Co znamená příspěvek v NOZ?
1) Úvod
Bytové spoluvlastnictví bylo do NOZ vloženo na poslední chvíli až na podzim 2010 a oproti jiným oblastem NOZu prošlo pouze jedním (nikoliv dvojím) připomínkovým řízením. Přitom byla zvolena pouze měsíční lhůta k podávání připomínek oproti tříměsíční v prvním připomínkovém řízení.
Tento postup se projevil na velké nejasnosti jednotlivých ustanovení bytového spoluvlastnictví, na chybějících přechoďácích atd.
Že bude problém s aplikací naznačilo již velké množství dotazů adresovaných KANCLu. I když samotné bytové spoluvlastnictví v NOZ představuje pouze cca 2% paragrafů, tak údajně každý pátý dotaz k NOZu směřoval k bytovému spoluvlastnictí a denně přicházelo několik desítek dotazů (Sýkorová, P.: Bytové spoluvlastnictví v teorii a praxi. Praha: LEGES, 2015 str. 9).
Mj. v NOZ není výslovně stanoveno zda se u „příspěvku“ jedná o zálohovou či konečnou platbu.
2) Příspěvek jako konečná platba
V NOZ se pojem „příspěvek“ vyskytuje na různých místech.
Jako „členský příspěvek“ celkem 4×, jako „nadační příspěvek“ celkem 17×.
Mimo oblast bytového spoluvlastnictví se „příspěvek“ vyskytuje celkem 9× (§ 886, 900, 920, 961, 1630, 2069, 2379, 2722, 2966). Jedná se o konečnou částku, kterou někdo na něco přispívá a která se nevyúčtovává a nevypořádává.
V bytovém spoluvlastnictví se „příspěvek“ vyskytuje na 7mi místech.
Podle čl. 40 Legislativních pravidel vlády musí být právní předpis terminologicky jednotný. Jestliže není možné se vyhnout použití slova s více významy, musí být z právního předpisu jasné, v jakém významu se slovo používá.
Z pouhého gramatického výkladu lze usuzovat, že „příspěvek“ je konečná platba. Ale to je menšinový názor.
3) Příspěvek jako zálohová platba
V Novotný, Horák, Holejšovský, Oehm Bytové spoluvlastnictví a bytová družstva. Komentář. Praha: C.H.Beck, 2016 se na str. 89 k § 1180 uvádí: „Oproti předchozí úpravě se ustanovení výslovně nezmiňuje o tom, že platby mají charakter záloh, ale je to možné dovodit z dalších ustanovení o vyúčtování.“
V Pražák Bytové spoluvlastnictví. Komentář k § 1158–1222. Praha: LEGES, 2014 se na str. 79 k § 1180 uvádí: „Slovem „přispívá“ zákon podle mého názoru má na mysli „hradí část nákladů“. Nejde o „příspěvek“ ve smyslu pevné částky, ale o vyrovnání nákladů na správu domu a pozemku poměrnou částí.“
K provedení NOZ bylo vydáno NV 366/2013 Sb., které v § 8/b uvádí, že se příspěvky na správu stanovují a vybírají jako zálohy.
Pokud by „příspěvek“ byl pevnou částkou, tak by se stal majetkem/vlastním jměním SVJ. A pokud by se „vypořádával“, tak by se jednalo o dar mezi SVJ a členem SVJ, který by u člena SVJ podléhal dani z příjmu.
4) Závěr:
Pojem „příspěvek“ uvedený v oddílu 5 Bytové spoluvlastnictví je vyjádření, že se na celkové platbě podílí více členů SVJ. Sice v NOZ není výslovně uvedeno, že se jedná o zálohovou platbu, ale s ohledem na § 1208/d to lze dovodit.
Pro právní jistotu členů SVJ doporučuji úpravu o zálohovém charakteru „příspěvku“ ve stanovách.
Hezký den!
Aktualizace 5.11.2017:
a)Metodické aktuality Svazu účetních 9/2017 uvádí: „Pokud by však došlo k použití fondů ze zisku, tak by zřejmě mohlo dojít u jednotlivých vlastníků ke zdanitelnému příjmu. U SVJ lze proto doporučit zálohové příspěvky na správu domu a pozemku u kterých nevznikne problém se ztrátou ani s možným zdaněním.“
b)Durec, M., Účetnictví SVJ v praxi, GRADA, 2017, na str. 43 uvádí, že v případě „vrácení fondu oprav“ jde v podstatě o peněžní výplatu podílů na zisku společenství. Tj. podléhá to dani z příjmů u členů SVJ. Stejně tak v případě technického zhodnocení společných částí domu hrazeného z fondů ze zisku je přinejmenší otázkou, zda by jednotlivý vlastníci nerealizovali zdanitelný příjem.
c)Uvedené formulace opatrně naznačují, že se asi jedná o zdanitelný příjem u členů SVJ. V daních není nic jistého, proto ta opatrnost. Pokud by někdo při znalosti možného zdanění trval na příspěvku jako konečné platbě, a je jedno zda by se účtovalo do výnosů nebo velmi netradičně přímo do fondů SVJ, tak by podle mého názoru postupoval v rozporu s § 4/1 NOZ a člen výboru navíc v rozporu s § 159 NOZ.
Hezký den!
V úvodním textu této (starší) diskuse je uveden výrok pana Pavla (autora úvodního textu):
- „Já tvrdím, že je rozdíl mezi příspěvkem, jako konečnou
platbou a příspěvkem, jako zálohou.
Rozdíl je právní, účetní a daňový.“
Pan Pavel se ovšemže zásadně zmýlil ve formulaci prvního výroku. Neexistuje „příspěvek jako záloha“. Příspěvek NENÍ záloha. Jde o dva odlišné pojmy, označující odlišné skutečnosti, vzniklé z odlišných právních vztahů a není možno směšovat je dohromady. Stejně jako buchta není dort, vrabec není pštros a vlak není letadlo. Přečtěte si tyto výroky:
- Já tvrdím, že je rozdíl mezi buchtou, jako potravinou a buchtou, jako dortem.
