Chcete-li žalovat, nesmíte ze schůze odejít, i neusnášeníschopná schůze je totiž platná
Žalobkyně vlastní byt a nebytový prostor. Před hlasováním
o stanovách odešla a tím se shromáždění stalo neusnášeníschopné.
Poté sice přišla další vlastnice, nicméně ani poté se shromáždění
nestalo usnášeníschopné. Přestože tedy stanovy byly schváleny na
neusnášeníschopném shromáždění, jsou platné. Stanovy jsou uloženy ve
sbírce listin. Problémem totiž bylo, že žalobkyně aktivně nehlasovala
PROTI, ale prostě ze schůze odešla. Neměla tedy aktivní legitimaci
k podání žaloby.
Žalobkyně zkoušela svou „chybu“ dohonit také určovací žalobou dle
§80 o.s.ř., tedy že stanovy jsou nicotné, jelikož nebyly schváleny
zákonem požadovanou nadpoloviční většinou. Soud však žalobu o určení
zamítl s odůvodněním, že určovací žalobu v této věci
podat nelze.
VS Praha 6 Cmo 94/2017
…soud konstatoval, že se též zabýval otázkou, zdali je žalobkyně „přehlasovaný vlastník“ ve smyslu ust. § 1209 odst. 1 obč. zák. Uvedl, že zákon vyžaduje, aby žalobce byl přehlasovaným vlastníkem jednotky. Tím bude takový vlastník, jež se zúčastní shromáždění, hlasuje proti přijetí usnesení a i přes jeho nesouhlasy, je usnesení přijato. Nehlasuje-li však vlastník jednotky proti přijetí usnesení, nevzniká mu právo podat návrh dle § 1209 odst. 1 obč. zák. a není-li přítomen, ačkoliv byl na shromáždění řádně pozván, tedy konání shromáždění mu bylo řádně oznámeno, nelze jej za přehlasovaného vlastníka považovat. Soud učinil závěr, že žalobkyně není legitimována k podání její žaloby ve smyslu ust. § 1209 odst. 1 obč. zák., neboť jak vyplynulo ze skutkových zjištění, žalobkyně se hlasování ze subjektivních, nikoli např. pro vážné zdravotní důvody, či jiné důvody obdobné, nezúčastnila, byť na počátku byla na shromáždění účastna, avšak ještě před začátkem hlasování odešla. S ohledem na nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně pro toto řízení soud žalobu zamítl.
… Soud konstatoval též, že se zabýval rovněž problematikou žaloby určovací podle ust. § 80 o. s. ř., jak žalobkyně v žalobě žádala. Soud dovodil, že v ust. § 1209 obč. zák. je zakotvena speciální úprava, jakým způsobem se může vlastník jednotky domáhat rozhodnutí, jež má speciální režim řešící nejen otázku aktivní věcné legitimace pro takový typ řízení, ale i speciální tříměsíční prekluzivní lhůtu. Lze mít za to, že kromě postupu, jež je takto specifikován v § 1209 obč. zák., nelze k závěru o neplatnosti usnesení shromáždění dospět v rámci řízení dle § 80 o. s. ř. ani v rámci posouzení předběžné otázky v jiném řízení. Soud uzavřel, že žaloba žalobkyně nebyla dle § 80 o. s. ř. podána důvodně. Žalobu proto zamítl.
… Proti rozsudku se žalobkyně odvolala. Uvedla zejména, že právo přehlasovaného vlastníka má být garantováno každému vlastníku jednotky, který s rozhodnutím nesouhlasí a nehlasoval pro jeho přijetí, zvláště v případech, kdy i při jeho účasti na shromáždění je zřejmé, že s ohledem na většinu vlastníků, která o důležité záležitosti rozhodla, by byl takový vlastník jednotky přehlasován. Výklad, podle něhož by právo napadnout rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek příslušelo bezvýhradně vlastníku jednotky jen v případech, kdy se vlastník jednotky hlasování zúčastnil, je v rozporu s ústavním právem na soudní ochranu poskytovanou v režimu čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Argumentace, že pouze vlastník, který má objektivní důvod k neúčasti na shromáždění je přehlasován, je nesprávný. Závěr soudu prvního stupně, že jen vlastník, který se účastnil shromáždění, nebo má objektivní důvody k neúčasti na shromáždění, je přehlasován, nemá oporu v zákoně a žádný právní předpis takovou podmínku nestanoví. Dále uvedla, že bylo zjištěno, že žalobkyně opustila shromáždění půl hodiny po jeho zahájení a příchodem paní XXXX se shromáždění nestalo usnášeníschopné.
