GDPR v dnešním Právu
https://www.novinky.cz/…experti.html
Další rána podnikání? Šifrovat data budou muset i drobní živnostníci, míní experti
Od května příštího roku začíná platit unijní nařízení, které pod hrozbou obřích pokut revolučně zpřísňuje způsoby, jak pracovat a chránit data lidí. A i když se to nikde výslovně nepíše, respektovaní odborníci z počítačových a poradenských firem oslovení Právem se shodují, že zabezpečit data by měli i ti nejmenší živnostníci.
Ve firmách, úřadech, zdravotnických zařízeních, ve školách začíná shon kolem počítačových sítí a v nich uložených osobních dat klientů, občanů, pacientů. Všechny údaje o svých odběratelích, dodavatelích, včetně faktur, by měli mít uložené na zašifrovaných discích nebo na vzdálených zabezpečených úložištích (cloudech) a externí pevné disky by měly být v zamčených místnostech.
Faktury, objednávky, účty druhých se nikde nesmějí válet v kancelářích na stolech či být jen tak v šanonech na chodbě. Unijní nařízení GDPR (General Data Protection Regulation) se ale nevztahuje jen na velké organizace.
„S určitými výjimkami se GDPR týká každého, kdo zpracovává osobní údaje. Není přitom rozhodující, zda je to firma, jednotlivec, živnostník,“ vysvětluje Jaroslav Jurníček ze společnosti MCS Consulting.
Chybí návod k použití Zavést nové bezpečnostní procesy podle něho musí například i samostatní účetní, lékaři, advokáti, marketingové a průzkumné agentury, reklamní pracovníci na volné noze, grafici, v podstatě každý, kdo fakturuje.Jenže chybí přehledné noty, jakýsi návod k použití obšírného nařízení, a ze složitosti se začíná dělat kšeft. Za velké peníze o tom začíná mluvit kdekdo a laik pak těžko rozlišuje, co brát vážně a od koho si nechat rozumně poradit.
„Chybějí interpretace nařízení GDPR. Nedostatečné povědomí o něm mají také zaměstnanci,“ uvedla na nedávném Fóru věřitelů v Praze specialistka poradenské společnosti PWC Zuzana Dubská, která byla právničkou na Úřadě pro ochranu osobních údajů.
Připomněla, že v řadě soukromých a státních organizací vznikne povinnost jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů.
Zdůraznila, že GDPR zavádí úplně nová práva klientů firem a jejich zaměstnanců, například právo na přenositelnost údajů, právo na výmaz dat.
Právo být zapomenut „Jde například o implementaci práva být zapomenut,“ zmínil na věřitelském fóru Miroslav Vysušil z poradenské společnosti EY. Jenže kdy, co, jak z databáze vymazat? Na to už není snadná odpověď.
Týká se to typicky například registrů dlužníků, kde jsou někteří lidé vedeni i přesto, že své dluhy již uhradili, ale v registru jsou zapsáni pořád, jen s tím, že výše jejich závazku je v databázi vyčíslena na 0 Kč, a pak jim třeba operátor nechce prodat službu nebo zařízení, protože mají v registru negativní záznam, byť s nulou. To by se s GDPR již nemělo dít.
Firmy malé i velké, rovněž úřady a veřejné instituce budou mít také povinnost Úřadu pro ochranu osobních údajů do 72 hodin od zjištění hlásit narušení datové bezpečnosti. Dnes většina subjektů potíže s úniky dat spíše tají, aby nepřišly o reputaci.
Podle Vysušila v Nizozemí už od ledna loňského roku platí povinnost úniky dat hlásit. V roce 2016 bylo oznámeno 5500 incidentů, přičemž za letošní první kvartál to bylo již 2300.
Čtvrtina se odehrála ve zdravotnictví a v sociálních službách, pětina ve finančním sektoru a dvacet procent ve veřejné správě.
Kolem 60 procent se týkalo méně než deseti osob.
Obezlička rádců O nařízení se toho málo ví, a tak kdekdo se začíná na vizitkách a v prezentacích označovat za „certifikovaného poradce GDPR“.
Jenže to je jen marketingová obezlička hrající na pocity vyděšených firem s cílem vytáhnout z nich odměny za rádcovství. Ve skutečnosti žádné oficiální národní soukromé certifikační autority ke GDPR neexistují.
Je ale fakt, že aplikaci nařízení se seriózně věnuje řada počítačových a poradenských firem hledajících výklady a normální postupy, jak se ve firmách a organizacích „bez ztráty kytičky“ s GDPR vypořádat.
Nástroj k zaklekávání Jak to totiž u plošných direktiv bývá, očekává se, že GDPR bude i nástrojem pro udávání, vydírání a zakleknutí nepohodlné konkurence.
