Rozúčtování tepla

Zdeno, jedině potvrzujete že jste úplně mimo a vůbec nerozumíte obsahu vyhlášky. A co je horší, neznáte ani zákon č. 67/2013 Sb., k jehož provedení byla vyhláška vydána.

67/2013 Sb. § 6 odst. 2 [N]áklady na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období [se rozdělí] na složku základní a spotřební.  Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.  Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.

Bez znalosti zákona nemůžete porozumět obsahu vyhlášky. Už jsem Vám napsal, že započitatelné podlahové plochy se používají pouze k rozúčtování základní složky nákladů. Je třeba číst zákon.

Justitianus

I tento zákon znám, si představte. A jak jsem psal, započitatelná plocha neslouží jen k rozúčtování základní složky – viz § a ods. který jsem Vám již dal – vypadne vám z toho i ta odchylka od průměru, že.

Ale víte co, je to jedno, jdu napsat našemu rozúčtovateli, že to má podle Justinianuse celé špatně :) a nejen toto poslední vyúčtování, ale všechny… :) (je to jinak firma, která při výstavbě řešila i ten projekt vytápění, od té doby vykonává rozúčtování, které výbor „jen“ kontroluje – párkrát jsme našli nějaké drobnosti, ale jinak tvrdím, že je to dobře. Ale co na tom, když jsem mimo, že).

Projekt pro topení s určením tepelných ztrát vypracován byl pokud vím, podle toho se také stanovoval výkon jednotlivých radiátorů. Proč z toho nevypadli nějaké další korekční koeficienty nevím (možná právě kvůli měření kalorimetry…).

Zamyslete se, Zdeno, nad smyslem všech těch předpisů ohledně vytápění, výpočtů okolo topných soustav, regulací… a možná přestanete hledat v korekčních koeficientech tajemno. Případně se seznamte s tím, jaké údaje projektant topné soustavy zadává do výpočtů a nejspíše dospějete ke stejnému závěru, jaký zde uvádím dále.

Máte-li výkon jednotlivých radiátorů ke konkrétní stavbě stanoven projektem, tzn. na podkladě tepelných ztrát, a přesně podle projektu realizován, pak toto je garance, měla by být, že ta v ZoSl obecně definovaná rozdílná náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou je vykompenzována právě instalací radiátorů s adekvátním výkonem a tudíž žádné koeficienty nejsou třeba – projektem máte dánu garanci adekvátní dodávky tepla vzhledem ke ztrátám. Problémem je naše česká polovičatost, tj. že např. zateplíme dům, ale na topnou soustavu nesáhneme. To je situace, kterou by měly napravit koeficienty, protože stavba jako taková změnila parametry, ale topná soustava zůstala původní. Z logiky věci plyne, aspoň teda pro mne, že jediný způsob, jak se koeficientů dobrat, je jejich stanovení výpočtem, a to prostřednictvím „projektu“, tzn. nejlépe projektantem přes danou problematiku. Řečeno jinak, „odbornými firmami“ ochotně (a úplatně) univerzální koeficienty vycucné z prstu zásadně nebrat, chcete-li se vyhnout sporům v ;-) „zúčtovací jednotce“.

• Misme píše: „… rozdílná náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou je vykompenzována právě instalací radiátorů s adekvátním výkonem a tudíž žádné koeficienty nejsou třeba“.

NIKOLIV! To by byla pravda, kdyby na vstupu do každého bytu nebyl kalorimetr, nebo kdyby na radiátorech nebyly indikátory.

Tak tomu bylo ve většině domů ještě před takovými dvaceti lety. Žádné měření, žádná indikace, žádné koeficienty. Rozúčtovalo se prostě podle podlahových ploch.

Jenže naši skvělí zákonodárci zavedli povinnost mít pro rozúčtování nainstalované kalorimetry nabo indikátory na radiátorech – a v okamžiku kdy jsou nainstalovány, vzniká SVJ povinnost jejich náměry používat při rozúčtování.

Takže ty koeficienty samozřejmě potřebujete. Ne že ne.

Justitianus

P.S. Povinnost rozútovat s pomocí náměrů a korekčních koeficientů neexistuje v domech kde se náklady na vytápění nerozúčtují (tedy za vytápění hradí paušální částku na 1 m2). V těchto domech nemusí být ani kalorimetry, ani indikátory. Ale to je jiný případ.

Aha, takže když jsou na vstupu do bytu kalorimetry a nebo na radiátorech indikátory, tak nelze rozúčtovat jen podle náměrů? Tak jste to myslel? Zajímavá úvaha.

Misme, žádný sebelepší projekt vám nutnost použití koeficientů neodstraní. Ta je dána použitým způsobem měření. Máte v zásadě dvě možnosti. Buď měříte tepelnou pohodu v bytě a pak žádné koeficienty nepotřebujete, nebo měříte množství dodaného tepla a pak je mít musíte. Vyhláška určuje, že za stejnou tepelnou pohodu máte zaplatit stejně. V případě tepelně příznivěji položeného bytu potřebujete dodat pro stejnou tepelnou pohodu méně tepla, než v bytě umístěného nepříznivě. Vy to ale musíte srovnat. To řeší právě ty koeficienty. Samozřejmě by mohly z toho projektu vycházet a být stanoveny exaktně. Pokud ale projekt nemáte, musíte je nějak stanovit na základě zkušeností. Bez nich se neobejdete.