… Dále soud prvního stupně správně konstatoval, že aby žalobce byl přehlasovaným vlastníkem jednotky, bude vlastníkem, jež se zúčastní shromáždění, hlasuje proti přijetí usnesení a i přes jeho nesouhlasy, je usnesení přijato. Nehlasuje-li však proti přijetí usnesení, není přehlasovaným vlastníkem jednotky a nevzniká mu právo podat návrh dle § 1209 odst. 1 obč. zák. Dále soud správně konstatoval, že není-li vlastník přítomen nikoli např. pro vážné zdravotní důvody, či jiné důvody obdobné, ačkoliv byl na shromáždění řádně pozván, nelze jej za přehlasovaného vlastníka považovat. Soud správně uzavřel, že s ohledem na to, že žalobkyně se hlasování ze subjektivních důvodů, nikoli např. pro vážné zdravotní důvody, či jiné důvody obdobné, nezúčastnila hlasování, byť byla řádně na shromáždění pozvána a byl jí znám program shromáždění a na počátku byla na shromáždění účastna a před začátkem hlasování odešla, není legitimována k podání její žaloby ve smyslu ust. § 1209 odst. 1 obč. zák. Soud správně též dovodil, že pokud jde o žalobu určovací podle ust. § 80 o. s. ř., nelze jí vyhovět, a to proto, že v ust. § 1209 obč. zák. je zakotvena speciální úprava způsobu, jak se může vlastník jednotky domáhat u soudu, aby rozhodl o záležitosti, tedy o vyslovení neplatnosti usnesení žalovaného
přemýšlíme jak se postavit k formulacím „v zájmu ostatních spoluvlastníků“ (§1136, §1189). Poraďte.
Zatím nás napadá, že „v zájmu ostatních spoluvlastníků“ obejdeme své známé a učiníme jim nabídku na drobné opravy na náklady SVJ. U nás zásadně nevyúčtováváme fond oprav, natož pak na osobu. Výši máme stanovenou tak, že nám do fondu přibude po odečtení režijních nákladů měsíčně cca 25.000. To na drobné opravy v bytech známých zatím bohatě stačí.
Pokud by se časem našel nějaký hejhula, který by chtěl vyúčtovat i fond oprav, necháme ho ať se soudí. Dokumenty máme my ve výboru a vlastníkovi-potížistovi je nedáme. Podle Ferákova-soudco-klanu neuspěje náš vlastník-potížista ani při odvolání. Nebo se někdo oprávněně domnívá, že vlastník-potížista může úspěšně požadovat podrobný přehled účetnictví? Nevztahuje se na to náhodou už konečně GDPR?
Pojmem vlastník-potížista pak označujeme kteréhokoli vlastníka, který by chtěl nějaké podklady nebo doklady nebo účetní záznamy. nebo by se více vyptával na chod společenství. Už máme připraveny i oficiálně vypadající listiny, ve kterých ho označíme za chronického neplatiče. Kdyby na nás snad chtěl podat takový drzoun trestní oznámení, pak jsem připraveni autorství svědomitě popírat. Instruovány byly i zaměstnankyně správce, aby „mezi řečí“ se přátelskými osobami takové vlastníky označovaly za neplatiče. S příslibem odměny. Musí se ale ujistit, že není nablízku osoba nepřátelská třeba taková, která by si snad hovor chtěla nahrávat.
Dík za další užitečný nápady a rady
PS. za sumarizovanou informaci „jak se nebát žalob od potížistů“ autora pana TN, děkujeme :)
další odepření spravedlnosti v praxi.