- Já tvrdím, že je rozdíl mezi vrabcem, jako ptákem a vrabcem, jako pštrosem.
- Já tvrdím, že je rozdíl mezi vlakem, jako dopravním prostředkem a vlakem, jako letadlem.
Tyto věty sice pan Pavel nenapsal, ale svým obsahem jsou stejně vadné a nelogické jako věta, kterou napsal. A každý dovede nepochybně rozpoznat že ty tři věty jsou logicky a sémanticky nesmysly. Tak proč nedovedete rozpoznat nesmysl ve shora citované větě pana Pavla? Proč se o tom náhodně napsaném nesmyslu nadále vedou nesmyslné debaty?
Příspěvek je právě jen konečná úhrada. Bylo tomu tak vždy: už zákon č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů určoval, že vlastníci přispívají na správu domu a k tomuto účelu skládají předem zálohy. Zákonodárce ty dva pojmy rozeznává a odděluje je. Záloha není příspěvek. Totéž uvedl Nejvyšší soud v rozsudku 22 Cdo 2038/2008. Záloha není příspěvek. (Ten rozsudek to říká jednoznačně, ovšem místní blbečci můj text s citací rozsudku NS vyminusovali. Inu, když chybí argumenty …)
Označení „příspěvek“ vyjadřuje jen to, že vlastník jednotky nehradí celý náklad na správu z vlastní kapsy – všichni vlastníci jednotek přispívají podle svých podílů. Označení „příspěvek“ však neříká naprosto nic o tom jak se k té částce SVJ dostalo! Příspěvek může SVJ získat přijetím jednorázové platby (buď předem, nebo dodatečně, jako vyrovnání existujícího závazku vlastníka jednotky). Může ty peníze nabýt od vlastníků úhradami podle splátkového kalendáře (opět předem nebo dodatečně), dále vzájemným započtením proti závazku SVJ vůči vlastníkovi jednotky, případně z předem hrazených záloh.
Hrazení záloh na budoucí příspěvky je pouze jedním ze sedmi možných způsobů jak SVJ získává volné prostředky na správu domu. Jaký způsob výběru peněz SVJ použije – to závisí na rozhodnutí shromáždění. Čemu na tom nerozumíte, troubové?
Vždyť i pan Pavel opravil svůj omyl ihned v následující větě – napsal (naprosto správně), že to jsou dva odlišné pojmy: „Je to něco jiného právně, účetně i daňově.“
Ale ještě v roce 2020 se najdou pitomci,kteří budou tvrdit, že buchta je dort, a vlak je letadlo (protože to v roce 2016 kdesi napsal pan Pavel).
Justitianus
„Příspěvek je právě jen konečná úhrada.“ (Vložil Justitianus, 14. Prosinec 2020 – 13:16)
Potom ovšem občanský zákoník neumožňuje požadovat a vybírat zálohy…
- Čtenář (bez ověření) napsal tento nesmysl: „Potom ovšem občanský zákoník neumožňuje požadovat a vybírat zálohy…“
Čtenáři, citujte zákon, který neumožňuje (to jest zakazuje) požadovat a vybírat zálohy. Děkuji. Já takový zákon neznám. Vy určitě taky ne. Jen zde trollíte s cílem rozbít diskusi. Budete za vaše nepravdivá tvrzení mazán.
Občanský zákoník ve svém § 1186 odst. 2 výslovně zmiňuje zálohy na příspěvcích na správu domu. Takže lžete, Čtenáři.
Pro místní blbečky dodávám: Je bezvýznamné, že zákon výslovně zmiňuje zálohy na příspěvky. I kdyby zákon o těchto zálohách mlčel, mohou si je ujednat vlastníci jednotek: buď v prohlášení, nebo ve stanovách SVJ. Hrazení záloh (určených na jejich příspěvky na správu domu) se tím stává vymahatelnou povinností pro každého vlastníka jednotky.
A víme, že v naprosté většině SVJ se vybírají zálohy na příspěvky na správu domu. O čem tedy chce kdo vést diskusi?
Není pochyb o tom, že prohlášení či stanovy SVJ mohou vlastníkům jednotek stanovit povinnost hradit zálohy na přispívání na správu domu. O tom není nutné mudrovat! Zbytečně se o tom zde rozepisoval pan Pavel v roce 2016, zbytečně citoval další zbytečné mudrování jakýchsi teoretiků. Stačí přečíst si § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb..
Justitianus
A místní idioti o tom ještě stále mudrují a mudrují, a minusují a minusují …
„Občanský zákoník ve svém § 1186 odst. 2 výslovně zmiňuje zálohy na příspěvcích na správu domu.“ (Vložil Justitianus, 15. Prosinec 2020 – 9:47)
Občanský zákoník ve svém § 1186 odst. 2 ani jinde zálohy na příspěvcích na správu domu ani zálohy na správu domu výslovně nezmiňuje (nicméně se z něho dají dovodit). Pokud se přesto domníváte opak, ocitujte příslušné ustanovení.
Vy nemáte fantazii jednu, ale celý projený systém souvisejících fantazií, pane Justitiane.
Felixi, pravděpodobně neumíte číst, nebo nejste schopen porozumět psanému textu v českém jazyce. Takže speciálně pro Vás to zkusím ještě jednou. Opakuji i s podrobnostmi:
(1) Felixi, napřed si najděte občanský zákoník. Je to zákon č. 89/2012 Sb. v aktuálním znění. Máte? Tak pokračujeme.
(2) Najděte ustanovení § 1186 odst. 2 a poproste nějakou svéprávnou osobu, aby Vám ten text pomalu přečetla a případně vysvětlila. A tím je to vyřešeno. Právě jste si přečetl o zálohách na příspěvky na správu domu a pozemku. Je tedy prokázáno, že Vaše opačné tvrzení je nepravdivé.