To budete muset vysvětlit lépe. Přece v případě tepelně příznivěji položeného bytu instaluji radiátor s nižším výkonem, v případě tepelně nepříznivěji položeného bytu instaluji radiátor s výkonem vyšším, a to oba s takovým výkonem, aby v obou místnostech (stejného účelu) byla zajištěna stejná tepelná pohoda (pro daný účel místnosti) – to je nejen smyslem projektu ústředního vytápění budovy, ale i smyslem sdělení ZoSl.

Vemte si např. univerzální „koeficient světové strany“, který „odborné firmy“ opsaly z ČSN 06 0210 (dnes už neplatné), kde účelem této normy byl „Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění“ – tak zní její název. To znamená, že účelem tohoto koeficientu není přepočet náměru radiátoru, přesto se k přepočtu používá a nikdo není schopen vysvětlit proč, když jej projektant už započetl při dimenzování soustavy vytápění, tzn. každý radiátor byl zvolen s ohledem na zohlednění tohoto koeficientu a „odborná firma“ ho implantuje duplicitně do přepočtu náměru radiátoru. To nedává smysl.

Misme, ač jsem nebyl osloven, odpovím. Vy zde popisujete nějaký ideální svět, nejlepší ze všech možnych světů.

Je to svět, ve kterém výkon radiátoru PŘESNĚ odpovídá tepelným ztrátám místnosti, se započtením všech vlivů. Pak by bylo možné obejít se bez koeficientů.

1. Bezmezně věříte, že projektant se tehdy před lety v ničem nespletl, a že započetl všechny vlivy a tepelné ztráty.
2. Předpokládáte, ze jsou nainstalované radiátory s výkonem přesně odpovídajícím výpočtu projektanta. To bylo možné jedině u šroubovacích litinových radiátorů, které bylo možné sestavit na přesný počet žeber. Dnes se radiátory vyrábějí ve výkonové řadě, takže v některých místnostech jsou radiátory s vyšším výkonem (až o čtvrtinu).
3. Předpokládáte, že topenáři tenkrát namontovali přesně ta tělesa, která byla v projektu. Ono se to v sedmdesátých letech tak přísně nebralo. Musel se splnit plán, tak tam flákli co bylo ve skladu, i když to nemělo projektový výkon.
4. Předpokládáte, že v průběhu užívání stavby nedošlo k žádné změně. Většinou došlo. Proto se doporučuje nechat zhotovit pasport topné soustavy, aby bylo postaveno najisto co je kde nainstalováno a jaké koeficienty výkonu těles se mají použít.

Mohu Vám dát příklad z konkrétního bytu (dům postaven v r. 1976). V jedné mśtnosti byla pořád zima, a spravilo se to teprve když jsem vyhodil původní radiátor a nainstaloval jiný s 1.5krát vyšším výkonem. Samozřejmě koeficient výkonu byl pak podle toho upraven.

V tomtéž bytu mi už prorezly dva radiátory a musel jsem je nahradit. Stejné typy se stále vyrábějí, takže šlo o výměnu kus za kus se stejnými parametry. Ale v jiných domech možná už původní radiátory neseženete; tak si tam vlastník dá nějaký úplně jiný, a bůhví s jakým výkonem. To je realita.

V jiné místnosti bytu mi zase zapomněli snížit započitatelnou podlahovou plochu, když místnost jednou stěnou sousedí s nevytápěným schodištěm. Po letech jsem se dozvěděl, že ZPP tenkrát snížili pouze mně (protože jsem si stěžoval), ale u ostatních stejných bytů v domě už úpravu neprovedli. Tak, to bylo něco z praxe …

Justitianus

Justitiane, blouzníte. Určitě bezmezně nevěřím, že projektant neudělal chybu (když jsem jich několik v původním projektu už prokázala). Mám ale pochybnost, že koeficienty stanovené „odbornými firmami“ mají potenciál tyto chyby eliminovat.

Pokud jde o záležitosti, o nichž se zmiňujete od bodu 2. dále, tak tam přece nezpochybňuji nezbytnost provedení zásahu/revize (došlo ke změně ve vztahu k původnímu projektu), ale „zásahu“ odborným výpočtem, ne „vycucáním z prstu“.

Misme, diskutujte prosím k věci.

Nikdy a nikde jem se nezmínil o tom, zda koeficienty stanovené „odbornými firmami“ mají či nemají potenciál tyto chyby eliminovat. O tom disuse s vámi není.

Diskuse je jen o tom, co nesprávně píšete: že je možné obejít se bez koeficientů. Mýlíte se. Není to možné (kromě případu který jsem popsal v posledním odstavci příspěvku http://www.portalsvj.cz/…ani-tepla-27#…). Bylo by možné jedině to, že koeficient výkonu tělesa se přesně vyruší se všemi ostatními koeficienty. V tom případě musíte mít koeficienty, které se navzájem matematicky vykompenzují. To není totéž jako nemít koeficienty žádné.

