Pane Václave, uznávám, že s některými pejskaři je pořízení těžké. Já už pravidelně dělám to, že pokud uvidím psa vykonávat velkou potřebu na místě, kde nemá, a páníček nestepuje poblíž s pytlíkem, tak vytáhnu telefon a začnu pejska fotit. Pravidelně, do pár vteřin se páníček s pytlíkem objeví. Když se výjimečně neobjeví, vystopuji poté psa k páníčkovi a nevinně se zeptám „Zavoláme uniformy a ukážeme jim pár foteček, nebo to půjdete uklidit?“ Ve valné většině případů se vše vyřeší okamžitě.

Samozřejmě se najdou individua, na které mírný nátlak neplatí, ale ustoupit by znamenalo brodit se domů s prominutím kopicí hoven. Takže ano, na ty nepoučitelné policii voláme, a uložení pokuty se rozšíří po sídlišti mezi pejskaři rychlostí blesku, takže je většinou tak na půl roku zase pokoj. V mnou výše uvedeném případě ale zrovna kálení na trávníky a hřiště bylo spíše menším problémem, ten permanentní hluk byl mnohem horší :-(