úprava přechodu dluhů podle ZoVB, tedy zůstává.

Paní Šárko, jste úspěšná ve vymáhání dluhů?

Zatím stoprocentně (od r. 2003) a doufám, že tomu tak bude i nadále. Ale musím dodat, že jsme se doposud nemuseli soudit (a vykládat zákon může samozřejmě jen soud). Na přechod případných dluhů jsou upozorněni všichni zájemci o byty v našem SVJ, kteří si alespoň přečtou naše internetové stránky a stanovy. A v poslední době je to většinou tak, že bývalý vlastník zaplatí zálohy do konce kalendářního roku, v němž dojde k převodu. Nevím, zda to tak mají upraveno ve smlouvách (ty se ke mně nedostanou), ale to není podstatné. Pro SVJ (tzn. všechny spoluvlastníky včetně těch nových) je přechod dluhů spojených s byt. jednotkou jediné prakticky realizovatelné řešení. Ve většině případů se totiž o prodeji bytu dozvíte až poté, kdy je podána žádost o vklad do KN. A snažit se pak najít bývalého vlastníka je alespoň v Praze prakticky vyloučeno. Šárka

Pane E56, kde je prosím v ZoVB napsáno, že např.dluh na krátkodobé záloze=služby s užíváním jednotky vzniklý za doby vlastnictví původním vlastníkem se převádí na nového vlastníka? Děkuji.

Matějka

Vycházím z výkladu paní Ing. Klainové uvedeného na

http://spolecenstvi.okinfo.cz/…ve-vasem-svj#…

a pouze přidávám, že s ním lze souhlasit, což nijak nevylučuje existenci jiných výkladů.

ZoVB pojem „krátkodobé zálohy“ vůbec neužívá, takže v ZoVB o nich nemůže být nic napsáno. Napište, prosím, odkud pojem „krátkodobé zálohy“ je převzat, je zde poměrně frekventovaný, a už určitě nelze klást rovnítko mezi „krátkodobé zálohy“ a zálohy na služby.

Pojmy krátkodobé a dlouhodobé zálohy jsou převzaty z účetnictví – více si můžete přečíst zde:

http://www.klaiex.webnode.cz/…u-domu-a-fo/

N. Klainová

To tedy vycházíte velmi špatně, § 15 odst.4 nehovoří o žádném převodu dluhu na nového majitele. V celám ZoVB není ani zminka o převodu dluhu na nového majitele tak že je jasné že se použije OZ. a ten převod dluhu nepřipouští. Zhruba před půl rokem jsme v našem SVJ tohle řešili, neplatička měla dluh již více jak 80tisíc, byt prodala dluh uhradila ovšem nový majitel (pan podnikatel) již čtvrtý měsic nezaplatil. Vymlouvá se na nějakou ústni dohodu mezi ním a nájemcem (byvalou majitelkou neplatičkou)že vše má platit nájemce což je samozřejmě nesmysl. V podstatě jsme tam kde jsme byli předtím.

Kalous

Ale hovoří, sice ne § 15, ale v § 20 ZoVB. § 20
(1) S převodem nebo přechodem vlastnictví k jednotce přechází spoluvlastnictví společných částí domu, popřípadě další práva a povinnosti spojené s vlastnictvím jednotky a se spoluvlastnictvím společných částí domu.
(3) Práva a závazky dosavadního vlastníka budovy, popřípadě vlastníků jednotek v domě, týkající se společných částí domu a pozemku, zejména zástavní práva a věcná břemena, přecházejí na nové vlastníky jednotek nabytím vlastnictví k těmto jednotkám. Šárka

Tak si to přečtěte ještě jednou

"týkající se společných částí domu a pozemku, zejména zástavní práva a věcná břemena, přecházejí na nové vlastníky jednotek nabytím vlastnictví k těmto jednotkám.

