Článek HN: prof. Karel Eliáš
Článek z Hospodářských novin: Karel Eliáš, spoluautor občanského zákoníku: Nechte ho dýchat
http://archiv.ihned.cz/…te-ho-dychat
Dluhy bytu v pohybu jako sochy Moa na Velikonočných ostrovech…
Před více než rokem jsem uváděl, že pan Eliáš zastává názor, že dluží dlužník a ne jednotka:
http://www.portalsvj.cz/…e/noz-1186–2
Ukazoval jsem mu knihu Kabelková + Schödelbauerová s opačným názorem, ale namítl, že první komentáře k NOZ budou trpět dětskými nemocemi.
Možná záměr těch popletů co spáchali § 1186 byl jiný, nicméně napsali to, co napsali.
Pokud je pravda, co píší HN, tak u pana Eliáše nastal názorový veletoč.
Snad jediné racionální vysvětlení je nadměrné užívání drogy jménem nikotin, jak je popsáno v HN.
Nevěděl jsem, že asistentky slouží k opatřování drog. Možná to umožňuje nějaké ustanovení NOZu, které jsem si zatím jinak vykládal.
Hezký den!
Pavel
P.S.
Článek stojí za přečtení celý, jako ukázku uvádím:
"HN: Nemají pravdu zastánci rychlých změn zákoníku? Proč bych se měl soudit sedm let, než Nejvyšší soud vydá judikát, jak takové případy posuzovat podle nového občanského zákoníku? Doteď jsem na základě podobných rozsudků mohl tušit, jak dopadnu. Proč bych si na tom měl teď ničit nervy a utrácet peníze?
Eliáš: Když se nechcete soudit, tak se dohodněte."
To je myslím signifikantní.
Tím se vyřeší řada stesků některých přispěvatelů. Prostě se dohodnou, a je to!
Větší průšvih než údajný názorový veletoč (který mohl vzniknout také jen vytrháváním z kontextu) je toto doporučení:
„Eliáš: Když se nechcete soudit, tak se dohodněte.“
Na soud se člověk obrací, jak známo, právě v případě, kdy dohoda není možná, tj. po té, co se o dohodu, zpravidla se značným úsilím a vícekráte, pokusil. Jenže na dohodu jeden nestačí. Radit tak tomu, kdo se obrátil na soud právě proto, že dohoda není možná, aby se dohodl, musel napsat jedině někdo, kdo právu nerozumí (tj. v daném případě to musel napsat redaktor bez schválení autora). Jinak si takovéto doporučení nedokážu vysvětlit.
Zajímavé je také použití slova chtít. Málokdo se totiž chce soudit (z účastníků řízení, u právních profesionálů tomu může být i jinak). Má-li tak autor dojem, že se žalobci soudit chtějí, tj. soudí se ze svého rozmaru, pro své pobavení, ze sportu apod., je poněkud vedle.
Ale ne, pane Pavle, pan Eliáš neužívá žádné omamné látky. Pan Eliáš jenom zjistil, že mladší a dravější názor, i když pitommější, má zelenou, je v kurzua on se svým názorem by byl na vedlejší koleji. On jenom chytá vítr v plachtách, aby zůstal v hlavním proudu, aby nebyl odstaven.
Cituji z rozhovoru s profesorem Karlem Eliášem:
| " Problém je, když někdo nerozumí a neporadí se. Teď jsem četl v novinách o páru, který si koupil byt po klukovi, který odjel kamsi do zahraničí. Když provedli vklad vlastnictví bytu na katastru, zjistili, že na ně přešel nedoplatek za služby 70 tisíc. Byli z toho nešťastní. Ale panebože, když si kupuju byt za dva miliony, tak se přece někde zeptám. Zákoník jasně říká, že mají dostat papír od společenství vlastníků jednotek, jaké dluhy eventuálně na tom bytu váznou." |
Bohužel – je to právní bahno čtvrté cenové skupiny. Z těch slov mi vstávají vlasy hrůzou na hlavě a dělá se mi nevolno. Profesor Karel Eliáš není ani schopen rozpoznat, že v zákoníku, který deset let připravoval, není zavedeno žádné „váznutí dluhů na bytě“. NOZ nezná žádný zákonný přechod dluhů na nabyvatele jednotky. Žádný a nikde – když nepočítám § 1888 NOZ odst. 1 a 2, což jsou dva úplně jiné právní tituly.
Autor monumentálního díla tedy ani neví, co v něm je – či spíše co v něm určitě není: zákonný přechod dluhů na nabyvatele jednotky byste v NOZ hledali marně. Nepochopením a překrucováním vlastního díla se profesor Eliáš blíží představitelům prasečího práva, o čemž jsem zde vícekrát psal.
Ukázal to už na své neschopnosti přiznat nám i sobě, že úplně zapomněl na 53 tisíc právnických osob SVJ(2000) a na 1.5 milionu vlastníků jednotek v domech, rozdělených na jednotky(1994).
Je to vůbec tentýž profesor Karel Eliáš, který je autorem NOZ? Je to tentýž Karel Eliáš, který v roce 2012 psal v důvodové zprávě k NOZ jednoznačně o tom, že dluhy na nikoho nepřecházejí? Zdůvodnil tehdy, že se jedná vždy o obligační (závazkový) vztah mezi osobami. Zapomněl snad už, jak to v důvodové zprávě vysvětloval? Zapomněl na slova, která napsal on sám před necelými dvěma lety? Cituji:
| „Pohledávku má věřitel vůči dlužníkovi. Tento právní poměr
se řídí pouze obligačním právem, které ustanovuje, jak pohledávka
vzniká a jakým způsobem a kdy je dlužník povinen věřiteli plnit na
vyrovnání jeho pohledávky svůj dluh. O splnění své pohledávky může
věřitel žalovat pouze dlužníka.“ ELIÁŠ, K. a kol.: Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. Ostrava: Sagit, 2012 |
Rozumíte někdo názorovému kotrmelci profesora Eliáše?
