Jak znepříjemnit život dlužníkům

Ve zdejším mudrování ani jednou nezaznělo to nejdůležitější:

Odpojit teplou vodu jako trest za minulé dluhy není možné.
Odpojit vodu při neplacení záloh je možné.

SVJ si může odhlasovat, že od 1. ledna 2012 se teplá voda bude dodávat pouze na základě měsíčních zálohových plateb. Záloha musí být uhrazena nejpozději do konce předcházejícího měsíce. Kdo o dodávku pro následující měsíc nemá zájem, zálohu prostě neuhradí a voda mu automaticky nebude dodávána ani účtována.

Neplatič tedy neodebere ani kapku. Na soud se sice může obrátit, ale bude velmi lehké prokázat, že v odběru vody mu nikdo nebránil. Voda mu není dodávána pouze z důvodu na straně neplatiče: nepřihlásil se k odběru, nehradil zálohy. Údajné protiprávnosti daného stavu se nemůže dovolat ten, kdo tento stav sám vyvolal.

Je to jako u Českých drah: nemůžete se soudně domáhat odškodnění za to, že Vás nepřepravili z Budějovic do Ostravy, když jste si odmítl koupit jízdenku, že ano?

lake

Přestože návrh uživatele s nickem lake se mi vcelku zamlouvá (rozhodně je to zajímavý nápad), obávám se, že v praxi je stěží proveditelný. Proč? Protože abychom mohli vlastníkovi, který neplatí zálohy, zastavit (resp. přestat dodávat) vodu a případně i teplo, museli bychom mít někde v domě (např. v suterénu) nějaké kohouty zvlášť pro každý byt. Tak bychom v případě, že nějaký vlastník nezaplatí zálohu, mohli uzavřít přívod vody do jeho bytu (na základě usnesení shromáždění, o kterém mluvil lake) – a pravděpodobně by to bylo i oprávněně a neporušili bychom tím žádný zákon. Bohužel ve většině SVJ asi nemají pro každý byt vlastní uzávěr. Například u nás v suterénu máme 1 přívod vody a tepla společný pro 6 bytů. Pokud bychom tedy v suterénu zavřeli přívod vody, ze kterého je „napájen“ dotyčný neplatič, odneslo by to dalších 5 bytů/platičů, což je nepřípustné. Proto tuto radu nepovažuji za příliš praktickou, ale spíše jen čistě teoretickou. Nemám představu, kolik by stálo (a jestli by vůbec bylo možné) předělání stávajícího systému 6-v-1 na samostatných 6 přívodních trubek. Pokud by to vůbec šlo, bylo by to jistě velmi drahé řešení. Každopádně jako teoretické řešení je to dobré.

Jak reagovat na neplatiče odebírajícího nadále teplou vodu se zde psalo naposledy v říjnu: http://www.portalsvj.cz/…-neplatici-0#…
Technická stránka odpojení je největším problémem. Náklady jsou příliš vysoké a u elektricky ovládaného ventilu ( http://eshop.macekasyn.cz/…n-230-v.html ) na odbočce teplé vody v bytě vždy existuje možnost neoprávněného zásahu.

lake

Pane lake,

mohl byste mi prosím vysvětlit, jak funguje ten elektricky ovládaný trojcestný ventil? Třeba u nás máme stupačky v bytech. Jestli jsem to tedy dobře pochopil, tak v našem případě by se ten ventil musel instalovat do stupaček v každém bytě (tj. na odbočku z hlavní větve), kde by ale hrozilo nebezpečí, že si ho neplatič zase odmontuje a voda mu vesele poteče dál. Navíc se jedná o elektricky ovládaný ventil, takže jestli tomu dobře rozumím (omlouvám se za dotazy, ale nemám s tím žádné praktické zkušenosti), fungoval by pouze v případě, kdy by byl napájen elektrickým proudem. Předpokládám, že žádné takové ventily na dálkové ovládání se asi nedělají. V tom vidím další problém, protože by se s největší pravděpodobností musel napojit na elektrické rozvody v daném bytě. Pokud by pak vypadl proud, přestala by automaticky téct voda. Stejně tak by voda přestala téct v případě, že dotyčnému z nějakého důvodu odpojí proud. Podle mě nelze vázat odběr vody na odběr proudu. Nenapadá vás ještě nějaké jiné řešení? Budu vám vděčný za jakýkoli nápad, který by šel realizovat.

Pane AP,
ventily dálkově ovládané elektricky se vyrábějí jako dvoucestné (otevírají/zavírají průtok), nebo jako trojcestné (přepínají vstup vody do jednoho ze dvou výstupů). Používají se běžně např. v ústředním vytápění rodiných domů, v solárních systémech, pro ohřívání vody v bojleru odbočkou z teplovodního kotle ÚT, pro zapojení teplovodní krbové vložky do okruhu ÚT na základě snímání teploty v tomto okruhu.

Dvoucestné ventily se vyrábějí buď v provedení "otevřen bez napájení" (NO), nebo "uzavřen bez napájení" (NC). Doba mezi plným uzavřením a plným otevřením se počítá na vteřiny nebo desítky vteřin. Ovládací napětí se přivádí kabelem - samozřejmě nikoliv z elektrického okruhu bytu, v němž ventil umístíte, nýbrž z některé společné místnosti domu instalační šachtou.

Uživatel bytu má ovšem ve většině domů přístup k ventilu, který by zřejmě byl osazen na odbočce ze stoupačky TUV před vodoměr. Jestliže přeruší přívod proudu (nebo nějak "zbastlí" vlastní napájení 220V), přepne si ventil do druhé polohy.

