NObčZ § 1 221 a rozhodčí komise v SVJ
V § 1 221 je uvedeno, že „Nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku.“
V § 265 až 267 se uvádí, že ve spolku může být zřízena rozhodčí komise.
Domnívám se, že v § 1 158 až § 1 222 není uvedeno, že by se v SVJ nemohla zřídit rozhodčí komise.
Pokud je tento předpoklad správný, tak je velmi zajímavý návrh zákona o řízení před rozhodčí komisí spolku.
V § 14 návrhu zákona je uvedeno, že "Rozhodnutí nabývá dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí a stává se soudně vykonatelné.
Co na to říkáte?
Hezký den!
| Příloha | Velikost |
|---|---|
| Spolek_zd_korn942bph6s.doc | 92 KB |
| Spolek_ma_korn942bph6s.doc | 82.5 KB |
Pane Pavle, většina lidí ve společenství vůbec nemá tušení co to je svj a k čemu je to dobré, když oni vlastní byt a platí. Všichni co to vědí ať mi prominou. Domníváte se, že by mohli být členy rozhodčí komise? Žádná rozhodčí komise nemůže rozhodovat v rozporu s platným právem. Členem nějakého spolku se stáváte dobrovolně, když vás úžasná spolková činnost něčím osloví. Na to, zda chcete být členm spolku zvaného svj se vás nikdo neptá. Koupíte si byt a jste potrestán členstvím v svj. Takovou ptákovinu jako rozhodčí komise v svj může vymyslet jenom švejk.
Pane Pavle, děkuji za zajímavou informaci. Oprávněním SVJ řešit své vnitřní problémy jse se zabýval nedávno v příspěvku http://www.portalsvj.cz/…lovat-pokuty.
Je tam uveden i překlad z The Statutes of Florida s podrobnou právní úpravou, obdobnou „rozhodčí komisi“ podle nového ObčZ. Pro tento účel není ovšem na Floridě jmenována speciální komise, nýbrž celé řízení vede (naprosto logicky) výbor. O udělení či neudělení sankce však rozhodnou jiní členové SVJ, kteří jsou přítomni při projednávání a mají postavení jakési „poroty“, která má poslední slovo.
Považuji americké řešení za mnohem vhodnější než české řešení. Opět se čeští zákonodárci nepoučili ze zahraničí. Pro srovnání: v USA vede řízení výbor, který vzhledem ke svým povinnostem a právní odpovědnosti ví o co jde a je seznámen s právními předpisy i stanovami. Ví tedy co lze vymáhat. Český návrh naopak předpokládá, že vznikne ještě další vícečlenný orgán (odlišný od výboru), jehož členové by měli mít také perfektní znalosti právních předpisů, judikátů a stanov SVJ.
To bude ovšem problém u menších společenství. Stačí se podívat na názory, které zde na portálu prezentují někteří „experti“ a tuším, jaká asi bude v průměru kvalita rozhodování takové lidové komise. Půjde o velmi nebezpečný nástroj v rukou neználků za stavu, kdy rozhodnutí komise bude mít účinek „pravomocného soudního rozhodnutí“.
Navíc podle americké legislativy musí být řízení svoláno do 14 dnů, kdežto v ospalém Česku se v návrhu stanoví lhůta tří měsíců. To je neúnosné. Je vidět, že autoři návrhu (ministerští ouředníci) se při práci flákají a totéž předpokládají u nás, běžných občanů.
lake
Nový OZ: § 1221 Nevyplývá-li z ustanovení o společenství
vlastníků něco jiného,
použijí se přiměřeně ustanovení o spolku.
Společenství vykonává ze zákona správu společných částí domu. Vlastníci jsou povinni podílet se na správě domu dle spoluvlastnických podílů, pokud se nedohodnou jinak.
Pokud by jeden vlastník hradil společenství pokutu, podílel by se větší částkou, než odpovídá jeho spoluvlastnickému podílu.
Pokud bych vůbec připustil tu absurditu, že pod správu domu lze podřadit i pokutování vlastníků, musela by být pokuta rozpočítána na veškeré vlastníky dle jejich spoluvlastnických podílů.
V opačném případě by se pokutovaný vlastník musel s veškerými vlastníky jednotek dohodnout, že pokutu akceptuje – uhradí.
An1
An1,
uvedl jsem návrh zákona. Samozřejmě máte možnost ho připomínkovat.
NObčZ uvádí, že rozhodčí komise rozhoduje sporné záležitosti náležející do spolkové samosprávy v rozsahu určeném stanovami. Pokud působnost RK neurčí stanovy, tak RK rozhoduje spory mezi členem a spolkem o placení příspěvků.
Zde vidím analogii mezi spolkem a SVJ.
Pokud někdo porušuje předpisy, tak se samozřejmě nejedná o nějaké hrazení nákladů na činnost nad rámec jeho podílu.