Jen netuším, zda ze sebe děláte blba schválně (internetový troll), nebo máte skutečně potíže se čtením jednoduchého textu. V tom případě se laskavě zdržte komentování mých textů. Děkuji.
| 89/2012 Sb. § 1186 (2) Při převodu vlastnického práva k jednotce přecházejí s jednotkou na nabyvatele dluhy převodce vůči osobě odpovědné za správu domu na příspěvcích na správu domu a pozemku a na plněních spojených nebo souvisejících s užíváním bytu a zálohách na tato plnění, měl-li je a mohl-li je nabyvatel zjistit. (…). |
Zákon v § 1186 výslovně zmiňuje příspěvky na správu domu a pozemku, a odděleně (samostatně) uvádí zálohy na příspěvky na správu domu a pozemku.
Justitianus
Je třeba vyjasnit o čem mluvíme o platbě (penězích) nebo o nároku něco platit („předpis“). Platba má „zděděnou“ vlastnost ek. významu z nároku. Je-li nárok „platit zálohu“ pak platba tohoto nároku je zálohovou platbou. Je třeba třídit, chatakterizovat nároky a ne platby. Platební nárok pak je závislý na charakteru dodávky a požadavku financování:
- kontinuální dodávka – průběžné financování zálohové lhůtovým vyúčtováním
- jednorázová dodávka – platby předem (zálohové) částečné, úplné, platby po dodání (splátkové) částečné, úplné.
Příspěvek je platba (finanční vyrovnání) různorodých platebních titulů.
Zcela jistě vycházíte z nějaké teorie, která souvisí s ekonomikou. Vlastníci by si měli schválit, jak se toto finanční vyrovnání bude realizovat a nemusí se nutně realizovat vyplacením přeplatku. To, domnívám se, není žádná vada. Když toto vlastníci neschválí, tak v tom problém vidím, protože ten problém tam dříve nebo později určitě vznikne.
Ovladani pravomoci, manipulace financi v SVJ, definice dotcenych castek statem.
Kdo, co o jednoznacne platnem zaklasifikovani predmetnych specifikací pojmu v SVJ v konecnem dusledku SKUTECNE fakticky, formalne, prakticky konkretne rozhoduje?: ucetni, danar, machinace advokata,…anebo rozsudky, judikaty nevedomych nizsich (nejvyssiho) soudů..? Minim tim napr. při sporech jak jsou nakonec tyto castky zavazne vnimany, posouzeny. A zda tyto ruzne pojmy kazdy soudce vubec kvalitne zkouma…
Hezky den.
Pavle napsal jste:
„Pojem „příspěvek“ uvedený v oddílu 5 Bytové spoluvlastnictví je vyjádření, že se na celkové platbě podílí více členů SVJ. Sice v NOZ není výslovně uvedeno, že se jedná o zálohovou platbu, ale s ohledem na § 1208/d to lze dovodit.“
S tím lze celkem souhlasit, pokud se jedná o běžné příspěvky/zálohy schvalované shromážděním dopředu.
Ale existují také další příspěvky jednorázové, u nichž jak napsala Arveno, jsou určeny na krytí peněžních závazků SVJ, jejichž výši a datum splatnosti lze prokázat, popř. k úhradě výdaje, který už byl vynaložen. Takový jednorázový příspěvek většinou nemá charakter zálohy, proto snad „bytové spoluvlastnictví“ uvádí „příspěvky“, pod které zahrnuje jak zálohové příspěvky, tak další jednorázové příspěvky schválené shromážděním v případě potřeby.
Způsob financování společenství vlastníkem determinují specifika SVJ a to:
- činnost správy domu a pozemků je vykonána průběžně → potřeba peněz je průběžná
- společenství nepodniká → nevytváří vlastní finanční zdroj
- pro včasné vyrovnání závazku dodávky správy společenství je třeba zajistit solventnost (není čas na rozpočítání, vyměření a na výběr peněz) → lze řešit buď výběrem peněz předem („jako zálohy“), nebo použít cizí zdroj, získat provozní úvěr (zbytečný náklad navíc)
- potřeba peněz je nahodilá co do času tak do velikosti potřeby → je třeba zatížit rodinný rozpočet vlastníků stálým poplatkem v čase
- vlastník jednotky je povinen hradit ze společných skutečných nákladů tolik, kolik stanovuje pravidlo rozdělení → toto pravidlo determinuje i podíl vlastníka na celkových finančních nárocích.
- periodicita hospodaření je rok → zúčtovací období je kalendářní rok.
Zálohové finacování není nutnost, ale nejlevnější možnost. Nezálohové financování lze realizovat použitím provozního úvěru.
Evžene,
pochybuji, že by se autoři NOZ hlouběji zamýšleli nad významem slova „příspěvek“.
Bude proto vhodné polotovar „bytové spoluvlastnictví“ dovyjasnit ve stanovách a předejít tak sporům mezi členy SVJ.
Hezký den!
Pane Pavle, výborně a srozumitelně řečeno. S Vaším závěrem plně souhlasím, chápu to stejně.
V Pražák Bytové spoluvlastnictví. Komentář k § 1158–1222. Praha: LEGES, 2014 se na str. 79 k § 1180 uvádí: „Slovem „přispívá“ zákon podle mého názoru má na mysli „hradí část nákladů“. Nejde o „příspěvek“ ve smyslu pevné částky, ale o vyrovnání nákladů na správu domu a pozemku poměrnou částí.“
Naprosto souhlasím. Přispívat na správu společné věci znamená, že se spoluvlastník musí podílet svou (jakkoli určenou) částí na úhradě nákladů. Nic více, nic méně. Neznamená to, že musí platit zálohy, či nějaké pevné příspěvky. To v zákoně vůbec není uvedeno. Povinnost hradit zálohy je uvedeno v ZoVB. V NOZ nikoli.
Myslím ale, že SVJ nemůže donutit vlastníka platit zálohu bez uvedení důvodu (a důvod není příspěvek na správu, bez konkrétního určení).