Při tom je úplně jedno, zda souhrnný koeficient je naprogramován přímo v indikátoru, nebo se použije až dodatečně pro úpravu náměru.

Justitianus

Dobrá, zkusím znovu. Napsal jste: Je to svět, ve kterém výkon radiátoru PŘESNĚ odpovídá tepelným ztrátám místnosti, se započtením všech vlivů. Pak by bylo možné obejít se bez koeficientů. Pak jste rozepsal 4 body + další text.

Moje pochybnost u bodu č. 1 se týká toho, zda a jakým konkrétním způsobem by měly koeficienty napravovat chybně spočtené výkony radiátorů. Za celou dobu, co se této problematice věnuji, jsem nenarazila na to, že by někdo stanovoval koeficienty ve vazbě na chybně spočtený výkon v původní projektové dokumentaci budovy. K tomu se vázal můj první odstavec s poukazem na koeficienty stanovené „odbornými firmami“.

Další text, který jste napsal, se týká změn v topné soustavě, a tam přece nezpochybňuji existenci koeficientů. Zpochybňuji ale unifikovaný postup jejich stanovení „odbornými firmami“.

Na závěr dodávám, že celou tuto diskusi odstartovala věta: Projekt pro topení s určením tepelných ztrát vypracován byl pokud vím, podle toho se také stanovoval výkon jednotlivých radiátorů. Proč z toho nevypadli nějaké další korekční koeficienty nevím (možná právě kvůli měření kalorimetry…). (celý příspěvek: http://www.portalsvj.cz/…ani-tepla-27#…) a v tomto kontextu uvádím své příspěvky.

Paní misme, máte naprostou pravdu. Do nepříznivěji položeného bytu umístíte větší radiátor. Ten dodá a tedy i naměří víc tepla. Pokud je ale v obou bytech stejná tepelná pohoda, musí vám vyjít stejný náklad. Toho dosáhnete právě použitím koeficientu.

My máme indikátory, které indikují stejně, tzn. nezohledňují výkon radiátoru. Je to asi poněkud zidealizované konstatování, ale principiálně je ta konstrukce indikátorů taková. To jen na vysvětlenou k mému postoji. Pokud to máte jinak…

I tak máte pravdu. V tom případě už je ten koeficient zadán do toho indikátoru. Je přeci nutné, aby při větší dodávce tepla do jednoho z bytů byl stejný výsledek a k tomu slouží koeficient. Buď je zadán v indikátoru, nebo tam není a musí se to vynásobit dodatečně. Bez něj to ale nejde. Jde jen o to, aby jeho hodnota byla správná.

Věřte nebo ne, ale nemám zadán koeficient do žádného z indikátorů. Radiátory mám dimenzovány na konkrétní podmínky místností. Stále nechápu, proč je nezbytné náměr násobit koeficientem, když radiátor je dimenzován na optimálních 20°C a termohlavice umožňuje nastavení od 17°C do 24°C, což považuji za nadbytečné, kdo si chce huntovat zdraví, ať si těch 24°C přitápí třeba přímotopem. Nestěžuji si tedy ani na nedostatek tepla, ani na výši nákladů, mě sejří ty koeficienty, o kterých tvrdíte že muší bejt. Já se domnívám, že když je soustava vyladěná, správně spočítaná, tak nemuší. Zkusím ještě vymyslet příklad.

je vykompenzována právě instalací radiátorů s adekvátním výkonem a tudíž žádné koeficienty nejsou třeba – projektem máte dánu garanci adekvátní dodávky tepla vzhledem ke ztrátám.

Souhlasím (a opravdu nehledám „tajemno“). Jen, prosím, vezměte v úvahu, co jsem už psal – měří se odběr tepelné energie kalorimetrem (tedy měří se přesná absolutní hodnota, trochu rozdíl oproti IRTN – kalorimetru je fuk, jaká je teplota v jednotce a případně odkud prostupuje teplo, měří přesně to, co „proteče trubkami“ do radiátorů dané jednotky).

V této jednotce evidentně jsou radiátory s adekvátním výkonem (=vysokým kvůli ztrátám), proto se tam také spotřebuje hodně energie (co napočítá kalorimetr) a je to poznat na odchylce od průměru :) [co nekompenzují ani koeficienty na započitatelnou plochu].

Tedy pokud by bylo cílem, aby ta odchylka nebyla tak „vysoká“, tak jedině aplikovat (nějaký další) koeficient. Skutečný objem spotřebované energie to ale nezmění (ani to, že na část spotřeby tam se poskládají všichni), je to jen „zábava s čísly“ ; řešením by opravdu bylo jen to, pokud by pro tuto jednotku byla služba „dodávka tepla“ (vyúčtována podle zaznamenaného odběru na kalorimetru bez úprav/korekcí) a pro ostatní služba „vytápění“. Pochybuji že by s tím vlastník té jednotky souhlasil (=nenapadal nám vyúčtování), domnívám se, že (bez jeho souhlasu resp. souhlasu všech) taká kombinace v jednom domě ani není možná.