Nepovažuji za absurdní, pokud dlužník bude „odsouzen“ RK k úhradě dlužných příspěvků a úroků k nim příslušným. To by řešilo problém s neplatiči. Samozřejmě, že neplatičům se to nelíbí. Neplatiči jsou v současné době pod soudní ochranou rozvráceného soudního systému. To by se mohlo změnit.
A vymáhání pohledávek po splatnosti je jasná správa společných částí domu.
Hezký den!
Pavel
Navrhovaný zákon „o řízení před rozhodčí komisí spolku“ není třeba připomínkovat, jelikož na vlastnictví bytů nedopadá. Dopadá výlučně na spolky.
Jelikož ze Společenství nelze vystoupit, nemůže být vlastník jednotky pouhým hlasováním zbaven ústavou garantovaných práv – právo na soudní přezkum .
K tomu srovnej Čl. 36 Listiny základních práv a svobod jako součásti Ústavního pořádku ČR.
Nemůže ani obstát ten stav vedle sebe, kdy na jedné straně bude existovat Společenství „se soudním přezkumem“ a na druhé straně Společenství „s rozhodčí doložkou“ instalovanou proti vůli vlastníka jednotky.
Zřeknutí se práva garantovaného ústavou je možno pouze na základě vážné a svobodné vůle toho, kdo se tohoto práva zříká.
Hlasováním nelze upřít právo na dvojinstančnost soudního řízení, možnost dovolání, podání ústavní stížnosti a navrhnutí vyloučení podjatého soudce z přezkumu. Hlasováním nelze nikoho přinutit k tomu, aby „vyměnil“ výše uvedené za „jednoinstanční lidovou rozhodčí komisi“.
An1
An1 napsal: "Navrhovaný zákon „o řízení před rozhodčí komisí spolku“ není třeba připomínkovat, jelikož na vlastnictví bytů nedopadá. Dopadá výlučně na spolky."
Toto tvrzení není ničím doloženo a je zcela zjevně v rozporu s ustanovením § 1221 nového ObčZ.
An1 napsal: "... nemůže být vlastník jednotky pouhým hlasováním zbaven ústavou garantovaných práv – právo na soudní přezkum"
Je zřejmé, že An1 netuší o čem píše. Nepřečetl si návrh zákona, který ve svém § 16 garantuje právo na soudní přezkum rozhodnutí rozhodčí komise. Je projevem duševní neukázněnosti, jestliže An1 se snaží diskutovat bez znalosti věci. Všechny další argumenty v jeho příspěvku jsou jen pokračováním této neukázněnosti.
lake
Možnosti soudního přezkumu „rozhodčí komise“ jsou velmi omezené. Redukují se v zásadě pouze na procesní povahu řízení (§16). Rozhodnutí nelze napadat z toho důvodu, že se „komise“ řádně nevypořádala s veškerou argumentací „žalovaného“. Přesto je rozhodnutí komise vykonatelné. Vypořádání se s veškerou argumentací účastníka soudního řízení je dle názoru Ústavního soudu předpokladem pro naplnění práva na spravedlivý proces.
Dle ustanovení § 1221 NOZ se ustanovení o spolku mají aplikovat na ustanovení o vlastnictví bytů přiměřeně. V ustanovení § 1221 NOZ nestojí, že lze bezvýhradně aplikovat ustanovení o spolku na ustanovení o vlastnictví bytů. Aby rozhodčí komise vydávala v rámci Společenství pravomocná rozhodnutí, která nelze soudem v plném rozsahu přezkoumat, není přiměřenou aplikací ustanovení o spolku na ustanovení o vlastnictví bytů. Z jednoduchého důvodu: ze Společenství nelze vystoupit.
V NOZ, ustanovení o spolku, §214, je jasně uvedeno, co je spolek. Spolek je dobrovolný svazek.
Společenství není dobrovolný svazek. Pokud jste „nedobrovolně“ členem Společenství, nemůžete být na základě tohoto zbaven práva na spravedlivý proces (soudní řízení).
An1
An 1,
já problém vidím ve dvou rovinách:
1)kvalita návrhu zákona o řízení před rozhodčí komisí spolku
2)zda je možné v SVJ mít rozhodčí komisi jako ve spolku
Ad1)
Že § 16, zejména ve variantě I, není perfektní souhlasím. Proto by se měl návrh připomínkovat a navrhnout zlepšení. Nesouhlasím, že § 16 jde „v zásadě pouze na procesní povahu řízení“. Varianta II § 16 přece umožňuje soudu zrušit rozhodnutí RK pro jakýkoliv rozpor se zákonem.
Nerozumím vaší „agumentaci“ o možnosti ne/vystoupení z SVJ/spolku. Přece pokud je návrh špatný, tak je jedno, zda jste v SVJ nebo ve spolku.