Magda
Přispívá = hradí část nákladů podle podílu. Z uvedeného důvodu by si vlastníci měli schválit specifikaci k čemu má příspěvek sloužit, co se z něj hradí a jak se s nim zacházi na konci účetního období. Pokud to neudělají, tak si za to, co se s příspěvkem děje můžou sami. To ovšem samozřejmě nepřiznají a hledají jiného viníka, to je přece nejjednoušší řešení.
paní Magdo, a mimo přitakávání si zde (nic proti Vám), je Vám tato znalost k něčemu? Mohu li soudit, jste ze SVJ(2000).
Změnilo se tedy podle Vás, pro Vás něco? Podle mne jste stále povinna platit zálohy předepsané dle §15/2 ZVB, nebo ne? Vícekrát tady bylo napsáno (protiproudem), že ze SVJ(2000) se bez re-inkarnace se SVJ(2012) stát nemůže (§3041/1 NOZ). Takže dle mne jste Vy, jsem já, i Pavel, i všichni kecálkové zde i kdekoli v čecháčkově vzniknuvší v SVJ(2000) – povinni účelově určené zálohy (§15/2 ZVB) hradit.
Proto nechápu jednu věc, koho vlastně Pavel vyzývá k úpravě stanov. Vyzývá třeba Vás, cítíte se jím oslovena? (odhlédněte od toho, že jste u Vás černou ovcí) Je to rétorika pro jeho 141 vlastníků aby si pojistil charakter záloh, nebo podle Vašeho názoru pro koho?
Mně rozsáhlost Pavlovy polemiky pro podporu ztotožnění jeho významu slova „příspěvek“ se slovem záloha, připomíná poněkud úchylný rosudek JUDr Davida, který zase tvrdil že „dohoda“=„hlasování“. Pokud by právně zmaterializoval názor, do podoby „příspěvek“=„záloha na příspěvek“, tak abychom již vymysleli jiný název OZNAČUJÍCÍ původní význam slova „příspěvek“ tj. že tehdá znamenal „příspěvek“=„jednorázovou účelovou konečnou platbu“.
A pokud jde o „Pražáka“ – to je ten co pracuje na zakázku velkých-BD, SČMBD, předsedů velkých SVJ v jakých vládnou páni Pavlové (nemám nic proti tomu zdejšímu, alespoň zde není slovně agresivní). Jak se Pražák dívá na vlastníky a jejich právo na kontrolu sluhy, se dostatečně vyjádřil v části k §1179 NOZ.
Pane HajdyHou, jak jistě víte, jsem toho názoru, že SVJ(2000) se nadále řídí ZoVB. Bohužel si něco takového nemyslí náš statutární orgán a jak budou postupovat soudy opravdu netuším.
Myslím, že máme vadné stanovy a proto jsou napadeny u soudu. Dokud soud nerozhodne, tak mám za to, že se jimi řídíme. Ještě bych mohla dát na soud předběžné opatření na jejich nepoužívání, to jsem ale neučinila.
Každopádně, náš výbor jede podle NOZ a v nových stanovách máme povinnost platit příspěvek na správu. O zálohách tam není ani slovo. A i v případě, že si vlastníci v SVJ (2000) schválí pravidla, která budou v rozporu se ZoVB, tak tato pravidla budou nejspíš platit. Pokud je vlastník nenapadne soudně.
Bohužel, vymahatelnost práva je jaká je. Jistotu nemůže mít vůbec nikdo.
Magda
„SVJ nemůže donutit vlastníka platit zálohu bez uvedení důvodu“
Souhlas, po troše zobecnění:
Nikdo nemůže donutit nikoho platit jakoukoli částku bez uvedení jednoznačného a dostatečně určitého důvodu.
S tím zde snad souhlasí všichni.
Platba na neurčitý účel může být provedena pouze dobrovolně, a o dobrovolnou platbu se navíc jedná pouze tehdy, pokud je zřejmé, že plátce tuto platbu činí dobrovolně. Dobrovolnou platbou není, pokud je plátce (příjemcem platby) uveden v omyl, že má povinnost na neurčitý účel hradit.
Pojmy zálohy a příspěvky nestojí vzájemně v protikladu, každý pojem si všímá jiného aspektu platby.
pane Hoffmanne, „…nemůže donutit..“ → nikoli mýlíte se. Pokud Vaše ovce schválí
- výši záloh na příspěvek na správu byl stanoven bez účelu nebo
- výše záloh na příspěvek na správu již účelu neodpovídá
že zřejmě není síly jak to změnit. Můžete se klidně soudit – soud zajímá jen zda bylo rozhodnuto způsobem zákonným nebo stanovami stanoveným. Zda odbečená částka byla a je určena „…usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech…“ soud NEZAJÍMÁ a NEBUDE to ani nijak zjišťovat.
Nezapomeňte také, že zde Pavel nadhodil problém SVJ(2012) a nikoli případně Váš (tedy Vás ze SVJ(2000))
Odpověď na otázku v titulku tedy zní: postačí schválit výši záloh a nechat ty otrapy co se jim nelíbí tato forma spoření se soudit.
Pripad SVJ vznik 2004.
Pokud je ve stanovach nebo i Prohlaseni vlastnika zakotven zpusob uhrady zalohy, prispevku, tak soud jedine zajima zda byly polozky zaloh odhlasovany na shromazdeni a prispevky vyse cena/m2. Nejak nezkouma zda je hlasovani radne ci ne, ucel vybiranych prispevku,…Na zaklade techto podkladu vyda rozsudek. Dal nic nezkouma, nezajem. Pochybuji o tom ze soud kvuli jednomu zalobci-vlastnikovi zmeni stanovy v clancich o zalohach, prispevcich ci jejich vysi. To je utopie. Navic u castek do 10 000Kc vse konci v 1kole bez prava v rizeni pokracovat tj. dostat se ke kvalitnejsimu soudu.