Pokuta od Úřadu pro ochranu osobních údajů může podle GDPR činit astronomických dvacet tisíc eur nebo čtyři procenta z obratu.
U korporace počítáno z jejího globálního byznysu, tedy včetně dceřiných firem.
Společností jsou desítky tisíc, kontrolorů z Úřadu pro ochranu osobních údajů hrstka, takže budou prověřovat došlé tipy. Anebo rozjedou detailní pátrání, pokud z firmy ve velkém nějaká citlivá data opravdu uniknou, třeba díky zhrzenému zaměstnanci, který nechá někde v hospodě nebo v hodinovém hotelu válet nezašifrovaný notebook, jak se třeba v minulosti už stalo i příslušníkovi jisté státní bezpečnostní složky.
Hezký den!
Článek je příkladem hysterie vyvolané firmami, které se živí školením o GDPR. Před 3 lety jsme byli svědky hysterie vyvolané firmami školící NOZ a advokáty prodávající vzory stanov. Z ÚOOÚ odcházejí zkušení úředníci do poradenských firem.
Jak už jsem psal a v článku to zaznívá, statutáři budou GDPR zneužívat v boji proti vlastnickým právům a vymlouvat se při zakazování nahlížení do účetnictví. SČMBD už připravuje metodiky, jak znemožnit vlastníkům nahlížet do účetnictví a smluv s odvoláním na GDPR.
Statitisíce vlastníků budou postaveni do role obětí a soudy budou masově zamítat jejich žaloby o nahlížení do účetnictví a smluv, protože obsahují osobní údaje ostatních vlastníků. Zaznělo to i na semináři SMBD, kde lektorka vyvodila, že vlastník nesmí nahlížet do podkladů k vyúčtování, kde jsou obsaženy osobní údaje jiného vlastníka. Kdo nesouhlasí, může podat žalobu, kterou však prohraje.
Co hůře – vlastníci si zákaz nahlížení schválí v panické hrůze sami. Zástupce SBD přijde na schůzi a třesoucím se hlasem oznámí, že jestli shromáždění nezakáže nahlížení, hrozí jejich SVJ pokuta od Evropské unie 20 miliónů euro. Protože na každé schůzi je aspoň jeden informovaný vlastník, který podobnou informaci přečetl v Blesku nebo ji slyšel na TV Barrandov, shromáždění 99 % hlasů přítomných schválí usnesení o zákazu nahlížení do účetnictví a smluv.
TN., nestrašte. Záleží, co dovolíme, ne? Uvedu příklad k tomu, co píšete.
Zaznělo to i na semináři SMBD, kde lektorka vyvodila, že vlastník nesmí nahlížet do podkladů k vyúčtování, kde jsou obsaženy osobní údaje jiného vlastníka.
Nechápu takové strašení od „odborníků“, když řešení považuji za triviální – stačí, když skutečné osobní údaje jiného vlastníka pro účel nahlížení „správci“ zakódují (např. stačí číslovka). S těmi soudci, když zde opakovaně píšete, co se v rozsudcích dočítáte, to bude s ohledem na výši jejich společenského postavení a platu trošku silnější káva, ale nesmíme se dát.
SVJ nebo BD jsou jen právnickými osobami. Právnickými osobami, které sdružují své členy za účelem správy. Je-li vlastníkem listin SVJ nebo BD, pak to znamená, že jsou vlastníkem všichni členové a proto všichni mají právo nahlížet, protože věc správy je jejich společnou věcí. Proto právo nahlížet v sobě implicitně zahrnuje i právo pořizovat kopie (mohu dohledat rozsudek, v němž je to srozumitelně vysvětleno). Povinností správce je vytvoření takových podmínek pro každého jednotlivého člena korporace, aby tyto operace nebyly prováděny v rozporu s právě účinnými zákony. Správci to asi vnímají jako bič, proto lžou, jak když tiskne.mohu dohledat rozsudek, v němž je to srozumitelně vysvětleno
Nic nedohledáte! Lidi, přestaňte tady už uvádět stará rozhodnutí 29 Cdo 703/2011 a II. ÚS 3137/09! Netýkají se SVJ a nejsou uplatnitelné pod NOZ! Čtěte judikaturu let 2016–2017. Jste jako Lake. Vy těm nešťastníkům potom zaplatíte náklady řízení?
TN., vykřičníky uvozují rozkaz. V diskusích pak poměrně často ukazují na to, že tomu, kdo je používá, došly věcné argumenty. Ale třeba vám jen opakovaně sklouzává prst na klávesnici. Tak se pokusím navázat tam, kde jsme skončili, jawohl?