Ale pane Justitiane, to prece neni byt, to je prodejna :-)

A jak vyplatilo vymenit, neni nahodou vyloha spolecna cast domu? Takze by treba nove vykladce museli platit vsichni…

Je otazka, kdo ma motivaci a kdo moc a zda to stoji a komu, za nejakou namahu neco menit.

Vlastiku, co jste tím chtěl říci, že je to „prodejna“? Je to jednotka jako každá jiná, a je připojena k jednomu společnému odběrnému tepelnému zařízení, stejně jako všechny ostatní jednotky v budově.

Vaše úvaha o výlohách je nesprávná. Jednak nevíme kdo je vlastníkem výplní otvorů (oken a výloh), protože neznáme obsah prohlášení. A já jsem se nikde nezmínil o samotných výlohách a jejich zasklení, ale o dodatečném vnitřním zasklení, které by si hradil vlastník jednotky sám. Vždyť by bylo uvnitř jeho jednotky.

Justitianus

Trefa, ano to byl problém proč byla provedena změna, díky.

Udelate tepelny projekt a podle toho koeficienty … treba

S největší pravděpodobností za to nemůže paní účetní, ale špatný text ve vyhl. 269/2015 S. Vyhláška říká, nejprve vyčlen náklady na ty co jsou pod minimální hranicí t.j. –20% od průměrného nákladu na 1m2 ZPP a vyčlen ty co jsou nad max. hranicí +100%. No a pak se může stát, že při poměru základní a spotřební složky 40/60 nezbudou skoro žádné náklady na ten střed. Pak se musí použít poměr 50/50. Avšak, jak správně uvádíte zároven zákon 67/2013 Sb. jasně uvádí, že ke změně pravidel může před začátkem zúčtovacího období. Obraťe se na MMR jako gestora vyhlášky, ať vám poradí jak z toho ven. Při tom by stačila jednoduchá věc, zrušit horní omezení +100%.

Vážená vera marie (bez ověření), píšete zde nepravdu o rozúčtování. Není pravda, že by byl „špatný text ve vyhl. 269/2015“. Spíše je to tak, že Vy nerozumíte textu vyhlášky.

Justitianus

Justitianus, prosím, vysvětlete mi jak Vy rozumíte textu vyhlášky

V § 3 (1) této vyhlášky se píše, že rozúčtovatel určí podíl základní složky (od 30 do 50%). Tento podíl je pevný, vyhláška o jeho změně nikde nehovoří.

Následně v odstavci (2) se píše , že „Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody u příjemců služeb “.

Tato úprava resp. algoritmus výpočtu je následně popsán v pododstavci a, b, c. Tento postup je relativně náročný, protože jde o opakovaný výpočet. Nespočívá však v úpravě podílu základní složky.

Pan Jan77 to popsal naprosto přesně. Poskytovatel služeb může (v souladu s vyhláškou) provést úpravu výpočtove metody (algoritmu); není však oprávněn svévolně měnit pevně dané vstupní údaje jen proto „aby to nějak vyšlo“!

Justitianus

Justitiane, popiště co rozumíte pod pojmem " změnou algoritmu výpočtu". Změníte m2 ZPP to asi ne. Změníte výši základní složky a spotřební složky, to také ne. Změníte uvedené výkony otopných těles? To také ne. Změníte zohledňující polohové koeficienty? To také ne. Co tedy změníte? Vyhláška říká, že u příjemců služeb u nichž došlo k překročení přípustých rozdílů provedet úpravu výpočtové metody. A to tak, že upravíte limitní přípustnou hodnotu nákladů na vytápění na 1m2 ZPP tak aby byli na minimální hodnotě 80% průměrného nákladu a na maximální hodnotě 200% průměrné hotnoty. A když toto provedete tak se vám může stát, že už vám nezbudou finance na ty co jsou v limitních hranicích. Napište nám co byste změnil. Děkuji

• Vera marie píše: Justitiane, popiště co rozumíte pod pojmem „změnou algoritmu výpočtu“. 

Paní Vero, rád Vám odpovím. Na samém začátku ovšem musím připomenout základní zásady, na kterých stojí rozúčtování a vyúčtování služeb:

1. Pojmem „náklady na službu“ se rozumí (…) celkové náklady na poskytování služby (§ 2 písm. d) zákona č. 67/2013 Sb.)
2. Do rozúčtování nákladů na službu vcházejí pouze náklady za poskytovanou službu (§ 2 písm. e) zákona č. 67/2013 Sb.).
3. Vyúčtováním se rozumí vyčíslení skutečné výše nákladů na službu a záloh za službu (§ 2 písm. f) zákona č. 67/2013 Sb.)