Pokud by se Vám stala nějaká „křivda“ od RK ve spolku, tak byste měl mít nárok na soudní přezkum. To, že do budoucna ze spolku můžete vystoupit, na rozdíl od SVJ, je sice pravda, ale podle této pokřivené logiky byste s klidným srdcem ztratil šanci na soudní přezkum ve své první kauze s RK a dále byste ztratil vše, čím jste spolek svou činností obohatil.
Ad 2)
Moudrý zákonodárce v § 1 221 použil slovo PŘIMĚŘENĚ a nikoliv OBDOBNĚ. Rozdíl je zřejmý z čl. 41 legislativních pravidel vlády, které uvádím pod čarou.
Zde mám jiný názor než Vy. Neuvedl jste jaké ustanovení NObčZ vylučuje možnost zřídit v SVJ rozhodčí komisi. Pokud takového ustanovení není, tak se podle § 1 221 použijí PŘIMĚŘENĚ ustanovení o spolku.
Napíšu na MS, jak to vidí oni.
Hezký den!
Pavel
__________________________________________
Čl. 41
Použití slov „obdobně" a „přiměřeně"
(1) Slovo „obdobně" ve spojení s odkazem na jiné ustanovení téhož nebo jiného právního předpisu vyjadřuje, že toto ustanovení se vztahuje na vymezené právní vztahy v plném rozsahu. Používá se například obratu „Pro ...... se použije obdobně § … odst. …“.
(2) Slova „přiměřeně“ ve spojení s odkazem na jiné ustanovení téhož nebo jiného právního předpisu lze použít výjimečně; vyjadřuje volnější vztah mezi tímto ustanovením a vymezenými právními vztahy. Používá se například obratu „Pro ......se použije přiměřeně § … odst. …“.
Needomnívám se, že by rozhodčí komise byla oprávněna ze zákona rozhodovat spory mezi členem a SVJ ohledně placení příspěvků na správu domu.
Ustanovení § 265 nového ObčZ zní: „Je-li zřízena rozhodčí komise, rozhoduje sporné záležitosti náležející do spolkové samosprávy v rozsahu určeném stanovami; neurčí-li stanovy působnost rozhodčí komise, rozhoduje spory mezi členem a spolkem o placení členských příspěvků a přezkoumává rozhodnutí o vyloučení člena ze spolku.“
Pčed časem se zde diskutovalo o tom, zda pojem „členský příspěvek“ podle zákona o daních z příjmů je totéž co „příspěvek na správu domu a pozemku“ podle zákona o vlastnictví bytů. Byl jsem poučen, že jde o dva zcela odlišné pojmy. (Což je dobře, neboť z členských příspěvků je právnická osoba povinna vždy odvádět daň z příjmů.)
Takže spory o placení členských příspěvků podle § 265 nObčZ se v SVJ neuplatní, neboť člen SVJ nehradí žádné členské příspěvky. Přezkum rozhodnutí o vyloučení člena ze spolku se v SVJ rovněž nemůže uplatnit. .....................................................................................
Je tedy otázkou co by rozhodčí komise podle § 265 nObčZ vlastně rozhodovala. Snad spory o rozúčtování služeb. Dále by mohla nařizovat jednotlivým vlastníkům, aby se zdrželi obtěžování vlastníků jednotek ve společných prostorách domu (např. kouřem, venčením psů na společném pozemku, hromaděním odpadků ve společných prostorách či provozováním hlasité hudby).
Nebude-li SVJ mít pravomoc udělovat k tomu pokuty (podle Florida Statutes: 100 dolarů jednorázově, nebo 1000 dolarů za opakované porušení, jak jsem psal v jiné diskusi), pak půjde pouze o naprosto bezzubý orgán SVJ a činnost rozhodčí komise bude všem jen pro smích.
Proč naši zákonodárci nejsou schopni se poučit z toho, co už jinde dávno funguje?
lake
„Dále by mohla nařizovat jednotlivým vlastníkům, aby se zdrželi obtěžování vlastníků jednotek ve společných prostorách domu (např. kouřem, venčením psů na společném pozemku, hromaděním odpadků ve společných prostorách či provozováním hlasité hudby).“
To už nařizuje zákon (pokud jste to opsal správně). Nebo máte za to, že rozhodnutí komise by mělo mít vyšší právní sílu, než zákon?
Je bezvýznamné, že je to obsaženo v zákoně. Co tím chcete vlastně říci? Vy například jste ochoten se soudit pokaždé, když někdo kouří ve výtahu, nebo má puštěnu hlasitě hudbu?
Pokud Vy osobně opravdu raději půjdete k soudu, prosím – konejte jak je Vám libo. My ostatní bychom spíše dali přednost nějakému zásahu v pravomoci SVJ. A už jsem napsal, že to bude mít ten správný důraz jedině bude-li SVJ mít pravomoc udílet pokuty obtěžovatelům.
lake
Poslední komentáře