Ty rozsudky, z nichž zde občas citujete, se neodvolávají na stará rozhodnutí?
Judikatura let 2016–2017 – co tím konkrétně myslíte? Rozhodnutí nižších soudů? Ptám se proto, že sbírky judikatury jsou „doménou“ NS a NSS a podle mého názoru je nereálné, aby existovaly. Doložte, prosím, že i v tomto se pletu.
Nevím, v čem jsem jako lake a nevím, proč bych někomu měla platit náklady řízení, viz NOZ § 4 (1) Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.
To jste teda ulítl parádně. Podívejte, já na rozdíl od lakeho nikoho nepřesvědčuji o správnosti svých názorů. Jen se snažím o nich diskutovat pokud mne osobně nikdo nenapadá, diskutuji (doufám) bez urážek. Pokud napadá můj názor, je to v pořádku, proto vás i zde musím vyzvat k vysvětlení (diskusi), v čem jsem jako lake a proč bych nějakému nešťastníkovi měla platit náklady řízení.
Vaše kategorické „Nic nedohledáte!“ diskusi nesvědčí a ukazuje na myšlenkové ustrnutí. Rozsudky bývají i špatné, zejména u nižších soudů, netřeba na ně hledět jako na dogma, zejména když máme soudy nezávislé. Je potřeba věřit ve vývoj (;-) po spirále).
Pro ty ostatní, kteří nemají strach přemýšlet a nebo jen přemýšlet o našem světě a svém životě chtějí, si dovolím ocitovat tři pasáže z jednoho nálezu ústavního soudu (podle TN. starého, neb jde o II.ÚS 3137/09 ze dne 7. 4. 2010):
Ústavní soud již dříve vyslovil, že spoluvlastnictví velmi úzce navazuje na ochranu vlastnického práva poskytovanou zejména podle čl. 11 odst. 1 Listiny, podle něhož vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Spoluvlastnictví je výrazem vlastnického vztahu ke společné věci s tím, že spoluvlastník může svým podílem nakládat jen s ohledem na zájmy ostatních spoluvlastníků (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 279/95, N 73/8 SbNU 209). Povinností veřejné moci, zejména pak moci soudní, je bezpochyby poskytnout náležitou ochranu vlastnickému právu všech spoluvlastníků tak, aby byl naplněn ústavní požadavek šetření smyslu základního práva (čl. 4 odst. 4 Listiny).
Povaha nároku na získání informací o hospodaření společnou věcí je specifická, neboť z pohledu podílového spoluvlastníka jsou tyto informace klíčové pro úvahu o nakládání s předmětem spoluvlastnictví a volbu strategie ve vztahu k ostatním spoluvlastníkům, dalším osobám či orgánům veřejné moci. Hmotněprávně se projevuje jako právo kteréhokoliv spoluvlastníka na to, aby mu ostatní spoluvlastníci informace týkající se společné věci nezadržovaly, resp. aby mu veškeré podklady ten, kdo jimi disponuje, poskytl, a to kdykoliv, třeba i opětovně. Specifikum se projevuje i v procesu, a to v požadavku na rychlost řízení; uplatněním nároku si spoluvlastník zpravidla jen připravuje pozici pro další postup.
Dílčí právní úvahy obsažené v odůvodněních napadených rozsudků jsou správné. Bez dalšího lze samozřejmě akceptovat závěr, že žalobu na podání informace o hospodaření společnou věcí stačí vymezit obecně, neboť v podrobnostech nebývá žádající spoluvlastník o předmětných dokumentech zpraven. Spoluvlastník má právo na předložení komplexního, věcně a časově souvisejícího na sebe navazujícího souboru listin týkajících se hospodaření s nemovitostí. Jde o právo průběžné a trvalé, které lze vykonávat k novým skutečnostem, ale i opakovaně. Limitem je zde požadavek ochrany ostatních spoluvlastníků před nepřiměřeným rušením. Právo na informace přitom nelze chápat formálně, doklady musí být předloženy za takových podmínek, aby měl spoluvlastník reálnou možnost se s jejich obsahem seznámit a řádně je prostudovat. Nic nelze namítat ani vůči závěru, že právo lze úspěšně uplatnit teprve tehdy, je-li rušeno (či taková situace reálně hrozí).
Pane TN,
když se tak oháníte aktuální judikatůrou, můžete zde uvést jeden dva rozsudky z poslední doby týkající se (ne)zhotovování kopií dokumentů SVJ při nahlížení do nich?
