Nechci vyvolat obecnou diskuzi k dělení nákladů na vytápění. Vyjadřuji se pouze ke stížnostem na důsledky nedostatečného vytápění bytů pro sousedící byty a možnosti jejich odstranění. Sám považuji za účinnější řešení technické, které odstraní nejen škody sousedů, ale také možné škody na budovách. Vědomosti vlastníků o podstatě rozdělování nákladů na topení jsou zřejmě velmi nedostatečné, když jsou schopni podporovat návrh, který před nedávnem uvedl pan „OK“, řešit tento problém zvýšením základní složky na 70%. Schůdný postup naopak zmínil stručně pan „lake“ a získal zájem nejméně jednoho účastníka diskuze, který se zajímal, jak by mohla vypadat úprava výpočtu rozdělení, která by pomohla problém řešit.

Již dříve jsem se zabýval zohledněním těchto „křivd“ sousedů, po jedné debatě se zástupcem firmy, která nám teplo počítá, ale u nás se podlimitní náměry řadu let nevyskytovaly a navíc jsem dospěl k přesvědčení, že ve srovnání s následky neúměrně velkých náměrů jsou nulové náměry méně významné. Současné navýšení platby do stanoveného limitu zajistí pokrytí nákladů, ale nijak nezvýhodní postižené sousedy.

Chci ukázat možný způsob dodatečné úpravy rozdělení nákladů na topení, která částku doplacenou netopícími byty do limitu odchylky –40% rozdělí mezi postižené byty. Na upravených hodnotách našeho domu uvedu působení doplňku výpočtu, při výskytu nulových náměrů. Použil jsem hodnoty z doby, kdy dům ještě nebyl zateplen. Nulové náměry jsem vytvořil sám, protože se u nás nevyskytují. Pro názornost zobrazím hodnoty všech jednotlivých kroků výpočtu rozdělení. Vstupem jsou naměřené hodnoty dílků, které již byly upraveny polohovými redukcemi. Tyto redukce jsou unikátní pro každý dům a jsou mimo téma.

Použil jsem nejjednodušší způsob rozdělení částky navýšené nedostatečně topícím bytům, na byty dotující. Nevyžaduje zjišťování dalších hodnot (přestupy tepla, velikost styčných ploch stěn). Stačí pořídit tabulku sousedů každého bytu. Sumu hodnot navýšených netopícím bytům rozděluji mezi dotující byty úměrně k měrné spotřebě dotujících bytů. Vynechávám přitom byty, které překračují limit odchylky od průměru kterýmkoliv směrem.

Podrobnější popis včetně grafického znázornění změn měrných hodnot bytů, jsou v souboru, který je uložen ve složce http://sdrv.ms/Le0Frm pod názvem „Náprava újmy způsobené netopícím sousedem“.

Neočekávám diskuzi k obecným problémům dělení nákladů na vytápění. Ty se zde probíraly dostatečně. Případ snížení ztrát bytů, dotujících sousedy má také své činitele, kteří rozhodují o objektivnosti rozdělení. Využít úroveň spotřeby dotujících bytů má svoji logiku a je snadno využitelná. Bylo by snad vhodné zapojit do výpočtu velikost styčných ploch mezi byty, případně velikost prostupů dělících stěn, ale pochybuji o tom, že by rozdíly byly podstatné. Je také možné pouze zvažovat, zda je vůbec nutné tyto finanční újmy řešit. Sám mám dojem, že se problém netopících bytů poněkud zveličuje. Předkládám pouze námět k úvahám nad jednoduchou nápravou újmy, které způsobují sousedům nedostatečně topící byty.

FrantaF