Dle NS 22 Cdo 1423/2009 Dovolací soud se v této souvislosti přiklání k názoru, podle kterého z možnosti podat návrh na přezkum rozhodnutí v důležité záležitosti není bez dalšího vyloučen vlastník jednotky, který se hlasování nezúčastnil a s rozhodnutím nesouhlasí. Závěr odvolacího soudu by vedl mimo jiné k závěru, že vlastník jednotky, který se nezúčastnil schůze shromáždění např. z vážných zdravotních či jiných obdobných důvodů, by již pro tuto samotnou skutečnost byl vyloučen z možnosti podat žalobu týkající se posouzení většinového rozhodnutí v důležité záležitosti. Ačkoliv v nikoli důležitých záležitostech přehlasovanému spoluvlastníkovi možnost soudní ochrany ustanovení § 11 odst. 3 ZVB neposkytuje, v důležitých záležitostech ve smyslu věty třetí uvedeného ustanovení by podle názoru dovolacího soudu mělo být toto právo garantováno každému vlastníku jednotky, který s rozhodnutím nesouhlasí (a nehlasoval pro jeho přijetí) zvláště v případech, kdy i při jeho účasti na shromáždění je zřejmé, že s ohledem na většinu vlastníků, která o důležité záležitosti rozhodla, by byl takový vlastník jednotky přehlasován. Výklad, podle něhož by právo napadnout rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek příslušelo bezvýhradně vlastníku jednotky toliko v případech, kdy se vlastník jednotky hlasování zúčastnil, je co do základu v rozporu s rozsahem ústavního práva na soudní ochranu poskytovanou v režimu čl. 36 Listiny základních práv a svobod. (pozn. tenhle judikát je z dílny Mgr. Králíka, JUDr. Baláka, JUDr. Spáčila; pochybuji, že by stejně rozhodlo soudcovské trio Ferák/Dýšková/Brzobohatá)
nejenže i v tomto případě se neplatnost rozhoduje výlučně dle § 258 NOZ a násl. a nikoli dle § 1209 NOZ), ale ve smyslu § 1209 NOZ se jednalo o přehlasovaného vlastníka. další z šílených judikátů týkajících se SVJ.
Jaké znění měl zápis z neusnášeníschopného shromáždění???
1. bod pořadu jednání zasedání shromáždění- kontrola usnášeníschopnosti shromáždění.
Zápis: zasedání shromáždění není usnášeníschopné.
2. Hlasování o návrhu změny stanov SVJ.
Zápis: Shromáždění přijalo toto usnesení: Hlasováním vlastníků jednotek byly přijaty změny stanov SVJ tak, jak byly předloženy.
??????????????????????????????????????????????????????????????????????????????
Zdravím. Co jsem se byl dívat na soudech (VS, KS, MS), tak soudci vycházejí výlučně jen z důkazů předložených SVJ, tedy zápisu ze shromáždění. Protože autorem zápisu je statutár, tak v zápisu je pochopitelně vždy napsanáo, že shromáždění bylo usnášeníschopné. Toto soudcům stačí.
Žalobci se vždy potýkají s důkazní nouzí. Z domu jim nikdo nechce jít svědčit (nikdo si nechce rozhádat sousedy, nebo se dostat do nemilosti vládce SVJ předsedy výboru). Semtam navrhují jako důkaz nahrávku, setkávám se s tím, že soudy důkaz nahrávkou zamítají jako nadbytečný, a konstatují, že rozhodné skutečnosti byly prokázány již zápisem ze schůze.
Při takovémto soudním výkladu, bych se rád zeptal zdejšího fóra zda poradí přesněji:
- kdo tvoří „nejvyšší orgán společenství“?
Na první pohled by asi „nejvyšší orgán společenství“ měli tvořit členové SVJ. Ale za jakých podmínek? - kdy existuje „nejvyšší orgán společenství“?
Na první pohled vlastníci „shromáždění“ na jednom jednacím místě, ještě netvoří „nejvyšší orgán společenství“. - jak se lze obracet na „nejvyšší orgán společenství“?
jsem jako předseda povinen, předložit návrh člena SVJ na jednání „shromáždění“ anebo i když jsem jej přijal v písemné podobě, pak vždy a pouze jako soukromá osoba bez povinnosti? (vzorové stanovy jsou zrušeny a tedy právně nevymahatelné a naše stanovy neobsahují, že bych jako člen statutárního orgánu byl povinen činit s takovým požadavkem jakékoli úkony) - „shromáždění“ a „nejvyšší orgán společenství“ jsou
synonyma?
… nebo jde o spojení slov významově odlišných? - kdy a jak se tvoří „vůle“ společenství?