Bohužel, četla jsem rozsudek okresního soudu ohledně nahlížení z letošního roku. Nemohu ho zde zveřejnit, nemám k tomu souhlas. Ale soudkyně rozhodla tak, že vlastník má právo nahlížet do dokladů týkajících se služeb a do dokladů, které se týkají správy nikoli.
Tato soudkyně argumentovala tím, že zákon o službách nahlížení upravuj a NOZ nikoli. Dle mého je to hloupost. Nahlížení do dokladů týkající se správy upraveno není, protože vychází již ze samotného právního postavení spoluvlastníka společné věci a nutností umožnit mu řádnou péči o jeho vlastní majetek. Toto právo nemůže omezit vetšina a není potřeba to někde oslit do zákonů. A nic na tom nemění ani GDPR. Každý vlastník se může seznámit s doklady, které se týkají správy, neboť se týkají i jeho samotného.
Magda
„vlastník má právo nahlížet do dokladů týkajících se služeb a do dokladů, které se týkají správy nikoli“
Gramotná soudkyně, rozlišuje služby a správu. Mám čtení od soudce, který to rozlišit není schopen. Jak mu pomoci?
Proč byste měl nahlížet ! Co kdyby jste ještě při tom něco viděl ! Třeba kolik stála vymyšlená (neexistujcí oprava) v bytě souseda (možná že právě soudce). Právě nějaký vykuk rozhodl, že nemáme právo se bez důvodu ptát na mzdy zastupitelů. V odůvodnění je, že byste mohl kritizovat, že někdo je placen nezaslouženě. To už kritizoval Péťa Nečas, když lidé se zajímali kolik své Janičce kobyle platí.
TN, mnoho lidí považuje za pravdu to, co si přejí. Na tomto webu např. lake, Magda3, Misme. Realita je nezajímá. A mají řadu obdivovatelů, kteří vám a mě udělí minusy, protože jim boříme jejich představy.
Realisto, z titulku vašeho příspěvku usuzuji, že jste na rozdíl ode mne informován. Bylo by proto fajn, kdybyste se oprostil od výpadů vůči mně a zveřejnil zde pro poučení REÁLNÉ INFORMACE, na něž poukazujete.
„Nechápu takové strašení od „odborníků“, když řešení považuji za triviální – stačí, když skutečné osobní údaje jiného vlastníka pro účel nahlížení „správci“ zakódují (např. stačí číslovka).“
Asi máte na mysli „pseudonymizaci“. Jednak by to bylo pracné. Ale zejména když se dočtu, že dohoda o provedení práce je uzavřena s 9999, tak mi to nestačí. Stejně tak pokud bude uvedeno, že spoluvlastník 88888 má malou spotřebu studené vody, tak chci vědět o koho se jedná, abych posoudil, zda v jeho bytě náhodou nebydlí třeba 6 osob a že tedy tak malá spotřeba je asi něčím ovlivněna.
„Je-li vlastníkem listin SVJ nebo BD, pak to znamená, že jsou vlastníkem všichni členové…“
To je rozšířený omyl, ověřte si to u nějakého právníka. Vypomohu si citací Logika ze včerejška:
„Podle vás jsem i spoluvlastníkem všech dokumentů SVJ. To je mimořádná hloupost. Je rozdíl mezi vlastnictvím člena SVJ (akcionáře a.s.) a vlastnictvím SVJ (a.s.) Snad pochopíte na příkladu. Jsem vlastníkem několika akcií Komerční banky. Domníváte se, že mi patří i část zlata a hotovosti v trezoru KB? A že si tam mohu chodit a přepočítávat si ty „svoje“ bankovky?“
Realisto, doporučení pro nás dva asi je, abychom se každý drželi svých postupů a svého přesvědčení. Nicméně neodpustím si reagovat na váš MIMOŘÁDNĚ NEVYDAŘENÝ PŘÍSPĚVEK.
Nejdříve citace:
Asi máte na mysli „pseudonymizaci“. Jednak by to bylo pracné. Ale zejména když se dočtu, že dohoda o provedení práce je uzavřena s 9999, tak mi to nestačí. Stejně tak pokud bude uvedeno, že spoluvlastník 88888 má malou spotřebu studené vody, tak chci vědět o koho se jedná, abych posoudil, zda v jeho bytě náhodou nebydlí třeba 6 osob a že tedy tak malá spotřeba je asi něčím ovlivněna.
Nic konkrétního, krom toho, co jsem uvedla, jsem na mysli neměla. Takže vy byste chtěl chránit osobní data bezpracně? Ideálně, kdyby se chránila sama. Nebo kdyby ČR, případně samotná EU vydala nařízení na zákaz nahlížení do jakýchkoliv podkladů, ano? :D
U spoluvlastníka 88888 nemusite vědět o koho se jedná, když máte k dispozici kompletní podklady a když nikde nenajdete těch 6 osob, tak postupujete dále jako „informovaný člověk“.
