K povinnosti sypat do černé díry
Pan TN zde tvrdí, že existuje povinnost vlastníka jednotky přispívat do černé díry zvané fond oprav. Opomněl uvést, odkud tato povinnost plyne, když každá povinnost musí být právně podložena. Rovněž opomněl uvést, v jaké výši je takováto povinnost dána. Příklad:
Skutečné náklady na správu jsou 7 Kč/m2/měsíc. Může být jako plnění černé díry požadována částka 35 Kč/m2/měsíc?
NOZ Vám říká , že každý vlastník je povinen platit příspěvky na správu domu. A když nejvyšší orgán SVJ tedy shromáždění rozhodne o výši a formě těchto příspěvků , je to absolutně v pořádku.
Černa díra se dá kontrolovat, pokud Vám to dovolí a roky necekate u soudu, aby jste tu černou díru mohl vyšetřit.
Částka platební povinnosti „určená na sypání“ není stanovená jako něčí požadavek ale jako něčí návrh schválený shromážděním. I Vy můžete navrhnout částku 5 Kč/m2/měsíc, bude-li schválená, bude výše stanovena podle vás. Výše není stanovena zákonem ale kolektivním rozhodnutím, třeba i s vaším souhlasem. Kolik schválíte tolik budete platit.
Pane AsiTak,
jak to myslíte? Schvalujete stav, kdy je hrazeno 5× více ve srovnání s náklady. Tj. v černé díře se každoročně bude zvyšovat objem nespotřebovaných peněz, a to tempem 1 : 4, tj. na každou utracenou Kč přibydou Kč 4, až objem peněž v černé díře dosáhne a přesáhne hodnotu domu, potom dvojnásobek hodnoty domu, trojnásobek … To je podle Vás v pořádku?
To , že dnes se z dlouhodobé zálohy utrácí například 5 kč/m2 , neznamená , že za 5 let se bude utrácet stejná částka. Když nejsou potřeba žádné opravy a rekonstrukce , nejsou potřeba takřka žádné peníze. Pokud vám začne dům stárnout , budete potřebovat hodně a hodně peněz. Tyto peníze získáte tak , že si budete šetřit dopředu , anebo si každý z vlastníků bude šetřit sám a nebude pro něj problém v případě velkých oprav sáhnout do krabice a vytáhnout jednorázově částku ve velikosti například 50–70.000 Kč/byt. Další možností je úvěr.Je na každém SVJ , aby si zvolilo jakou cestou jít.
„Tyto peníze získáte tak, že si budete šetřit dopředu“
Aby mělo smysl se Vaším názorem zabývat, je třeba, abyste nejprve upřesnil, na jak dlouho míníte „dopředu šetřit“: Na 1/4 roku, nebo na 50 let?
Samozřejmě že vím, kolik se bude za 5 let utrácet.
Já s Vámi i souhlasím, ale když někdo na shromáždění toto schválil, tak je to pro ně asi OK. Nebo je potřeba přesvědčit ostatní, že je to blbost. Pod nos jim strčit náklady z minulosti, odhad na dalších pár let a pak kolik každému z majitelů zůstane v kapse ročně. A věřte, že všem se rozsvítí oči, když zjistí o kolik jde.
Osobní zkušenost – neřešit terminologii (Fond oprav či dlouhodobé zálohy), platit (páč soud to stejně shodí), ale dokopat shromáždění na snížení = podařilo se mi u 60bytového domu snížit z 10 na 3kč/m2 a zároveň se z FO platí co se dá a on se uspěšně snižuje (resp. vyúčtovává). Teď to vypadá na blízský vyrovnaný stav = co se vybere na zálohách, tak se i použije.
„Teď to vypadá na blízký vyrovnaný stav = co se vybere na zálohách, tak se i použije.“
Tady někde bude ten problém: V zákoně bohužel není požadován vyrovnaný rozpočet ani vyrovnané hospodaření.
Zajímalo by mne , co to je vyrovnaný rozpočet v podání SVJ. Ano , dokážu si představit vyrovnaný rozpočet například obce , kde žiju. Ale v rámci SVJ , kde všechny platby fungují zálohově si tento pojem moc představit nedokážu… Apropo… vyrovnané hospodaření či rozpočet..tak jak si to představujete vy znamená faktickou nemožnost pro SVJ financovat různé opravy úvěry..
Jako cizí člověk, ke kterému mají vlastníci přirozenou nedůvěru jsem jim předložil vyrovnaný rozpočet. Je to velmi jednoduché pokud znáte nějakou historii a můžete odhadnout spotřebu vody, chodbové elektřiny, máte smlouvu na úklid, znáte cenu pojištění domu, dokážete odhadnout vlastní režii a zjistíte si ceny revizí potřebných pro danné období. Domy byly sice nové, ale dokázal bych si poradit i pro případ oprav. Definuje se oprava, zhotovitel mě udělá cenový odhad vč. rozpočtové rezervy a je to. U větší akce mám projekt, rozpočtář mě dá cenu a tuto oznámím vlastníkům včetně konkrétního rozpisu na vlastníka. S úvěrem to vůbec nesouvisí. Je věcí vlastníků jakou opravu si schválí a jak ji budou financovat. Klidně si mohou na to půjčit. A tam, kde musí být dlužníkem nutně SVJ (např. Zelená úsporám) je třeba s těmi co si pd SVJ půjčují uzavřít kvalitní smlouvu pro případ neuhrazení dluhu.