Opravdu zde tedy probíráme teoretickou možnost, která není odolná proti neoprávněnému zásahu. Popsal jsem v předchozím příspěvku možnost legislativního řešení. Fungující technické řešení neznám.

lake

Mnohokrát děkuji za odpověď i náměty k přemýšlení. Asi zkusím u pár firem zjistit, zda by vůbec bylo technicky proveditelné předělat stávající svislé rozvody vody ve stoupačkách tak, aby do každého bytu vedla už ze suterénu vlastní větev vždy s vlastním uzávěrem a kolik by to stálo (v případě, že by to šlo zrealizovat). Ještě mě napadlo jedno možné řešení, pokud bychom uvažovali o instalaci těch dálkově ovládaných ventilů ve stoupačkách (tj. v bytech každého vlastníka). Možná by šlo nainstalovaný ventil ochránit proti neoprávněnému zásahu např. tím, že se uzavře do nějakého boxu (ocelového nebo zděného). Bylo by to sice asi krkolomné řešení, ale možná by někdo přišel ještě na jiné, praktičtější a účinné řešení.

Pane lake, chtěl jsem se vás ještě zeptat, jestli si myslíte, že takovéto odpojení vody (resp. přerušení dodávky poté, co vlastník neuhradí zálohu = neprovede objednávku) nenaplňuje skutkovou podstatu trestného činu „neoprávněného zásahu do práva k bytu“ (viz § 208 tr. zák.)? Narazil jsem totiž na portálu epravo.cz na článek, ve kterém nějaký právník píše, že Pojem bránění v užívání praxe vykládá především zamezením přístupu oprávněné osoby do předmětné nemovitosti (výměna zámku, zazdění dveří), ale také odpojením přívodu elektřiny, tepla, vody apod. Nerad bych se dostal do problémů. Předem děkuji za odpověď.

Pane AP,
k Vašemu dotazu ohledně § 208 TrZ:
Snad jste si všiml, že celý článek na epravo.cz je věnován NÁJEMNÍM bytům a právům NÁJEMCE.

My se bavíme o vlastníkovi bytu. Je jeho právem neobývat byt, nahlásit nula osob a pak neužívá výtah ani osvětlení na chodbách a neplatí za ně (pokud rozúčtování probíhá podle osob).

Je jeho právem odmítnout odběr vody či teplé vody (tím, že neuhradí zálohu na tuto službu). Za normálních okolností zůstává voda do bytu přivedena a vlastník tedy stále má MOŽNOST odebírat. Za tuto stálou možnost odběru 24 hodin denně platí základní složku nákladů podle vyhlášky 372/2001 Sb.

Ale my zde řešíme jiný případ: Jde o úplné zastavení vody, takže vlastníkovi po otočení kohoutkem nepoteče ani kapka. Nemá tedy ani onu možnost odebírat službu. To zdejším neználkům nedochází a tvrdí, že tomuto neplatiči:
(a) bude zastavena voda, a zároveň
(b) bude platit základní složku nákladů.

To je samozřejmě nesmysl: jestliže mu SVJ chce účtovat základní složku (stejně jako ostatním), musí mu být umožněno tu vodu také odebírat (stejně jako ostatním). A jsme zase na samém začátku: Neplatič odebírá dál teplou vodu a vesele dál neplatí ani základní, ani spotřební složku. Neználci tedy svým mudrováním nic nevyřešili.

lake

Pane lake,

toho, že se článek týká nájemních bytů jsem si samozřejmě vědom. Také vím, že řada judikátů na toto téma řeší až šikanózní snahy majitelů domů o donucení nájemníků k podpisu nových „výhodnějších“ smluv nebo rovnou k vystěhování. Odpojování vody, tepla, elektřiny apod. je tedy z jejich strany spíše zneužíváno k nekalým účelům (k prosazení vlastních zájmů). Proto není překvapivé, že soudy takovéto jednání postihují. Naším zájmem (tj. zájmem SVJ) určitě není vlastníka šikanovat nebo vydírat, ale pouze mu zabránit v tom, aby nadále využíval služby, za které odmítá platit. Otázkou ovšem je, zda by soud i na takový postup nakonec neaplikoval ustanovení § 208 tr.zák. Žádný judikát na téma „Odpojení vody neplatiči v SVJ“ bohužel neznám.

Chtěl bych se ale vrátit ještě k praktické stránce uzavření přívodu vody: Ještě mě napadlo, že jednou z možností, jak technicky vyřešit odpojení vody neplatiči, by mohlo být to, že bychom po odsouhlasení na shromáždění upravili revizní otvory do stoupaček v jednotlivých bytech. Možná by stačilo nechat tam nainstalovat uzamykací dvířka s průhledem, tak aby vlastníci mohli sledovat svojí spotřebu (vodoměry by byly např. za plexisklem). Klíče od jednotlivých dvířek by měli jen členové výboru. Tímto způsobem by vlastníci nemohli manipulovat s vodoměry ani s těmi elektromagnetickými ventily (které bychom tak mohli nechat namontovat před vodoměry). Akorát bychom v tomto případě museli přesunout uzávěr studené a teplé vody mimo stoupačky – tak, aby si vlastník v bytě mohl sám uzavřít vodu, když bude potřebovat.

Chtěl jsem se vás zeptat, co si o tom myslíte. Chci se vás zeptat, jestli nevíte, jaké kroky bychom mohli případně podniknout v případě, že by některý vlastník uzamčená dvířka vypáčil a ventil odstranil, a tím obnovil přívod vody, i když za něj neplatí? Vzhledem k tomu, že by byl ten elektromagnetický ventil ve stoupačkách v bytě, by totiž stále hrozilo riziko neoprávněného zásahu, přestože by se jednalo o majetek všech vlastníků (nikoli jen majitele bytu). Měli bychom v takovém případě právo přivolat např. Policii? A mohla by mu vůbec Policie udělit za poškození nebo neoprávněnou manipulaci s tímto „společným“ zařízením nějakou pokutu?

Předem děkuju za odpovědi.

Nebyl jsem tázán, ale nedá mi to, a krátce upozorním, že ve většině Prohlášení vlastníka:
Revizní otvory a dvířka rozhodně nepatří pod společné části domu, a výbor a SVJ tedy na jejich např. zamykání nemá jakýkoliv nárok (kromě toho by to bylo nebezpečné i z hlediska havárie, a to i kdyby uzavírací ventily byly mimo).

Společné části domu většinou ohraničuje stoupací vedení (a již i uzavírací ventily patří vlastníkovi). Vlastník má jen povinnost mít dostatečně dimenzované revizní otvory/průhledy pro odečet (a kontrolu plomb) nebo pravidelnou výměnu měřičů, nic víc.