To je rozšířený omyl, ověřte si to u nějakého právníka. Vypomohu si citací Logika ze včerejška: „Podle vás jsem i spoluvlastníkem všech dokumentů SVJ. To je mimořádná hloupost. Je rozdíl mezi vlastnictvím člena SVJ (akcionáře a.s.) a vlastnictvím SVJ (a.s.) Snad pochopíte na příkladu. Jsem vlastníkem několika akcií Komerční banky. Domníváte se, že mi patří i část zlata a hotovosti v trezoru KB? A že si tam mohu chodit a přepočítávat si ty „svoje“ bankovky?“
Uvedl jste pro mne nesrozumitelný příklad. Proto mám sadu otázek a jedno doporučení:
Otázky:
- Definice SVJ a akciové společnosti jsou totožné?
- Práva a povinnosti členů SVJ a akcionářů akciová společnosti jsou totožná? Upravena totožnými ustanoveními legislativy?
- Pokud jsou mezi nimi odlišnosti, v čem tkví?
- To zlato v trezoru KB patří komu?
Doporučení:
Před další diskusí na toto téma se raději seznamte se stanovami KB, a. s. Až to uděláte, zjistíte, že vámi uvedený příklad je mimořádně špatný.
Jako akcionář KB jejich stanovy znám, rámcově. Zlato v sejfu KB patří KB (pokud ho tam někdo nemá v úschově). Stejně jako doklady SVJ patří SVJ nikoliv členům SVJ. Stejně jako prostředky na bankovním účtu SVJ patří SVJ nikoliv členům SVJ etc.. Pseudonymizace v podmínkách SVJ je nesmysl, protože jako člen SVJ máte nárok na všechny informace, nikoliv na pseudonymizované údaje. Komparaci mezi SVJ a a.s. jistě zvládnete sama.
Realisto, krátce. A zde s vámi naposled.
Ze znalosti stanov KB je vám nepochybně známo, že příklad, který jste uvedl, je nesmysl, cílená lež.
Znalost konkrétního vlastníka zlata je nezbytná pro rozhodnutí v otázce, kterou jste vznesl, tedy odpověď: Zlato v sejfu KB patří KB (pokud ho tam někdo nemá v úschově), opět žádnou informaci k rozhodnutí neposkytuje.
Pokud jde o to, co píšete v dalším textu o vlastnictví dokladů, vytrhl jste mé tvrzení z kontextu: „SVJ nebo BD jsou jen právnickými osobami. Právnickými osobami, které sdružují své členy za účelem správy. Je-li vlastníkem listin SVJ nebo BD, pak to znamená, že jsou vlastníkem všichni členové a proto všichni mají právo nahlížet, protože věc správy je jejich společnou věcí.“ Pokud vám kontext nepřijde důležitý, je to vaše volba.
O tom, co je nebo není v podmínkách SVJ nesmysl se s vámi přít nebudu, podstatné je, že SVJ musí respektovat jak povinnost nahlížení, tak povinnost chránit osobní údaje.
Komparaci SVJ a a. s. jsem vám doporučila ve víře, že pochopíte, kde děláte chyby.
Skutečně krátce, s osobou, která tvrdí, že lžu nemá cenu ztrácet čas. Zeptejte se právníka, komu patří listina určená SVJ, např. faktura. Patří jednoznačně SVJ. Z kontextu jsem nic nevytrhl. Napsala jste hloupost a neumíte si to přiznat. Howg.
Pane Realisto,
zde na fóru nyní v diskusích kolem GDPR a nahlížení do dokumentů se jakoby zapomíná na jednu důležitou věc specifickou jen pro SVJ, a to že všichni členové SVJ, tedy i nejenom členové výboru, jsou spojeni vlastnictvím společných částí domu. Tedy nutně všichni společně vlastní i jakékoliv informace spojené s touto nemovitostí, s tímto vlastnictvím. Nebo máte snad jiný názor?
Pane Zdenku22,
já reagoval na nesmyslné tvrzení Misme, že členové SVJ jsou vlastníky listin znějících na SVJ. To je nebetyčná hloupost svědčící o elementární neznalosti základů práva.
Úplně něco jiného je, že členové SVJ mají právo na informace uvedené na listinách SVJ. To zajišťuje v rovině práva občanský zákoník. To nezpochybňuji. Nikoliv z vlastnictví listin, ale z občanského zákoníku se musí dovozovat právo nahlížet.