HajdyHou napsal jste:
„Nezapomeňte také, že zde Pavel nadhodil problém SVJ(2012) a nikoli případně Váš (tedy Vás ze SVJ(2000))“
Podle aktuální judikatury NOZ platí jak pro SVJ(2012),tak pro SVJ(2000) viz http://www.portalsvj.cz/…i-judikatura
Pane Nováku,
já osobně, literatura a judikatura uvádíme, že i stará SVJ se řídí NOZ, částí bytové spoluvlastnictví.
Pouze to opakovaně nepíšu, protože by se na mne vrhli zastánci raritního názoru, že SVJ vzniklá do 31.12.2013 se řídí a navždy budou řídit ZoVB.
Opačný názor se pokouší získat Magda 3. Prorokoval jsem, že u VS neuspěje, co bude u NS je ve hvězdách. U malého senátu asi také neuspěje. Jak to posoudí rozšířený senát uvidíme za několik let.
Jako praktik se do té doby budu řídit současným stavem poznání.
Hezký den!
Pavel
Pane Pavle, každý kdo došel až k ÚS, či ES a nakonec uspěl si musel projít tím, že je za blázna, protože soudci nižších instancí si myslí něco jiného.
Já se nesnažím získat něčí názor, já se pokouším donutit naše soudce, aby rozhodovali v souladu s judikaturou ÚS. A pokud tak nečiní, aby si obhájili, proč judikatura k nepravé retroaktivitě nedopadá právě na bytové spoluvlastnictví. Třeba nějaké rozumné vysvětlení existuje a jenom o něm nevím.
Magda
Magdo,
NOZ znamená zásadní rekodifikaci občanského práva.
Polemika, čím se řídí stará SVJ, je trochu mimo toto vlákno.
Ale samozřejmě bude zajímavé, jak se budou vyvíjet Vaše soudní pře.
Nicméně k soudu se nechodí pro spravedlnost, ale pro rozsudek. :-))
Hezký den!
Pavel
Už dlouho zde na webu čtu, ale většinou ignoruji příspěvky podepsané Magda3, protože větší snůšku blábolů, dezinterpretací a pseudoprávnických názorů jsem už dlouho nečetl (minimálně od dob, kdy se odmlčel Lake)… Na tento ale musím reagovat. Výrok, že se Magda3 pokouší cituji „donutit naše soudce…“ vypovídá dostatečně o všem. Magda3 ještě nepochopil, že nikoho nelze „donutit“ ke změně názoru, natožpak soudce… Ke změně názoru (kohokoliv) lze dojít pouze věcnou argumentací, a v případě soudů (a soudců) pouze podloženými právnickými argumenty… Pokoušet se donutit soudce k čemukoliv je snad (spíše určitě) trestné…
Purple, nejspíš nerozumíte psanému textu a s tím vám opravdu nepomůžu. Napsala jsem, že pokud má soudce jiný názor, který je v rozporu s ustálenou judikaturou, musí ho podložit argumentací, kterou zde tak vzýváte. Netvrdím, že musí měnit názor, jak já si přeji. Pouze si musí ten svůj názor obhájit.
Ale to je nejspíš zbytečné vám psát. Žádný argument jste zde neuvedl, pouze si ulevil. Pokud vám toto pomáhá, aby jste se cítil lépe, pak si klidně ulevujte dál.
Magda
Zděšený diskutující vám rozumné vysvětlení uvedl už nekolikrát vč. citací příslušných judikátů. Aktuální judikatura to jen potvrzuje. Vaše tvrzení, že soudci nerozhodli v souladu s judikaturou ÚS, je pomýlené. Stejně tak vaše argumenty, proto vaše šance přiřadit se k těm, kteří u US či ES uspěli, je mizivá.
Pane Nováku, žádná aktuální judikatura k danému tématu prakticky neexistuje. Ale již se na ní pracuje.
Tak si prosím počkejme. Koneckonců nám ani nic jiného nezbývá.
Magda
HajdyHou, opravdu si myslíte, že ovečky mohou schválit cokoli a vy pak nemáte jinou možnost, než jako ovce platit?
Shromáždění si může schválit částku, kterou vlastníci mají hradit třeba na základě toho, jaké je zrovna počasí v den konání shromáždění. Nebo jak se zrovna vyspí pan předseda. Usnesení nejspíš bude platit, pokud to někdo nedá k soudu. A takové usnesení dokonce dle názoru soudů napadnout nemůžete, protože nemá povahu důležité záležitosti.
Otázka ovšem je, zda takové rozhodnutí SVJ vyvolává nějaký právní účinek vůči vlastníkovi. A jsme u toho, že musíme rozlišovat mezi vztahem právnické osoby SVJ a vlastníkem a mezi vztahy uvnitř SVJ. Pokud shromáždění rozhodne o výši plateb bez určení jejich účelu ok, je to věc SVJ. Ale pokud mi SVJ doručí předpis, ze kterého mám hradit nějakou zálohu na nějaký účel v budoucnu, tak SVJ požádám o sdělení konkrétního účelu této platby a pokud žádný konkrétní účel není, tak zkrátka neplatím.
Nejste nevolník. Již jsem zde kdysi psala, že u nás shromáždění rozhodlo o tom, že si má každý vlastník koupit kalorimetr. Rozhodlo, že je SVJ pořídí najednou, ale že bude majetkem vlastníka a ten si ho také zaplatí. SVJ ovšem nemůže rozhodovat o tom, co si já jako vlastník koupím, či nekoupím. A stejně tak nemůže rozhodovat o tom, že budu hradit na neurčitý účel.
Že se to nelíbí neschopným členům výboru a vykukům, kteří chtějí vybírat peníze na nejasný účel a hradit z nich, co se jim zamane je jasné. Nezbývá než se bránit. Já to dělám a na neurčitý účel nic nehradím.
Magda
Pane Hoffmanne,
moc nerozumím Vašemu tvrzení:
„Pojmy zálohy a příspěvky nestojí vzájemně v protikladu, každý pojem si všímá jiného aspektu platby.“
Já tvrdím, že je rozdíl mezi příspěvkem, jako konečnou platbou a příspěvkem, jako zálohou.