Díky za upozornění! Naše prohlášení vlastníka je natolik povrchní, že v něm není tato záležitost jednoznačně/nes­porně vymezena. Váš postřeh je ale docela logický.

Pokud by to tedy bylo tak, jak říkáte, pak asi jediným „průchozím“ řešením, jak neplatičům uzavřít přívod vody, by byla ta přestavba stoupaček tak, aby do každého bytu vedlo už ze suterénu jedno přívodní potrubí pro ST a jedno pro TUV. Na konci potrubí v bytě by pak byly uzavírací ventily a vodoměry. Dole v suterénu bychom měli také uzavírací ventily. Když by vlastník nezaplatil zálohu, mohli bychom mu v suterénu zavřít kohout. Co myslíte: šlo by to?

Beru za to, že dotyčný neplatí vůbec takže vaše vymýšlení jak překopat dům a uzavřít přívodní potrubí mi připadá řešení jak z „naší poslanecké sněmovny“. Co budete dělat s platbou za teplo a ostatní služby, náklady na správu atd…? Dotyčný má u SVJ dluh takže vymáhat dluh soudně.

Snažíme se řešit alespoň to, co se řešit dá. Když někomu v bytě nepoteče voda, těžko tam vydrží, nemyslíte? Takže vypnutí vody by velmi rychle vyřešilo i ostatní náklady. Nevím, jestli vy byste si v bytě bez vody dokázal spokojeně užívat teplo nebo to, že vám uklízečka zamete přede dveřmi? Zavřete-li někomu přívod vody, tak buď zaplatí, nebo se do měsíce odstěhuje. Obzvlášť, když třeba bydlí ve 4. patře bez výtahu a musel by si vodu na mytí domů tahat v barelech.

A pokud jde o vymáhání dluhu soudní cestou, tak to rozhodně není nějaké vše-spásné řešení, jak se asi domníváte. Soudy pracují pomalu, takže může trvat i rok (nebo ještě více), než budete mít v ruce vykonatelný rozsudek. Podobně dlouho pak trvá i exekuce, resp. samotné vydražení bytu dlužníka. A jak si jistě rychle spočítáte, za 2 roky (od podání žaloby po vydražení bytu) může SVJ v důsledku neplacení záloh vzniknout škoda přesahující 100 tisíc Kč.

Já si tady rozhodně nehraju na nějakého vševěda. Nemám problém říct, že něčemu nerozumím nebo že v některých oblastech nevím, jak postupovat. Od toho myslím, tento portál primárně je – aby si zde lidé pomáhali, a ne jen neustále druhé kritizovali. Pokud máte s vymáháním nedobytných pohledávek nějaké zkušenosti, tak se o ně se mnou prosím podělte. Pokud vás napadá jiné řešení (které vám nepřipadá směšné), tak ho zde prosím uveďte. Jak už jsem uvedl, máme v domě neplatiče, kteří vesele odebírají vodu, teplo atd., aniž by za to platili. Žalobu jsme podali, nyní řešíme exekuci. Byt dlužníků se bude dražit přibližně asi za půl roku. Každý měsíc jim narůstá dluh o dalších 4800,– Kč.

Jsem velice zvědavý na to, jak byste to na našem místě řešil vy. Doufám, že kromě kritiky uvedete také nějaké konstruktivní a hlavně ÚČINNÉ řešení, jak v této situaci postupovat.

• První upomínka o zaplacení dlužné částky. Tu vlastníkovi posílá buď najatá správcovská firma, nebo výbor společenství. Pokud dlužník nezaplatí v termínu uvedeném na upomínce, následuje :
• Druhá výzva k zaplacení. I když si vlastník upomínky nepřevezme, považují se za doručené, pokud měl možnost se s nimi seznámit. „Třeba pokud ji dostal do schránky a nevyzvedl si ji, nebo mu byla doručena, ale on si ji nepřevzal.

Pokud dlužník ani po druhé výzvě nezaplatí, konzultujeme s výborem, zda případ rovnou předat advokátní kanceláři k soudnímu vymáhání, nebo zda se ještě pokusit o smírné řešení sporu. To by znamenalo kontaktovat vlastníka a podepsat s ním uznání dluhu se splátkovým kalendářem. Maximální dobu splátek by mělo odsouhlasit shromáždění vlastníků. Když se společenství obrátí na soud, je vždy lepší odkazovat se na povinnost platit příspěvky na správu domu, jak ji uvádí zákon o vlastnictví bytu. „U soudu jako důkaz nezaplacení slouží výpis z účtu , který si společenství vlastníků pro tyto platby zřídilo.

Pak už jen zbývá společenství uspět u soudu a soud přikáže dlužníkovi nezaplacené příspěvky uhradit. Společenství vzniká automaticky zástavní právo na byt dlužníka a na movité věci v jeho domácnosti. To znamená, že pokud vlastník nezaplatí, exekutor tyto věci či byt prodá a z takto získaných peněz se dluh vůči společenství uhradí.

Dle vašeho vyjadření už jste už jste skoro na konci. Nevím kdy jste začali u bodu jedna, ale čím dříve tím lépe a částka bude samozřejmě menší. To že se soudí několik let už také není pravda a pokud je vše v pořádku je to záležitost pár měsíců.