Z uvedeného plyne jednoznačně, že poskytovatel služby NESMÍ do nákladů na službu „vytápění“ zahrnout náklady, které nebyly vynaloženy na poskytování služby „vytápění“. Až do tohoto okamžiku je Vám – doufám – všechno jasné. Pojďme tedy dál:

Autor vyhlášky č. 269/2015 Sb. stanovil, že maximální přípustný náklad na vytápění bytu je 200% průměru domu. Jde o nejvyšší možný náklad s přihlédnutím ke všem myslitelným nepříznivým vlivům. Jestliže některý byt vykáže náklady vyšší než 200% průměru, pak by teplota v bytě teoreticky dosahovala 37°C. Jde tedy o spotřebu tepla k vytápění která je fyzikálně nemožná: topná soustava má regulaci a takové přetápění vůbec neumožňuje. Teplo tedy bylo odebráno k jinému účelu než k vytápění bytu. Možná šlo o teplo vyplýtvané na oteplování zemské atmosféry přes otevřená okna.

Dám (pro lepší pochopení) příklad z jiné oblasti: Bude-li Vaše přítelkyně tvrdit, že v neděli uvařila litr bramboračky a spotřebovala k tomu 1 kg brambor, budete hned vědět že kecá. To by totiž dostala velmi hustou bramborovou kaši, ale ne polévku. Je to tedy fyzikálně nemožné. Část těch brambor spotřebovala k jinému účelu. A nemusel jsem jí koukat do hrnce při vaření, abych to poznal. 

Vraťme se na začátek: Prokázal jsem citacemi ze zákona, že do rozúčtování vchází pouze náklad na poskytování služby „vytápění“. Nikoliv však náklad na plýtvání teplem a přímé oteplování zemské atmosféry!!! Poskytovatel služby nesmí do rozúčtování služby zahrnout náklady, které byly vynaloženy na jiný účel než na vytápění bytů.

Pokud vychází některému vlastníkovi průměrný náklad vyšší než 200%, je třeba oddělit část přesahující tento limit a dát to dotyčnému plně k úhradě. Teprve potom se zbytek nákladů rozúčtuje standardním způsobem jako náklad na službu „vytápění“.

Při tomto postupu je automaticky zajištěno, že žadný byt nepřekročí vyhláškou stanovený strop 200% průměru domu. Je zajištěno, že do rozúčtování služby „vytápění“ vcházejí jen náklady na službu „vytápění“. Nemůže nastat případ, že by „nebylo co rozdělovat“. Není potřebné uchylovat se k nějakým protizákonným švindlům se změnou poměru základní a spotřební složky. Není třeba bez rozmyslu a bez důvodu přehazovat čísílka a naslepo zkoušet jestli by to nějak nevyšlo. Možná to tak nesmyslně a hloupě dělají Ista či Techem – to jste napsala Vy; já s nimi žádnou zkušenost nemám.

Vidíte paní Vero, jak je to jednoduché. Vy jste ten limit 200% zmínila vícekrát, ale nepochopila jste co znamená, ani jak jej použít. Stačí vědět něco o fyzice, číst zákon a vyhlášku, a hlavně používat zdravý rozum.

Justitianus

Poznámka: Totéž se zde podrobně objasnilo už v roce 2012: http://www.portalsvj.cz/…ena-spotreba#…. Tenkrát platila vyhláška 372/2001, a maximální přípustný limit tenkrát nebyl 200%, nýbrž 140%. Vše ostatní co je tam napsáno platí dodnes. 

Můžete citovat z vyhlášky č. 369/2015 Sb. nebo jiné tu část, která výslovně ukládá aby spotřebitelům s nadměrnou spotřebou nad 200% hradili jejich plýtvání ostatní. Co říká zákon na změnu % základní a % spotřební složky pro že „není co rozdělovat“? Jiří

• Obdivovatel napsal: „Prostě se mu to odečte a stanoví se mu hodnota ve výši 200% nákladu.“

Ano, samozřejmě! Vždyť já popisuji přesně totéž co Vy:

• Prostě se mu to odečte a stanoví se mu hodnota ve výši 200% nákladu. Přesně podle vyhlášky.

Vy ovšem – na rozdíl ode mne – nevíte co máte dělat s tou odečtenou částí! Porušujete vyhlášku a podvádíte, když tuto odečtenou část nesmyslně rozúčtujete ostatním vlastníkům.

Oni přece neplýtvali. Oni nemohou za to, že v domě je někdo, kdo neumí topit rozumně a šetrně jako ostatní. Porušujete vyhlášku, když jim rozúčtujete náklad, který není účelně vynaloženým nákladem na vytápění. Přečtěte si znovu § 3 vyhlášky 372/2001 Sb.. V ní bylo až do roku 2015 výslovně napsáno co se má dělat s tou odečtenou částí, která nebyla použita k řádnému vytápění. Totéž samozřejmě platí i dnes (i když ta věta nebyla pro nadbytečnost převzata do nové vyhlášky č. 269/2015).

---

Poslyšte, zkuste použít to, co máte mezi ušima: jmenuje se to mozek. Jestliže šéf firmy vydá nařízení, že řidiči služebních Oktávek nesmí mít spotřebu vyšší než 200% spotřeby udávané výrobcem, co tím asi ten šéf chtěl říci? Proč vydal to nařízení? Zkuste si tipnout co měl na mysli; dám Vám dvě varianty:

1. Řidiči, plýtvejte, odlévejte si naftu do vlastních kanystrů, protože firma vám proplatí bez omezení vše co si ukradnete a vycucnete z nádrží nad limit 200%.
2. Řidiči, neplýtvejte, protože vše nad limit 200% vám dáme k úhradě jako způsobenou škodu.