Rozdíl je právní, účetní a daňový.
V NOZ v části bytové spoluvlastnictví obsažený pojem „příspěvek“ se většinou vykládá jako „příspěvek jako záloha“ i když ostatní použití pojmu „příspěvek“ v NOZ je „příspěvek jako konečná platba“.
Bylo by vhodné napsat, co si pod pojmem záloha a příspěvek představujete.
Hezký den!
Pavel
„Bylo by vhodné napsat, co si pod pojmem záloha a příspěvek představujete.“
Pane Pavle,
to zde bylo napsáno již x-kráte. Na Vaše přání zopakuji: Záloha je podle dřívějšího i nynějšího OZ platba předem. Nic více a nic méně.
Pokud právní definice příspěvku není, lze vyjít z definice jazykové.
V našem SVJ (2000)pojem „příspěvek“ se nepoužíval, stanovy máme vzorové a v předpise máme dlouhodobou zálohu na opravy. Může z dlouhodobé zálohy na opravy najednou vzniknout příspěvek na správu domu a pozemku? V souvislosti příspěvku na správu domu a pozemku je zmiňován § 1208 – d)- že o výši příspěvků rozhoduje shromáždění a § 1180-odst.1.
Stanovy podle NOZ upraveny nemáme, tzn., že ve stanovách není uvedeno, jak se příspěvek na správu domu a pozemku stanoví.
Dlouhodobá záloha byla použita, ale příspěvek je směšován dohromady jako výdaj (náklad) i jako záloha.
Kdy se dlouhodobá záloha na opravy najednou mění na příspěvek na správu domu ? Jak rozlišit příspěvek jako náklad od příspěvku od slova přispívat (v předpise plateb se příspěvek nevyskytuje). Je platný požadavek na příspěvek (od přispívat), když v předpise není uveden?
Pane Hoffmanne,
NOZ se vyznačuje tím, že velmi často nemá žádné definice. Autoři NOZ to uvádějí jako přednost, neboť se domnívají, že stvořili kodex, který bude platit několik století.
Vycházet pouze z jazykového výkladu nelze, podle ÚS to znamená pouze první přiblížení významu a smyslu právní normy.
Musí se použít i jiné výklady např. teleologický.
Hezký den!
Pavel
Pavle, příspěvek je od slova přispívat na něco. Kde se v NOZ v části bytové spoluvlastnictví dočtu něco o tom, že příspěvek je záloha? Já tam nic takového nevidím.
Je tam jasně uvedeno, že na služby musí vlastník skládat zálohy. Ale nikde se nedočtete, že tak musí dělat i u příspěvků na správu.
Z čeho tedy vyvozujete, že příspěvek je záloha. O něčem takovém není v NOZ ani slovo.
Magda
Magdo, vim ze mate vse radne prostuovane a s obdivem sleduji vas boj . Dovolim si prilozit kopii ze ktere lze usoudit, ze prispevek v NOZ je vlaste zaloha.
NOZ pověřil vládu zmocňovacím ustanovením v § 1222 vydáním prováděcího právního předpisu ke stanovení podrobností o činnostech týkajících se správy domu a pozemku. Vláda tak učinila NV č. 366/2013, která se tak stalo součástí právní úpravy „bytového spoluvlastnictví“. V § 8 NV se uvádí: „Činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku z hlediska správních činností se rozumí zejména b) stanovení a vybírání předem určených finančních prostředků od vlastníků jednotek jako záloh na příspěvky na správu domu a pozemku…
Na toto téma se tady diskutovalo už v roce 2016. Vypadá to, že to dodnes není jasné. Já si dovoluji tvrdit, že většině je snad jasné, co je v svj záloha a co je příspěvek a jak se s nimi nakládá. Co je ovšem záloha na příspěvek, kdy se platí, za co se platí, jak dlouho dopředu se platí a kdy se taková záloha na příspěvk vyúčtuje, tak to tedy netuším. My nic takového neplatíme. Pokud to někdo víte, tak to prosím všem srozumitelně sdělte. Já bych si dovolil napsat, že může být příspěvek,který se vlastníkům může,nebo nemusí vyúčtovat. Ale záloha na příspěvek? Takový termínus technikus mi připadá přimo neuvěřitelný.
Lis, jste totálně popleten. Opravdu netušíte na co hradíte SVJ zálohy? Opravdu ne?
Vždyť slovo „záloha“ je od slova „založit“. Tedy založíte někoho (poskytnete mu peníze), aby pro Vás něco koupil, zařídil, obstaral, nechal udělat. Záloha tedy nevisí ve vzduchoprázdnu. Je určena na nějaký konkrétní účel. Nikdo není takový blb aby na potkání rozdával zálohy a netušil (alespoň rámcově) na co zálohu dává a co za ni může očekávat. Ani Vy nejste takový blb, že?
Takže pokud ve vašem SVJ hradíte zálohy, vsadím se že víte na co jsou určeny a podle toho je taky označujete:
- jsou to zálohy na příspěvky na správu domu (zkráceně zálohy na správu), nebo
- jsou to zálohy na náklady za služby spojené s užíváním bytů (zkráceně zálohy na služby).