Myslím, že jsem mě nepochopil. S vymáháním pohledávek od dlužníků máme v našem SVJ bohaté zkušenosti. Takže vaše rady typu: první upomínka, druhá upomínka, splátkový kalendář nebo žaloba, a pak exekuce … vůbec neřeší náš problém. Problém není v tom, že bychom dlužníka neupomínali, nesepisovali s ním splátkový kalendář, nedávali ho k soudu a pak k exekuci. Všechny tyhle kroky už máme samozřejmě za sebou. Problém je v tom, že od zaslání první upomínky po vydražení bytu může uplynout i několik let! A za tu dobu může původní dluh narůst i o více než 100 tisíc Kč! Navíc tvrdit, že soudy dnes rozhodují rychle, znamená jen jedno – že jste ve vašem případě měli veliké štěstí (jak na soud, tak na dlužníka). Je pravda, že např. platební rozkazy vydávají soudy poměrně rychle. Pokud se ale proti tomu dlužník odvolá (což je náš případ), protáhne se vaše „rychlé řešení“ na několik let! A i když nakonec vyhrajete, dalších pár let může trvat, než se exekutor rozhodne dát do dražby byt dotyčného dlužníka. Pokud váš exekutor dal byt vašeho dlužníka do dražby během pár měsíců od chvíli, kdy jsme se k němu přihlásili, tak to jste měli znovu obrovské štěstí. Exekutoři, kteří řeší naše dva permanentní dlužníky, už dražbu připravují asi rok a stále se to protahuje. Naši dlužníci jsou totiž asi z vyšší ligy, protože se neustále proti něčemu odvolávají (teď např. proti odhadní ceně nemovitosti, kterou si nechával exekutor dělat). A to, že nám ze zákona vzniká automaticky zástavní právo na byt dlužníka, je také hezká věc, ale jelikož mají naši dlužníci už celkem 12 a 5 dalších zástavních práv, které byly do katastru zapsány před námi, řekl bych, že to naše zástavní právo je tak trochu k ničemu. Pokud se vůbec podaří tyto byty v dražbě prodat, tak nás exekutor ujistil, že na nás už rozhodně nic nezbude – naopak, vydražená částka uspokojí tak maximálně banku (hypotéku), takže všichni ostatní budou mít smůlu. Jak jistě víte, exekutor může pohledávku vymáhat max. 10 let. Zajímalo by mě ale, jak dlouho bude trvat, než uspokojí pohledávky dalších 10 věřitelů před námi, když dlužník už nebude mít to nejcennější – byt? Když bude exekutor strhávat dlužníkovi část platu, za jak dlouho asi přijde řada na nás? Já bych to hrubým odhadem tipoval tak na 10–15 let (když dluží několik miliónů, a za předpokladu, že bude vydělávat tak 20 tisíc čistého, ze kterých mu budou min. 15 tisíc měsíčně strhávat).

Ale to jsem odbočil. Původně jsem se ptal na to, jak (a zda vůbec) by bylo možné zabránit tomu, aby člověk, který neplatí zálohy, nemohl spotřebovávat další vodu, teplo apod. – jinými slovy, jak docílit toho, aby jeho dluh dále nenarůstal? Na to jste mi zatím žádný konstruktivní návod nedal.

Pro pouhé neplacení služeb nelze zřídit „okamžité“ zástavní právo k bytu dlužníka. Zákon č. 72/1994 Sb. připouští možnost zřídit zákonné zástavní právo ihned po nabytí právní moci rozsudku výhradně ze dvou příčin, které jsou v zákoně taxativně vyjmenovány::

• pokud došlo ke vzniku pohledávek tím, že vlastník na svůj náklad neodstranil závady a poškození, které na jiných jednotkách nebo společných částech domu způsobil sám nebo ti, kteří s ním jednotku užívají (§ 13 odst. 2 ZoVB)
• pokud došlo ke vzniku pohledávek z neplnění povinnosti vlastníka přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku (§ 15 odst. 3 ZoVB).

Hrazení služeb a hrazení nákladů na správu domu jsou dvě různé věci. Při pouhém neplacení vody může být zřízeno pouze soudcovské zástavní právo k jednotce, tedy teprve neplní-li dlužník povinnosti uložené nařízením soudu (zpravidla neplatí-li stanovené splátky). Soud tedy bude o zástavě rozhodovat až napodruhé.

lake

Vydražili jsme spolu s ostatními spolumajiteli byt neplatičů, ti se však odmítají vystěhovat. Nájemní smlouvu jim dát nechceme. Máme možnost například nechat na sebe přepsat elektriku a nechat ji odpojit? Nebo je nějaká jiná legální možnost je vystěhovat kromě nekonečného soudního procesu? Děkuji!

Platí, nebo neplatí?

• cit.„…Narazil jsem totiž na portálu epravo.cz na článek…“
  • pane „AP“ narazil li jste „na článek“ – je zbytečné zdržování pokud neuvedete rovnou jeho znění nebo na něj odkaz. Uveďte ho a kdo bude mít zájem vrtákovat v judikátech jistě po čase něco přinese. Nyní by jste mohl uvést ten článek…
    
    
• cit.„…Před chvílí jsem zjistil, že za předělání/rekon­strukci stoupaček se účtuje přibližně 5 tisíc Kč/patro…“
  • ano jak jsem uvedl ekonomika realizace je na prvním místě
  • ovšem cena 5.000 za patro nic neobjasňuje – tedy Vám na Vaše podmínky asi ano, ale jinak ji tady nelze rozebrat…
    nás třeba výměna stupaček stála 230.000 – dovodíte z toho reálně něco pokud Vám neřeknu kolika se to týká bytů, kolika pater co všechno zakázka zahrnuje apod ?

lolek

No, myslel jsem, že když uvedu zdroj (epravo.cz) a popíšu, že článek pojednává o „bránění v užívání“, tak uživatel, který si to v Googlu spojí (epravo.cz bránění v užívání), to také bez problémů najde. Ale pro jistotu, zde je odkaz: http://www.epravo.cz/…ru-7562.html.

A pokud jde o těch 5 tisíc na patro, tak z toho si snad také může každý člověk snadno spočítat, na kolik by ho vyšla rekonstrukce stoupaček v JEHO domě. Rozhodně je lepší uvést 5000,–/patro, než nic neříkající sumu 230.000,– Kč. Takže vaši výtku jsem moc nepochopil. Pokud má přece dům 5 pater, tak ho jedny stoupačky odshora až dolů vyjdou na 5×5.000,– Kč. Pokud bydlí ve 12.patrovém paneláku, tak ho jedny kompletní stoupačky vyjdou na 12×5.000,– Kč. A když ten člověk ví, že u nich v domě mají celkem 10 stoupaček, tak si tuto sumu vynásobí ještě počtem stoupaček a dostane se celkem pohodlně ke konečné ceně. Takže z mého příspěvku se dá vyčíst hodně. Zatímco z vaší částky 230.000,– Kč si cenu pro svůj dům odvodit při sebelepší snaze nemohu.