§ 1205 Z.č. 89/2012 Sb.,
Orgány společenství vlastníků
(1) Nejvyšší orgán společenství vlastníků je shromáždění. Statutární orgán je výbor, ledaže stanovy určí, že je statutárním orgánem předseda společenství vlastníků. Zřídí-li stanovy další orgány, nelze jim založit působnost vyhrazenou shromáždění nebo statutárnímu orgánu.
Nevím jak Vy,ale já ze znění tohoto paragrafu usuzuji,že všichni členové SVJ, jsou současně i členy nejvyššího orgánu SVJ=shromáždění vlastníků a tudíž mají všichni stejná práva i povinnosti.Mezi ta práva patří i právo na kontrolu(nahlížení i pořízení si kopií) všech listin a dokumentů týkajících se právnické osoby SVJ a všech jejich členů!
JaVa
Pane Javo, zeptejte se právníka na „vlastnictví“ listin. Je skutečně rozdíl mezi SVJ a členem SVJ, jsou to dvě různé entity. Pokud má SVJ o 10 členech 10 000 Kč v pokladně, tak není možné, aby člen SVJ požadoval „svou“ tisícikorunu, protože ji má ve vlastnictví. Na druhé straně vůbec nezpochybňuji právo člena nahlížet do VŠECH dokumentů.
Milý „Realisto“,já ve svém příspěvku přece vůbec nezpochybňuji to,že všechny listiny (originály) patří právnické osobě SVJ,což ve skutečnosti znamená, všem členům SVJ s právem jejich kontroly(s možností pořídit si při nahlížení kopie) ,ale nikoliv s právem ,aby je vlastnili(originály) jednotliví členové SVJ.Totéž platí i o financích na účtu SVJ.Ty,jsou samozřejmě všech vlastníků jednotek v domě a právnická osoba SVJ/resp.její výkonný orgán je pouze spravuje a nakládá s nimi dle stanov a usnesení nejvyššího orgánu SVJ=shromáždění vlastníků.Myslím,že právnická osoba SVJ/resp.statutární orgán SVJ, není jejich vlastníkem.
Přeji Vám hezký zbytek dne.JaVa
Na vlastnicví peněz se určitě neshodneme. Je nesmysl, aby peníze na účtu SVJ patřily členům SVJ. Členům SVJ patří pouze pohledávka (složená záloha) za SVJ. Nepřeji Vám to, ale pochopi by jste komu patří peníze na účtu SVJ, pokud by SVJ spadlo do konkurzu. Správce konkurzní podstaty by operoval s penězi na účtu SVJ, protože tyto peníze patří VÝLUČNĚ SVJ. A poměrným dílem by uspokojil pohledávky členů SVJ. Je to triviální účetní příklad. V Aktivech má SVJ peníze, v Pasivech má SVJ závazek. A=P. Zeptejte se gramotné účetní. Jiná věc je, jak by mělo své peníze SVJ vynakládat ve prospěch členů SVJ. Na to je shromáždění a stanovy.
Zdravím a souhlasím s Vaším výkladem v případě,„konkurzu na SVJ“.Můžete mi vyložit i znění tohoto §:
Společenství vlastníků
§ 1194
(1) Společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem.
Já zde nevidím nic o tom,že by právnické osoba SVJ měla ze zákona vzniknout/být založena/, za účelem vlastnictví čehokoliv ze spravovaného majetku či financí jí svěřených.
JaVa
Pane Javo, již jsem to zde psal:
„Je to triviální účetní příklad. V Aktivech má SVJ peníze, v Pasivech má SVJ závazek. A=P. Zeptejte se gramotné účetní. Jiná věc je, jak by mělo své peníze SVJ vynakládat ve prospěch členů SVJ. Na to je shromáždění a stanovy.“
Skutečně se zeptejte nějaké účetní, které věříte, když mi nevěříte.
Zdravím „Realistu“.Pravdivost vaši informace mi potvrdila „paní Klainová“,ještě dříve než jsem ji o to sám požádal.Tímto ji velmi děkuji a Vám se hluboce omlouvám za moji neznalost platného výkladu.
Zde uvádím i pro ostatní vysvětlení paní Klainové:
Peníze na účtu SVJ patří skutečně SVJ jako právnické osobě. Není divu, že si mnozí myslí, že jsou majetkem členů SVJ. Také jsem si to myslela, protože jsem to vyčetla z kdysi jediného doporučení MF ČR k účtování a daňové povinnosti SVJ… viz Sdělení čj. 281/55 462/2002. Podobně jsem to uvedla i ve své knížce z roku 2004, protože kromě výše uvedeného Sdělení nebyl jiný metodický materiál k dispozici. Knížku jsem později musela opravit.