Čemu nerozumíte na tvrzení, že záloha je určena na Váš příspěvek? Poslyšte, proč se nejdete zeptat účetní/ho jak SVJ nakládá s přijatými zálohami? Cožpak nevíte, že o přijaté záloze SVJ účtuje jako o svém dluhu vůči vlastníkovi jednotky? Záloha samozřejmě není příspěvkem na správu ani náhodou. Jde – jak je z označení zřejmé – o zálohu na Váš budoucí příspěvek na správu. Stejně tak ani záloha na služby není konečnou platbou za služby. Jde – jak je z označení zřejmé – o zálohu na Vaši budoucí platbu za služby. Čemu na tom nerozumíte?
| Když si objednáte novou kuchyňskou linku, zpravidla od Vás
bude truhlář požadovat zálohu. Budete se nechápavě ptát na co ji chce? Samozřejmě že je určena na Vaši budoucí platbu (=úhrada za zhotovení linky). Jakmile zaplatíte, stane se záloha Vaší pohledávkou (a závazkem truhláře vůči Vám). Až bude linka hotova, truhlář ve svém účetnictví převede Vaši zálohu z účtu přijatých záloh na účet tržeb za zboží. Od toho okamžiku Vám nic nedluží. (Pak bude podle okolností buď požadovat nedoplatek, nebo Vám vrátí přeplatek.) |
Když pro Vás SVJ vykonává správu domu, zpravidla od Vás bude SVJ
požadovat zálohu. Budete se nechápavě ptát na co ji chce? Samozřejmě že je určena na Vaši budoucí platbu (=příspěvek na správu domu). Jakmile zaplatíte, stane se záloha Vaší pohledávkou (a závazkem SVJ vůči Vám). Až bude náklad na správu vynaložen, SVJ ve svém účetnictví převede Vaši zálohu z účtu přijatých záloh na účet přijatých příspěvků na správu a z těchto peněz proplatí vzniklé náklady na správu. Od toho okamžiku Vám SVJ nic nedluží. (Pak může podle okolností požadovat nedoplatek; jsou-li zůstatky záloh, zůstávají na účtu přijatých záloh pro použití v budoucnu.) |
Psychiatr Cyril Höschl pravil v roce 1991 v rozpravě při zasedání parlamentu: „Třetina obyvatel téhle země je slabá duchem, každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik a zhruba polovina obyvatel v této zemi má podprůměrný intelekt.“ Někdy mám pocit,že je to ještě horší.
Justitianus
Já vím co je záloha a co je příspěvěk. Neznám ovšem pojem záloha na budoucí příspěvek. Taky se domnívám, že je to ještě horší, než v roce 1991 pravil Höschl. A ne jenom to, blbě děláme ještě i to účetnictví.
Justi píše:
"Takže pokud ve vašem SVJ hradíte zálohy, vsadím se že víte, na co jsou určeny a podle toho je taky označujete:
jsou to zálohy na příspěvky na správu domu (zkráceně zálohy na správu), nebo
jsou to zálohy na náklady za služby spojené s užíváním bytů (zkráceně zálohy na služby)."
A ten, kdo to stále není schopen pochopit ať se vrátí do školy nebo si pořídí opatrovníka!
Arveno, ale to přeci nikdo nezpochybňuje, že vybírání záloh spadá pod činnost týkající se správy.
Ano, pokud stanovy určí, že příspěvek na správu se vybírá zálohově (včetně dalších pravidel, především jak se určí jeho výše), pak zajisté vybírání takové zálohy bude činností, která se týká správy domu.
V této vyhlášce nenajdete povinnost vlastníka, hradit zálohy na správu. To že je zde vyjmenováno, co se myslí správou domu ještě nezakládá žádnou povinnost. představte si, že tam bude uvedeno, že správou domu se rozumí údržba plynového potrubí v domě. Myslíte, že budete muset udržovat plynové potrubí, když ve vašem domě žádné takové není?
Magda
Magdo,
domnívám se, že jsem svůj názor, že bytové spoluvlastnictví považuje příspěvek za zálohu, dostatečně objasnil v úvodním příspěvku.
V Úvodu jsem napsal, že NOZ vznikal chaoticky a moc neváže na jiné části NOZ.
V bodu 2) jsem napsal, že čistě gramatickým výkladem slova příspěvek lze dospět k názoru, podle mého mylnému názoru, že příspěvek je konečná platba.
A z bodu 3) budu citovat:
„V Novotný, Horák, Holejšovský, Oehm Bytové spoluvlastnictví a bytová družstva. Komentář. Praha: C.H.Beck, 2016 se na str. 89 k § 1180 uvádí: „Oproti předchozí úpravě se ustanovení výslovně nezmiňuje o tom, že platby mají charakter záloh, ale je to možné dovodit z dalších ustanovení o vyúčtování.““
Autory znám a vážím si jich. Novotný je praktikujicí právník specializovaný na SVJ a BD, Holejšovský je předseda senátu VS Praha často přednášející a publikující o SVJ, Oehm mne učil na právech.
Tito autoři se odvolávají na § 1208/d NOZ. Z něho dovozují, že když se něco vyúčtovává a dokonce vypořádává, tak to musí být záloha.
Protože kdyby byl příspěvek konečnou platbou, tak se nevyúčtovává a nevypořádává.
O tom, jak si vykládají příspěvek na vládě svědčí NV 366/2013 Sb., které v § 8/b uvádí, že se příspěvky na správu stanovují a vybírají jako zálohy. NV prošlo Legislativní radou vlády.
Pokud by „příspěvek“ byl pevnou částkou, tak by se stal majetkem/vlastním jměním SVJ. A pokud by se „vypořádával“, tak by se jednalo o dar mezi SVJ a členem SVJ, který by u člena SVJ podléhal dani z příjmu.
Je zřejmé, že bytové spoluvlastnictví není jednoznačně napsané. Judikatura vyšších soudů zatím není. Literatura a NV uvádějí, že příspěvek v bytovém spoluvlastnictví funguje jako záloha. Proto jsem doporučil upravit příspěvek jako zálohu do stanov.
Hezký tropický den!
Pavel
Je nespecifikované dílčí případně celkové finanční plnění.
Význam dílčí označí některý z uvedených případů:
- menší výší finančního plnění než nějaký celkový objem
- dílčí skupinu plátců než všichni plátci
- částečnou dobu finančního plnění než nějaká celková lhůta
- dílčí skupinu příjemců plateb než všichni příjemci.
Má-li příspěvek nějaký specifikovaný význam např. „členský“,
„zálohový“, „správy domu a pozemku“ uvedený specifikátor (-y) je
třeba připojit pro úplné pojmenování k slovu „příspěvek“.
Zda „měsíční příspěvek na správu domu a pozemku“ je záloha?