Já tam nečtu nic o dluhu, čtu o zastavním právu, nikoliv o dluhu na opravy a udržbu či za služby a o tom je zde řeč, znova tvrdím že tohle upravuje OZ a nikoliv ZoVB

Vážený E56,

stanovy či „vnitřní směrnice“ SVJ by měla stanovit, např.:

ČÁST PÁTÁ HOSPODAŘENÍ SPOLEČENSTVÍ Pravidla pro tvorbu rozpočtu společenství, pro přispívání na správu domu a pozemku a pro úhradu cen služeb poskytovaných na základě smluv sjednaných společenstvím

ČI. XVI Hospodaření společenství a způsob nakládání s jeho majetkem

1. Společenství hospodaří s finančními prostředky poskytovanými členy společenství jako:

1. krátkodobá záloha na úhradu nákladů za služby spojené s užíváním jednotek,
2. příspěvek na dlouhodobou zálohu na úhradu nákladů na správu a údržbu domu a pozemku jakožto společných částí; k uvedenému účelu společenství zřizuje Fondy, např. Fond oprav a Fond společenství.

Společenství hospodaří s dalšími finančními prostředky získanými v rámci činnosti společenství. 2. Finanční prostředky zálohově poskytnuté vlastníky jsou závazkem společenství vůči vlastníkům jednotek. 3. Finanční prostředky dle odstavce 1. písm.a) tohoto článku, se za daný hospodářský rok vyúčtují jednotlivým vlastníkům dle ustanovení čl.XVII těchto stanov proti skutečně vynaloženým nákladům. 4. Nevyčerpané finanční prostředky dle odstavce 1. písm.b) tohoto článku v daném hospodářském roce se převádí do následujícího hospodářského roku. 5. V případě převodu nebo přechodu vlastnických práv jednotlivých jednotek se zůstatky dle odstavce 1. písm.b) tohoto článku nevyúčtovávají.

Atd. To jsou ty „směrnice“ v souladu s vyhláškou 504 a zákonem o účetnictví.

Matějka

berte v potaz i § 16/1,2 ZoVB kde je to zcela jasně řečeno a z čehož v našem případě zřejmě vycházel i soud.

§ 16

(1) Pohledávky vlastníků jednotek vzniklé z neplnění povinností uvedených v § 13 odst. 2 a § 15 odst. 1 se při rozvrhovém jednání uspokojí z podstaty podle § 337 odst. 1 občanského soudního řádu po uspokojení pohledávek daní a poplatků, před ostatními pohledávkami.

(2) O věcech movitých, které jsou v jednotce a patří vlastníkovi jednotky nebo osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti, se při výkonu zástavního práva přiměřeně použijí ustanovení o zástavním právu na zajištění nájemného,^10) s výjimkou věcí vyloučených z výkonu rozhodnutí.

Za podstatu se daji považovat i finanční prostředky obdržené za prodej BJ.

Čtenář

§ 16 ZoVB v potaz nemohu brát, protože se týká techniky dražby, ale vůbec neřeší komu zůstávají dluhy. Že se provede dražba u dlužníka je snad pochopitelné, ale my se dohadujeme, kdo tím dlužníkem vlastně je a na to § 16 nedává odpověď ani náznakem.

Ale děkuji za tuto argumentaci, protože pokud vůbec máte přístup k nějakému rozsudku, tak se asi týkal úplně něčeho jiného.

Hezký den!

