Vera marie, jste to Vy kdo nerozumí vyhlášce. A ještě k tomu se mne snažíte nafoukaně poučovat. To je směšná kombinace …
- Definice je jiná než jste napsala Vy. Podle vyhlášky č. 269/2015 Sb. platí, že „nákladem na vytápění [jsou] náklady skutečně vynaložené v příslušném zúčtovacím období na pořízení služeb, tj. náklady na teplo na vytápění (…).“
Přečtěte si to ještě jednou, prosím: NÁKLADY SKUTEČNĚ VYNALOŽENÉ NA POŘÍZENÍ SLUŽEB. Tedy nikoliv to, co bylo dodavatelem „fakturováno“, nýbrž pouze to, co bylo skutečně na službu vynaloženo. A vyhláška stanoví, že cokoliv je nad 200% nebylo (nemohlo být) vynaloženo na službu „vytápění“ toho bytu.
Bezdůvodně se domníváte, že teplo „fakturované“ dodavatelem bylo automaticky všechno použito na vytápění. Váš názor je mylný. Nemusí tomu tak být. Je zcela běžné, (například u elektrické energie), že jeden náklad „fakturovaný“ dodavatelem elektřiny je nutno rozklíčovat mezi více různých služeb. Ta elektřina může sloužit k provozu výtahu, k osvětlení společných prostor, k pohonu cirkulačního čerpadla teplé vody, k napájení anténních zesilovačů a konvertorů STA, atd.. A zjistíte-li odběr načerno (byt byl napájený přes zásuvku ve společné místnosti), co uděláte? Je nutno napřed oddělit náklad na vyplýtvanou energii (která nebyla použita k poskytování žádné služby) a tuto část nákladů dáte „černému“ odběrateli plně k úhradě. Zbytek po odečtení vyplýtvané energie pak budete rozúčtovat jako náklad na službu.
Dříve platná vyhláška č. 372/2001 Sb. na tuto triviální skutečnost upozorňovala výslovně, cituji:
| Vyhláška kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na
tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové
vody mezi konečné spotřebitele, č. 372/2001 Sb. § 3 (2) Je-li tepelná energie používána v zúčtovací jednotce také k jinému účelu než na vytápění a na poskytování teplé užitkové vody, účtuje náklady na tuto energii vlastník na základě jejího měření nebo odborného posouzení zvlášť každému příslušnému konečnému spotřebiteli. |
Snažil jsem se Vám vysvětlit, že není fyzikálně ani technicky možné mít náklad na vytápění přesahující 200% průměru domu. Ono to není možné ani právně, viz vyhláška 269/2015 Sb.. Vyhláška stanoví (a Vy jste to vůbec nepochopila) že cokoliv přes 200% nesmí být považováno za účelně vynaložený náklad na vytápění. Jde tedy o odběr k jinému účelu. Co uděláte? Je nutno napřed oddělit náklad na vyplýtvanou energii (která nebyla použita k poskytování žádné služby) a tuto část nákladů dáte odběrateli plně k úhradě. Zbytek po odečtení vyplýtvané energie pak budete rozúčtovat jako náklad na službu „vytápění“.
Vámi zmíněné problémy při rozúčtování pramení pouze z nepochopení obsahu vyhlášky. Nepochopila jste co znamená limit 200%. To už jsem Vám přece jednou napsal, ale bohužel nejevíte ve Vaší mozkové činnosti žádný posun k lepšímu.
- Limit 200% neznamená „Plýtvej, protože ostatní to všechno zaplatí za tebe“.
- Limit 200% znamená „Neplýtvej, protože všechno nad 200% si zaplatíš sám“.
Justitianus
Poslední komentáře