Představte si situaci kdy si v SVJ odsouhlasí takové pravidla a třeba pan Pepa si odjede během léta na pár měsíců na svůj letní byt. Aby se vyhnul placení základní složky za TUV tak mu podle jejich pravidel stačí nezaplatit zálohy na tyto měsíce protože jak píše Lake :„Kdo o dodávku pro následující měsíc nemá zájem, zálohu prostě neuhradí a voda mu automaticky nebude dodávána ani účtována“. Co na to ostatní líbilo by se vám to ?

PS: Dá se váš nápad aplikovat i při odběru tepla ?

To je zase Lake-rada.

I při nulovém odběru teplé vody člen společenství hradí základní složku.

Rozúčtování nákladů na ohřev teplé vody je dáno a nelze o něm hlasovat, jak doporučuje Mr. Lake (nejsme-li zákonodárným sborem).

Zálohy na služby se stanovují ve výši předpokládané spotřeby, ani o nich nelze hlasovat (nejsme-li zákonodárným sborem).

Ohřev teplé vody je služba, ani o tom nelze hlasovat.

Jasné?

• cit.„…I při nulovém odběru teplé vody člen společenství hradí základní složku…“
  • ano zcela správně. Vyhláška-372 samozřejmě nemá žádnou možnost hlasováním měnit rozpočet TUV (jinak je tomu u TEP kde lze hlasovat o změně hranic §4/4 a způsobu rozpočtu §4/3)
  • i když by bylo neplatiči záloh zabráněno odebírat vodu – stejně zaplatí základní složku!
    Názor cit.„…Kdo o dodávku pro následující měsíc nemá zájem, zálohu prostě neuhradí a voda mu automaticky nebude dodávána ani účtována…“ pochází z houbičkového Blábolystánu…
    
    
• cit.„…Zálohy na služby se stanovují ve výši předpokládané spotřeby, ani o nich nelze hlasovat…“
  • ovšem toto ne. Hlasujete samozřejmě o nutných nákladech na správu a to i na dodávku vody kterou Vám zajišťuje dle zák.274/2001 SVJ. Je to samozřejmě služba, kterou musí mít SVJ z čeho zaplatit.
    Hlasovat lze tedy o tom, kolik nad částku limitní (budete li pod touto částkou – samozřejmě pak můžete být dodavatelem odstřihnuti VŠICHNI – §9/6g) budete na stanovený účel vybírat jako rezervu, tak aby byla tato dodávka plynulá

lolek

Dovolím si jen uvést, že pro naše SVJ není ani tak podstatné to, zda se bude či nebude neplatiči účtovat základní složka. Mnohem podstatnější pro nás je, zda lze najít technické řešení, díky kterému bychom mohli neplatiči prostě a jednoduše „zavřít přívodní kohout“. Pokud bychom to totiž prakticky byli schopní provést (a neporušili tím zákon), pak bychom měli prakticky vyhráno, protože si nedokážu představit, že by neplatič dokázal dlouhodobě žít v bytě, kde není voda! Myslím si, že by ho takovýto postup buď donutil zaplatit, nebo by se odstěhoval – což je pro nás vytouženým cílem. Rozhodně je pro nás totiž lepší, když bude mít neplatič nějaké malé dluhy (např. za tu základní složku a náklady na správu), než když bude mít obrovské nedoplatky za teplo a vodu. Jak jistě všichni víte, teplo a voda tvoří ve většině bytů asi 3/4 všech nákladů. Pokud by tedy bylo možné nějakým způsobem docílit toho, abychom mohli neplatičům „zavřít kohout“, tak to osobně považuji za velkou výhru. A to, zda dotyčnému máme či nemáme účtovat základní složku, je sice také důležité (pro správné vyúčtování), ale řekl bych, že ve srovnání s rizikem neustále narůstajících dluhů v důsledku odběru tepla a vody, za které neplatí, je to celkem zanedbatelný problém.

• cit.„…že ve srovnání s rizikem neustále narůstajících dluhů…“
  • ano. A toto je základní směr úvah kterým by se měl každý řídit. Zvážit rizika toho když použije ne zcela ověřený způsob. Já mohu říci za sebe – pokud by v našem SVJ byla možnost technicky dlužníka odstřihnout – uděláme to (bez ohledu na nespecifikované „nebezpečí“ právních komplikací). 
    
    

  Bohužel náklady na realizaci ZATÍM nevyváží pohledávky, které s těmito problémy u nás máme. Pokud máte Vy problém větší – zaříďte se opět pragmaticky – zvažte rizika a výši dluhů a seznejte zda do toho půjdete – kdo neriskuje, nevyhrává
  
  

  • předpokládám, že ve většině panelových domů T 06 B je stejný systém na dodávky PLYnu – tj.měřidlo je uvnitř bytové jednotky. Pokud je tedy stejný problém s neplacením PLYnu – pak by bylo dobré zjistit jak uvedenou situaci řeší místní dodavatel – tj. jak provede skutečnou deinstalaci přívodu PLYnu konkrétnímu konečnému neplatitči.
    To by mohl být užitečný návod.

lolek

Před chvílí jsem zjistil, že za předělání/rekon­strukci stoupaček se účtuje přibližně 5 tisíc Kč/patro, což u nás vychází na cca 300 tisíc Kč (= příliš drahé řešení – to asi nikdy nikdo neschválí, přestože dluhy se u nás pohybují na podobné částce).

Pane, neblábolte. Po celou dobu zde diskutujeme o tom jak neplatiči zabránit v odběru teplé vody. Nemůžete mu vodu uzavřít a ZÁROVEŇ mu účtovat základní složku za její odběr. Na základě čeho byste ji účtoval samozřejmě nevíte.

O rozúčtování nákladů jsem se nezmiňoval. Je zřejmé, že o něm též nic nevíte. O čem všem se dá hlasovat rovněž nevíte, protože neznáte vyhlášku 372/2001 Sb. Ta hlasování samozřejmě umožňuje.

