Forma plné moci

Vložil Anonymous, 28. Říjen 2010 - 13:58 ::

Jistý přispěvatel napsal – „plnou moc lze udělit telefonicky, emailem, pomocí SMS, ústně. Problém u ústně udělené P.M. je jedině v tom, že se na místě nedá její udělení prokázat.“

Ptám se jsou způsoby takto uvedené možné a právně v pořádku ? Alenka Malá

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil Pavel, 28. Říjen 2010 - 20:02

    Paní Malá,

    v § 31/4 ObčZ je uvedeno: „Je-li třeba, aby právní úkon byl učiněn v písemné formě, musí být plná moc udělena písemně.“

    Z toho vyplývá, že plná moc může být udělena i jinak, než písemně.

    Problémem může být prokázání udělení PM, když není v písemné podobě. Pokud je ale zmocnitel i zmocněnec důvěryhodná osoba, neměl bych problém akceptovat i jinou formu PM, než je písemná.

    Hezký den!

    Pavel

    Vložil Alenka Malá (bez ověření), 28. Říjen 2010 - 20:45

    Je uvedeno „jeli třeba“ kdo toto určuje ? Stačí když do pozvánky napíšeme že plná moc jen písemně ?

    Díky za Váš čas

    Vložil lake, 29. Říjen 2010 - 5:14

    Alenka Malá napsala: "Stačí když do pozvánky napíšeme že plná moc jen písemně ?"

    To určitě nestačí! Pozvánka není právně závazný dokument, kterým by bylo možno vlastníkům jednotek ukládat nějaké povinnosti. Jiný případ by nastal, pokud takovou povinnost ukládají stanovy SVJ. Pak to v pozvánce samozřejmě můžete připomenout.

    Mimochodem - hlasování na shromáždění není právním úkonem, takže podpis na prezenční listině či na hlasovací listině může zmocněnec učinit i bez písemně udělené plné moci, na základě ústního zplnomocnění (opět dodám: neobsahují-li stanovy něco jiného).
    ----------------------------------------------------------------------------
    Ústní zplnomocnění by mělo být uděleno tak, aby úmysl zmocnitele byl jednoznačně seznatelný a srozumitelný. Vždy bude záležet na konkrétních okolnostech. Příklady následují.

    • Pan A zajde se synem za členem výboru SVJ a udělí v jeho přítomnosti synovi ústně plnou moc k zastupování a hlasování na nejbližším shromáždění. Člen výboru tedy může udělení p.m. na shromáždění dosvědčit.

    • Při zahájení shromáždění zazvoní panu B v kapse telefon. Nepřítomný pan K (který je v Kanadě) udělí panu B ústně plnou moc, pan B ji přijme. Pak předá telefon předsedajícímu, který si od pana K vyslechne tutéž informaci. Protože nemá pochybnost o totožnosti volajícího, oznámí věc přítomným a zanese ji do zápisu ze shromáždění. Pan B se podepíše do prezenční listiny jako přítomný zástupce pana K a může se hlasovat.

    lake

    Vložil J.K. (bez ověření), 9. Březen 2012 - 23:10

    Plná moc musí být vždy písemná pro písemné úkony, což v SVJ je podepisování na prezenční listinu a podepisování hlasovacích listin. Pokud nevíte proč, přečtěte si § 31 odst. 4 ObčZ.

    Vložil rivr, 6. Listopad 2010 - 7:05

    můžete prosím upřesnit, proč „…hlasování na shromáždění není právním úkonem…“? nebo hlasování formou usnesení není projevem vůle a nezakládá povinnosti usnesení naplňovat (ObčZ §34)?

     rivr

    Vložil lake, 6. Listopad 2010 - 11:52

    Pane rivr,
    vycházím z analogie s rozhodováním soudů ve věci právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku:
    Nejvyšší soud ČR judikoval v rozhodnutí ze dne 17. prosince 1997, sp. zn. 1 Odon 88/97, že valná hromada není orgánem způsobilým činit jménem akciové společnosti právní úkony. Na valné hromadě se pouze utváří vůle společnosti ohledně záležitostí společnosti spadajících do působnosti valné hromady.

    Pro SVJ odvozuji analogicky totéž, i když judikát zatím neznám žádný.
    SVJ jedná svým statutárním orgánem a právní úkony tedy činí výbor nebo pověřený vlastník jménem společenství vlastníků jednotek. Soudím tedy, že shromáždění SVJ nečiní právní úkony.

    lake

    Vložil rivr, 6. Listopad 2010 - 21:34

    Pane Lake, zřejmě to hledám chybně ale Vámi zmíněné „1 Odon 88/97“ nějak nemohu na „http://www.nsoud.cz/“ nalézt. Do „Rozhodnutí a stanoviska NS“ i do „Informace o řízení“ lze zadat pouze „CDO,ODO,TDO,TZ a NCU“. Pro rok 1997 tam jsou pouze 3-položky. Kde je tedy možné nalézt „1 Odon 88/97“ konkrétně (link)?