Sdělení – Bod 5 a):
Z charakteru SVJ vyplývá, že tato účetní jednotka nemá vlastní jmění ve smyslu účetních předpisů (účet 411 resp. 901), pouze spravuje majetek vlastníků jednotek.
V bodu 7 dále umožňuje členům SVJ uzavřít dohodu, aby si rozdělili úroky z BÚ mezi sebe.
Teprve později bylo jasně sděleno, že peníze na účtu SVJ patří SVJ, stejně jako úroky z tohoto účtu.
S mnoha pozdravy N. Klainová
„Mezi ta práva patří i právo na kontrolu (nahlížení i pořízení si kopií) všech listin a dokumentů týkajících se právnické osoby SVJ a všech jejich členů!“
Odkud toto právo dovozujete? Už jsme zde ukázali, že § 1179 jako argument nestačí.
Nu Beáto, Vy jste v rozporu se zněním občanského zákoníku doplnila před slovo „dokumenty“ slovo „účetní“. Já vycházím z gramatického a teleologického výkladu, Vy vycházíte z Vámi upraveného textu.
Pane Realisto,
já to vidím tak, že každý člen SVJ je v první řadě vlastníkem veškerých informací, které obsahují dokumenty (ať již v listinné nebo elektronické podobě) mající vztah ke správě domu a pozemku.
Vlastníci tak mají právo tyto informace znát a přístup k těmto informacím je upraven formou standardního institutu „nahlížení“ do dokumentů.
Podle mého tak primární právo člena SVJ na informace a tedy přístup k dokumentům SVJ pramení nikoliv z formalizované úpravy tohoto práva formou „nahlížení“, ale z vlastnictví těchto informací.
Tak jako právo na informace např. ze spisu nějakého správního/soudního řízení nepramení z opět formální úpravy „nahlížení do spisu“, ale z pozice účastníka správního/soudního řízení.
A já zase doporučuji blboji, co se probudíl před 3-ma měsíci (http://www.portalsvj.cz/…/22408/track) z kómatu, aby doň zase uléhl.
Souvislost §1179 NOZ a odkazovaného článku je asi taková, jako jít se slepákem za dermatologem.
„Jak je všeobecně známo,dva právníci,tři různé výklady §“.
https://www.novinky.cz/…h-platu.html
Děkuji za odkaz a přeji Vám hezký zbytek dne.JaVa
Soudím, že právo nahlížet je neomezené, alespoň není omezené občanským zákoníkem. Pouze by měl být ve stanovách upraven proces – kdy nahlížet, jak často etc.. Pokud mi někdo zazvoní u bytu ve 20,00 hod, že chce nahlížet, tak mu to neumožním a nabídnu nějaký jiný reálný termín.
„Soudím, že právo nahlížet je neomezené“
Pokud § 1179 vyjmenovává, do kterých listin je možné nahlížet, tak to současně znamená, že do nevyjmenovaných listin nahlížet nelze. Taková je právnická logika (argumentum a contrario, https://en.wikipedia.org/…_a_contrario ).
§ 1179 v druhé větě obsahuje pojem „doklad“. Já si pod tímto pojmem představuji „jakýkoliv doklad“. Jinak bych nemohl realizovat své právo uvedené v prní větě a to seznámit se, jak SVJ hospodaří a jak dům spravuje. Jakou máte na mysli listinu, která je nevyjmenovaná v § 1179?
V § 1179 je jasně uveden účetní doklad, nikoliv jakýkoliv doklad. Takže nezahrnuty v § 1179 jsou všechny listiny, které nespadají do jedné z níže uvedených skupin:
smlouvy uzavřené ve věcech správy,
účetní knihy,
účetní doklady.
Stále tak zůstává otázka, odkud plyne nebo lze dovodit právo nahlížet do listin SVJ, které nejsou uvedeny v § 1179.
Budu se opakovat:
„§ 1179 v druhé větě obsahuje pojem „doklad“. Já si pod tímto pojmem představuji „jakýkoliv doklad“. Jinak bych nemohl realizovat své právo uvedené v prní větě a to seznámit se, jak SVJ hospodaří a jak dům spravuje. Jakou máte na mysli listinu, která je nevyjmenovaná v § 1179?“
§ 1179 uvádí: U této osoby může vlastník jednotky nahlížet
- do smluv uzavřených ve věcech správy
- jakož i do účetních knih
- a dokladů.
Vy jste před slovo dokladů doplnila slovo „účetních“. Já to tak nevnímám.
Domnívám se, že slovo „dokladů“ zahrnuje jak účetní doklady, tak i všechny neúčetní doklady.