Zda se o zálohách dá či nedá hlasovat jsem se nezmiňoval. Psal jsem o tom kdy se budou platit. Čtěte co bylo napsáno.

O tom, že dodávka teplé vody (nikoliv Váš „ohřev teplé vody“) je služba, nikdo nepochybuje a já jsem se o tom nezmínil. Čtěte co bylo napsáno a diskutujte teprve budete-li tomu rozumět.

lake

Važený pane Lake jestli je dotyčný vlastník odpojen(dobrovolně i nedobrovolně) tak je ve vámi uvedené vyhlášce 372/2001 SB. uvedeno toto : "na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu teplé užitkové vody rozúčtovává vlastník základní složku nákladů podle § 5 odst. 3.

Jízdě výtahem zabráníme snadno. Prostě na chip, který používá k rozjezdu výtahu tuto službu zakážeme, stejně jako to mají přízemí…

„Pak by Policie musela stíhat asi SVJ, a nikoli jen vás“

Pane Lake, PO ještě nejsou trestně odpovědné. To zatím předbíháte.

„…že byste svůj návrh na odpojení tepla a vody předložila na shromáždění, které by ho většinou hlasů schválilo.“

Trestně odpovědný by byl zcela jistě ten, kdo by k takovému činu pokyn vydal – hlasování na shromáždění (organizátor dle §23 TZ) a ten, kdo by se pokusil jej vykonat (pachatel dle §22)

Takže nezbývá než cca 10 let platit za dlužníky teplou vodu, teplo a všechny služby a pak z nich nedostaneme vůbec nci, protože mají dluhy, kam se podívají :( Tak to je smutné :(

Ještě jedna věc. Někde jsem tu četla, že kdybychom byli přímým dodavatelem např. tepla, máme právo ho odpojit (předpokládám, že ČEZ taky neporušuje zákon, když nedédává neplatičům). Nešlo by to pak obejít nějakou kličkou, např. že teplo bude jako celek odbírat SVJ (jako právnická osoba nebo třeba nějaká jiná firma) a ta ho bude přeprodávat přímo svým vlastníkům. Možná to nedokážu přesně vyjádřit, ale doufám, že tu mou myšlenku pochopíte :) To už by pak měla právo teplo nedodat??

Paní Auroro,

SVJ nemůže prodávat teplo, jak doporučujete (ať už vyrobené nebo nakoupené), neboť jeho rozsah jeho činnosti je omezen zákonem.

Takže Vaše klička neprojde.

Dobrý den lidi,

nejsem právník, ale z toho, co tu čtu mne napadla zajímavý postup odpojení teplé vody bez překážek.

STANOVY – Čl. XIV – PRÁVA A POVINNOSTI ČLENA SPOLEČENSTVÍ 2 –

7. umožnit instalaci a údržbu zařízení pro měření tepla a vody

Postup proti dlužníkům:

1. na Shromáždění odhlasujeme dopředné placení záloh
2. provedeme odečet vody (na toto nás musí do bytu pustit – oznamovací povinnost – 3 dny předem????)
3. upozornění, že nezaplatil zálohu a odběr vody je protizákonný
4. opět po měsíci provedeme u dlužníků odečet vody (opět na toto nás musí do bytu pustit – oznamovací povinnost – 3 dny předem????)
5. samozřejmě k odběru dojde a my dlužníka zažalujeme za klasickou krádež, při odběru nad 5000 Kč se jedná o trestní čin

To by musel mít pořádnou odvahu, aby dál teplou vodu odebíral dál. A není nutná plomba, nic…

Zajímá mne Váš názor na celou věc. Díky

• cit.„…musí do bytu pustit…“
  • jen pokud máte oprávněný důvod pro vstup. Vy zde však uvádíte čistě šikanózní důvod. Uvádíte li vzorové stanovy – zkuste si také přečíst: Čl.XVII/2

    Vyúčtování záloh na úhradu za služby provádí výbor jedenkrát za zúčtovací období, kterým je kalendářní rok, nejpozději do 4 kalendářních měsíců po jeho skončení; v souladu se stanoveným způsobem rozúčtování [čl. VII odst. 3 písm. h)]. Nedoplatek nebo přeplatek vyplývající z vyúčtování je splatný do 7 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období

• cit.„…upozornění, že nezaplatil zálohu a odběr vody je protizákonný…“
  • je zjevné, že odběr vody musí být správně zúčtován ale včasné nezaplacení zálohy nelze prohlašovat za krádež bude li nedoplatek na konci zúčtovacího období řádně vyrovnán
    
    
• cit.„…opět po měsíci provedeme u dlužníků odečet vody (opět na toto nás musí do bytu pustit…“
  • příkladně pro TUV i TEP máte §§ ve Vyhlášce-372 cit.„…nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období.“. Formulaci si ale nelze vykládat jako možnost každý měsíc někomu šmejdit v bytě.
    
    
• cit.„…samozřejmě k odběru dojde a my dlužníka zažalujeme za klasickou krádež…“
  • jste zcela mimo.
  1. načtěte si nejprve co znamená „krádež“ cit.„..Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní…“
  2. „rozum“ se pak ptá: kdy nastane situace „…odběr nad 5000 Kč …“?
     I kdyby byla průměrná měsíční spotřeba cca 4m³ pro jednu vodu a jednu osobu – je to tedy cena kolem 700–800 Kč celkem.
     
     
• cit.„…To by musel mít pořádnou odvahu, aby…“
  • nikoliv odvahu ale zdraví… aby ustál záchvat smíchu

lolek

Možnost odpojit vodu (studenou + teplou, nebo i jen teplou) neplatičům v SVJ jsme konzultovali celkem u čtyř právníků, z nichž 2 se specializují na bytové právo. Žádný z nich nám tento postup nedoporučoval, a to ani v případě, že bychom předělali stoupačky (tak, aby do každého bytu vedl samostatný přívod vody) nebo před uzavírací ventily na odbočce do bytu (tj. ve stoupačkách uvnitř bytu) namontovali dálkově ovládaný elektromagnetický ventil. Tři z nich se shodli na tom, že by byl takový zásah protiprávní, resp. trestný.

