Na webu MMR byla dne 6.2.2017 zveřejněna tisková zpráva s odpověďmi na často pokládané otázky z oblasti rozúčtování nákladů na vytápění. Mezi nimi také:

Jaký je rozdíl mezi základní a spotřební složkou?

MMR: „Základní složka vyjadřuje tu část nákladů, která není závislá na chování příjemců služeb – uživatelů bytů a rozúčtovává se každému podle tzv. započitatelné podlahové plochy bytu, nebo nebytového prostoru. Základní složka nákladů na vytápění pokrývá permanentně náklady na pohotovostní výkon otopné soustavy, prostupy tepla pláštěm domu, tepelné ztráty vnitřního rozvodu a náklady na temperování společných prostor domu.“

Informace se poprvé zmiňuje o permanentních nákladech na pohotovostí výkon otopné soustavy, což je patrně uznáním, že teplárny mají vysoké stálé náklady spojené s neustálou připraveností výrobních kapacit a rozvodných sítí pokrýt sezonní a denní výkyvy v odběru tepla. Výši této položky nemůže spotřebitel svým chováním ovlivnit a patří proto mezi náklady rozdělované podle podlahové plochy (stejně je tomu u nákladů na TUV).

Problém je v tom, že se tyto stálé náklady podílí v celostátním průměru téměř 50 % na nákladech na vytápění. V této souvislosti se nabízí otázka, nač vlastně přispívá spotřebitel s nulovými náměry indikátorů, kterému lze před korekcí vyúčtovat pouze náklady na základní složku a jehož měrné náklady (průměr = 100%) jsou proto totožné se stanoveným podílem základní složky:

Údaje na posledním řádku ukazuji, že snížení podílu základní složky vede v bytě s vysokými náměry indikátorů ke zvýšení měrných nákladů a opačně je tomu u bytů s nulovými (a nízkými) náměry. Příčinou této změny je snížení jednotkové ceny základní složky (Kč/m2) o 40 %, provázené stejně silným růstem jednotkové ceny spotřební složky (nákladů na provoz radiátorů). Velmi jednoduchým trikem lze tak ještě lépe zkasírovat byty, které preferují tepelný komfort, aniž přitom došlo k reálné změně v průměrné roční teplotě vzduchu jednotky.

Autoři si nicméně ještě netroufli úplně zrušit horní limit přípustné odchylky a tak jej alespoň zvýšily ze 140 % na 200 % (o 40 %).

V čem je nový způsob rozúčtování spravedlivější?

MMR: „Především v tom, že pokud dojde k překročení přípustných rozdílů v nákladech na vytápění, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody pouze u těch příjemců služeb, u nichž došlo k překročení některé stanovené hranice. U ostatních příjemců služeb se bude vycházet pouze z údajů, získaných z indikátorů vytápění nebo měřidel. Zatím se případné rozdíly v nákladech rozúčtovávaly na úkor všech příjemců služeb v bytovém domě. Jinak řečeno, na toho, kdo nepřiměřeně teplem šetřil nebo plýtval, dopláceli ostatní. Protože každý se musí podílet na vytvoření tepelné stability v domě, bylo nutné způsob rozúčtování upravit.“

Následující příklad se týká věžáku, ke kterému mám nejvíce informací. SVJ odsouhlasila zvýšit podíl spotřební složky z původních 50 % na 70 %. Objekt má 98 bytových jednotek, z čehož před korekcí vykázalo 47 % spotřebitelů měrné náklady, které nedosahovaly spodní limit ve výši 80 % průměru zúčtovací jednotky (=17 °C = teploty na nevytápěných společných chodbách). Korekcí jim byly zvýšeny úhrnné náklady ze 199 tis. Kč na 276 tis. Kč a tak se celkové náklady objektu nafoukly o 77 tis. Kč. Ten „přebytek“ musí být zlikvidován a to tak, že bude rozdělen mezi 7 % „nadlimitních“ spotřebitelů proporcionálně podle výše přepočtených náměrů indikátorů; v průměru na každého z nich připadne 11 tis. Kč, čímž se jejich úhrada nákladů zhruba vrátí na úroveň předchozího horního limitu ve výši 140 %.

Hůře na tom budou spotřebitelé, kteří preferují tepelný komfort, ale jejichž měrné náklady nepřesáhnou horní limit ve výši 200 %. Rada: topte a větrejte ještě víc, abyste získali „nadlimitní punc“.

Nebo si metodický pokyn vykládám špatně?

A proč na chybu nepřišli autoři vyhlášky dříve, od jejího vydání přece uplynul rok a půl ? Změnu z konce ledna 2017 přece nedokážou rozúčtovatelské firmy zrealizovat, tím spíše, že většina vyúčtování je již hotova a je před expedicí?

A proč MMR volí k dosti zásadnímu zásahu do znění vyhlášky formu metodického pokynu namísto novely vyhlášky? Hlavní důvod – je to mnohem nenápadnější.