Jaký význam má – podle Vás – ten limit 200% v příkazu ředitele?
Jaký význam má – podle Vás – ten limit 200% ve vyhlášce?

Justitianus

„Řidiči, plýtvejte, odlévejte si naftu do vlastních kanystrů, protože firma vám proplatí bez omezení vše co si ukradnete a vycucnete z nádrží nad limit 200%.“ (Vložil Justitianus, 30. Duben 2021 – 9:13)

Tohle by bylo docela vtipné přirovnání, pokud by teplo bylo možné kontrolovaně přemísťovat, uchovávat a spotřebovávat.

Vzhledem k tomu, že to možné není, je Justitianův příměr nepřípadný.

Geoffe, kecáte. Nejde vůbec o nějaké „přemisťování“ a „uchovávání“. Jde právě o to spotřebování. Ale to jste zjevně nebyl schopen pochopit …

Je možno topit přiměřeně, nebo je možno teplem plýtvat. Totéž platí pro naftu do oktávky, pro studenou vodu, pro teplou vodu, pro elektrickou energii. U všech těchto komodit (i u jiných komodit) jde právě jen o to spotřebovávání. Nikdo dodatečně nezjišťuje nějaké „přemisťování“ a „uchovávání“. To je pro úhradu komodity naprosto bezvýznamné, Vy popleto.

• Řediteli firmy nejde o nějaké „přemisťování“ a „uchovávání“ nafty. Jde mu o spotřebu nafty (a o zastropování nákladů na naftu). Proto vydal příkaz o limitu 200%.
• Ve vyhlášce nejde o nějaké „přemisťování“ a „uchovávání“ tepla. Jde o spotřebu tepla (a o zastropování nákladů na vytápění). Proto ministerstvo stanovilo ve vyhlášce limit 200%.

Pokud jste toto nepochopil, požádejte některého žáka druhé třídy ZŠ, aby vám to pomalu vysvětlil. Ale stejně si myslím, že hrajete blba schválně; ve skutečnosti jste chytřejší než jak se stylizujete.

Justitianus

„Jde právě o to spotřebování.“ (Vložil Justitianus, 30. Duben 2021 – 19:36)

Pane Justitine,

osvětlete zdejším blbečkům, kde a jak vlastník jednotky spotřebová teplo stejně jako jiné komodity.

Vřelé díky za Vaši velkorysost!

Justitianus napsal:

„…Porušujete vyhlášku, když jim rozúčtujete náklad, který není účelně vynaloženým nákladem na vytápění. Přečtěte si znovu § 3 vyhlášky 372/2001 Sb.. V ní bylo až do roku 2015 výslovně napsáno co se má dělat s tou odečtenou částí, která nebyla použita k řádnému vytápění…“

Samozřejmě se dříve se postupovalo stejně jako dnes. Pokud někdo překročil maximální limit (dříve 140%) dnes 200%, tak se mu naúčtoval ten limit (dříve 140%) dnes 200%. Zbytek (tozdíl) se naúčtoval ostatním. To co píše Justitianus, že se mu má naúčtovat i ten zbytek (rozdíl) nad (dříve 140%) dnes 200% je hloupost. Pokud by se postupovalo podle Justitianuse, logicky by stanovení toho limitu (dříve 140%) dnes 200% nemělo žádný smysl, prostě by žádný limit nebyl a anaúčtovalo by se každému vše podle prvotního výpočtu.

Postupem podle Justitianuse se neúčtovalo ani dříve ani dnes. Opět jde jen o buné Justitianusovy bujné fantazie.

To je nějaký Váš myšlenkový experiment anebo jste to v reálu takto viděl rozúčtované? U Vás v SVJ?

Na to mi řeknete, že u Vás nikdo nemá >200% žejo?

Ale souhlasím s Vámi, takto by to bylo jistě spravedlivé a motivující :-)

jistě spravedlivé a motivující,

… ale jen za podminky, že by byly polohové koeficienty a výkony radiátorů a všechny další parametry rozúčtování v pořádku a spravedlivé, což v praxi podle mě nelze skoro nikdy zajistit, a proto existují tyto solidární limity, tak jsem to pochopil já…

Pletu se snad?

Justi, zkus vysvětlit, jaký by byl rozdíl, kdyby neexistoval limit 200%, a když existuje, a to, co překročilo 200% se nechá plýtvači zaplatit jako náklad na plýtvání. Není výsledek úplně stejný? Myslíš, že je to úmyslem zákonodárce?
A jak se podle tebe naloží s rozdílem pod 80%? Myslíš taky, že se to vyplatí šetřílkům jako bonus za šetření? Obojí je asi hloupost, nemyslíš?

