Při rozúčtování nákladů na vytápění se používají koeficienty, které podstatným způsobem mění náměry indikátorů. Klíčový význam mají tři koeficienty:

• koeficient výkonu tělesa
• koeficient upevnění indikátoru na těleso
• koeficient polohy místnosti

Výkon tělesa se dá jednoduše vyhledat v tabulkách. Koeficient upevnění poskytuje výrobce indikátoru pro jednotlivé druhy držáků. Problematický je třetí údaj – koeficient polohy.

Nechci zde otevírat diskusi se zastánci extrémního názoru, že polohu bytu je třeba ignorovat a každý si má zaplatit co protopí. Od počátku 80. let, kdy se započalo s montáží indikátorů v ČSSR, se koeficienty polohy mají určit tak, aby kompenzovaly nevýhodnou polohu bytu a vyrovnávaly rozdíly v izolační schopnosti stěn. Cílem je: stejná tepelná pohoda = stejná platba. Rozdíly by měly (v ideálním případě) být výsledkem rozdílného chování uživatelů bytů.

Koeficienty polohy mají rozhodující vliv na konečnou platbu, přesto se většinou stanovují ledabyle „střelbou od boku“. Prostě tak, že se opíší nějaké údaje z jediného měření, které proběhlo před 30 lety v Liberci v jednom domě jedné panelové soustavy. Takové koeficienty nemohou platit pro jiné a jinak zateplené domy.

Koeficienty lze samozřejmě vypočítat, nikoliv jen opisovat. Jako příklad výpočetního řešení uvádím diplomovou práci: Garcia, Álvaro Marcaida . CORRECTIONS FOR HEATING USE IN MULTIAPARTMENT BUILDINGS WHEN USING HEAT COST ALLOCATORS . University of Gavle (2014). Dostupné online: http://www.diva-portal.org/…sultList.jsf?…

Autor provedl výpočet potřeby tepla v topném období na zjednodušeném modelu čtyřpodlažního domu s 24 shodnými byty, s plochou střechou. Klimatická oblast Švédsko, vnitřní teplota 21°C. Modelové byty mají shodnou plochu. V modelu nejsou uvažovány vnitřní chodby, výtahové šachty ani schodiště. Viz obr. 7 a 8 na straně 26. (Podotýkám, že tyto detaily bylo možno jistě také nadefinovat, ale pro tepelné toky přes obálku budovy to není podstatné.)

V dalších příspěvcích této diskuse zveřejňuji závěry na základě počítačových výsledků autora Garcia(2014). Je to opravdu zajímavé čtení.

Koeficienty pro nezateplený dům: http://www.portalsvj.cz/…dle-pocitace#…
Koeficienty pro zateplený dům: http://www.portalsvj.cz/…dle-pocitace#…
Vliv světových stran: http://www.portalsvj.cz/…dle-pocitace#…

Porovnejte to s vašimi koeficienty. Upozorňuji ale na čtyři úskalí zveřejněných tabulek:

• Výsledkem výpočtů v diplomové práci bylo množství tepla, potřebné pro byt k udržení stálé teploty vnitřního vzduchu 21 C. Kdežto v reálném světě na radiátorech odečítáte jakési „dílky“ a topíte navíc také přes stoupačky v některých bytech, a to bez měření.
• Výpočet uvažoval byt jako celek (bez příček). V praxi jsou byty děleny na místnosti, každá má vlastní indikátor i koeficient. (Bylo by rozumnější považovat při rozúčtování byt za jediný celkek, protože mezi místnostmi se topí přes otevřené dveře.)
• Různě zateplené domy mají velmi odlišné koeficienty. Podle kvality zateplení střechy mohou být rozdíly u bytů pod střechou výraznější, či naopak menší. Je třeba vždy posuzovat konkrétní stavbu a konkrétní zateplovací materiály.
• Použijete-li k rozúčtování výpočet se základní a spotřební složkou nákladů (jak je naznačeno ve vyhlášce č.372/2001 Sb.), bude to mít vliv i na hodnoty koeficientů polohy. Je třeba abyste věděli co děláte a jaký to bude mít vliv na výsledek.

lake