Doručování
Master Lake, jste borec, o tom žádná. Na Vaše výslovné přání otevírám nové vlákno na téma
D O R U Č O V Á N Í
A nyní se předveďte. Protože jsem si jist, že toto téma brilantně nezvládnete, tak malá nápověda:
správní řád
poštovní zákon
správa daní a poplatků
občanský soudní řád
správní soudní řád
a další
Tak s chutí do toho a vzhůru ke strojům.
Příjemný den všem přeje
Votočka
(1) Právní předpisy uváděné panem Votočkou jsou veřejnoprávními předpisy a pro doručování v rámci SVJ jsou bezvýznamné. Doručování v oblasti soukromoprávní je něco zcela jiného než doručování ve sféře veřejnoprávní. Neplést dohromady!
(2) Pojem "doručení" v soukromoprávní oblasti je dán § 45 odst. 1 ObčZ. Výklad tohoto pojmu je v judikatuře dlouhodobě ustálený a jednotný: písemnost je doručena okamžikem, kdy se dostala do dispoziční sféry adresáta. Zásilka je doručena i tehdy, jestliže si ji příjemce fyzicky nepřevzal, avšak dostala se "do sféry jeho dispozice" (např. do poštovní schránky, nebo byla uložena na poště s oznámením do schránky). Platným doručením v soukromoprávní sféře je tedy například:
- doručení dopisu,
- doručení telegramu,
- vhození oznámení do poštovní schránky o uložení na poště,
- vhození zásilky do poštovní schránky adresáta,
- předání do vlastních rukou adresáta.
--------------------------------------------------------------------------
(3) Uvádím citaci z rozhodnutí Nejvyššího soudu 28 CDO 72/2004 ze dne 29.06.2004:
"... zejména však bylo žádoucí aplikovat, při nedostatku explicitní obecné právní úpravy, per analogiam legis § 43a odst. 2 a především § 45 odst. 1 občanského zákoníku. Interpretace posledně citovaných ustanovení je zcela konstantní v tom směru, že jednostranný písemný projev vůle je účinný vůči adresátovi okamžikem resp. dnem, kdy se ocitne v jeho dispoziční sféře a adresát má možnost se s jeho obsahem seznámit; není tedy rozhodující, že o obsahu právního úkonu adresát v tento den dosud neví.
(...)
Sluší se poznamenat, že názory o účincích doručení písemného právního úkonu adresátovi hmotněprávního projevu vůle sdílí dovolací soud s konstantní literární interpretací příslušných ustanovení občanského zákoníku i s právní naukou, jak je patrno například z Komentáře k občanskému zákoníku autorů Jehličky, Švestky, Škárové a kol., C. H. Beck 2001, 6. vydání, str. 279, 285, 286, nebo z učebnice Občanské právo hmotné, svazek I., autoři Knappová, Švestka a kol., ASPI 2002, str. 124, 125, 149."
--------------------------------------------------------------------------
(4) V tomto smyslu rozhodují o doručování i soudy nižších stupňů, zde Krajský soud v Brně ve věci č. j. F 5118/2004, F 9646/2004, C 24729/9 – 211 ze dne 14. září 2005:
"K námitce odvolatele, že pouhé odeslání pozvánky na valnou hromadu na adresu společníka není postačující, nebyla-li pozvánka doručena, odvolací soud uzavřel, že postačí, dostane-li se pozvánka do sféry dispozice společníka tím, že mu bude zaslána na adresu jeho bydliště, kterou společnosti sdělil. Nelze přičíst k tíži společnosti, že společník si pozvánku na valnou hromadu nevyzvedl a k jednání valné hromady se nedostavil. "
--------------------------------------------------------------------------
Chce-li si to někdo ověřit, pak doporučuji seznámit se s rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 72/2004, 26 Cdo 864/2004, 29 Odo 1429/2006, 28 Cdo 2622/2006.
Na konfrontačně laděné příspěvky psané bez znalosti těchto judikátů nebudu reagovat.
lake
V pripade dorucovani predzalobni vyzvy by byla uzitecna aktualizace podle soucasneho o.s.ř.
§ 142a (1) Žalobce, který měl úspěch ve věci zahájené podle § 80 písm. b), má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění.
(2) Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, může soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti žalobci přiznat i v případě, že žalobce žalovanému výzvu k plnění za podmínek uvedených v odstavci 1 nezaslal.
Flexi
Dobrý den, v diskusích o otázce účinnosti „doručení“ v soukromoprávní oblasti stále postrádám specifikaci perfektnosti aktu doručení v tom smyslu,zda lze za relevantní místo doručení písemnosti v občanskoprávním vztahu (sféru vlivu)považovat výhradně adresu sídla – trvalého pobytu (byt)osoby, jíž je písemnost (právní úkon) určena, či lze písemnost zaslat na jakoukoliv jinou adresu, kde by se dotčená osoba mohla (byť i jen občas) zdržovat – např. rekreakční či jiná nemovitost ve vlastnictví dotčené osoby,pracoviště,apod.