Ano. Náklady na tyto akce se dají dobře naplánovat dlouhodobě. Tady jde spíše o neplánované výdaje. Žijete v domě , který je starý 15 let a kde v době jeho výstavby bylo zfušováno takřka vše. Každý rok řešíte neprůchodné okapy , každý rok řešíte x prasklých spojů ve střešní krytině a každý rok řešíte x případů prasklého potrubí , x rozpadlých oken atd. . Všechny tyto stavy lze nazvat havarijními. Přitáhnete si jednoho specialistu , aby Vám poradil co a kdy by se mělo něco rekonstruovat , řekne Vám svůj názor. Konzultujete to s druhým specialistou , ten má na věc jiný názor..Takže jediné co víte , že na tyto neplánované-flikovací opravy vynaložíte např. max 200.000 Kč/rok a že jednoho dne bude třeba udělat nějakou generální rekonstrukci , která bude v našich podmínkách (255 bytů) o desítkách milionů. Jenže nevíte přesný den či rok , kdy budete muset k tomuto přistoupit…Může to vydržet pět let , může to vydržet třeba i deset let. Ale stoprocentně víte,že den D jednou přijde… A v tomto případě fungovat tak , že za rok vyberete pouze 200.000 Kč…to je takřka páchání sebevraždy.. Apropo…jak dlouho vám vydrží garážová vrata. Žádný výrobce Vám nedá záruku větší než 5 let. Ta vrata mohou šestý rok kleknout , ale mohou také sloužit dalších deset let. Jak víte , kolik budete muset vložit do oprav výtahů ? Výtah Vám dnes přestane jezdit , zavoláte mechanika a zjistíte , že se Vám tam podělal nějaký díl za 20 litrů. Nehledě na pravidelné kontroly , kdy musíte výtah odstavit z provozu , pokud neodstraníte zjištěné závady do uvedeného termínu…Jinak životnost výtahu je nějakých 30–35 let , nový výtah stojí cca milion. V kolika domech je systém plateb nastaven tak , aby si vlastníci za dobu 30–35 let ten milion na nový výtah našetřili ? Víte vlastníci mají pocit , že vše okolo domu je hrozně a hrozně laciné. Ale ono to tak není. A popravdě řečeno si dovedu představit jednoho dne předstoupit před vlastníky a říci jim , že musíme realizovat opravu , která vyjde na nějakých 70.000 Kč/průměrný byt a že z těchto peněz máme 50.000 Kč/průměrný byt našetřeno. Nedovedu si však představit před ně předstoupit s tím , že nemáme našetřeno nic a tudíž , že po každém z nich chci plných 70.000 Kč…Ono i jednání s bankou , pokud vytváříte rezervy je mnohem příjemnější a tudíž je i lepší nabídka úvěru , než pokud jak se lidově říká žijete z ruky do huby…
Dle VN – „… vlastník je povinen platit příspěvky na správu domu. A když nejvyšší orgán SVJ tedy shromáždění rozhodne o výši a formě těchto příspěvků, je to absolutně v pořádku“
Pokud to je v pořádku, tak to znamená, že vzhledem k tomu, že při prodeji (převodu vlastnického práva" nedostanu dle § 1186 nic zpět (nedojde k vypořádání), musím se dohodnout s kupujícím, abych mohl zůstatek započítat do ceny. Ale za dluhy ručím. Takto nám to zařídili zákonodárci. Kdo z nich bydlí v domě SVJ ?
"§ 1186
(1) Při převodu vlastnického práva k jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu povinnost příspěvky na správu domu ke dni účinnosti převodu vypořádat. (2) Převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, …"
U nás má průměrný byt naspořeno cca 30.000 CZK a hodnota průměrného bytu v našem domě je cca 2,2 mil Kč. Takže poměrně nepoměr.. To , že máte naspořeny nějaké peníze v dlouhodobé záloze (a žádný úvěr) může představovat vyšší zájem o Váš byt, než pokud jako SVJ nebudete mít našetřeno nic a budete mít dluhy.. A vyšší zájem o váš byt představuje vyšší cenu. Jinak , kdo jiný by měl za dluhy SVJ ručit ? Apropo SVJ si úvěr brát nemusí. Může dlouhodobě šetřit nebo řada SVJ funguje tak , že si odhlasují na shromáždění , že každý dodá na velkou opravu tolik a tolik peněz…
Poslední komentáře