Nedovedu si představit, že bych jako člen výboru neumožnil členovi SVJ nahlédnout do nabídek na opravu domu, výsledku výběrového řízení, zápisu z výboru a ze shromáždění, do návrhu smluv, PENB etc.. To přece nejsou uzavřené smlouvy ani účetní knihy. To jsou neúčetní „doklady“.
Druhá věta § 1179 zní: „U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů.“
Každý, kdo rozumí česky psanému textu, tak chápe spojení „…jakož i do účetních knih a dokladů“, jako účetních knih a účetních dokladů. Opakování slova „účetních“ u dokladů je zbytečné. Pokud by tomu tak být nemělo, muselo by tam být uvedeno: „…jakož i do účetních knih a dalších dokladů“.
Pane Dudekk, vycházíte z gramatického výkladu nepovedeného předpisu. Já vycházím z teleologického výkladu. Abych mohl realizovat své právo podle první věty § 1179, tak musím mít možnost vidět všechny doklady. Jak se dozvím, jaké byly získány nabídky na opravu domu? To není uzavřená smlouva ani účetní doklad. Tvrdíte, že nemám právo na zápis z výboru a shromáždění? To přece také nejsou uzavřené smlouvy či účetní doklady. Nesmím vidět PENB na kterém jsem se finančně podílel? Není pochyb, že § 1179 mohl být napsán lépe. Ale dokážu si představit, že pro někoho nejasné ustanovení o „dokladech“ překlene výkladem NS. Chce to čas.
Nebo možná lepší varianta: "„…jakož i do účetních knih a jiných dokladů“.
Mimochodem, nenapadá mě doklad apod., který by někdo potřeboval ke kontrole hospodaření SVJ, než ty v zákoně uvedené. Další věcí je, schválit takové stanovy a zvolit takový výbor, který nebude omezovat práva vlastníků a jejich kontrolu.
Pane Dudekk, máte pravdu, že ke kontrole hospodaření se použijí zejména účetní knihy, účetní doklady a uzavřené smlouvy. Nicméně § 1179 mi dává právo mimo kontroly hospodaření ještě právo na kontrolu, jak SVJ dům a pozemek spravuje. A to je třeba výsledek výběrového řízení, návrhy smluv, PENB a jiné doklady.
který zdejšímu dobře informovanému Realistovi, jež si ale veřejně plete jablka s mandarinkami, vysvětlí, že: V případě, že ve stanovách společenství není upraveno zda a v jakém termínu mají členové společenství právo obdržet zápis ze shromáždění, případně za jakých podmínek mají členové společenství právo nahlížet do zápisů ze shromáždění, dává na tuto otázku odpověď úprava v § 254 občanského zákoníku, která se (byť se jedná o ustanovení o spolcích) dle § 1221 občanského zákoníku použije přiměřeně i na společenství vlastníků jednotek.(citováno z https://www.magazinvybor.cz/…radna/6290–2)/
K PENB a povinnostem SVJ se vztahuje zákon č. 406/2000 Sb., kde v § 7 jsou mimo jiné uvedeny povinnosti SVJ. K rozhodování o způsobech plnění těchto povinností by nepochybně znalost PENB členům SVJ vhodná byla. Krom toho zde dále existuje § 7a…
který zdejším neználkům, vysvětlí, jak točit a zatočit s místními výborovými diktátory: „pokud jsem členem SVJ a pokud ručím do výše svého podílu za činy a přečiny zfetované většinové tlupy, mám (tedy já si to myslím) mít právo poznat jak každý jeem člen SVJ přispívá k hrazení nákladů ve společenství a zda si své povinnosti plní včas. Což samozřejmě není možné, pokud je zástupci této většinové tlupy (výbor SVJ) uloženo (bez zápisu a tedy bez fyzického důkazu) gramatický výklad užíval k překrucování faktického obsahu práva kontroly sluhy, jímž je člen výboru SVJ, jímž je tedy možnost seznat veškeré dokumenty které SVJ produkuje či kterými SVJ vlastníka k něčemu zavazuje“
Přečíst si text zákona, znamená dle ÚS pouze první přiblížení ke smyslu a obsahu práva což zjevně nedochází blbečkům, co si o sobě myslí, že dokážou souvisle přelouskat pár českých vět. Je třeba jim také porozumět (těm slovům a větám v souvislostech).
Beáto, :-D výborný postřeh. Tu definici bych si taky ráda přečetla, odpověď by měla zaručeně znát Mgr. Jana Obermajerová, která o tom sídle shromáždění píše. Mám takovou hypotézu, že si spletla pojem sídlo společenství se sídlem shromáždění. Pak věřte advokátům. Chtěla jsem je na uvedé stránce vznést upozornění, ale požadují mé :-D osobní údaje…
Poslední komentáře