Problém je v tom, že tato platba má dva předpisy:
Předpis z předpisového účtování záloh, zde nejdřív účtováno
o předpisu pak o platbě jako platba konečná, podle toho pak
příspěvek není záloha.
Předpis z vyúčtování jako zúčtovací operace, kde předpis považujeme
podíl fin. Pohledávky SN, a vzniká při uzavření ZO, tj. po příspěvcích
měsíčných plateb, a proto příspěvek je záloha.
„Problém je v tom, že tato platba má dva předpisy“
Dostávám jenom jeden předpis příspěvku na správu domu.
„Pohledávky SN, a vzniká při uzavření ZO“
Můžete prosím nejprve dešifrovat své sdělení? Potom se k němu vyjádřím. Děkuji.
Jinak souhlas, že slovo příspěvek neříká nic více a nic méně, než že jde o nějakou část z celku (srv. kupř. diskusní příspěvek, příspěvek na dobročinné účely ad.), v kontextu bytového spoluvlastnictví pak je příspěvek na správu domu dílčí jak ve smyslu časovém (měsíční příspěvek, více měsíčních příspěvků se sčítá do celku za časové období) tak podle spoluvlastnických podílů (příspěvek vlastníka připadající na jeho spoluvlastnický podíl se sčítá do celku za všechny spoluvlastnické podíly). Ve významu a výkladu pojmu příspvěvek problém není, pojem jednoznačně osvětlí každý výkladový slovník.
V dokladu vyúčtování nalezneme tabulku, která obvykle obsahuje tyto
nadpisy sloupců:
Položka – název položky, účel placení
Náklad – podíl skutečných nákladů (SN) z celkových, připadající na
vlastníka, jednotku a ZO Uhrazené zálohy
Poslední sloupec rozdílu, náklady- uhr. zálohy.
SN představuje tu část nákladů co bylo vynaloženo SVJ při poskytování
služeb ve prospěch vlastníků. Proto tento nárok vlastníci mají vyrovnat a
vypořádat.
Souhlas s Lucretiem. Přispívat na správu domu je možno – technicky vzato – mnoha různými způsoby. To jen místní blbečci si vytrvale pletou pojem „příspěvek“ s pojmem „záloha“. Je to samozřejmě jinak. Přispívat je možno podle okolností mnoha různými způsoby:
- jednorázovou úhradou hrazenou předem (před poskytnutím plnění),
- jednorázovou úhradou hrazenou dodatečně (po poskytnutí plnění),
- v dílčích splátkách před poskytnutím plnění,
- v dílčích splátkách po poskytnutí plnění,
- v dílčích splátkách z nichž některé budou uhrazeny před poskytnutím plnění, další pak dodatečně po poskytnutí plnění,
- jednorázovou úhradou zálohy s vyúčtováním a vypořádáním po poskytnutí plnění,
- opakovanou platbou záloh (např. měsíčně) s vyúčtováním a vypořádáním po poskytnutí plnění.
Z tohoto přehledu je zřejmé, že příspěvky hrazené zálohovým způsobem jsou pouze dvě možnosti ze sedmi (č. 6 a č. 7).
Tvrzení „příspěvek je záloha“ je tvrzením blba. Ty dva pojmy jsou odlišné. Každý z nich má jiný význam. Je k tomu judikatura, jsou k tomu účetní předpisy, je k tomu zdravý rozum, který nám nedovoluje tyto pitomosti opakovat a šířit. Ale čas od času se vždy najde nějaký idiot, který rozporudí zbytečnou a zmatenou diskusi o ničem. Viz Maturant a jeho diskuse Zálohy na správu.
Justitianus
Intelektuální specifikaci autora vynechám. Ekonomická specifikace finanční transakce v DOV determinuje ekonomický význam té transakce. Specifikace stanovující časové pořadí uskutečnění věcného plnění a finančního protiplnění:
- platba předchází uskutečnění a předání dodávky plnění, pak platba je záloha
- opačně, uskutečnění a předání dodávky plnění předchází platbu, pak platba je splátka
- je-li platba plně vyrovná předpis dodávky, pak je konečná platba
dodávky (případně zálohy, splátky).
Podle toho specifikace vašich transakcí:
1.) záloha
2.) splátka
3.) váš kološtverec, jinak jen záloha
4.) splátky
5.) zálohy a doplatky
6.) záloha a doplatek/vratka
7.) zálohy a doplatek/vratka.
Pane AsiTak, napsal jste nesrozumitelný text. Píšete sice rádoby odborně, ale často nesmysly. Co jste napsal v bodě č. 1 je právě takový nesmysl. Opravuji:
- platba předchází uskutečnění a předání dodávky plnění:
Může se jednat o konečnou úhradu, nebo o splátku.
Nemusí to být záloha, jak jste nesprávně napsal!
Konečná úhrada předem: typicky když si kupujete lístek na vlak, nebo platíte za zboží objednané v internetovém obchodu. Také když hradíte SVJ Váš finanční podíl na nějaké opravě/zhodnocení domu a konečná částka je předem známa. Dostanete k úhradě konečnou částku. Nejde o žádnou zálohu. Ani plátce, ani příjemce nesmí tuto platbu zaúčtovat jako zálohu.
Úhrada ceny ve splátkách: Různé firmy typu HomeCredit vás požádají o úhradu první splátky předem, pak teprve pošlou zboží; vy pak pokračujete ve splácení po dobu (např.) 24 měsíců. Nejde o žádnou zálohu. Ani plátce, ani příjemce nesmí tuto platbu zaúčtovat jako zálohu.
Pro tento Váš omyl se také mýlíte v zařazení mnou uvedených sedmi způsobů úhrady finančních prostředků. Opakovaně označujete jako „zálohy“ platby, které zálohami nejsou. Je zjevné že tomu vůbec nerozumíte. Nepřibližujte se k účetním knihám; nadělal byste v nich paseku. Mějte se pěkně.
Justitianus
Poslední komentáře