Děkuji za odpověď. Honza
Dobrý den,
zajímalo by mě jak je správně v konkrétním případě doručení písemností:
- vyúčtování za služby (tedy buď doplatek nebo přeplatek, konkrétní částky na konkrétního člověka)
varianta A – sepnuté listy papírů s vyúčtováním vám kdosi (pravděpodobně zaměstnanec firmy, která provádí vyúčtování) vhodí do schránky – bez obálky jak tak
varianta B – vyúčtování Vám bude dodáno v ZALEPENÉ obálce do schránky
Já osobně se přikláním, že podle zákona 101 je správně varianta B, ale nejsem si jistá. U nás se samozřejmě praktikuje léta varianta A.
Děkuji za odpověď
Monika
Podle mého by měla schránka být pevnější než obálka. Ta obálka přeci žádnou ochranu údajů nezajistí. My si to děláme sami. Už jste někdy zalepovala 150 obálek? Nemluvě o zbytečném nákladu. Ono stačí, že to musíte roztřídit a sešít.
Jirka
Nejsem právník a byl to můj laický názor. Vycházím z toho, že bankovní výpis jde poštou, zatímco vyúčtováni se vhazuje rovnou do schránky. Schránka je již místo doručení. Jeho zabezpečení je už záležitostí příjemce. Kdo do ní vstupuje a proč, už není na posouzení toho, kdo do ní vyúčtování vhodil. Jirka
Lake napsal:
Právní předpisy uváděné panem Votočkou jsou veřejnoprávními předpisy a pro doručování v rámci SVJ jsou bezvýznamné. Doručování v oblasti soukromoprávní je něco zcela jiného než doručování ve sféře veřejnoprávní. Neplést dohromady!
Ó, jak hluboce se mýlíte. Nebudu to však nyní komentovat. Mám pro Vás lepší vtip. Píšete, že mimo jiné je nutno vycházet z
Komentáře k občanskému zákoníku autorů Jehličky, Švestky, Škárové a kol., C. H. Beck 2001, 6. vydání, str. 279, 285, 286, nebo z učebnice Občanské právo hmotné, svazek I., autoři Knappová, Švestka a kol., ASPI 2002, str. 124, 125, 149."
K tomu Vám napovím, že Vaše citace je trochu mimo časovou realitu, odkazujete se na právní názor jiných z roku 2001.
Mám k dispozici totéž a téhož kolektivu autorů avšak jako 2. vydání od C. H. Becka z roku 2009. I když je právní názor téměř konzistentní, tak Vaše vytrhávání z kontextu je ukázkové.
Odkaz na § 45 obč. z. je k ničemu, pokud dále nepoužijete § 49a a celé je to k ničemu, když to není o doručování. A již jsem já i jiní zde psali o síle „judikatury“.
Dvojctihodný Lake, ač nerad, tak mi nezbývá než Vám sdělit, že právní názor kohokoliv je P O U Z E subjektivní právní názor jednotlivce a nikoliv obecná pravda. A ti co umí číst a mají trochu přehled mi dají možná za pravdu, když Vám opět odrecituji z LPS (2/1993):
Čl.4
(1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě Z Á K O N A a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.
Neboli, nic jiného, a to nezvrátí ani Vámi milované JUDIKÁTY.
A nestačil byste divit, co se dá provést v oblasti doručování z obou stran a za použití stejných právních předpisů. A Váš názor na to, že se mýlím nebo nemám pravdu, já respektuji. Ale ty Vaše právní úlety rozhodně tolerovat nehodlám.
Votočka
Jste fakt machr master Lake.
Co jsou veřejnoprávní předpisy?
Začínáte se podobat jistým nejmenovaným blbcům z dávné historie, kteří chtěli nahradit výraz KAPESNÍK výrazem NOSOČISTOPLENA.
Votočka
slovo verejnopravni je bezna pravnicka praxe i teorie, jde o soubor norem ktere urcuji chovani subjektu v ramci verejneho prava = tam kde je na jedne strane organ verejne moci a jedna z pozice statni spravy ci samospravy
my v nasem SVJ dorucuje tak jak hovori vicemene spravni rad – tedy vlastne k dobru adresata – zatim jsme nikdy nic v tomto smeru neprohrali…
Mám jiný právní názor. Ale chápu Vás. Nicméně uvádíte, že na jedné straně je veřejnoprávní instituce.
Bavíme-li se o doručování mezi SVJ a vlastníky jsme v jiné rovině. A právě o tom je život. To co funguje a není zpochybňováno zde nemusí platit jinde. A to je ta pozice v níž někteří zde diskutující nejsou ochotni nebo schopni rozlišovat.
Každý má právo na názor a právo na výběr.
Votočka
Protože nemá rád některé definice a pojmy, které právní normy neznají. A taky proto, že opice, psové a jiná zvířata jsou věci.
Votočka
Poslední komentáře