• cit.„…Tři z nich se shodli na tom, že by byl takový zásah protiprávní, resp. trestný…“
  • nezpochybňuji že odpověď byla jak ji interpretujete. Ale, já jsem zrovna tak jednal s několika AK a některé z nich mi postup sporem nedopoučily jen s ohledem „aby byl v domě klid“
    
    
  • jde mi o to – pokud uvádíte, že Vámi navštívené AK Vám v podstatě doporučily „platit za druhé“ – o to aby jste uvedl jejich písemné stanovisko podložené právní analýzou. Tedy jak Vámi zmíněnou protiprávnost tak trestnost.
    
    Bohužel pochybuji, že by takováto analýza Vám byla podána jako pro bono a pokud je tedy nahrazena pouze konejšivou verbální proklamací – nelze ji reálně k ničemu použít
    
    

  Pokud tedy máte také k dispozici nikoli jen verbální názory, pak je jistě uveďte

lolek

Žádné právní stanovisko sem neuvedu. My jsme za některé z nich platili. Pokud by mi někdo na tomto portále na mé otázky odpovídal právními stanovisky, pak bych také možná přispěl troškou do mlýna. Jediný oficiální dokument, na který jsem zde na portále zatím narazil, bylo stanovisko ÚOOÚ ohledně zveřejňování dlužníků na webu. Takže až vy mi poskytnete vaše právní stanoviska, tak já vám poskytnu ta svá. Zatím jsem ale od nikoho nic neviděl, takže si tady rozhodně nebudu hrát na samaritána. Tlumočil jsem zde závěry čtyř právníků. Pokud někdo řeší podobný problém, doufám, že mu to pomůže, aby se nedostal do problémů. Pokud ale někdo o těchto závěrech pochybuje, tak ať si nechá vypracovat právní stanovisko u svého právníka nebo ať si dělá, co sám uzná za vhodné.

Cituji z článku autora (jab) „Jak se vypořádat s neplatiči vody?“ http://www.vodarenstvi.cz/…platici-vody

S neplatiči se na Břeclavsku potýkají také Vodovody a kanalizace Břeclav, které spravují zhruba třicet tisíc odběrných míst v osmašedesáti obcích a městech po celém okrese. „Pohledávky samozřejmě objemově přirůstají. Teď je móda neplatit. Dá se říct, že nejméně polovina je trvalých neplatičů,“ prozradila referentka Vodovodů a kanalizací Jitka Kolenková.
Neplatiče však čeká v první fázi zastavaní dodávky vody. Pokud se problém několikrát opakuje, dlužník přijde o vodoměr. Problém nastává v případě, že je vodoměr přímo v domě a odběratel vody k němu techniky nevpustí. Potom se například úplně zruší přípojka tím, že se odkope. Za znovunapojení vody zákazník musí zaplatit.

Zajímavé. Tvrdilo se zde v diskusi, že byt je nedotknutelný, že odpojení vody je neoprávněným zásahem – BUBUBU – trestným činem, kvůli němuž odpojovač půjde rovnou za katr. Ale ono je to v praxi jinak. Ředitele Vodovodů a kanalizací Břeclav dosud nikdo nezatkl, ani další ředitele dalších stovek společností dodávajících vodu …

lake

• cit.„…Žádné právní stanovisko sem neuvedu…“
  • v tom případě mají Vaše vývody cenu „zlámané grešle“. Ale nakonec to je jedno. Zdravý rozum napoví, že je vůbec otázkou proč jste potřeboval/i sta­noviska od 4 různých právníků – zjevně jste platil/i všem.
  • ještě jsem neslyšel argument že přispěvatel nepřispěje protože on také něco nenašel. Mám spíše za to, že jste pouze „strašič“ těch co by snad reálně něco udělat chtěli a mohli
    
    
• cit.„…takže si tady rozhodně nebudu hrát na samaritána…“
• cit.„…nebo ať si dělá, co sám uzná za vhodné…“
  • velmi správně. V tom případě si nechte veškeré své postřehy pro sebe a neprezentujte je zde, neboť prokázat je nechcete, nemůžete nebo jste si je vymyslel. Důvody nikoho nezajímají a stejně se každý zařídí jak chce. K tomu nikoho vyzývat nemusíte.
    
    
• cit.„…Pokud někdo řeší podobný problém, doufám, že mu to pomůže…“
  • nepochybně, pokud někdo řeší „podobný problém“ pak mu obecná proklamace/báchor­ka „nějakých právníků“ co se shodli – nikdo přesně neví na čem a jak – nepochybně nepomůže.

lolek

Vážený pane/paní lolku, nechápu, že vás tak rozčílilo to, že sem někdo nechce vkládat dokumenty, za které on musel draze zaplatit. Nevím, proč bych něco takového dělal. Vy to snad děláte? No, zatím jste mě o tom nijak nepřesvědčil – žádné placené právní stanovisko jsem zde od vás na portále nikdy neviděl. Chováte se jako malé dítě, které chtělo po cizích lidech drahé bonbóny, a strašně se urazilo, když mu je nikdo nechtěl dát – a navíc pak ještě začal ty cizí lidi pomlouvat (viz báchorka, „nějakých právníků“, nechte si své postřehy pro sebe, „strašič“).

Nemám potřebu si před vámi na něco hrát. Nestavím se do role nějakého arbitra, který snědl veškerou moudrost. Právo proto nemám problém zajít za právníkem a požádat ho o radu, když něco nevím. Jak jsem pochopil z vašich narážek, vy zjevně žádné právní rady nepotřebujete a když je někdo druhým lidem tlumočí, tak je bezdůvodně zpochybňujete.

Pokud jsem svá tvrzení nepodložil právními stanovisky, a vy na základě toho tvrdíte, že mé názory (vývody) mají cenu „zlámané grešle“, tak v tom případě mají cenu zlámané grešle i všechny VAŠE názory (potažmo všechny názory na tomto portále) – podle stejného principu (žádné právní stanovisko = báchorka).