Pavel

Pane Mousnikoviči,

dovolím si několik poznámek k Vašemu „shrnutí“:

1)„Tak že dle Vás a Vaších názoru,“

Já jsem pouze citoval názory právníků působících v Brně a Plzni na vysokých školách a dlouhodobě publikujících o nemovitostech. Přidám ještě názor JUDr. Kocourka z publikace Kocourek, J., SVJ, EUROUNION, Praha, 2008, str. 57:

„Nový vlastník jednotky též vstupuje do práv a povinností původního vlastníka v PLNÉM ROZSAHU. Dochází tak ke změně osoby vlastníka beze změny právních poměrů uvnitř SVJ. Nabytím vlastnictví k jednotce vstupuje její nový vlastník do všech práv a povinností spojených s předcházejícím vlastnictvím jednotky.“

2)„Tak že dle Vás a Vaších názoru rozhodnu se rok dopředu že prodám byt a přestanu platit, na BJ vznikne za ten rok dluh asi 30tis. Kč ale jsem v klidu jelikož to zacvakne nový majitel.“

Nevím jak u Vás, ale u nás výbor pravidelně monitoruje platební morálku a pokud jsou tam 2–3 dlužné platby tak urgujeme. Zatím se to daří, soudit se nemusíme, což musím zaťukat.:-))

3)„Jiný příklad, majitel BJ již dlouhá léta neplati a soudy jsou netečné dluh je již půl milionů ale klídek tento dluh se připíše novému majiteli.“

To není příklad, ale blábol. I když se soudím strašně nerad, tak by dlužník po 6 měsících (pokud by tam nebyl nějaký opravdu závažný důvod) k soudu šel a žádného dluhu půl miliónu by zkrátka nedosáhl. Při ročním příjmu 7,5 mil. Kč jsme měli největší pohledávky po lhůtě splatnosti v součtu za 141 jednotek 0,3 mil. a to bylo z důvodu přechodu na jiný bankovní účet, což bylo pro řadu členů problém.

4)„Super logika platit dluhy za někoho jiného, to je možné jen v českém absurdistánu.“

Pokud by dluh „odešel“ se starým vlastníkem, tak by se na úhradě dluhu museli podílet všichni členové SVJ. A to, pravděpodobně oba, nechceme. Protože honit prodávajícího, často cizince, je dost obtížné.

Jak už tu bylo řečeno, kupující by se měl starat co kupuje a já dodávám, že by se měl starat i do jakého SVJ se chystá vstoupit. Zadlužený nemusí být jen prodávající, ale celé SVJ. A pokud se kupující nestará, tak ať platí. Nevidím na tom nic protiprávního nebo něco v rozporu s morálkou.

Hezký den!

Pavel

doplním vyjádření ÚOOÚ

• Petr.

Bankovní spojení SVJ není osobní údaj, podle tohoto čísla není možné idetifikovat žádnou konkrétní osobu což je podmínka pro označení osobní údaj. Bankovní spojení se běžně poskytuje třetím osobám při platbách faktur.

Kalous

Vážený pane Kalousi,

číslo účtu jednoznačně identifikuje majitele účtu.

Bankovní spojení se běžně neposkytuje. Pokud je obchodní partner rizikový, založí se pro něho speciální číslo účtu. To je běžná praxe.

Sám asi nebudete ochoten zde zveřejnit své číslo účtu, ačkoli tvrdíte, že by to bylo zcela bezpečné.

PetrF

Tak to si pane prostudujte zákon na ochranu osobních údaju a neplácejte zde nesmysly. A co pokud obchodní partner rizikový není? Pokud tvrdíte že vás jednoznačně idetifikuje podle čisla účtu tak nač zakládat účet jiný? Vaše tvrzení nemá logiku. Podle čísla účtu vy jako osoba nezjistíte nic to mohou jen soudy.

Kalous

Asi bych na příspěvek v tomto tónu neměl reagovat, ale vzhledem k závažnosti tématu mi to nedá, abych neocitoval ze zákona 101/2000 Sb. v platném znění § 4 odst. a):

"Pro účely tohoto zákona se rozumí

1. osobním údajem jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu,"

Z toho jasně plyne, že bankovní spojení je osobním údajem pro účely zákona o ochraně osobních údajů.

cituji § 3 Působnost zákona (3) Tento zákon se nevztahuje na zpracování osobních údajů, které provádí fyzická osoba výlučně pro osobní potřebu.