Obejdu li jako předseda nebo pošlu člena výboru na některé spoluvlastníky a např. 60% z nich nám „něco potvrdí“ a třeba i písemně, protože jim nalžeme, že jde o způsob hlasování „per rollam“ (nejde o to zda způsob kterým obcházíme své kladné voliče (členy SVJ) splňuje způsob hlasování „per rollam“ ale o to, že budeme tvrdit těm konkrétním spoluvlastníkům na jejichž dveře zaklepeme a předestřeme jim mezi 4–6 očima že je např. vhodné snížit část jejich podíl placený do FO → jen upozorním, že §1208/i NOZ uvádí, že co není ve stanovách nebo není vyhrazeno, o tom rozhodujeme ve výboru MY) znamená to, že již tak byla projevena vůle společenství i když pouze roztroušenými členy „nejvyššího orgán společenství“ (tedy nejednali na jednom místě – zákon to přeci nevyžaduje a stanovy jsou jen cár papíru sestavovaný a odsouhlasený ne-právníky, kterým nelze jejich vadnost dávat za vinu) a tedy vymahatelná proti všem ostatním členům společenství (i těm 40% které jsme záměrně neobešli, neboť by nás kopli do zadnice) nebo půjde pouze o souhlas právě těch 60%, kteří s tím co jsme jim předložili souhlasili tzn. šlo by o „dohodu 60%“ a usnesení by vůči těm 40% bylo nicotné resp. nebylo by ani nutné aby se jím kdokoli z těch 40% nesouhlasících nebo neobeslaných musel zabývat? - je vůbec nutné dávat na pozvánku body k jednání, když podle soudu může „shromáždění“ program změnit a člen SVJ který se nedostavil, nemůže podle nynější soudní praxe „přehlasovaným vlastníkem“, protože nehlasoval PROTI?
- je nebo není „přehlasovaným vlastníkem“ též vlastník na
„shromáždění“ zastoupený zmocněncem nebo zástupcem dle §1185/2
NOZ?
Pokud soudci dovodili, že „přehlasovaným vlastníkem“ je jen ten vlastník, který AKTIVNĚ hlasoval PROTI, jeví se logické dovodit, že právo obrátit se na soud je zákonem přiřknuto POUZE vlastníkovi jednotky samotnému (nesvědčí tedy ani zástupci dle §1185/2 NOZ ani jakémukoli zmocněnci).
Já bych to takto nechtěl praktikovat, protože se obávám, zda bych dokázal zařídit abych zůstal předsedou alespoň do své smrti nebo než stačím našetřit na samostatný barák a odstěhovat se s tím, že dluhy svoje i dluhy SVJ nechám jako dárek nabyvateli.
Ještě mám ale bohužel svědomí a čerstvé vzpomínky z dob, kdy jsem sám byl jen řadovým členem SVJ, a myslel si, že „nejvyšší orgán společenství“ existuje až poté, když platí zároveň, že (1) na jednom místě se shromáždila skupina členů SVJ, (2) kteří mají hlasovací podíly, (3) kteří byli sezváni na základě pozvánky na členskou schůzi způsobem uvedeným ve stanovách (nebo způsobem uvedeným v zákoně), (4) byli sezváni osobou oprávněnou ke svolání jednání a že „nejvyšší orgán společenství“ může ROZHODOVAT jen o věcech ke kterým má ze zákona pravomoc a když také platí, že je usnášeníschopné.
Nicméně „6 Cmo 94/2017“ tak jak jej popsal pan TN mi dává návod, že postačí vyrobit si v počítači věrohodnou pozvánku i s programem a datumem (D(-30)); dobře to zadokumentovat (vyvěsit ji třeba na nástěnce, nafotit se před ní a v EXIF informacích nastavit datum pořízení D(-30)); pozvánku z nástěnky ihned odstranit a hned poté může naše skupina jít obcházet nám nakloněné členy SVJ.
40% nesouhlasících nebo námi raději vůbec neoslovených členů SVJ se sice nebude moci obrátit na soud,
protože (1) aktivně nehlasovali proti a (2) pokud půjde např jen o zvýšení nezúčtovávaných příspěvků do fondu oprav o 2-eura/m2 mám za to, že by měl soud rozhodnout, že nejde o důležitou záležitost a také to sofistikovaně vykonstruovat do rozsudku,
ale formálně a soudní logikou jde o správný právní postup.
Souhlasíte? Je to tak?
Poslední komentáře