Takže než začnete po druhých chtít, aby na obhajobu svých tvrzení citovali právní stanoviska, tak s tím laskavě začněte nejprve sám!!!

Jinak bych řekl, že tvrzení založená na několika právních stanoviscích (i když se s nimi vy osobně třeba neztotožňujete) mohou druhým lidem posloužit mnohem více než rady anonymních lidí, o kterých nikdo neví, co mají za vzdělání nebo jakou funkci v SVJ zastávají, a za nic z toho, co zde napíšou se nemusí nikomu zodpovídat.

mohu Vás požádat o e-mail? Ráda bych s Vámi probrala informace, které máte od právníků.Bohužel nemohu dát rávní stanovisko – tedy možná jedno – ale bude k ničemu tak jako mě: řekl, když někdo neplatí tak mu to SVJ může odpojit, Vy byste to taky odpojila, kdyby vám neplatili. Na mou otázku o jaký se to opírá zákon mi však nebyl schopen odpovědět. Takže jak říkám naprosto k ničemu, ale 2000– v prd… takže budu velmi vděčná, když mi pomůžete. můj e-mail: tifo1@seznam.cz díky moc

jak chcete pane „AP“, klidně Vás rozeberu

• cit.„…že vás tak rozčílilo to, že sem někdo nechce vkládat dokumenty…“
  • pane „AP“ jste mimo. Rozpoznat emoce jako je rozčílení ve slovech a větách je umění, které Vy rozhodně neovládáte
  • Vaše stanovisko, že „nedáváte zadarmo“ je zcela pochopitelné a já Vám neříkám, že nám zde „máte dát zadarmo“. Vy zde bez důkazu předkládáte kontroverzní stanovisko, které je způsobilé přivodit některým čtenářům škodu pokud se jím budou ve stejné situaci řídit. Je známé rčení „koho chleba jíš toho píseň zpívej“ – a tak se dívám na stanovisko těch Vámi oslovených právníků. Já mám také právní stanoviska různých AK, která byla placená (nikoli tedy pro tuto situaci) ale stěžejní je, že jsou to stanoviska „na zakázku“ a pro podporu „předem stanoveného účelu“.
    
    
• cit.„…a navíc pak ještě začal ty cizí lidi pomlouvat…“
  • pane „AP“ – pomluva je nepravdivé nebo dehonestující tvrzení o někom v jeho nepřítomnosti které mu navíc neřeknete face-to-face.
  • Vy totiž chybně spojujete význam použitých slov „proklamace/báchor­ka“ s zmiňovanými právníky. O ně tu nejde. Jde tu pouze o Vámi prezentovaná tvrzení která mají přivodit změnu názoru na řešení předmětného problému Vámi viděným směrem… Ovšem nepřinášejícím jakoukoli vizi vyřešení problému.
    
    
• cit.„…Jak jsem pochopil z vašich narážek, vy zjevně žádné právní rady nepotřebujete…“
  • nikoli. Samozřejmě pokud nevím a neumím najít ve svých znalostech – pak s velkou obezřetností losuji, která AK asi tak může mít znalosti, které potřebuji získat. Tyto však vždy zvážím, protože ne vždy stojí tyto „právní konzultace“ za peníze které si AK vyúčtuje.
    
    
• cit.„…a když je někdo druhým lidem tlumočí, tak je bezdůvodně zpochybňujete…“
  • nezpochybnil jsem něco co jste neuvedl. Uvedl jste jen SVÁ tvrzení. Zde připouštím, že cokoli lze označit za „SVÁ“, ale pokud není jinak, je nutno se odvolat nejprve na zákony a pak na judikáty. Jinak se bezpochyby právo nalézat nedá.
  • tlumočit jen svou zkušenost – je nepoužitelné. To jsem již uvedl ZDE. To nikomu nepomůže.
    
    
• cit.„…tvrzení založená na několika právních stanoviscích… …mohou druhým lidem posloužit mnohem více než rady anonymních lidí…“
  • nikoli. To co může být způsobilé někomu posloužit je takový údaj/informace, kterou lze nezávisle prověřit z více stran. Příspěvky na tomto portále – ano mají povahu „dojmů“, „báchorek“, „rad“, „tvrzení“, „odkazů na zákony“ a pak citací z „vybraných judikátů“.
  • patříte ale do stejně anonymní skupiny Anonymousů jako já jako kdokoli neregistrovaný. Je tedy zcela nedůvodné myslet si, že Vaše „tvrzení vlastnictví“ jakýchsi zaplacených stanovisek neznámých právníků při neznalosti zadání záměru ani vývodů právní analýzy bude uvěřitelnější než jakákoli jiná informace pouze vycucnutá z WEBu.

Takže pane „AP“ snad to stačilo. Napříště doporučuji ponechat tvrzení která nejste schopen nebo ochoten doložit raději pro sebe.

lolek

Pane lolku, jste mimo. Z vašich posledních dvou příspěvků je naprosto zřejmé vaše citové zaujetí probíraným problémem. Předložte právní stanovisko a judikáty, které podpoří vaše tvrzení, a pak bude mít smysl se o tom s vámi dále bavit. Vaše argumentace, kterou se zde snažíte napadat mé „vývody“ je přinejmenším zmatená. Jinak doufám, že svou poslední větu nemyslíte příliš vážně. Nechávat si pro sebe tvrzení, která není dotyčný schopen nebo ochoten doložit, je naprosto nepatřičný požadavek – čehož jste vy sám příkladem. Projděte si své příspěvky a spočítejte si, kolikrát jste odpověděl „bez důkazů, judikátů, citací zákonů apod.“. No, vzhledem k tomu, že jste člověk, co musí usínat s pocitem, že druhým „správně vysvětlil“ všechny jejich omyly, čekám, že to ještě nějak okomentujete.

Pane AP,

• omlouvám se Vám za ze zbytečně emociálně vedenou diskusi
• omlouvám se i ostatním uživatelům za zbytečně rozsáhlou a zatěžující diskusi mezi mnou a panem AP

lolek