    Několikrát zde bylo, že nic co neukládá zákon nebo prováděcí vyhláška nelze „ukládat za povinnost“. Schválení stanov ale ty, kteří byli přehlasováni „donucují“. Takže co je tedy možné dát do Stanov – jen proklamace?
    Konkrétně: pokud Stanovy definují, že plná moc musí být písemná – lze účinně odmítnout zmocněnce (který přijde s tvrzením, že nedostavivší se Vlastník mu dal „plnou moc“ formou telef.hovoru půl hodiny před Shromážděním?) poukázáním na toto ustanovení Stanov?

    rivr

    Vložil Pavel, 6. Listopad 2010 - 21:47

    Pane rivr,

    skutečnost, že usnesení VH není právním úkonem, je v mnoha judikátech. Např. 35 ODO 755/2005:

    „Ačkoliv z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu plyne, že usnesení valné hromady není právním úkonem společnosti (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 1997, sp. zn. 1 Odon 88/97), Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 5. srpna 2003, sp. zn. 29 Odo 1013/2002, přesto dovodil, že usnesení valné hromady musí být formulováno jasně, srozumitelně a jednoznačně.“

    Domnívám se, že použití analogie je pro usnesení shromáždění SVJ přípustné.

    Hezký den!

    Pavel

    Vložil rivr, 7. Listopad 2010 - 4:41

    Pane Pavle,


    protože mi to není ZCELA jasné, pokusím se to shrnout:
    1. tazatelka: se ptá zda je oprávněné potvrzení plné moci „telefonicky, emailem, pomocí SMS, ústně
    2. Pavel: odpovídá „§31/4 ObčZ“ – který specifikuje, že jeli požadavek na písemný úkon, pak je nutná i písemná forma plné moci
    3. Lake: uvádí že ne-souhlasíli vůle zmocněnce a zmocnitele, může se opakovat hlasování
    4. Lake: uvádí že hlasování není právní úkon – a proto nemusí mít zmocněnec plnou moc písemně (neukládajíli mu to Stanovy)
    5. rivr: ptal jsem se
      1. kde je ten Odon
      2. jaké povinnosti lze ukládat do Stanov
      3. zda lze odmítnout zmocněnce…
    6. Pavel: citace „29 Odo 1013/2002“ – která uvádí že „musí být formulováno jasně, srozumitelně a jednoznačně“ (i když nemusí být zřejmě PM písemně)

    podle mne
    ale otázka tazatelky nebyla zda ověřovat ano/ne, nebo kdy ověřovat a kdy ne, nebo zda je usnesení srozumitelné a jednoznačné,
    ale otázka byla jaký způsob ověření PM je akceptovatelný (především z hlediska průkaznosti a pozdější doložitelnosti udělené PM a ověření obsahu PM (tedy zda byla použita za účelem za kterým měla být použita ObčZ §31/1,2věta))

     
    rivr

    Vložil Pavel, 28. Říjen 2010 - 21:19

    „Je-li třeba“ stanoví zákon. Např. kupní smlouva na nemovitost musí být písemná tj. i PM k podpisu kupní smlouvy musí být písemná.

    Já bych se dobrovolně ústní PM nezbavoval. Může se hodit, pokud máte problém s účastí. Nám se osvědčila u shromáždění SVJ garáže. Jedná se pouze o garáže o velkém počtu s nízkým rozpočtem. Nezájem vlastníků je velký. Poslední potřebné PM byly získány telefonicky s tím, že je vlastníci dodají v písemné podobě.

    Hezký den!

    Pavel

    Vložil Štěpánka (bez ověření), 28. Říjen 2010 - 19:44

    U nás máme jen plné moci písemné(nemusí být ověřené). Nedokáži si představit jak ověřovat nějakou „telefonickou“ plnou moc ? Co když to dotyčný potom popře to se znovu hlasuje ?

    Vložil lake, 29. Říjen 2010 - 5:42

    Štěpánko,

    pokud zmocnitel neschválí kroky učiněné zmocněncem, není žádný důvod k opakování hlasování. Pokud SVJ uzná námitky zmocnitele, prostě se tento jeden hlas vyškrtne a výsledek hlasování se dodatečně přepočítá a opraví. K původnímu zápisu se oprava připojí dodatkem.

    Pokud se ovšem hlasovalo anonymně pouhým sčítáním hlasů a neexistuje zápis kdo jak hlasoval, důkazní břemeno leží na zmocniteli. Jestliže se neprokáže, že zmocněnec hlasoval v rozporu s pokyny zmocnitele, pak se výsledek hlasování nebude nijak upravovat – není k tomu dán důvod.

    lake

    Vložil AnonymousX (bez ověření), 28. Říjen 2010 - 21:14

    Ověření plné moci záleží na situaci.

    Pokud je nějaké omezení ve stanovách, musí se tím účastníci řídit. (např. písemná plná moc, ověřená plná moc)

    Pokud omezení není, mělo by být zaznamenáno hlasování a dodatečně písemně potvrzeno.

    Z pohledu organizátora hlasování je potřeba mít plnou moc potvrzenu písemně (pro založení k dokumentům). Písemné potvrzení může být dodáno dodatečně.

    Postup, kdy nedojde k potvrzení plné moci, záleží na situaci. Možností je více.

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".