(4) Tento zákon se nevztahuje na nahodilé shromažďování osobních údajů, pokud tyto údaje nejsou dále zpracovávány.

Ono je jednoduché to vytrhnout z kontextu a potom to vyzní tak že není možné nahlížet do výpisu z banky členům SVJ protože to obsahuje číslo účtu. SVJ ovšem není fyzickou osobou.

cituji § 4 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí

1. subjektem údajů fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují

Z toho vyplývá že bankovní spojení SVJ není osobním údajem

Kalous

Prosím vás, zcela jistě nešlo o utajení bankovního spojení na SVJ , nýbrž možným problémem je zveřejňování čísel účtů členů SVJ, jejichž výskyt ve výpise je snad jasný :)

Dívám se na výpis z účtu našeho SVJ ale kromě č. účtu SVJ na něm žádná čísla členů nejsou i když nepopírám že na jiných nemohou být ale ani to nebrání tomu aby členové SVJ mohli do výpisu nahlížet což je zcela v souladu s tím co jsem citoval výše z příslušného zákona. Nejlepší bude když si každý ten zákon přečte celý a ne jen pasáž která mu vyhovuje. Každý živnostník a nakonec i mnoho občanů na faktůrách uvádí své bankovní spojení tak nevím co je na tom divného a nebo dokonce rizikového. Sám toto běžně provádím každý měsíc několikrát a zde je moje číslo: 910 856 748 tak mi z něj vy chytráci zjistěte kdo jsem a kde bydlím.

Kalous

Vážený pane Kalousi,

1. z Vašeho úplného bankovního spojení (včetně kódu banky) pochopitelně zjistím, kdo jste.
2. K Vámi opakovanému sdělení, že bankovní spojení se uvádí na fakturách: ano, na své faktuře si může (musí) každý uvádět svoje osobní údaje. Tady se diskutuje o údajích třetích osob, a ty nikdo bez předchozího souhlasu není oprávněn šířit.

Takže ještě jednou: Svoje bankovní spojení zde můžete uvést pouze Vy sám, ale nikdo jiný není oprávněn zde uvádět Vaše bankovní spojení, pokud by ho znal (např. z Vámi vystavené faktury).

Už to začíná být aspoň trochu jasné?

PetrF

Celou dobu se tu řeší nahlížení členů SVJ do výpisu, jasné? Odpověď zní: členové SVJ mohou nahlížet a dokonce si mohou i výpisy kopírovat pro vlastní potřebu, jasné? Nikde netvrdím že bych šířil tento výpis dále. Nechápu proč neustále někdo tvrdí že vypisy podléhaji zakonu na ochranu osobních údajů a tím je může vidět jen předseda výboru?

Zde je kod banky 5500 a zjišťujte kdo jsem, zaručuji vám že nejste schopen to z těchto ůdajů zjistit, leda by jste byl soudce a měl špinavé známosti v mé bance.

Timto je toto tema pro mě bezpředmětné.

Kalous

Věc se má trochu jinak. Pravdou je, že SVJ nesmí osobní údaje šířit.

Ovšem SVJ je právnická osoba, za kterou jednají její orgány. Tedy k údajům, které SVJ legálně získalo (někdo je SVJ dobrovolně svěřil nebo měl takovou povinnost), mají přístup orgány SVJ – a to jsou např. výbor (pověřený vlastník) a shromáždění.

Z ničeho nevyplývá, že by k osobním údajů, které „drží“ SVJ, by měly přístup jen některé orgány SVJ (např. jen výbor). Naopak přímo ze zákona shromáždění je nejvyšším orgánem SVJ.

To je pozoruhodná argumentace. Takže orgán společenství (shromáždění, výbor) k osobním údajům přístup má, členové společenství nikoliv…

To, že na 101/2000 Sb. není odkazována z http://spolecenstvi.okinfo.cz/zakony/ nic nemění na jeho obecné závaznosti.