Justitiane, děkuji za reakci. Když pominu Vaše arogantní poznámky (zřejmě si tím dodáváte odvahu), tak je mi jasné, že rozúčtování nákladů na vytápění podle platné legislativy vůbec nerozumíte. Nejprve se podívejte do zákona č.67/2013 o rozúčtování služeb. Nákladem na služby je cena služeb ujednaná s dodavatelem. To znamená, co dodavatel tepelné energie fakturuje musíte rozdělit mezi jednotlivé příjemce služeb. Pokud je povinnost v objektu instalovat poměrová měřidla či indikátory, tak tyto fakturované náklady musíte rozdělit podle §6 b. tohoto zákona a jeho prováděcí vyhlášky č. 269/2015 Sb. V zákoně se jasně říká, náklady se rozdělí na základní a spotřební složku. To je základní první postup. Vyhláška 269 pak určuje jak dále postupovat. A v tom je ten problém, nejen, že dosavadní vyhláška je v rozporu s nadřazeným zákonem a to tak, že to gestor vyhlášky musel vysvětlit v metodickém pokynu ze dne 15.12.2017 jak to vůbec myslel, ale i nadále je vyhláška vadná, protože se může stát a stává se to, že podle uvedeného postupu po odečtení nákladů na byty mimo limitní hranice nezbydou peníze na prostory v limitních hranicích. Jednoduchá úprava, zrušení horní limitní hranice. Pokud k tomu není vůle, po dosazení minimální limitní hranice, znova provést porovnání a zjistíte, že přes 100% jich už zbývá jen velmi málo, pak se může postupovat podle vyhlášky.

Paní vero marie, v žádném případě se nemůže stát, že po odečtení nákladů na byty mimo limitní hranice nezbydou peníze na prostory v limitních hranicích. Stát se to může jedině v případě, že jsou mimo limity naprosto všichni koneční spotřebitelé. Byla by to naprosto extrémní situace a ani v tom případě se nic neděle, neboť nulové náklady by se dělily mezi nulu spotřebitelů. Nevymýšlejte neexistující problém. Jirka

Vera marie, jste to Vy kdo nerozumí vyhlášce. A ještě k tomu se mne snažíte nafoukaně poučovat. To je směšná kombinace …

• Definice je jiná než jste napsala Vy. Podle vyhlášky č. 269/2015 Sb. platí, že „nákladem na vytápění [jsou] náklady skutečně vynaložené v příslušném zúčtovacím období na pořízení služeb, tj. náklady na teplo na vytápění (…).“

Přečtěte si to ještě jednou, prosím: NÁKLADY SKUTEČNĚ VYNALOŽENÉ NA POŘÍZENÍ SLUŽEB. Tedy nikoliv to, co bylo dodavatelem „fakturováno“, nýbrž pouze to, co bylo skutečně na službu vynaloženo. A vyhláška stanoví, že cokoliv je nad 200% nebylo (nemohlo být) vynaloženo na službu „vytápění“ toho bytu.

Bezdůvodně se domníváte, že teplo „fakturované“ dodavatelem bylo automaticky všechno použito na vytápění. Váš názor je mylný. Nemusí tomu tak být. Je zcela běžné, (například u elektrické energie), že jeden náklad „fakturovaný“ dodavatelem elektřiny je nutno rozklíčovat mezi více různých služeb. Ta elektřina může sloužit k provozu výtahu, k osvětlení společných prostor, k pohonu cirkulačního čerpadla teplé vody, k napájení anténních zesilovačů a konvertorů STA, atd.. A zjistíte-li odběr načerno (byt byl napájený přes zásuvku ve společné místnosti), co uděláte? Je nutno napřed oddělit náklad na vyplýtvanou energii (která nebyla použita k poskytování žádné služby) a tuto část nákladů dáte „černému“ odběrateli plně k úhradě. Zbytek po odečtení vyplýtvané energie pak budete rozúčtovat jako náklad na službu.

Dříve platná vyhláška č. 372/2001 Sb. na tuto triviální skutečnost upozorňovala výslovně, cituji:

Vyhláška kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele, č. 372/2001 Sb. § 3 (2) Je-li tepelná energie používána v zúčtovací jednotce také k jinému účelu než na vytápění a na poskytování teplé užitkové vody, účtuje náklady na tuto energii vlastník na základě jejího měření nebo odborného posouzení zvlášť každému příslušnému konečnému spotřebiteli.

Snažil jsem se Vám vysvětlit, že není fyzikálně ani technicky možné mít náklad na vytápění přesahující 200% průměru domu. Ono to není možné ani právně, viz vyhláška 269/2015 Sb.. Vyhláška stanoví (a Vy jste to vůbec nepochopila) že cokoliv přes 200% nesmí být považováno za účelně vynaložený náklad na vytápění. Jde tedy o odběr k jinému účelu. Co uděláte? Je nutno napřed oddělit náklad na vyplýtvanou energii (která nebyla použita k poskytování žádné služby) a tuto část nákladů dáte odběrateli plně k úhradě. Zbytek po odečtení vyplýtvané energie pak budete rozúčtovat jako náklad na službu „vytápění“.

Vámi zmíněné problémy při rozúčtování pramení pouze z nepochopení obsahu vyhlášky. Nepochopila jste co znamená limit 200%. To už jsem Vám přece jednou napsal, ale bohužel nejevíte ve Vaší mozkové činnosti žádný posun k lepšímu.

