Přece jsem to napsal jasně. Musím to opakovat dokola?

• navrhnout pravidla používání společných prostor.
• nebudou-li schválena, může se kdokoliv obrátit na soud.
• mezitím bude pan X parkovistě používat stejně jako kterýkoliv z vlastníků jednotek v domě, bez omezení.
• je-li panu X bráněno v parkování, má žádat měsíčně proplacení částky zjištěné podle výše nájemného za jeho spoluvlastnický podíl na společném parkovišti.

Takže buď bude pan X parkovat, nebo každý měsíc bude inkasovat peníze. Tuto částku započte na své platby na správu domu. SVJ je už postará, aby ji vybralo od těch, kdo užívají parkoviště ve větší míře, než by odpovídalo jejich spoluvlastnickému podílu.

Při zjištění částky nájemného v místě obvyklé za obdobný předmět pronájmu snad ví jak postupovat: prostě se v domě zeptá za kolik je mu někdo ochoten přenechat do užívání některé parkovací stání. Nechá si to písemně potvrdit. Tím bude stanovena cena „v místě obvyklá“. Přepočte částku na svůj podíl na splečných částech domu a přesně tolik bude požadovat za každý měsíc, v němž je mu parkování upíráno. Znovu se ptám: co je na tom nepochopitelného nebo složitého??? Takto to funguje od platnosti rakouského zákoníku ABGB, od roku 1811.

Nesmyslné jsou veškeré úvahy o tom, že někteří neználci se nechali developerem napálit a zaplatili za něco, co neexistuje. Koho to má zajímat, že se nechali podvést? Ať si to vyřídí s developerem, nebo ať se obrátí na policii a oznámí trestný čin podvodu.

lake