Dva důchodce někdo protiprávně okrádá o 70000 Kč a on se na ně ještě přezíravě oboří, že prý neznají právo! A že se měli někoho zeptat. Ale koho, když ani on sám neumí rozeznat, že ti staří manželé nikomu nic nedluží?
Na závěr ocituji z mého staršího příspěvku z října 2013 na téma
údajného „automatického“ přechodu dluhů:
Je neuvěřitelné, že je možno kolem jedné záležitosti
jednoduchého práva vyplodit takovou hromadu fujtajblových zmatků a
nesmyslů. Důvodem je trojí neznalost: neznalost základů práva, neznalost
konkrétních zákonů a a neznalost relevantní judikatury.
http://www.portalsvj.cz/…ovy-vlastnik#…
lake
Mám velké obavy, že názor, že dluh se vztahuje k jednotce, nikoli k dlužníkovi, se pomalu stává součástí „myšlenkového mainstreamu“, viz požadavky bank na dodání potvrzení o „bezdlužnosti bytové jednotky“ při žádosti o hypotéku. U nás už SVJ několik takových potvrzení vydalo. Jestli si na to lidé, banky a úřady zvyknou a tento názor se ustálí, máme zaděláno na průšvih, jako si lidé zvykli označovat dlouhodobé zálohy „fondem oprav“ a SVJ, úřady, soudy a média to takto všobecně akceptují. Je třeba proti této myšlence začít bojovat v samém zárodku, než se v „myšlenkovém mainstreamu“ zakoření.
Na mé bytové jednotce, píše účetní, také je evidováno cosi:
- v první větě se píše, že k mému bytu „je evidována pohledávka x Kč, která vznikla v důsledku nepřesného hrazení záloh v roce 2014“
( ano, odmítla jsem platit položku „fond oprav“, protože žádné opravy naplánovány nemáme, již v minulosti jsem do něj vložila 50 000, hradí se z nich cokoli, co koho zrovna napadne, navíc máme plán oprav ve smysli " příštích 10 let nebude třeba provádět žádné opravy, zvlášť jsou placeny všechny revize, odměna statutárů a správce atd.) Takže se musím asi zeptat, má-li SVJ pohledávku, jak se bude o té zaplacené pohledávce účtovat po jejím uhrazení, závazkem SVJ vůči mně se asi nestane, takže pápá sbohem dalších 10 000!
Nebylo by načase, aby i domy spoluvlastněné skupinami osob povinně z zákona tvořily jakýsi FO, určený k opravám domu, peníze na údržbu a opravy, na které se prost nesahá? Když si parta absolventů současných soukromých univerzit myslí, že dům pojištěný na 200 mil. starý 5 let, plochá střecha, 5 výtahů, VZT atd. nebude dalších 10 let potřebovat žádné opravy, tak to je opravdu k zbláznění.
Pane PELE, máte pravdu. Hloupost je nakažlivá, jak vidíme.
Recept pro SVJ je jednoduchý. Potvrzení o „bezdlužnosti bytové jednotky“ nikdy nikomu nevydávejte!!! Bytová jednotka je věc. Věc nemůže být účastníkem právních vztahů, nemůže mít dluh. Takové potvrzení by tedy bylo zmatečné a nepravdivé.
SVJ i členové výboru odpovídají za případnou škodu, vzniklou vydáním takového falešného „potvrzení“. Chce to někdo risknout?
lake
Základ problému tkví v tom, že právní oddělení bank si nějak vykládají §1186. A vytvořili pro to svoje formuláře, které žadatel o hypotéku musí přiložit dle metodiky banky k žádosti o úvěr. Nepřiloží = nedodal všechny podklady ⇒ nedostane úvěr.
Nešťastný žadatel uprosí paní ve výboru nebo v účetní kanceláři, aby mu na to lejstro dala razítko, aby ho mohl ke své žádosti přiložit.
Toto se zhruba od jara/léta děje masově.
Že banky neumí číst zákony víme z docela nedávné minulosti, kdy mj. požadovaly po dlužnících smluvní úrok z prodlení, ačkoli všichni věděli, že banka může vůči spotřebiteli uplatňovat jen zákonný úrok z prodlení (nevěděli to jen právníci bank).
PELE, nikdy není pozdě. Problém začíná teprve v okamžiku, kdy se normální člověk začne chovat stejně jako hlupáci okolo něj.
Pokud dostanu do ruky nesmyslné lejstro, pak ho nepodepisuji, NEPODEPISUJI, NEPODEPISUJI. Ať se žadatel o hypotéku vrátí do banky a těm tupcům vysvětlí co je v lejstru špatně. Nebo ať se obrátí na jinou banku, je jich v ČR dost.
Čím více lidí se bude chovat normálně, tím horší to budou mít hlupáci v bance: ubudou jim klienti, nedostanou prémie a nebudou mít odměny za sjednané půjčky. To všechno je pouze jejich problém. Není to problém SVJ, ani problém výboru.
lake
O to zase takový veletoč není, pokud vůbec nějaký. Druhý citát je obecný, o situaci při převodu bytů se nijak nezmiňuje. Citát uvedený jako první se týká pouze situace při převodu bytu, je tak vůči citátu uvedenému jako první speciální. Oba názory navzájem jsou konzistentní a k žádnému veletoči nedošlo. Právníci bohužel takto píší.
Zbývá vyřešit kam je vlastně rozhýbat, zda dopředu nebo zpátky.
Poslední komentáře