• Limit 200% neznamená „Plýtvej, protože ostatní to všechno zaplatí za tebe“.
• Limit 200% znamená „Neplýtvej, protože všechno nad 200% si zaplatíš sám“.

Justitianus

Limit 200% znamená „Neplýtvej, protože všechno nad 200% si zaplatíš sám“.

tak to je asi uníkátní postup, bylo by možné ukázat takové existující vyúčtování nějakého domu?

Nemáte někdo rozúčtování v tabulce Excel. Moje neumí oddělit náklady nad 200% a pak provést rozúčtování nákladů minimálně 80%… J

Vetsinou se meri teploa radiatoru na telese jednim merakem, ale urcite vime, ye pokud se ten radiator roytoci na plne kohouty urcite neni na odchodu z toho radiatoru pozadovana teplota 40 st ale vice.

Vetsinou je prusvich, ze v panelovych domech jsou radiatory predimenzovne

Nic neni spravedlive, ale zase vypocty a mereni bz nemelo byt drazsi nez samotna spotreba, tak se delaji ruzne kompromisy

Velmi zabavne by bylo srovnani nejakeho domu, kde nemaji ustredni topeni ale kazdy topi lokalne plynem ci elektrinou … jake maji oproti dalkovemu topeni rozdily v cenach na m3 ci m2

Na druhou stranu mnohde se topi odpadnim teplem z elektrarny apod. Myslim ze zrovna na jedne takove sedel Topolanek a vytapela dve krajska mesta.

Co se tyka toho individualniho vytapeni, to bohuzel nikdy neporovname, protoze neni kde vzit takova data, kdyz si to resi individualné ale bylo by to jiste zajimave.

V kazdem pripade mit byt uprostred obydlenych bytu a ne nad sklepem, tak vubec nemusite topit a muzete topidla demontovat. A pokud je teplo individualni, tak ani platit. Naopak pokud jste v prizemi nakraji a vedle vas prazdne jednotky a pod vami sklep, tak se nedoplatite. Znam oba takove pripady.

Ten druhy lze kompenzoval polystyrenem a extremne levnym zdrojem energie, coz v soucasne dobe je Bitmain Asic :-)) V soucasnosti lepsi efektivita, jak tepelne cerpadlo :-)

„Bitmain Asic“

Trochu to přibližte.

Musí se to udělat tak, aby to vyšlo. A v tom je stupidita celé te vyhlášky a metodiky rozúčtování. Vždycky se to musí udělat tak nějak, aby to vyšlo. Třeba pomocí smyšlených koeficientů. Nebo i nějak jinak, to je jedno. Pak se prohlásí, že za to může otevřené okno. Konečný spotřebitel s tím stejně nemůže nic dělat, nemá co a jak prokazovat. Jak prokážete, zda jste měli nebo neměli otevřené okno a soused měl okno otevřená stejně nebo jinak. Jenomže autoři si to něchtějí přiznat, museli by přiznat, že jsou neschopní. Celé to patří do kanálu.

"Pokud vychází některému vlastníkovi průměrný náklad vyšší než 200%, je třeba oddělit část přesahující tento limit a dát to dotyčnému plně k úhradě. Teprve potom se zbytek nákladů rozúčtuje standardním způsobem jako náklad na službu „vytápění“. Jak to chcete objektívně udělat, jak zjistíte těch 200%. Jedině tak, že si je vymyslíte, nejlépě nějakým nesmyslným koeficientem. Nejlepší je vymyslet si, že dotyčný vlastník móóóc větral a napsat mu patřičný koeficint. Asi měl pořád otevřené okno, tak ať platí. Pokud vychází některému vlastníkovi průměrný náklad vyšší než 200%, je vidět, že je nesmyslná ne jenom vyhláška, ale taky výpočet, protože z fyzikálního hlediska je to totální nesmyl. U denostupňové metedy takový nesmysl nikdy nemůže vyjít. Stačí vědět něco o fyzice a hlavně používat zdravý rozum. Jenomže. Celá ta vyhlášky je nesmysl, který nemá se zdravým rozumem a hlavně s fyzikou vůbec nic společného. Kdyby tu vyhlášku vyvářeli skuteční odborníci na spotřebu tepla, zanalci fyziky a ne právnicí a politici, tak by takový paskvil nikdy nestvořili. Z uvedeného důvodu není politická ani jiná vůle vyhlášku udělat tak, aby odpovídala fyzkálním principu, tj. tak, jak to skutečně funguje. Takhle je to totiž náramný kšeft. Vždyť to vlastníci zaplatí, tak jaképak copak. Kdyby vyhlášky tvořili odborníci, ubíraly by se vyhlášky jiným směrem. Jelikož je tvoří politici a právníci ubírají se směrem zcela nesmyslným.

proč by někomu nemohlo vyjít >200% průměru? Když ráno otevře okna na ventilačku a jde do práce a topení má naplno a venku je přes den –10°C?

Jo to byste koukal, kolik se protopí a jak se IRTN zapotí.